Shigeru Egami

Shigeru Egami se narodil v prefektuře Fukuoka v roce 1912. Byl jedním z prvních studentů Gichina Funakoshiho v Japonsku, hlavně však jedním z jeho nejvěrnějších následovníků.

Egami se setkal s mistrem Funakoshim v 18 letech, v momentě, kdy začal studovat na univerzitě Waseda, kde pomáhal založit klub karate. Před tím už praktikoval judo, kendo a aikido. Společně s mistrem, Yoshitakou Funakoshim a Takeshi Shimodou cestoval po Japonsku a pořádal ukázky karate, čímž pomáhal dostat toto umění do povědomí veřejnosti.

Byl Gichinem Funakoshim jako nejmladší instruktor zvolen členem Technické komise. Vyučoval na univerzitách Gakushin, Toho a Chuo.

Po smrti mistra Funakoshiho v roce 1957, začal Shigeru Egami pracovat na vylepšení pochroumané pověsti karate, které bylo v té době známé jako smrtící bojové umění. Jeho myšlenkou bylo, aby bylo všem naprosto jasné, že karate je hlavně bojem se sebou samým, sebeobětováním, čímž mohou být filozofické aspekty umění přeneseny do ostatních oblastí života. Základní koncepcí bylo sebenaplnění, jež stálo nad bojovými dovednostmi.

Přímým důsledkem toho bylo, že Egami vyřadil pojetí, zaměřující se na vítězství v boji. To zaměnil za hledání fyzické harmonie a rovnováhy lidské bytosti pomocí cvičení karate-do.

Pokud uvažujeme karate-do, které Egami vyvinul za mnoho let studia, mechanika některých technik byla pozměněna, stejně jako oblasti útoků, pohyby apod. Celkově se jeho metoda stala plynulejší, techniky návaznější. Silný důraz byl kladen na uvolněnost a rozvoj perfektního kime, soustředění veškeré energie do jednoho bodu. Shigeru Egami dále zdůrazňoval myšlenku jednoho úderu a důsledně vyřazoval všechny techniky, které byly shledány jako neefektivní nebo pochybné, přičemž používal kriterium, že všechny techniky musí být v harmonii s podstatou lidské bytosti.

Mistr Egami nikdy neustoupil v jednom základním aspektu karate-do a to vyvarovat se všem formám sportovně zaměřeného zápasu. Takový přístup podle něj příliš potlačoval ducha karate-do, které je mnohem víc než jen snahou o vítězství v zápase.

Je tedy jasné, že techniky se vyvíjely. Věci jež zůstaly nezměněny i za Egamiho, byly duchovní a formující aspekty umění, čímž následoval cestu svého mistra, oživujíce a zvěčňujíce do. Největšími odkazy mistra Egamiho jsou: vyhnutí se komercializaci, vyřazení myšlenky karate jako sportu a hluboké studie vnitřních a filozofických aspektů umění.

V pokročilejším věku sužovalo mistra Egamiho mnoho chorob. Mozková embolie ho přinutila strávit tři měsíce bez jídla. To mu nutně sebralo mnoho sil, jeho váha se v té době dostala na 37 kilogramů. V roce 1981, 8.ledna, ukončil život tohoto velkého mistra zápal plic. Existují názory, že jeho předčasná smrt byla zčásti zapříčiněna velice tvrdým tréninkem.

Shigeru Egami obětoval velkou část svého zdraví a pohodlí při hledání pravdy. Jeho odkaz dnes na celém světě udržuje mnoho lidí následováním a respektováním cesty, kterou vytyčil.