Zatímco na modrém koberci nebe

plují neteční beránci

spolčuji se s vlkem

Hlídá mou samotu -

smečku jsem pro něj opustila

Vyjeme spolu na měsíc...

každou noc někdo umře

Z dlouhé chvíle ryjeme do písku

srdce s monogramem

ale víme, že jednou kdo z koho

Až se z modrého koberce nebe

zvednou bílí beránci

až moře vystoupí z břehů

aby šlo naproti luně

a zatímco olše bude střásat

zelenou barvu do zrcadla tůně

vstoupí do mých očí věčná tma

A hlídající vlk nebude vědět

že jsme nikdy nevěděli -

Nač monogram do písku?

když vítr beránky smete

Nač stopy, když déšť smyje?

Nač hlídat život když smrt?

Kdo čemu, co komu, jde vstříc?

Luna k moři, moře k luně?

Život k smrti nebo smrt k životu?

© Ria Holíková

> další báseň! --- vzkaz pro autora --- zpět na obsah <

internetová kniha poezie 2001 sam