KOSMOS 14
LISTOPAD 2000 / NOVEMBER 2000
JAK JSEM
"LOVIL" JIMA LOVELLA
Potkat se s některým ze slavných amerických astronautů ze slavné éry měsíčních expedic - to je, jak jistě uznáte, vyvrcholením sběratelské kariéry každého sběratele autogramů astronautů. Takže se mě srdíčko málem zastavilo, když jsem se dozvěděl první zprávy o tom, že by do České republiky měli přijet hned dvě legendy dobývání Měsíce najednou - američtí astronauté Jim Lovell a Eugene Cernan. S NIMI SE MUSÍM SETKAT! - to bylo jednoznačné rozhodnutí. Jednoduché počty ukazují - s ohledem na jejich věk a četnost dosavadních návštěv (Lovell "1", Cernan "2") - že může jít o návštěvu poslední.
Píše se září 2000 a já kromě kusých informací že by mělo jít o konec října a že s nimi přijede i Vladimír Remek, nevím téměř nic. Až začátkem října se objevuje první informace v novinách - opět pouze tato tři jména. Konec října a jako novinka - zpráva o tom, že přijedou na pozvání Generálního štábu naší armády.
A potom přišel šok - v pátek 13.října v pravé poledne hlásí pardubické rádio "PROFIL" ve zprávách dost "šílenou" zprávu - "Američtí astronauté Lovell a Cernan přijedou spolu s českým kosmonautem Remkem tuto neděli do Pardubic a na pardubické radnici je přijme primátor …". Víc nic. Chvíli jsem nevěřil svým uším - zaprvé - není ještě konec října, zadruhé - co budou dělat v Pardubicích? A za třetí - jak se dostanu na Radnici na to přijetí? Následovalo několik bleskových telefonátů známým a přátelům pracujícím na Magistrátu města - bez výsledku - nikdo nic neví, nikdo neví o žádných přípravách, … někdo ani neví co to jsou astronauti. A tak podle hesla "Když chceš něco vědět, zavolej těm co to mají na starosti" vytáčím číslo tiskového odboru městského Magistrátu. A tam se opravdu dozvídám vše co potřebuji. Tedy především to, že regionální noviny, a po nich i regionální rozhlas, špatně převzali informaci o astronautech - ti do Pardubic opravdu zavítají, ale až o dva týdny později. Takže je ještě čas! A tak hned domlouvám na Magistrátu spolupráci - mám materiály o pozvaných astronautech, jejich fotografie, podpisy, dokumentaci - nepotřebujete? Ano! Velice rychle je domluvena malá výstava na Radnici, článek v místních "Pardubických novinách" i podklady pro článek v "Radničním zpravodaji". V té době probíhá velmi čilá výměna e-mailových zpráv a informací s Tomášem Přibylem i dalšími odborníky. Postupně se krystalizuje program návštěvy. Přílet do České republiky v pátek 27.10, v sobotu dopoledne přednáška v pražském Planetáriu, potom návštěva rodných vesnic předků. Mezi tím přijetí u presidenta republiky, na Ministerstvu obrany a na Generálním štábu. Mě s Tomášem však nejvíc zajímá program v Pardubicích - ten vypadá asi tak, že v neděli po ránu přiletí všichni tři na pardubické letiště, v poledne budou přijati pardubickým primátorem, potom oběd v hotelu Zlatá štika. A "prý tady budou i spát". Takže následují další telefonáty - tentokrát známým a přátelům z pardubického vojenského letiště. Co se bude dít? A jak se tam dostanu?!
Současně s tím je potřeba připravit články a vybrat fotografie do novin a na výstavku. Ta nebude sice moc velká - ale bude přímo fantasticky umístěná - přímo v chodbičce před sálem kde se bude přijetí konat. Takže astronauté projdou půl metru od vystavených dokumentů a fotografií - co si může sběratel víc přát!
Nemilá zpráva přichází tři dny před příletem astronautů - Eugene Cernan je nemocný (další zprávy potom hovoří o zranění a neodkladné operaci) a nepřijede! To mrzí - a hodně!!! Tak snad příště to vyjde.
A už se blíží Den "D" - neděle 29.října 2000 - den návštěvy, teď již pouze jednoho amerického astronauta v Pardubicích. V pátek je připravena výstavka, vychází článek v novinách. Poslední domluva s Tomášem Přibylem - i bez Cernana to bude paráda.
A je tady neděle! První pokus "proniknout" jako novinář na Letiště hned po ránu je neúspěšný a končí hned na bráně. Druhý, opakovaný pokus, v době kdy se má na Letišti uskutečnit přijetí obou astronautů - tedy abych byl přesný astronauta a kosmonauta - se mě již zdařil. A tak se ocitám s hrstkou novinářů při příletu obou mužů a zanedlouho i na krátké tiskové konferenci. A když jsem napsal, že těch novinářů byla pouhá "hrstka" tak to je pravda pravdoucí. Je nás tam jen devět a máme na popovídání s Jimem Lovellem a Vladimírem Remkem téměř 15 minut. A není to žádná tiskovka jakou znám z televize - "VIP" za stolkem a vyvolávání novinářů ze sálu. Je to hlouček u jednoho, hlouček u druhého. Možno se zeptat téměř na cokoliv, podat ruku, požádat o autogram. Bez jakýchkoliv problémů. I když - jeden velký problém tady byl - pan Lovell velmi nerad podepisuje více věcí jedné osobě - u třetí se mu to už nelíbilo, u čtvrté dal rezolutně najevo že tím to končí. Ale jinak velice ochotně podepsal, měnil vlastní pera a fixy podle podkladu, podíval se co podepisuje. Takže fotografii posádky Apolla8, na které již byl podpis Franka Bormana, okomentoval hlasitým "Oh, Frank!" a dotazem kde jsem k podpisu přišel. Vyblekotal jsem svou hodně slabou angličtinou něco jako "..poštou, dopisem" - a již jsem měl na fotce i jeho autogram. Potom následovala kniha "Apollo13". Tu pan Lovell nejdříve podepsal a potom ještě zběžně prolistoval. U toho sdělil vedle sedícímu náčelníku letectva generálu Klímovi, že těchto knih měl v posledních dnech v rukou již mnoho, ale ještě si jí ani neprohlédl.
Čas byl i na krátké popovídání s Vladimírem Remkem a potom již program pokračuje ukázkovým letem obou hostů v letadle L-39 Albatros. Zatímco se oba bývalí armádní letci převlékají do pilotních kombinéz čekají novináři, a já, u trenažéru katapultáže. Jim Lovell je v kombinéze českých pilotů, Vladimír Remek ve své - v kombinéze ve které letěl do kosmu. Každý kdo chce nasednout do vojenského letadla musí projít instruktáží katapultáže a cvičným "vystřelením". Výjimku nemají ani lidé kteří letěli do kosmu. Rána je to pořádná, nezávidím jim v tu chvíli pranic.
Potom následuje zhruba dvacetiminutový let nad Pardubicemi (ve dvou strojích a samozřejmě za asistence zkušených pilotů) - ale u toho již nejsem. Spěchám totiž na Radnici - provést poslední úpravy na výstavce - mimo jiné tam doplnit i podepsanou fotografii Apolla 8. Tady již netrpělivě vyčkává Tomáš Přibyl s manželkou - a tak kujeme plány jak pana Lovella zastavíme u výstavky a získáme jeho fotografie a podpisy. Já již z tiskovky na Letišti vím, že program návštěvy na Radnici je značně zhuštěn a navíc i zpožděn. Takže bude možná dost spěchu! Pánové Lovell a Remek přicházejí, následují zhruba čtvrthodinové oficiality a potom několik rozhovorů. Novinářů je zhruba tolik jako na Letišti (tedy asi osm - projevuje se, že návštěva již trvá třetí den a již není tak mediálně zajímavá). A opět není problém oslovit pana Lovella když kolem nás prochází. Prohlíží si vystavené fotografie a zajímá se, kde jsem je získal. Tomáš fotí a získává podpisy do připravených knížek a na fotografii. Ale - tři podpisy a nekompromisní - dost! Já žádám ještě o jeden podpis přímo na obálku Apolla8 umístěnou na výstavce - a potom již oba pánové odcházejí za dalším programem. Venku, před Radnicí, se ještě podepisují zhruba dvaceti přítomným zájemcům o jejich autogram - ale každému pouze jeden podpis, o to jejich ochranka přísně dbá.
Jim Lovell a Vladimír Remek při zápisu do pamětní knihy města Pardubic (foto Tomáš Přibyl)
Vladimír Remek a Tomáš Přibyl v rozhovoru (foto Katka Přibylová)
Tak takhle jsme s Tomášem "lovili" Lovella, amerického astronauta českého původu, jednoho z nejzkušenějších astronautů jakého NASA kdy měla. Muže který dvakrát letěl k Měsíci a nikdy na něj nevstoupil. Muže který prožil v kosmu téměř 30 dní. A jaký je Jim Lovell? Z dvou krátkých setkání si odnáším dojem kultivovaného, vzdělaného člověka, který zná svou hodnotu a výjimečnost. Jako sběratel oceňuji, že autogram poskytl bez jakéhokoliv zdráhání - i když si myslím, že omezení počtu poskytovaných autogramů bylo nejenom z důvodu velkého množství žádostí a nedostatku času. Jistě zná "cenu" svého podpisu a nechce jí devalvovat. Podepsal se však ochotně každému, alespoň tedy v Pardubicích.
Milan Halousek u své výstavky o kosmických startech Jima Lovella a Vladimíra Remka (foto Tomáš Přibyl)
Setkání s legendárním velitelem Apolla 13 Jamesem A. Lovellem i českým kosmonautem Vladimírem Remkem bylo velkým zážitkem. Budou další setkání následovat? Mluví se již o tom, že Eugene Cernan by měl přijet na jaře příštího roku. Přijedou i další? Nechte - nechme se překvapit! Nějaké náznaky již jsou …
A ještě jednu drobnou úvahu na závěr. Opět se mě potvrdilo, že pokud to není nezbytně nutné, je lepší si na zajímavé osobnosti (a to se netýká pouze astronautů) počkat někde mimo Prahu. Podle zpráv, které mám, byl program v Praze velice hektický a získat podpis nebylo zrovna nejsnadnější. V Pardubicích, i v jižních Čechách, bylo vše v absolutním klidu - při trošce snahy a štěstí bylo možné se dostat až do těsné blízkosti Jima Lovella, i si s ním krátce pohovořit. Jak jsem již psal výše, čekalo před pardubickou Radnicí na podpis zhruba dvacet sběratelů - podpis bylo možné získat v klidu, bez fronty. I pan Lovell byl jistě ve větší pohodě než když před sebou viděl dav sběratelů …
 Na úvodní stránku příslušného čísla |
 Na další článek příslušného čísla |
