KOSMOS 15
PROSINEC 2000 / DECEMBER 2000

GERMAN TITOV - VZPOMÍNKA NA LEGENDU

German Stěpanovič Titov (11. září 1935 až 20. září 2000)
Takto vypadá encyklopedické heslo, které bude navždy spjato s druhým člověkem na oběžné dráze. Jaký vlastně byl člověk, který ve skafandru doprovázel Jurije Gagarina 12. dubna 1961 jako náhradník k jeho lodi Vostok, aby se sám o čtyři měsíce později zapsal do historie letem ve Vostoku-2?

Titov na oběžné dráze získal několik prvenství:
Stal se prvním Pozemšťanem, který strávil ve stavu beztíže jeden den (přesně 1 den 1 hodinu a 18 minut).

Je dosud nejmladším kosmonautem v historii – v době jeho letu mu do 26. narozenin chyběl více než měsíc. Tento rekord nebyl dosud překonán a pravděpodobně hned tak nebude.

Stal se také prvním člověkem, který na oběžné dráze přijímal potravu a také spal.

(Nepochybuji o tom, že s jeho jménem je spojeno ještě mnoho dalších prvenství - jako druhý člověk na oběžné dráze byl totiž první vlastně ve všem, čeho nedosáhl Gagarin.)

Po svém historickém letu German Titov zůstal ještě několik let v kosmonautickém oddíle a postupně se podílel na několika projektech (mj. se zapojil do programu malého raketoplánu Spiral, který ovšem nikdy nevzlétl), ale už nikdy mu nebylo dopřáno se do vesmíru vrátit. Snad proto, že byl příliš významnou osobností a nebylo možné riskovat jeho život při kosmickém letu. Jiné teorie zase hovoří o tom, že doplatil na svou přílišnou otevřenost vůči lékařům, když jim po přistání dopodrobna vylíčil své zdravotní potíže ve vesmíru. Oni jej pak “na oplátku” odmítali nominovat k dalším kosmickým letům. Jiní zase tvrdí, že let Vostoku-2 byl pro Titova skutečným utrpením, že už nikdy do vesmíru nechtěl a že v oddíle zůstal už jen “do počtu”.

Každopádně:
V roce 1970 odešel z oddílu kosmonautů, ale u výzkumu vesmíru zůstal a podílel se i na vývoji kosmoplánu Buran i raket Eněrgija a Zenit. V roce 1995 byl zvolen jako poslanec ruské Dumy za komunistickou stranu. (Mimochodem, start rakety Zenit 25. září letošního roku byl věnovaný právě Titovi.)

Na jedné straně opěvovaný Titov měl ovšem také několik nepříjemných příhod, na něž by rád zapomněl. Zavinil například několik autonehod, na následky jedné z nich dokonce zemřela 33letá žena (byla to stopařka, která zemřela na vnitřní krvácení poté, co Titův automobil narazil v noci při vysoké rychlosti do hromady kamenů). O jeho účasti  na některých vskutku bohatýrských pitkách dodnes kolují legendy. A v Bulharsku údajně přemluvil jednoho z policistů z oficiálního doprovodu, aby mu půjčil motocykl a mohl kolonu kosmonautů doprovázet na tomto samohybu...

Ať tak či onak, druhý kosmonaut světa German Titov nás navždy opustil ve středu 20. září 2000, kdy byl nalezen mrtev ve své soukromé sauně. První informace hovořila o srdečním selhání. Policie pak druhý den vydala zprávu, že se otrávil oxidem uhelnatým, ale vyšetřování odhalilo, že jej přece jen zradilo srdce.

Na úvodní stránku příslušného čísla

Na další článek příslušného čísla