Kuželkářský sport slavil před Vánocemi své
Abrahámoviny. Je tomu letos právě padesát let, kdy
začal psát svoji oficiální historii i v Třebíči.
Příští rok tomu bude deset let, co se na této
historii podílejí také kuželkáři TJ JE Dukovany.
Za uplynulých padesát let získali zástupci třebíčských
družstev mnoho úspěchů jak na domácích dráhách,
tak i v soutěžích světové úrovně a tak se
sluší popsat historii tohoto sportu podrobněji.
Něco málo z historie kuželek
Určit zodpovědně dobu vzniku hry v kuželky je úkol
velmi těžký. Jasné však je, že kuželky jsou
jednou z nejstarších her. Počátky této hry je možno
přiřknout Asii v době babylonské 4500-1300 p.n.l.
První písemné zprávy se datují z 12 století p.n.l.
a jejich autorem není nikdo jiný než řecký pěvec a
básník Homér. První písemné zprávy o hře v kuželky
na našem území se zachovaly až z roku 1250. Později
se stávaly kuželníky součástmi hostinců. Teprve ve
20. století začala výstavba kuželníků organizovanými
tělovýchovnými kroužky. Tyto kroužky mezi sebou
soutěží a pořádají turnaje. Rychlý rozmach soutěžení
dal podnět ke vzniku řídících orgánů a 11.ledna
1937 se ustavila AČSK.
Co předcházelo organizovaným kuželkám v Třebíči
V Třebíči se hra v kuželky provozovala na kuželnách,
které byly příslušenstvím téměř u všech hostinců.
Často se tato zábava zvrhla v hazard a hrálo se o peníze
až do časných ranních hodin. Pořádaly se také
kolektivní soutěže v družstvech mezi hospodskými
kroužky z Třebíče. Hlavní cenou takového utkání
byla bečka piva na účet poraženého.
Postavení nové jednodráhy s betonovým povrchem v
Borovině znamenalo důležitý moment pro kuželkářský
sport. Kuželna byla otevřená, takže hra v kuželky
se provozovala jen v letních měsících. Zahájení
hry na této jednodráze se datuje jarem 1939.
V roce 1945 Adolf Novotný přizpůsobil kuželnu
tak, že se mohlo hrát i v zimě. Byl to opět Adolf
Novotný, který přišel s nápadem odpoutat se od
hospodského koulení a přejít na bázi sportovní. V
roce 1949 se zřídil kuželkářský odbor při KVTVS
Jihlava a Adolf Novotný se stal předsedou
sekce.
Historie a rozvoj kuželkářského sportu v Třebíči
jest navázáním na bohatou historii kuželkářského
oddílu Boroviny. Prvním organizátorem kuželkářského
sportu v Třebíči byl Karel Kadlec, hrál závodně
pod hlavičkou Jiskry Borovina. Psal se rok 1950, možno
tedy tento rok označit jako začátek kuželkářského
sportu v Třebíči. Karel Kadlec však musel veškeré
činnosti zanechat po těžkém úrazu a starost o další
rozvoj kuželkářského sportu pak převzal Vlasta
Prokeš. O tři roky později založil TJ Tatran,
jehož jednatelem se stal.
Počátkem roku 1954 se naplňuje sen třebíčských
kuželkářů, když výbor TJ Tatranu povolil výstavbu
nové dvoudráhy v Dělnickém domě. V roce 1954
reprezentují Třebíč kromě Boroviny tři oddíly -
Tatran, Spartak a Rudá Hvězda. Oddíl Spartaku si v
roce 1955 vybojoval postup do krajského přeboru
Jihlavského kraje. Tento oddíl doplnili hráči tehdejšího
Tatranu, dohrávajícího ještě svoji soutěž v rámci
okresu. To se již rýsovalo předběžně chystané
sjednocení třebíčských jednot. V třebíčských
oddílech bylo několik velmi dobrých hráčů a v případě
sjednocení by dohromady představovali velmi silný
celek.
Při slavnostním zahájení provozu dvoudráhy v Dělnickém
domě v roce 1956 byly sehrány dva meziokresní přátelské
zápasy mezi Třebíčí a Brnem s výsledkem2428:2811 a
druhý den Třebíč - Karlovy Vary 2865:2882.
Dne 18. prosince 1955 na veřejné schůzi všech
třebíčských tělovýchovných jednot bylo odhlasováno
a schváleno sjednocení v jednu, která ponese název
TJ Spartak Třebíč. V sezóně 1956 hrálo toto družstvo
přebor kraje Jihlava. Předsedou oddílu se stal Karel
Novák, jednatelem Karel Smílek. Nově
vzniklý oddíl měl 40 členů a tři družstva.
V dnešním pokračování se blíže podíváme
na to, jak probíhal vývoj kuželkářského sportu v Borovině.
Kuželkářský oddíl byl v Borovině založen
při Sokolu Klimentovy závody v roce 1949 s počtem
dvaceti členů. Sehrál několik přátelských a většinou
vítězných utkání s družstvy Znojma, Zlína, Pelhřimova
a dalšími. Členové oddílu zatoužili po mistrovské
soutěži, proto se zaregistrovalo prvních patnácti členů
do Svazu moravskoslezských kuželkářů. Tito závodníci
sehráli první oficiální přebory jednotlivců v jednotě
a zároveň v Třebíči. Absolutním vítězem a
historicky prvním přeborníkem jednoty se stal výkonem
378 kuželek Leopold Maloušek.
Na Moravě má nejstarší tradici se zaváděním kuželkářského
sportu Brno a Olomouc. V našem kraji jsou to města
Třebíč, Jihlava, Pelhřimov a Velké Meziříčí. V
době ustavení kuželkářského oddílu v Borovině se
sportovní kuželkářství v jihlavském kraji
neprovozovalo a proto se oddíl obrátil na brněnský
kraj s žádostí o zařazení do mistrovských soutěží.
Žádosti bylo vyhověno a oddíl byl zařazen do okrsku
Rosice. Od sezóny1949/1950 se zapojil do mistrovských
soutěží. V jarní 30 hodové soutěži vybojovalo družstvo
jako nováček titul mistra rosické župy bez ztráty
bodu a postoupilo do krajské soutěže. Tato soutěž
se hrála na 100 hodů, na což nebyli hráči Borovina
zvyklí a dále se neprobojovali. Pro hráče to však
bylo poznání něčeho nového a dobrou školou pro další
soutěžení. V podzimním kole se hrála soutěž v
moravské dorážkové, ve které se družstvo umístilo
na druhém místě. Zásluhu na těchto úspěších mělo
určitě i nošení kufru, v němž bylo vybavení pro
celé družstvo. Nejslabší závodník musel totiž nést
kufr z utkání domů a ještě na příští utkání.
Každý se snažil, aby se toho vystříhal, neboť se
také někdy pěkně pronesl, když domů mimo dresů
navíc přinesl cihlu nebo hranešník. Záleželo na
tom, co bylo po ruce a na šikovnosti, jak to do kufru
propašovat.
Po úspěšné sezóně umožnila podpora technického
vedení závodů Gustava Klimenta, Sokola a hlavně
dobrovolné brigády členů oddílu vylepšit kuželnu.
Byla přistavěna druhá dráha a betonový povrch byl
potažen asfaltem.
Tak se rodily první krůčky tohoto zajímavého
sportu na Třebíčsku. O tom, jak vedla cesta kuželek
v Třebíčí k úspě-chům v mezinárodním
měřítku zisků titulů Mistrů světa a vytvoření
řady světových rekordů, se dočtete v dalších
pokračováních tohoto seriálu.
V roce 1955 vstoupily poprvé na dráhy v dresu
Jiskry Borovina ženy a hned byly úspěšné. Jako by předznamenaly
budoucí úspěchy třebíčských žen na světových
kolbištích. V březnu byl odehrán na dvoudráze
v Borovině první ročník krajského přeboru žen.
Krajskou přebornicí se stala Marie Šupová výkonem
342. Za měsíc pak sehrály ženy první přátelské
utkání na domácí dráze s celkem Sp.
Gottwaldov. Domácí hráčky prohrály se zkušenějším
celkem o 168 kuželek.
V sezóně 1955/56 hrálo v dlouhodobých
soutěžích první družstvo mužů Spartaku Třebíč
krajský přebor a družstvo Jiskry Borovina oblastní přebor.
Obě družstva postoupila do kvalifikace o postup do vyšších
soutěží. V kvalifikacích však neuspěla. Zato
v soutěžích jednotlivců se začaly objevovat
první úspěchy. V krajských přeborech
jednotlivců žen zvítězila A. Drápelová a získala
titul přebornice kraje. Na druhém místě se umístila
Maloušková, obě Jiskra Borovina. Na přeboru ČSR,
který se konal v Ostravě, skončila A. Drápelová
ze 42 závodnic na pěkném 8. místě výkonem 399. V obdobné
soutěži mužů titul okresního přeborníka získává
Vlasta Prokeš ze Spartaku Třebíč výkonem 817, druhý
skončil Holáň z Jiskry Borovina výkonem 800.
Holáň se pak jako první třebíčský hráč
probojoval až do přeborů ČSR, kde se umístil na 21.
místě z 64 zúčastněných výkonem 792.
V roce 1956 odehráli poprvé své soutěže
dorostenci. Bohužel výsledky prvních zápasů a přeborů
se nedochovaly.
Nová sezóna 1956/57 byla úspěšnější pro hráče
Spartaku Třebíč, kteří zvítězili v krajském
přeboru a postoupili do kvalifikace o postup do oblastního
přeboru. Spartakovci si nenechali ujít příležitost
a vybojovali postup. O zvyšující se úrovní kuželkářského
sportu v Třebíči svědčí i mistrovské utkání
krajského přeboru mezi Spartakem a Tatranem Jihlava, při
kterém byly překonány hned dva krajské rekordy a
rekord třebíčské kuželny.
Naproti tomu družstvo Jiskry Borovina nebylo tak úspěšné.
Skončilo v dlouhodo-bé soutěži na devátém místě
a sestoupilo do krajského přeboru. Přesto hráči
Jiskry zaznamenali v utkání proti Českým Budějovicím
dva rekordy. Výkon družstva 2456 byl rekordem kuželny.
V jednotlivcích dosáhl rekordního výkonu S.
Hobza 468.
Padesátá léta končila pro Třebíčské kuželkáře
ve znamení prvních úspěchů na celorepublikových
soutěžích. Velmi úspěšná byla A. Drápelová, členka
Jiskry Borovina, která na přeborech republiky ve Vítkovicích
obsadila výkonem 405 kuželek druhou příčku a na základě
velmi dobrých výsledků na kontrolních startech
reprezentantů byla jako první reprezentantka třebíčských
kuželkářů nominována do družstva ČSR na
mistrovství světa 1959 v Baudzenu (NDR). Na mistrovství
se velmi dobře připravila, což potvrdila i nejlepším
výkonem v přípravě. Při posledním tréninku přímo
v Bautzenu však měla smůlu, když uklouzla na náhozové
desce a poranila si koleno, čímž byla ze startu v soutěži
družstev vyřazena. Absolvovala jen nához v soutěži
jednotlivců, který byl však poznamenán zraněním.
Ženy ČSR obsadily na tomto mistrovství pátou příčku.
Rovněž Spartak Třebíč měl svého zástupce v závěrečných
bojích o titul mistra republiky mužů na 200 hodů
sdružených. Hrálo se ve Svitu pod Tatrami a Olin Růžička
vybojoval třetí místo.
Největšího úspěchu však dosáhli v tomto
roce dorostenci Spartaku Třebíč. Družstvo ve složení
Hubička, Hrubeš, Zahrádka pod vedením trenéra St.
Neradila si vybojovalo účast na přeborech republiky,
které se uskutečnily v Gottwaldově. Soutěže se
zúčastnilo 18 družstev a mladí kuželkáři získali
mistrovský titul výkonem 1375 kuželek, druhou příčku
pak obsadili hráči z České Třebové výkonem
1370.
Výbornou výkonnost třebíčských dorostenců
potvrdil v následujících letech Luboš Hrubeš,
který se stal přeborníkem republiky v roce 1960 a
1961.
Začátek šedesátých let znamenal pro třebíčské
kluby první úspěchy v sou-těžích družstev. V sezóně
1961-62 se umístil Spartak Třebíč v II. lize na
druhém a Jiskra Borovina na osmém místě. Ve vzájemných
zápasech v podzim-ní části soutěže zvítězila
Jiskra nad Spartakem, v jarní části pak
Spartakovci v domácím prostředí Jiskře porážku
z podzimu oplatili. Za zmínku stojí výkon Olina
Růžičky ze Spartaku, který vytvořil rekord dráhy výkonem
501 poražených kuželek.
V novém ročníku II. ligy 1962-63 již hráči
Spartaku Třebíč nezaváhali, zvítězili ve skupině
B o dva body před Lokomotivou Trutnov a TJ Znojmo.
Postoupili do naší nejvyšší soutěže, I. ligy na
200 hodů sdružených, společně s Lokomotivou
Bratislava a Spartakem Karlín. Na tomto velkém úspěchu
třebíčských kuželkářů se podíleli hráči základní
sestavy: Olin Růžička, Jaroslav Kršňák,
Stanislav Neradil, Karel Kuřec, Vlasta Prokeš, František
Hašek a Karel Smílek, A. Pokorný.
Hráčům Jiskry Borovina se v této sezóně
tolik nedařilo a obsadilo devátou příčku tabulky,
která znamenala sestup do krajského přeboru .
V následující sezóně 1963-94 Spartak po
jednoročním působení naši nejvyšší soutěž
opouští. Družstvo hrálo celou soutěž mimo Třebíč,
protože podmínkou bylo odehrání zápasů na čtyřdráze,
která v šedesátých letech nebyla v Třebíči
ještě postavena. Jako domácí dráhu měli hráči
Spartaku pronajatu čtyřdráhu v Gottwaldově.
Nebyla možnost stálého tréninku a také stálé
cestování na výkonech hráčů nepřidalo. Jiskra
naopak krajský přebor vyhrála a tak od nové sezóny
1964-65 hrála třebíčská družstva opět II. ligu,
ve které působila se střídavými úspěchy několik
následujících sezón.
V průběhu šedesátých let oba třebíčské
kluby vsadily na práci s mládeží a bohatě se
to vyplatilo. Jak ve Spartaku, tak v Jiskře začali
hrát dorostenci, kteří pak v sedmdesátých létech
úspěšně působili v naší nejvyšší soutěži
a dosáhli úspěchů na mezinárodním poli. V roce
1964 postupuje družstvo dorostenců Spartaku Třebíč
do celostátního přeboru ČSSR. Na turnaji, který se
konal v Gottwaldově se umístili na 5. místě výkonem
1460 poražených kuželek. V soutěži jednotlivců
obsadil Mirek Durda 11. místo výkonem 495.
V Jiskře začali koncem šedesátých let hrát
v dorostenecké kategorii budoucí úspěšní
reprezentanti bratří Procházkové. Spolu s Karlem
Zejdou obsadili v roce 1967 na přeborech ČSSR v Brně
4. místo a Zdeněk Procházka v soutěži
jednotlivců obsadil druhou příčku výkonem 250 poražených
kuželek. V tomto roce také začali hrát soutěže
dorostenky. Titul přebornice oblasti získává Marie
Prokešová ml., na druhém místě se umístila Dana Růžičková
Na úspěšných vystoupeních dorostenců se výraznou
měrou podíleli trenéři, ve Spartaku V. Prokeš, v Jiskře
A. Holáň a připravili tak základy družstev, která
v sedmdesátých letech úspěšně bojovala v našich
nejvyšších soutěžích. O tom všem se dočtete v dalším
pokračování seriálu z historie kuželek na Třebíčsku.
Koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let
začíná docházet v kuželkářském sportu k postupné
generační výměně hráčů. Do A družstva
Jiskry přicházejí bratři Procházkové, do Spartaku
Třebíč pak Petr Smejkal, Mirek Durda a Ladislav Dvořáček,
který se vrátil ke kuželkám po úspěšném působení
v hokejovém oddíle a Jaroslav Holas, který začal
hrát kuželky jako mnoho jiných hráčů v rámci
odborářských turnajů při tehdejším ZMS Třebíč.
Oba třebíčské kluby hrají po reorganizaci soutěží
v soutěžním ročníku 1970/71 II.ligu skupinu C,
složenou výhradně z moravských celků. Spartak
obsadil se ziskem 30 bodů čtvrté místo. Jiskra byla
v konečném zúčtování o jednu příčku lepší.
Několika pozoruhodných výkonů bylo dosaženo
jednotlivci. Zdeněk Procházka překonal výkonem 512
jako první hráč Jiskry hranici 500 kuželek. Ve
Spartaku se to povedlo Olinovi Růžičkovi 523 a
Jardovi Holasovi 508. Oba dokonale uměli svými točivými
hody využít asfaltové dráhy v Dělnickém domě.
Velkým úspěchům třebíčských kuželkářů
bylo zařazení tří členů Jiskry do kádrů
reprezentačních týmů. K bratrům Procházkovým
se přiřadila i juniorka Jana Kopečná. Špacíři,
jak se jim v Třebíči přezdívalo, se zúčastnili
několika kontrolních startů. Lépe se dařilo Zdeňkovi.
Reprezentuje v Bratislavě proti Rumunsku a byl čtvrtý
z našich reprezentantů. V Linci proti
Rakousku opět čtvrtý a v posledním přípravném
zápase na MS v Bolzanu proti Maďarsku třetí. Na
MS jako náhradník startuje pouze ve dvojicích s Bachratým
a celkovým výkonem 1693 obsadili 17. místo. To, že
Zdeněk patři k velkým talentům, potvrdil v závěru
roku na velmi dobře obsazeném turnaji smíšených
dvojic v Bukurešti, kde společně s Mikulčíkovou
obsadili pátou příčku. V soutěži jednotlivců
pak skončil Zdeněk devátý.
Rok 1970 byl pro třebíčské kuželkáře velmi úspěšný.
Rozhodlo se o výstavbě nového sportovního areálu v prostoru
Stadionu pod Kostelíčkem. Kuželkáři si podali žádost
o rozšíření akce o výstavbu nové čtyřdráhy. Žádost
byla po projednání schválena a zařazena do stavebního
plánu.
V soutěžním ročníku 1971/72 pokračovalo úspěšné
působení třebíčských klubů v druhé lize.
Jiskra si o jeden stupínek polepšila a skončila druhá
s nárokem na postup do NL na 200 hodů. S ohledem
na to, že by tuto náročnou soutěž museli absolvovat
na dvoudráze, účast odmítli, Spartak skončil na čtvrtém
místě. Pozoruhodný rekord dvoudráhy v Dělnickém
domě dosáhl Jaroslav Holas výkonem 536 kuželek. Družstvo
Jiskry zlepšilo při utkání proti Jiskře Otrokovice
rekord dvoudráhy v Borovině na 2723 poražených
kuželek. Řady reprezentantů rozšířila Dana Růžičková,
která jako stálá členka juniorského družstva ČSSR
podává velmi dobré výkony v utkáních proti
NSR, NDR, Rumunsku i při jednotlivých kontrolních
startech.
V následujícím ročníku 1972/73 obsadila
Jiskra opět druhou příčku a Spartak skončil ve středu
tabulky na sedmém místě. Nebylo to špatné umístění,
ale v době, kdy se začínalo s výstavbou nové
čtyřdráhy, bylo potřeba uvažovat o vytvoření družstva,
které bude schopno v budoucnu získat vyšší
soutěž. O tom, zda se to třebíčským kuželkářům
podařilo, se dočtete v příštím pokračování.
V první polovině sedmdesátých let hráči
Spartaku úspěšně bojovali po reorganizaci soutěží
ve II. ČNL. Družstvo posílil juniorský reprezentant
Jarda Dobeš, který do Třebíče přišel z prvoligového
Liberce. V sezóně 1974/75 se stali hráči
Spartaku překvapivými vítězi své skupiny a
postoupili do I. české národní ligy. Družstvo hrálo
v sestavě Dobeš, Holas, Bartůněk, Smejkal,
Prokeš, Pavlíček a Dvořáček. Za zmínku stojí, že
celá soutěž byla velmi vyrovnaná a na postup si dělalo
ambice sedm družstev. Na prvních třech místech skončila
družstva se stejným počtem bodů a o postupu rozhodl
lepší průměr. Druhé místo obsadili hráči TJ BOPO
Třebíč.
V roce 1974 v soutěžích jednotlivců
hrají prim ženy. Titul mistryně republiky získává
Marie Prokešová. Její dcera Vlasta se stává
krajskou přebornicí v dorostu a na přeborech ČSSR
obsadila 9. místo.
V roce 1975 se v soutěžích jednotlivců
představil v třebíčském dresu Jarda Dobeš a
hned úspěšně. Na mistrovství ČSSR mužů v Hlohovci
obsadil druhé místo. Na mistrovství ČSSR juniorů v
Bratislavě výkonem 1676 byl rovněž druhý. V průběhu
roku 5x úspěšně startoval za juniory ČSSR a 3x za národní
mužstvo mužů.
Pro kuželkáře Spartaku skončilo v tomto roce
velkým úspěchem i vyhlašování XII. ročníku
ankety pořádané OV ČSTV a redakcí Jiskry o nejlepšího
sportovce a kolektivy okresu. Jako nejlepší
jednotlivec byl vyhlášen Jarda Dobeš a v kolektivech
pak družstvo kuželkářů hrající I. ČNL.
Zahajovací mistrovský zápas I. ČNL v ročníku
1975/76 proti Lokomotivě Kolín se Spartaku doma vydařil,
domácí zvítězili a Jarda Holas překonal rekord dráhy
výkonem 1171 kuželek (tento výkon byl docílen
opravdu pouze na 200 hodů). Již výsledek prvního zápasu
ukázal, že hráči Spartaku budou bojovat o přední
umístění v tabulce. Nutno podotknout, že tato
dvoustovková soutěž se ještě hrála na asfaltové
dvoudráze v Dělnickém domě. Poslední zápas této
sezóny byl také posledním mistrovským utkáním na této
dvoudráze a hráči Spartaku se s ní rozloučili
opravdu impozantně. V tomto utkání proti družstvu
TJ Týniště nad Orlicí dosáhli nového a zároveň
posledního rekordu. Zvítězili v poměru
5800:4884. Na tomto fantastickém výkonu se podíleli:
Smejkal 847, Dvořáček 963, Fejta 927, Bartůněk 925,
Dobeš 1058 a Holas 1080. Lepší výkon se třebíčskému
družstvu dosud nepodařilo docílit. V prvním účinkování
v I.ČNL obsadili hráči Spartaku velmi pěkné 4.
místo se ziskem 32 bodů.
V soutěžích jednotlivců dosáhla pozoruhodného
úspěch v soutěži dorostenek Vlasta Prokešová.
Vyhrála všechny soutěže jednotlivců od okresního přeboru
až po přebory ČSSR. Na základě těchto úspěchů
byla nominována do reprezentačního družstva ČSSR.
Rok 1976 znamenal pro třebíčské kuželkáře začátek
nové etapy. 3. července 1976 byla uvedena do provozu
nová čtyřdráha se saduritovým povrchem. Výstavba této
čtyřdráhy byla vyvrcholením snahy a vytrvalosti členů
oddílu a ukázkou čeho je schopen malý kolektiv lidí,
kteří mají rádi svůj sport. O tom jakých úspěchů
dosáhli kuželkáři na této kuželně se dočtete v dalším
pokračování seriálu.
Vybudování nové čtyřdráhy znamenalo začátek
nové etapy třebíčských kuželkářů. Předání do
užívání 3. - 4. července 1976 bylo slavnostní a o
jeho sportovní úroveň se postaralo pět družstev žen,
bojujících o titul mistryň Československa. Podmínky
k soutěži měly jako při mistrovství Evropy - byly vůbec
prvními aktérkami, které na čtyřdráze hrály. Čas
nebyl ani na vyzkoušení, protože poslední úpravy
dokončili členové oddílu v předvečer zahájení.
Druhou akcí před zahájením podzimní sezóny 1976/77
na nové kuželně se stal silně obsazený I. ročník
memoriálu Karla Smílka. V sou-těži dvojic zvítězili
Ševčík s Ondryášem před domácí dvojicí Holas,
Smejkal. V jednotlivcích si prvenství vybojoval
Ševčík z Přerova, který výkonem 919 vytvořil
nový rekord kuželny. V dresu Spartaku se poprvé
představili bratři Procházkové, kteří po absolvování
léčebného pobytu v Kroměříži posílili řady
domácího družstva a měli pomoci k postupu do
extraligy.
Že hráči Spartaku budou největšími kandidáty
na postup potvrdili v posled-ní přípravě na
novou sezónu v Liberci v rámci mezinárodního
čtyřutkání za účasti dvojnásobného vítěze PMEZ
BSF BUNA Halle, Lokomotivy Liberec a výběru Liberce.
Mužstvo Spartaku překvapivě zvítězilo, když podalo
nejvyrovnanější výkon.
Do nového ročníku I.ČNL vstoupilo mužstvo
Spartaku ve velkém stylu a potvrdilo, že patří k nejvážnějším
kandidátům na postup. Po podzimní části soutěže
byli spartakovci na prvním místě s náskokem
dvou bodů před družstvem VŽKG. V jarní části
podali hráči ještě lepší výkon než na podzim a
již pět kol před koncem soutěže bylo jasné, že se
Třebíč dočká po třinácti letech celostátní
ligy. V průběhu sezóny padly i dva rekordy dráhy.
O první se postaral Zdeněk Procházka 964, který byl
zároveň nejlepším výkonem na saduritových drahách
v Československu. Stejnou hodnotu měl i výkon
družstva 5345.
Stejně jako v soutěži družstev dosáhli třebíčští
hráči úspěchy i v soutěžích jednotlivců. Na
mistrovství ČSSR na osmidráze v Olomouci obsadil
Zdeněk Procházka druhé, Ladislav Procházka třetí a
Jaroslav Dobeš šesté místo. V přeborech
juniorek obsadila Vlasta Cahová druhou příčku.
Velkým svátkem pro třebíčské kuželkáře bylo
pořádání mezinárodního utkání hráčů do 23 let
mužů a žen ČSSR - Rumunsko, které se konalo ve
dnech 29. - 30. dubna 1977. V odpoledním utkání
podlehli naše juniorky výborně hrajícím Rumunkám.
Ve večerním utkání junioři Rumunska vyhráli nad našimi
juniory, když překonali týden starý rekord dráhy
vytvořený A družstvem výkonem 5444. Druhý
Před nadcházející extraligovou sezónou 1977/78
se uskutečnil na třebíčské kuželně druhý ročník
memoriálu Karla Smílka. Na startu se sešla výborná
konkurence v čele se čtyřnásobným mistrem ČSSR
Antonínem a dalšími dvaceti účastníky, kteří již
oblékli reprezentační dres. Putovní pohár a tím i
vítězství ve II. ročníku získala dvojice Spartaku
Třebíč Zdeněk a Vladimír Procházkovi. V jednotlivcích
získal vítězství Vladimír Procházka za výkon 940.
I další hráči Spartaku předvedli hodnotné výkony
a potvrdili, že družstvo Spartaku bude v extralize
bojovat o čelní příčky v tabulce. Průběh
extraligy výkony v přípravě potvrdil. Hráči
Spartaku obsadili vynikající druhé místo, když
titul získala Zbrojovka Brno s náskokem dvou bodů.
Domácí hráči tak potvrdili, že po suverénním vítězství
v národní lize byli právem považování za černého
koně celostátní ligy. Družstvo se opíralo hlavně o
mimořádné výkony Vladimíra a Zdeňka Procházkových.
Za toto umístění získali spartakovci právo
reprezentovat ČSSR v Dunajském poháru.
Ve svém druhém působení v naší nejvyšší
soutěži v ročníku 1978/79 získalo družstvo
Spartaku bronzové medaile. Od mistrovského titulu je dělilo
jen těsně prohrané utkání se Spartakem Přerov. V soutěžích
jednotlivců si vše vynahradil Zdeněk Procházka, který
po zisku titulu přeborníka ČSR nezaváhal ani v Olomouci
a získal titul přeborníka ČSSR, Vladimír skončil
šestý.
Kuželkářská dvojčata (profil úspěšných
reprezentantů)
Vladimír a Zdeněk Procházkovi se narodili 22. května
1940. V době jejich začátku nemají kuželky
pravidelnou žákovskou soutěž. Nejmladší zájemci
se dostávají k tomuto sportu k jeho závodní
formě nejdříve v patnácti letech. Bratři Procházkové
v letech povinné školní docházky proháněli
nejprve míč po fotbalovém hřišti, v zimě hráli
hokej (pamětníci si jistě pamatují, že Jiskra hrávala
na zimním stadionu pod hrázi rybníka v prostoru
před restaurací U Salajů) a stolní tenis. Ke kuželkám
je přivedla víceméně náhoda. Na kuželně tehdejší
Jiskry neměli automatické stavěče a tak je
nahrazovali fotbaloví žáci, kteří chodili po tréninku
nebo utkání stavět kuželky. Za odměnu si pak mohli
sami hodit. Zdeňkovi a Vladimírovi, dvojčatům téměř
k nerozeznání v podobě i zájmech, se tento
sport tak zalíbil, že u něho zůstali.
Prvním trenérem, který je naučil základům kuželkářského
sportu byl Antonín Holáň. V osmnácti už hráli
za muže krajský přebor. Trenér Stanislav Hobza je připravoval
oba velmi dobře, ale Zdeněk přece jenom bratra trochu
předstihoval a v devatenácti začal hrát první
ligu. Základní vojenskou službu nastoupil v Brně
a měl štěstí, že i po dobu vojny mohl oblékat
prvoligový dres Moravské Slavie. Ve dvaceti se dostal
součastně do reprezentačního kádru juniorů i mužů.
Z vojny se bratři vrátili zpět do Jiskry, ale
když Jiskra nereflektovala na postup do II.ligy, přijali
nabídku druhého třebíčského klubu Spartaku a přestoupili.
Novému družstvu pomohli v roce 1977 k postupu
do naší nejvyšší soutěže, v průběhu dalších
let podávali v dresu Spartaku stabilní výkony a
stali se pilíři družstva. Zdeněk získává v roce
1979 první titul přeborníka republiky a Vladimír v mistrovském
utkání na domácí dráze proti Hlohovci dosahuje
nejlepšího výkonu na saduritových drahách 1008. V roce
1980 na mistrovství světa v Mangalii, kde
naposled startovali společně ve dvojicích, obsadili páté
místo. V soutěži jednotlivců skončil Zdeněk
na velmi pěkném osmém místě. V roce 1982 se
Zdeněk oženil a opustil řady Spartaku Třebíč. Několik
sezón hrál II. ligu v Sezimově Ústí a po přestěhování
do Prahy startoval za prvoligovou Pragu Praha. Po
rozvodu se v roce 1988 vrací zpět do Třebíče.
Vladimír dále úspěšně startuje za Spartak Třebíč
a reprezentuje ČSSR na mistrovství světa v roce
1982 v Brně bez výraznějšího úspěchu. Vše
si však vynahradil za dva roky v Lublani, kde družstvo
mužů ČSSR získalo titul mistrů světa zásluhou
Vladimíra, který zde vytvořil světový rekord výkonem
1007. V následující sezóně jej pronásledují
zdravotní problémy. Po odehrání několika nevydařených
zápasů a neúspěchu v soutěži jednotlivců
(poprvé a naposledy jsem ho porazil) přestává hrát.
Velkým svátek pro kuželkáře TJ Třebíč byla před
zahájením soutěžního ročníku 1979/80 účast v
Dunajském poháru, jehož se zúčastnila tři mužstva:
BBSV Wien,. SZAK Szeged a Spartak Třebíč. První kolo
se uskutečnilo ve Vídni ve dnech 1.- 2. září 1979.
O vyhlídkách třebíčského celku hodně napověděl
již páteční trénink. Závodníci se setkali s měkkými
gumovým potahem náhozových desek a asfaltovými
drahami, s kterými se ani při nejlepší snaze
nedokázali vyrovnat. Tato nejistota ve hře se začala
projevovat od začátku utkání a rozdíl na soupeře
po každém závodníkovi značně narůstal. Ani jeden
z hráčů třebíčského celku nedokázal předvést
hru na kterou byli zvyklí na saduritových dráhách.
Turnaj v Třebíči se hrál 15. září téhož
roku, domácí hráči zabojovali, v závěru přehráli
své soupeře a zvítězili.
Před závěrečným turnajem se bodové pořadí
vyrovnalo. Všechna družstva měla shodný počet čtyř
bodů. V domácím prostředí hráči Szegedu
nezaváhali, v turnaji zvítězili a zajistili si
tak i celkové vítězství v Dunajském poháru.
Hráči Spartaku zabojovali a po zisku druhého místě
obsadili i druhou příčku v celkovém pořadí.
Dalším velkým svátkem pro třebíčské kuželkáře
bylo v závěru roku 1979 pověření kuželkářského
svazu k uspo-řádání mezinárodního přátelského
utkání mezi výběrem ligy ČSSR a dvojnásobným vítězem
PMEZ KC ROTWEIS Sandhausen. Utkání se us-kutečnilo
30. prosince a naši hráči zvítězili o 113 kuželek
5345:5232. Za výběr ČSSR nastoupili tři hráči
Spartaku Třebíč a předvedli výborné výkony.
V celostátních soutěžích dosáhli hráči
Spartaku Třebíč dalšího velkého úspěchu, když v konečné
tabulce soutěžního ročníku získalo družstvo stříbrné
medaile a opět si zajistilo účast v dalším ročníku
Dunajského poháru. V družstvu se začíná
prosazovat Karel Uhlíř, posila z Jiskry Borovina.
Pomalu se začíná díky návratu závodnic po mateřských
dovolených zlepšovat i úroveň družstva žen. V kraj-ském
přeboru obsadily druhé místo hned za úřadujícím přeborníkem
MS Brno. Začínají se prosazovat i dorostenky, kde začíná
dosahovat prvních hodnotných výkonů součastná
nejlepší hráčka světa Naďa Dobešová, tehdy ještě
Smejkalová.
V soutěži jednotlivců postoupili na
mistrovství republiky Zdeněk Procházka a jeho bratr
Vladimír. V kate-gorii dorostenek obsadila Naďa
Smejkalová druhé místo výkonem 945.
V rámci přípravy na MS se zúčastnili bratři
Procházkové prestižního turnaje o pohár města
Poznaně smíšených dvojic a jednotlivců. Společně
s Kepr-tovou ze Zábřehu vyhráli co se dalo. V
jednotlivcích Vladimír zvítězil a Zdeněk byl druhý.
Ve smíšených dvojicích pak Procházka s Keprtovou
obsadili první místo.
V květnu se konalo mistrovství světa v rumunské
Mangálii a Třebíčtí hráči na něm završili velmi
úspěšnou sezónu. Zdeněk Procházka obsadil v soutěži
jednotlivců osmou příčku a ve dvojicích se bratři
Procházkové umístili na velmi pěkném pátém místě.
Třináctý skončil Jaroslav Dobeš ve dvojici s libe-reckým
Duškem
V soutěžním ročníku 1980/81 potvrdili hráči
třebíčského klubu svoje kvality a dosáhli dalšího
úspěchu, když získali potřetí stříbrné medaile
a zajistili si účast v dalším ročníku Dunajského
poháru.
Začátek osmdesátých let zažil největší
rozmach kuželkářského sportu v našem okresním
městě. Do oddílu přecházejí noví hráči, kteří
prokázali svoje kvality při odborářských turnajích
třebíčských podniků a projevili zájem o kuželkářský
sport. Je potěšitelné, že se o kuželky rozšířil
zájem mezi mládeži. Kromě ligového mužstva hraje béčko
krajský přebor I, céčko krajský přebor II a družstva
D a E startují v nově založeném sdruženém
okresním přeboru, kde startují družstva z okresů
Třebíč, Znojmo, Žďár nad Sázavou a Jihlava. Díky
úspěchům třebíčských kuželkářů a obětavosti
funkcionářů má soutěž sídlo v Třebíči a
jeho předsedou se stává Jaroslav Dobeš, který tuto
funkci vykonává do dnešních dnů.
Družstvo žen obsadilo tradičně v krajském přeboru
druhé místo za Moravskou Slávií Brno. V té době
se nehrála dlouhodobá celostátní soutěž. O titul přeborníka
bojovali vítězové krajských přeborů v závěreč-ném
turnaji. Kromě družstev dospělých startují v soutěžích
také družstva dorostenek a dorostenců. O jejich výkonnostní
rozvoj se obětavě staral Vlasta Prokeš a Naďa
Smejkalová.
V soutěžích jednotlivců získal v kategorii
mužů titul přeborníka ČSSR Zdeněk Procházka, v ženách
zvítězila Vlasta Cahová, v dorosten-kách Naďa
Smejkalová obsadila druhé místo a Irena Šedová byla
čtvrtá.
V roce 1982 měli všichni kuželkáři velký svátek.
Konáním XIV. mistrovství světa v kuželkách
bylo pověřeno město Brno. Práce v přípravném výboru
MS se zúčatnili také zástupci třebíčských kuželek
Stanislav Neradil a Petr Smejkal. Samotné mistrovství
se konalo 4. - 11. června v nádherném prostředí
haly RONDO. Z třebíčských hráčů se v reprezentačním
dresu představili Vlasta Cahová a Vláďa Procházka.
Muži obsadili po nevýrazném výkonu čtvrté místo.
Ženy potvrdily, že patří mezi světovou špičku a získaly
stříbrné medaile. Velkou měrou se o tento úspěch přičinila
třebíčská hráčka Vlasta Cahová výkonem 454 kuželek.
Vlastu překonala pouze Jugoslávka Perman, která byla
o jednu shozenou kuželku lepší. Při startu Vlasty
Cahové, která hrála z našich reprezentantek
jako první, bylo v hale asi 5000 diváku a atmosféra
byla podobná jako při finále MS v hokeji.
Opravdu nezapomenutelný zážitek. Vlasta v dalších
náhozech již tento výkon nezopakovala a v celkovém
pořadí jednotlivců obsadila 8. místo. V soutěži
mužů získal svůj druhý titul sympatický
reprezentant Maďarska Bela Csányi, který se představil
na podzim i v Třebíči při zápasech Dunajského
poháru.
Dunajského poháru 1981 se zúčastnili TC Ferencváros
Budapest, SK Handelsministerium Wien a Spartak Třebíč.
V prvním kole v Třebíči zvítězil
Ferencváros, když jako první nastoupil úřadující
mistr světa Bela Czanyi. Protože jednotlivá družstva
nastupovala postupně, hráči B družstva nastupovali
na vyplnění drah jako „křoví" a já jsem měl
tu čest nastoupit právě proti Czanymi. Po výkonu 229
se mi ho podařilo o čtyři kuželky přehrát. Každý
sportovec si jistě dovede představit pocity po startu.
Třebíčtí hráči předvedli průměrný výkon a
obsadili druhou příčku.
Ve druhém kole v Budapešti skončila Třebíč
třetí, zvítězil Ferencváros.
Třetí kolo se hrálo ve Vídni, kde maďarské družstvo
podalo vynikající výkon a potvrdilo svou suverenitu v tomto
ročníku.
Celkové třetí místo nebylo rozhodně úspěchem,
ale je nutné konstatovat, že dřívější výhoda ze
staré kuželny v Dělnickém domě byla největší
překážkou při startech v zahraničí.
Dunajského poháru v dalším roce hrály kluby
BKV Elore Budapest, Kc Rheith Alpbachtal a Spartak Třebíč.
Celkově obsadil Spartak Třebíč druhou příčku
Nová sezóna 1983/84 odstartovala zlaté období třebíčských
kuželek. Úvod sezóny tomu však příliš nenasvědčoval.
Spartakovci, jak již bylo zvykem z posledních
let, odehráli další ročník Dunajského poháru,
kterého se v roce 1983 zúčastnilo za maďarskou
stranu družstvo FTC Budapešť a za Rakousko BBSV Wien.
Přestože v třebíčském družstvu došlo k částečné
výměně hráčů, Petr Smejkal a Jarda Holas odcházejí
do „B" družstva, Zdeněk Procházka následuje
manželku do Tábora, na jejich místo přichází
posily z Českých Budějovic, reprezentanti Dalibor
Lang a Josef Bartoš, neměli proti předním evropským
celkům naději (za FTC Budapešť hrál trojnásobný
mistr světa Csanyi, za rakouské družstvo
reprezentanti Frind, Dobias a Pracser) a obsadili se
ziskem čtyř bodů třetí místo.
Vše si však vynahradili v dalším ročníku
naší nejvyšší soutěže, když poprvé v historii
získali mistrovský titul. Se ziskem 51 bodů obsadili
první místo o tři body před Slavojem Velký Šariš,
na třetím místě skončila MS Brno se ziskem 40 bodů.
O zisk titulu se pod vedením trenéra Neradila
zasloužili hráči Vladimír Procházka, Jaroslav Dobeš,
Josef Bartoš, Karel Uhlíř, Vladislav Dvořáček, Ing
Dalibor Lang a Miroslav Durda.
Tento úspěch potvrdili i vítězstvím v Čs.
poháru, když ve finále porazili Chemosvit Svit rozdílem
171 kuželky.
Další významnou událostí kuželkářské sezóny
1983/84 pro třebíčské kuželkáře bylo pořádání
přípravného utkání na mistrovství světa v Lublani
mezi celky mužů a žen ČSSR a Rumunska. Utkání se
hrála 14. a 15. dubna 1984 a protože Rumuni patřili
ke světové špičce, mohli jsme v Třebíči vidět
vynikající výkony. Z třebíčských hráčů
nastoupili za muže Vladimír Procházka a za ženy
Vlasta Cahová. Oba podali výborné výkony a zajistili
si tak účast v reprezentačních týmech pro MS.
K nezapomenutelným okamžikům patřila obě
vystoupení Rumuna Bice, který jak v sobotu tak v neděli
překonal jako první na třebíčské kuželně po
vynikající hře hranici 1000 poražených kuželek. V sobotu
1009 a v odvetě v neděli 1016. Ženy zvítězily
o 57 kuželek. Muži na své soupeře nestačili a prohráli
rozdílem 135 kuželek.
Vyvrcholením sezóny bylo MS v Lublani. Naši
reprezentanti odjížděli na toto mistrovství bez větších
nadějí. Vše však otočil třebíčský reprezentant
Vladimír Procházka, který nastupoval v soutěži
družstev jako první z naší reprezentace. Předvedl
vynikající výkon 1007, který znamenal nový
světový rekord a vytvořil pro družstvo rozhodující
náskok, který se podařilo dalším hráčům udržet.
Naši reprezentanti tak získali poprvé v historii
zlaté medaile z mistrovství světa. Pozorní čtenáři
si jistě všimnou, že Rumun Bice nahrál v Třebíči
v přípravném zápase na mistrovstvím světa lepší
výkon než Vladimír Procházka a tento výkon nebyl
veden jako světový rekord. Je to díky tomu, že v kuželkářském
sportu může být považován za světový rekord pouze
výkon dosažený na mistrovství světa. Tyto soutěže
se hrají vždy na nově postavených drahách
V roce 1984 kráčely ve stopách mužů také třebíčské
ženy. Na závěrečném turnaji v Trnavě získaly
po vynikajícím výkonu všech závodnic a hlavně Nadi
Dobešové titul přeborníka ČSSR. Na tomto úspěchu
měla velký podíl trenérka Naďa Smejkalová. O zisk
titulu se zasloužily Naďa Dobešová, Zdena Samková,
Marie Spielvogelová, Marie Prokešová, Dana Dobešová,
Vlasta Cahová, Iveta Holáňová.
Na podzim se muži TJ Třebíč zúčastnili dalšího
ročníku Dunajského poháru. Turnaj se hrál v Budapešti
a byl rozšířen o účast družstev z tehdejší
NSR a Jugoslávie. V prvním kvalifikačním startu
o postup do finále obsadili hráči Spartaku druhé místo
za Ferencvárosem. Na třetím místě se umístil západoněmecký
Morgfelden před jugoslávským Brodosplitem a poslední
místo obsadil SV Wien.
Nedělní finále proti Ferencvárosi bylo velmi
vyrovnané. Utkání rozhodly náhozy druhých dvojic,
pro Třebíč to znamenalo první vítězství v Dunaj-ském
poháru.
V roce 1985 pokračovali třebíčští závodníci
a závodnice ve skvělých výkonech. Vlastimila Cahová
se stala mistryní ČSR a ČSSR v soutěži jednotlivců
a za výborné výkony v repre-zentaci žen na MS
1982 a 1984 jí byl udělen titul Mistryně sportu.
Vyvrcholením úspěchů třebíčských kuželkářů
byla účast Nadi Dobešové a Ivety Holáňové na
Mistrovství světa juniorů v západoněmeckém
Frankfurtu. Družstvo juniorek získalo stříbrné
medaile, první byly Rumunky. V soutěži
jednotlivkyň zvítězila Naďa Dobešová v novém
světovém rekordu 1404 kuželek.
Na podzim roku 1985 se zúčastnila družstva mužů
i žen Evropského poháru družstev, který se konal v
Zagrebu. Ženám se nedařilo a obsadily páté místo a
těsně jim unikl postup do finále. Muži byli úspěšnější,
obsadili čtvrté místo. Jaroslav KUPA
V sezóně 1986/87 potvrdily ženy TJ Třebíč,
že patří mezi kuželkářskou elitu. Na turnaji v Hlohovci
a Piešťanech zvítězily a získaly Československý
pohár.
Tento vynikající výsledek potvrdila Naďa Dobešová.
Na juniorském MS v Ingelheimu získala bronzovou
medaili ve dvojicích a stříbro v jednotlivcích.
Na výborné výkony žen navázali v následující
sezóně 1987/88 muži ziskem druhého mistrovského
titulu. Hráči TJ Třebíč vyhráli v této sezóně
i Český pohár. Ve finále Československého poháru
se utkali s vítězem Slovenského poháru Slavojem
Velký Šáriš. Družstvo nedokázalo udržet formu z finálových
zápasů ligy a dvakrát prohrálo.
V roce 1988 nastoupila Naďa Dobešová na MS v Budapešti
za družstvo žen. Vstup do seniorské kategorie byl
opravdu impozantní. V soutěži dvojic získala Naďa
Dobešová společně s Danielou Žďárkovou z Nového
Boru zlaté medaile, když přehrály domácí dvojici.
V soutěži družstev získaly ženy ČSSR stříbrné
medaile. Potěšitelné pro třebíčské kuželkáře
bylo, že Žďárková od nové sezóny posílila družstvo
žen TJ Třebíč.
Za vynikající dlouhodobé úspěchy v reprezentaci
byl Nadi Dobešové propůjčen v létě 1988 čestný
titul „Zasloužilý mistr sportu".
Konec osmdesátých a začátek devadesátých let
zastihl třebíčské hráče ve vynikající herní
pohodě. Listopad 1989 znamená konec sjednocené tělovýchovy
- vzniká Český a Moravský kuželkářský svaz a to
přináší i velké změny do kuželkářského sportu,
hlavně ve spojení s odchody špičkových hráčů
do zahraničí. Naštěstí tyto odchody nepostihly jen
TJ Třebíč, ale i všechny ligové celky.
V roce 1990 pokračovali hráči TJ Třebíč ve
zlaté sérii. Muži získávají svůj třetí
mistrovský titul o jeden bod před MS Brno. Na přeborech
jednotlivců ČSFR se stává mistryní Naďa Dobešová.
V kategorii mužů se musel spokojit Zdeněk Procházka
s druhým místem.
V sezóně 1990/91 družstvo potvrdilo svoji
vynikající výkonnost a získalo čtvrtý mistrovský
titul s impozantním náskokem osmi bodů před
druhým Stavbárem Trnava. Ženy TJ Třebíč pod vedením
Nadi Smejkalové obsadily v konečné tabulce třetí
příčku a získaly tak bronzové medaile.
To co se nepovedlo v soutěži jednotlivců Dobešové
a Zdeňku Procházkovi v sezóně 1989/90 to si
vynahradili v sezóně 1990/91. Oba získali
mistrovské tituly. Naďa Dobešová k tomu přidala
první místo ve světovém poháru v kombinaci.
Změny ve společnosti přinesly i možnost zahraničních
startů pro nejlepší kuželkáře. Odchody hráčů
postihly citelně i TJ Třebíč. Bratři Procházkové
odcházejí do SNR, do KC Kasendorf a Dalibor Lang a
Josef Bartoš do Rakouského Mistlbachu. To poznamenalo
podzimní start TJ Třebíč na Světovém poháru, který
se konal v Bratislavě. Třebíčtí hráči i v oslabené
sestavě bojovali, ale na světovou špičku to nestačilo
a obsadili celkově až sedmé místo. Vítězství
vybojovali hráči KC Rot-Weiss Sandhausen ze SRN před
chorvatským Záhřebem. V druž-stvu dostal příležitost
Karel Uhlíř ml., svým výkonem se zařadil do mužstva
a částečně zalepil díru po krajáncích.
Pro třebíčské kuželky je potěšitelné, že se
začínají objevovat nový talentovaní hráči.
Dorostenci a dorostenky Kasáček, Michal, Zahrádková
dosahují prvních úspěchů. Jen jeden úspěch za všechny.
Dorostenci získávají v této sezóně titul
Mistr Moravy.
Začátek devadesátých let byl ještě ve znamení
nadvlády kuželkářského oddílu TJ Třebíč, ale na
kuželně TJ BOPO v průběhu osmdesátých let
hrají zaměstnanci JE Dukovany odborářské soutěže
a nejlepší z nich postupně přecházejí z neregistrovaných
soutěží do oddílu TJ BOPO. Za všechny jmenuji
alespoň Bohumila Drápelu, Oldřicha Hlávku, Ing.
Vladimíra Dřeva, Lubomíra Škrdlu. Část hráčů přechází
v roce 1991 při založení TJ JE Dukovany do nově
vzniklého oddílu pod vedením RNDr. Miroslava Vondry.
Byli to Vlastimil Halva, František Švidra, Jaroslav Kučera,
Vladimír Kopečný. Kolektiv odborářů rozšířil
Petr Dobeš, který se vrátil do Třebíče po ročním
hostování v Boskovicích, bývalý výborný
ligový hráč Jaroslav Holas, který působil jako hrající
trenér a Jaroslav Kupa, který přestoupil po roční
pauze z TJ Třebíč. Družstvo se v sezóně
1992/93 přihlásilo do nejnižší kuželkářské soutěže
Sdruženého okresního přeboru a obsadilo druhé místo.
Díky rozšíření počtu družstev ve vyšších soutěžích
v této sezóně postupovala do vyšší soutěže
dvě družstva a tak hned v první sezóně to
znamenalo pro dukovanské hráče postup do Krajského přeboru
II. třídy.
Družstvo TJ BOPO stabilizovalo hráčskou základnu
a úspěšně bojovalo začátkem devadesátých let v Krajském
přeboru I. třídy.
Na mezinárodním poli dosáhli zástupci Třebíče
začátkem devadesátých let několika významných úspěchů.
V roce 1992 získala na MS v Bratis-lavě v soutěži
jednotlivkyň stříbrnou medaili Naďa Dobešová za výkon
467. Byla to jediná medaile pro ČSFR z tohoto šampionátu.
V soutěži dvojic obsadila Naďa společně s Danou
Žďárkovou čtvrté místo.
O rok později na MS juniorů v Budapešti (z TJ
Třebíč se zúčastnili Rypel, Huňáčková, Zahrádková)
získala Hanka Zahrádková společně s Martinem Fűrstem
titul mistryně světa smíšených dvojic v tzv.
MIX na 200 hodů (kdy se střídají hráči po každém
hodu) výkonem 845 před chorvatskou dvojicí 840.
Největšího úspěchu v začátku devadesátých
let zaznamenala dvojice Vlasta Cahová a Naďa Dobešová
na MS v německém Ludwigshafenu. V sou-těži
dvojic zvítězily ve světovém rekordu 974 shozených
kuželek před dvojicemi z Německa 956 a Maďarska
944. Druhou zlatou pak získala Naďa Dobešová v soutěži
jednotlivkyň na 1x100 HS výkonem 496 před maďarkami
Tőrőkovou 479 a Kovacsne 478. Na tomto MS zastupovali
Třebíč v soutěži mužů Zdeněk Procházka a
Vašek Zajíc ovšem bez větších úspěchů. Zdeněk
startoval v soutěži dvojic s Jaroslavem
Pichlem a obsadili 17. místo.
Druhá polovina devadesátých let začala pro Třebíčské
kuželkáře velmi úspěšně. Po podzimní části
bylo družstvo žen v čele ligové tabulky. Jaro
zahájila děvčata bez výrazné opory Vlasty Cahové,
která odešla do Slávie Praha, hned v prvním
jarním kole nastoupila proti „svým", přispěla
k porážce Třebíče a ke ztrátě vedoucí
pozice. V této situaci jen málokdo dával družstvu
TJ Třebíč šanci v boji o titul a vůbec na zisk
medaile. Funkci hrající trenérky převzala Zdena
Samková a na každou hráčku padla větší odpovědnost
za výkon celého družstva. Tohoto úkolu se zhostily
na výbornou a družstvo bez výrazných hvězd získalo
druhý titul přeborníka České republiky.
Mistrovství ČR jednotlivců se zúčastnili i hráči
TJ Třebíč, hrající v Ně-mecku. Jako
reprezentanti byli na mistrovství nominování divokou
kartou. Této možnosti dokonale využili. V kategorii
mužů zvítězil Zdeněk Procházka, v kategorii
žen Naďa Dobešová.
Muži po druhém místě v sezóně 1994/95
obsadili v následujících dvou ročnících první
místo a získali tak pátý a šestý titul přeborníku
republiky.
Ženy v této sezóně přidaly ke zlatu z ročníku
94/95 bronzové medaile. Družstvo však již nehrálo v pohodě
a to se projevilo v následující sezóně, kdy
skončily na posledním místě a sestoupily do druhé
ligy, kde po ročním působení odstoupily ze soutěže.
Od té doby se zatím nepodařilo ani jednomu z třebíčským
klubům dát dohromady družstvo, které by mohlo navázat
na obrovské úspěchy jakých dosáhly třebíčské ženy
jak na domácích drahách, tak i v zahraničí.
Doufejme, že na tyto úspěchy navážou dorostenky,
které se v součastné době začínají
prosazovat v rámci kuželkářských soutěží.
V druhé polovině devadesátých let se do třetí
ligy probojovaly další dva třebíčské kluby TJ BOPO
a TJ JE Dukovany. Obě družstva ve všech ročnících
bojovala o přední místa v tabulce, ale postoupit
do druhé ligy se podařilo hráčům TJ BOPO až v sezóně
1999/2000, kdy výrazně posílili družstvo na úkor
dalších dvou třebíčských klubů.
V seriálu o historii kuželek v Třebíči
jsme se dostali až do současnosti.
V roce 2000 dosáhla Naďa Dobešová v historii
asi největšího úspěchu, jaký mohla kuželkářka získat.
Na MS v Poznani získala společně s Danou
Žďárkovou stříbrné medaile ve dvojicích za výkon
987. Vítězství si odnesly reprezentantky Německa
Wehling, Schneider výkonem 1029, který byl zároveň
světovým rekordem. V dalších disciplínách však
již kralovala zástupkyně třebíčských kuželek.
Nejprve zvítězila v soutěží jednotlivců.
Nejcennější zlatou medaili pak získala Naďa za soutěž
v kombinaci, kde se sčítají výkony za nához v soutěži
družstev, dvojic a jednotlivců. V ko-nečném součtu
byl výkon 1535 novým fantastickým světovým
rekordem. K těmto úspěchům je potřeba připojit
i dvojnásobný zisk mistrovského titulu v západoněmecké
bundeslize v dresu Viktorie Bamberk.
V kategorii mužů družstvo TJ Třebíč pomalu
ustupuje z pozice po pětadvacetiletém působení v první
lize a po odchodu dačických hráčů Zajíce a Malínka
zpět do Dačic (nutno podotknout, že v Dačicích
vyrostla nádherná supermoderní čtyřdráha samozřejmě
za přispění města a větších místních
podnikatelských subjektů, o tom se nám může v Třebíči
jenom zdát) se družstvo ocitá v krizi a bojuje v první
lize o záchranu. Druhý třebíčský tým TJ BOPO Třebíč
po několikaletém působení ve třetí a jednoročnímu
působení v druhé lize dostal nabídku od kuželkářského
svazu, po odstoupení Vsetína z první ligy, na
jeho nahrazení a nabídku přijalo. Ligové zápasy
hrají borovinští v Jihlavě na kuželně KK PSJ
Jihlava. Třetí třebíčský tým TJ JE Dukovany působí
již pátou sezónu ve třetí kuželkářské lize a výsledky
tohoto týmu odpovídají úrovni přidělovaných prostředkům
od sponzora, které jsou rok od roku menší, to je
poslední místo po podzimní části letošního ročníku
soutěže. Je to slabá náplast na to, jakou reklamu a
propagaci udělali za deset let činnosti pro jadernou
energetiku kuželkáři TJ JE v Rakousku a při návštěvách
rakouských družstev v Třebíči.
O záchranu nebojují jen hráči, ale i svými
parametry nevyhovující a zastaralé kuželny, které
jsou na hranici regulérnosti. V součastné době
díky dobrým kontaktům třebíčských funkcionářů
se podařilo získat nové moderní automaty za přijatelnou
cenu a tak pokud se podaří sehnat do jara finanční
prostředky na rekonstrukci (jedná se o částku 1,2
mil. korun) bude přistoupeno k její rekonstrukci,
bez které by asi nejúspěšnější sportovní odvětví
v Třebíči ustoupilo na hodně dlouho z vybojovaných
pozic. Druhá kuželna, dvoudráha TJ BOPO, je v součastné
době v tak špatném stavu, v jakém asi od
svého vzniku ještě nebyla, ale stav odpovídá péči,
která je tomuto zařízení věnována.
Ke kuželkám, tak jako ke každému sportu patří i
funkcionářská práce. Na rozdíl od hráčů jsou na
tom funkcionáři z Třebíč lépe. Členové třebíčských
oddílů jsou zapojeni do práce řídících orgánů
České kuželkářské asociace. Petr Smejkal pracuje
jako trenér velmi úspěšné ženské reprezentace,
Petr Dobeš řídí komisi rozhodčích a Jindřich
Svoboda a Jaroslav Kupa jsou členové STK a řídí
prvoligové soutěže a moravské skupiny druhé a třetí
ligy. Do budoucna to vypadá tak, že brzo se v Třebíči
hrát kuželky nebudou a lidé, kteří mají o činnost
pro rozvoj sportu a společnosti zájem, budou vynakládat
svoje úsilí pro rozvoj klubů z jiných měst.
Vyhlídky do budoucna jsou neradostné, vše závisí
na výchově mladé generace a o tu se konečně začaly
třebíčské kluby v hodině dvanácté starat. V
třebíčské kuželně pečují o růst mladých trenéři
Zdeněk Fejta a Jaroslav Kupa. Pro případné zájemce
o tento krásný sport trénují dorostenci oddílů TJ
Třebíč a TJ JE Dukovany v pondělí a středu od
15.00 do 17.00. Všichni zájemci o tento sport jsou zváni.
Padesát let v historii je krátká doba, ale přesto
za tuto dobu získali kuželkáři z Třebíče
mnoho významných úspěchů a ukázali ve světě, že
Třebíč není jen malé bezvýznamné město někde
mezi Prahou a Brnem. Pevně věřím, že se podaří problémy,
které v součastné době tíží třebíčské kuželkáře
překonat a reprezentanti našeho města budou patřit
opět mezi špičku kuželek v České republice.
Doufám, ze tento malý seriál o historii kuželek v Třebíči
čtenáře zaujal a těm, kteří se v kuželkářském
sportu angažují nebo angažovali připomněl některé
zapomenuté skutečnosti.
Takže nashledanou za padesát let.
Jaroslav KUPA
|