KOSMOS 11
SRPEN 2000 / AUGUST 2000

PRVNÍ TURISTA SE PODÍVÁ
DO KOSMU NAPŘESROK
31.7.2000 (K.Pacner)

První turista, který si zaplatí desetidenní pobyt na ruské orbitální stanici Mir, se tam vypraví v polovině příštího roku. Podle firmy MirCorp, která začíná zajišťovat provoz této ruské stanice, bude prvním cestujícím devětapadesátiletý Američan Dennis Tito, bývalý kosmický inženýr z Kalifornie. Předpokládá se, že příští rok se na stanici vystřídají nejméně dvě dvoučlenné posádky složené z ruských kosmonautů. A právě druhá směna přiveze někdy v létě na stanici Tita a ten se pak vrátí dolů současně s první směnou. Oficiální zpráva nehovoří o tom, kolik turistická letenka stojí, ale už dříve se odhadovala na dvacet milionů dolarů. Dřívější krátkodobé návštěvy amerických, německých a francouzských astronautů na této stanici účtovali Rusové svým partnerům obvykle za polovinu této částky. Vedení společnosti MirCorp současně definitivně rozhodlo, že se nyní Mir bude používat ke komerčním účelům. A to podle slov prezidenta firmy Jeffreyho Manbera otevírá dveře k jednání o dohodách s dalšími zájemci, takže bude možné sestavit dlouhodobý kalendář turistických výprav. Ředitel firmy Čirinějev Katurija prozradil, že mají nejméně šest dalších lidí, kteří by letenku rádi zaplatili. Zárodečný modul stanice Mir vypustil Sovětský svaz na jaře 1986 a postupně k němu připojoval další části. Na její palubě se za tu dobu vystřídalo přes sto kosmonautů několika zemí. Nicméně její stárnutí vyžadovalo, aby věnovali údržbě jejích palubních aparatur stále více hodin, takže na vlastní výzkumy už nezbývalo mnoho času. Navíc tam došlo k několika těžkým haváriím, takže pobyt na palubě se stal pro lidi nebezpečný. Když se na začátku devadesátých let dohodly Washington a Moskva na společné stavbě mezinárodní kosmické stanice ISS, předpokládalo se, že jakmile její budování začne, Rusové Mir opustí a zničí. Avšak pro Kreml zůstává Mir stále symbolem někdejší velikosti SSSR-Ruska, a proto se snažil likvidaci stanice pod různými záminkami oddalovat. Přitom však nemá peníze a zřejmě ani výrobní kapacity na to, aby tam dokázal vysílat další posádky a udržovat ji v činnosti. Nakonec státní firma Energija, která Mir provozuje, založila začátkem letošního roku mezinárodní společnost MirCorp. Ta by měla vyřizovat žádosti západních milionářů o jejich krátkodobé pobyty ve vesmíru i objednávky komerčních firem na různé výzkumy a výroby na palubě Miru. Odhaduje se, že roční provoz této stanice si vyžádá 100 až 200 milionů dolarů.

Na úvodní stránku příslušného čísla

Na další článek příslušného čísla