Historie brněnského vodního póla

    Počátky vodního póla v Brně lze datovat do r. 1919, kdy byl v Brně založen ČVK (Ćeský veslařský klub). Pólo žilo v symbióze se závodním plaváním, jako jistý druh šlehačky na dortu, ze začátku velmi skromně. První zápasový mítink byl uspořádán až v r. 1922, za to však za široké mezinárodní účasti: Budapešť, Bar Kochba Bratislava, Hakoach Vídeň, Hellas Magdeburg a mistr ČR - APK Praha. ČVK Brno tehdy dokázal s mistrem z Prahy remizovat.

     Zaniklý ČVK nahradilo v r. 1927 vysokoškolské plavecké družstvo VŠ Brno, které bylo významným propagátorem této hry. Návazně vznikaly kluby KVS Brno, ČPK Brno (české ), SV Aegier (německý ), Bar Kochba. Bylo téměř pravidlem, že plavci těchto klubů byli zároveň hráči vodního póla. V této době začala navíc péče o dorost, aby družstva mužů byla pravidelně doplňována.

Z hráčů této doby uveďme Mikšovského, Škroba, Nejedlého a Škrábala. Metodicky a organizačně se o rozvoj póla zasadil zejména J. Pazourek, který jako náčelník klubu přivedl celek KVS do 1. ligy.

    Hlavním stánkem brněnského plavání  a vodního póla byly tehdy rekonstruované lázně Zábrdovice, dílo architekta B. Fuchse, na tehdejší dobu velmi moderní, dále pak velký bazén na Starém Brně ( v prostoru před pivovarem ). Kryté bazény byly dva - Ústřední lázně, délky cca 16 m, a lázně Charlottinky (vybudované v r. 1885), jejichž dědicem se po 2. světové válce stala krytá 25-tka ´Na Ponávce´.

Péče o mládež  přinesla své ovoce v r. 1944, kdy se ve finále dorosteneckého přeboru střetla družstva ČPK Brno a KVS Brno.

    Po 2. světové válce tréninkový proces zintenzívněl , a pólo  mělo svůj hlavní stan ve Zbrojovce Brno. V r. 1949 se její dva hráči objevili jako representanti v zápase se SSSR. Rostoucí plavecká základna se projevila i založením druhého družstva - ŽSK Brno (železničářský sportovní klub). Dorostenci tohoto celku získali následně titul dorosteneckých přeborníků ČSR v r. 1956. Hráčská základna později přešla do VA AZ Brno ( vojenská akademie), kde hrála 1. ligu. V této soutěži bylo však úspěšnější družstvo Zbrojovky, které v sezóně 1955 - 1956  obsadilo 2. místo.

     V Brně se tedy hrávalo derby. Z hráčů Zbrojovky jmenujme Ing. Morávka, Rudu Jašku, V. Vymazala, Dr. Nejedlého, z jejich soupeřů   B. Kočaře, B. Kutěje, P. Skřivánka. Rivalita skončila poklesem úrovně, a sloučení do RH Brno v r. 1963 již neodvrátilo přesun do 2.ligy. Důvodem byly zejména podmínky - zatímco v jiných městech, a zejména na Slovensko, se rozvíjela výstavba plaveckých zařízení, zůstávaly v Brně pouze 2 uvedené kryté bazény, a město - přes nepopiratelné úspěchy plaveckých sportů - nebylo schopno výstavbu prosadit.

     Výpomocí se stal  otevřený 25 m bazén na Křižíkově ulici, provozovaný Královopolskou strojírnou. Ta začala vodu přihřívat, takže bylo možno trénovat  od začátku května do konce září. Pólisté toho využili pro práci s mládeží, která přinesla ovoce v podobě 3 titulů přeborníka České republiky žactva v krátkém sledu za sebou, první v r. 1972. Krátce poté byl - po dlouhotrvající výstavbě - otevřen Plavecký stadion Za Lužánkami. Ten přinesl možnost rozvoje dalších kategorií, což se projevilo návratem Brna do I. ligy,  a rovněž titulem přeborníka dorostu ČR v r.83 .

     Je nutno zdůraznit, že uváděné tituly platily pouze pro českou část republiky. Slovenská část - v návaznosti na tradici uherské části rakousko-uherské monarchie - byla daleko lépe financována a návazně výkonnostně lepší. Družstvo Brna bylo jediným, které se z českých mužstev v 1. lize dlouhodobě udrželo, a navíc dokázalo opustit chvost tabulky a vklínit se mezi  družstva slovenská. Za těchto okolností talentovaní hráči z Čech a Moravy hráli za slovenská mužstva. Z brněnských odchovanců to byl Radek Jaška, dlouholetý kapitán ČH Košice a čs. reprezentace. V mládežnických kategoriích bylo největším úspěchem 2. místo Komety v  dorosteneckém přeboru ČSSR v r. 83., V návaznosti na titul v české části, a v žákovských celostátních turnajích bylo nejlepším umístěním místo třetí.

     Poslední prvoligové údobí  - vztaženo ovšem již na Českou republiku - přineslo Brnu ještě několik reprezentantů - zejm. Vlastimila Balíka a Dana Vráblíka, a titul přeborníka dorostu v r. 91. Osudy brněnského póla jsou patrně zákonitě synchronizovány s osudy plaveckých zařízení. Problémy se stadionem Za Lužánkami předznamenaly časově sestup Komety do 2. ligy

     Přes tyto problémy se v Brně podařilo udržet širokou základnu mládeže - a to díky úsilí trenéra T. Gőőze. Trend jejího početního  i kvalitativního nárůstu je příslibem do budoucna. Komplexnost  základy rozšířilo navíc družstvo žen.

    K nedávným úspěchům mladých hráčů patří mistrovský titul mladších žáků v roce 1998, stříbrné medaile starších žáků z přeboru ČR roku 2000 a mistrovský titul starších žáků z roku 2001.

   Historickým úspěchem může být nazván zisk bronzových medailí týmu žen z I. ligy roku 2001.

Závěrem ještě výčet lidí v pozadí (v pólu splývá činnost trenérská a činovnická):  J. Pazourek, Rudolf Jaška, JUDr.P. Brychta, PhDr. M. Kocourek V.Vymazal, Ing. J. Beránek, PhDr. T. Sirovátka, T. Gőőz, Ing. M. Hrazdira, Radek Jaška.