Něco málo z historie kuželkářského sportu

Určit zodpovědně dobu vzniku hry v kuželky je úkol velmi těžký. Jasné však je, že kuželky jsou jednou z nejstarších her. Počátky této hry je možno přiřknout Asii v době babylonské 4500-1300 p.n.l. První písemné zprávy se datují z 12 století p.n.l. a jejich autorem není nikdo jiný než řecký pěvec a básník Homér. Řeckými kolonisty pak byla hra v kuželky rozšířena do Itálie v 7 až 8. století p.n.l. Rozšíření hry do balkánských zemí můžeme položit do období 2. až 4. století p.n.l Do dalších evropských zemí se pak rozšířila za doby římského impéria. Hra v kuželky bývala doplňkem slavností v době pokanské. První písemné zprávy o hře v kuželky na našem území se zachovaly až z roku 1250 a byl to zákaz her Přemyslem Otakarem II. V našem písemnictví náme dostatek dokladů o tom, že hra v kuželky byla u nás velmi rozšířená.
Dost obšírně popis hry v kuželky uvádí německý básník Hugo von Timberg v díle "Nenar". Ve svém líčení se zmiňuje jen o třech kuželkách. V roce 1522 německý básník Murner již píše alegorickou báseň s námětem hry v kuželky. V této době byla hra v kuželky v Německu rozšířená a přenesla se do Nizozemska a Anglie. V německých perokresbách je devět kuželek postavených do čtverce a jsou poráženy koulí volně hozenou po zemi nebo koulí visutou, zavěšenou na šibenici. Na anglických perokresbách je počet různý - 6, 8, 9. Nejsou však postaveny do čtverce, nýbrž stojí v řadě. Házelo se do nich pálkou, obuškem, klackem z hlubokého podřepu nebo sedění na bobku.
Zpočátku se házelo vhodnými kameny (oblázky) vzduchem na vzdálený cíl, koulelo se kulatými kameny po upravené zemi ve volném prostranství na kolíky rozestavené v přiměřené vzdálenost od sebe i od hráče. Později byla zem upravena po straně otesanými trámy, Vznikaly kuželníky nekryté a kryté, často jen v prostoru pro hráče.
V další vyvojové etapě byla zem mezi postannými trámy speciálně upravena (udusána, pokryta pískem nebo betonem) a trámi se nahradily prkny - mantinely. Kameny nahrazovaly koule z tvrdého dřeva, jednoduché kolíky ustoupily dřevěným kuželům různých velikostí tvaru a počtu.

Kuželníky byly součásti hostinců. Teprve ve 20. století začala výstavba kuželníků organizovanými tělovýchovnými kroužky. Tyto kroužky mezi sebou soutěží a pořádají turnaje. Rychlý rozmach soutěžení dal podnět ke vzniku řídících orgánů. 11.ledna 1937 byla ustavena AČSK.

Co předcházelo organizovaným kuželkám v Třebíči

V Třebíči byla hra v kuželky provozována na kuželnách, které byly příslušenstvím téměř u všech hostinců. Kuželny sloužily k provozování závavných her jako šňůra, honéry, domečky, ruská, válečná, manželská, letecká atd. Často se tato zábava zvrhla v hazard a hrálo se o peníze až do časných ranních hodin. Byly také pořádány kolektivní soutěže v družstvech mezi hospodskými kroužky z Třebíče. Hlavní cenou takového utkání byla bečka piva na účet poraženého.
Důležitým momentem pro kuželkářský sport bylo postavení nové jednodráhy s betonovým povrchem v Borovině. Kuželna byla otevřená takže hru v kuželky bylo možno provozovat jen v letních měsících. Hra na této jednodráze byla zahájena na jaře 1939. V roce 1945 byla kuželna zásluhou Adolfa Novotného přispůsobena tak, že se mohlo hrát i v zimě. V roce 1948 to byl opět Adolf Novotný, který přišel s nápadem odpoutat se od hospodského koulení a přejít na bázi sportovní.
Kolem návrhu přejít na sportovní provádení hry v kuželky se rozprostřela široká diskuze. Byl založen kuželkářský oddíl při Sokolu Klimentovy závody s počtem 20 členů. Bylo sehráno několik přátelských utkání s družstvy Znojma, Zlína, Pelhřimova a dalšími většinou vítězných. Členové oddílu brzy přišli k poznání, že takto prováděná hra v kuželky je daleko zajímavější . Naspokojili se jen s přátelskými zápasy a zatoužili po mistrovské soutěži. Bylo provedeno zaregistrování prvních 15. členů do Svazu moravskoslezských kuželkářů. Tyto průkopníky kuželek na třebíčsku se hodí vyjmenovat. Byli to:

A.Novotný, F Kopl, A. Holáň, K.Kruba, J Trnčák, L.Maloušek, B.Dřímal, R. Bílek, F.Bezděk, F.Kruba, J.Chalupník, J.Bajer, K. Brázda, C. Skalka, J. Bouda.

Tito závodníci sehráli již první oficiální přebory jednotlivců v jednotě. Počáteční disciplína byla 30 hodů. Prvních 8 závodníku postoupilo do disciplíny 50 hodů a čtyři nejlepší závodníci postoupily do disciplíny 100 hodů sdružených. Absolutním vítězem a prvním přeborníkem jednoty se stal výkonem 378 kuželek L. Maloušek.
Na Moravě mají v té době nejstarší tradici se zaváděním kuželkářského sportu města Brno a Olomouc. V našem tehdy jihlavském kraji mají největší tradici města Třebíč, Jihlava, Pelhřimov a Velké Meziříčí. V době usavení kuželkářského oddílu v Borovině se sportovní kuželkářství v jihlavském kraji neprovozovalo a proto se oddíl obrátil na brněnský kraj s žádostí o zařazení do mistrovských soutěží. Žádosti bylo vyhověno a oddíl byl zařazen do okrsku Rosice. Od 1.ledna 1949 se zapojil do mistrovských soutěží. V jarní 30 hodové soutěži vybojovalo družstvo jako nováček titul mistra rosické župy bez ztráty bodu a postoupilo do krajské soutěže. Tato soutěž se hrála na 100 hodů na což nebyli hráči Borovina zvyklí a dále se neprobojovali. Pro hráče to však bylo poznání něčeho nového a dobrou školou pro další soutěžení. V podzimním kole se hrála soutěž v moravské dorážkové ve které se družstvo umístilo na druhém místě.
Zásluhu na těchto úspěších mělo určitě i nošení kufru ve kterém bylo vybavení pro celé družstvo. Nejslabší závodník musel totiž nést kufr z utkání domů a ještě na příští utkání. Každý se snažil, aby se toho vystříhal, neboť se také někdy pěkně pronesl, když domů mimo dresů navíc přinesl cihlu nebo hranešník . Záleželo na tom co bylo po ruce a na šikovnosti jak to do kufru propašovat.

1950 - 1953
Historie a rozvoj kuželkářského sportu v Třebíči jest navázáním na bohatou historii kuželkářského oddílu Boroviny, kde hlavním iniciátorem rozvoje kuželek byl Adolf Novotný. Ovšem, aby bylo jasno, jde tu o kuželkářský sport, neboť hra v kuželky, ve formě zábavy, již byla v Třebíči známa dávno před tím.
Prvním organizátorem kuželkářského sportu v Třebíči byl Karel Kadlec, který s hrstkou věrných kamarádů hrál závodně pod hlavičkou Jiskry Borovina jako oddíl 5, který byl složen výhradně z třebíčských hráčů. Vcelku lze říci, že tento oddíl byl obávaným soupeřem a mnohokrát proháněl i 1.družstvo Jiskry. Psal se rok 1950, možno tedy tento rok označit jako začátek kuželkářského sportu v Třebíči.
V roce 1949 byl zřízen kuželkářský odbor při KVTVS Jihlava. Předsedou této sekce byl zvolen Adolf Novotný, který tuto funkci zastával až do roku 1956. Úkolem této sekce bylo rozšíření kuželkářského sportu na další okresy tak aby bylo možné hrát krajské soutěže. V této době zrodu kuželkářského sportu a v Jihlavském kraji vůbec, byli kuželkáři v Třebíči postiženi velkou ztrátou, když musel veškeré činnosti zanechat po těžkém úrazu Karel Kadlec, hlavní tvůrce a organizátor kuželkářského sportu. Starost o další rozvoj kuželkářského sportu pak převzal hráč 5.oddílu Vlasta Prokeš. Bylo opravdu třeba velké houževnatosti a pevné vůle, aby vzešlé semínko kuželkářského sportu v Třebíči nebylo zadušeno hned v zárodku. Vlasta Prokeš byl uvolněn s celým 5.oddílem do Slavoje Třebíč. V té době začali projevovat zájem o kuželkářský sport také v UP. Závodech a v TJ Tatran. Prokeš po změně zaměstnání, právě přešel do tohoto závodu , takže nic nebránilo tomu, aby byl založen nový oddíl, jehož předsedou byl zvolen Josef Ondráček, jednatelem Vlasta Prokeš a pokladníkem
B. Culka. To bylo v roce 1953. Součastně se podařilo založit další kuželkářský oddíl a to při ZMS Třebíč - TJ Spartak. Předsedou tohoto oddílu byl zvolen Karel Novák.

V prvním zápase zvítězili hosté díky vyrovnanějšímu výkonu a hlavně pak větší zápasovou zkušeností. Celkové výkony byly ovlivněny novou dráhou. Ve druhém zápase hrál již výběr z několika oddílů. Jiskra Borovina - Janáček, Skalka, Malata, Jihlava - Pokorný. Výkony se oproti prvnímu dni zlepšily a tak konečný výsledek nebyl tak špatný vzhledem ke kvalitě soupeře a nové dráze.
Jak již bylo uvedeno v úvodu stavba byla zahájena v roce 1954. Celkem bylo odpracováno 4445 brigádnických hodin na hrubé stavbě a další pak na dohotovení stavby. Nejvíce se na výstavbě podílel Vlasta Prokeš 1275 hod, Franta Bartůněk 970 hod, Emil Bartůněk 930.

Dne 18. prosince 1955 na veřejné schůzi všech třebíčských tělovýchovných jednot bylo odhlasováno a schváleno sjednocení v jednu, která ponese název TJ Spartak Třebíč tím došlo ke sloučení dosavadních kuželkářských oddílů. V sezóně 1956 bylo toto družstvo účastníkem přeboru kraje Jihlava. Předsedou oddílu byl zvolen Karel Novák , jednatelem Karel Smílek. Nově vzniklý oddíl měl 40 členů. Byly utvořeny tři družstva s následujícím obsazením:

Přeborníkem jednoty pro rok 1956 se stal Emil Bartůněk, který na dva náhozy dosáhl průměru 396. Přeborníkem okresu pak Holáň z Jiskry Borovina. Ze Spartaku Třebíč se nejlépe umístil O. Růžička na 5. místě výkonem 401. Toto vše se ještě odehrávalo na kuželně v Borovině

1956 - 1957
V novém ročníku hrála družstva "A" i "B" krajský přebor jihlavského kraje. Oba týmy nedoznaly vážnějších změn v sestavách. Zato "C" družstvo se po odehrání okresního přeboru rozpadlo. "A" družstvo obsadilo v krajském přeboru první místo a získalo tím právo v účasti v kvalifikační skupině o postup do oblastní soutěže. Kvalifikace se hrálo v Ostravě. Třebíčské družstvo se umístilo na čtvrtém místě ze šesti. Postup měly zajištěn první tři družstva. Tím bylo třebíčské družstvo odsouzeno hrát přebor Jihlavského kraje další ročník. "B" družstvo obsadilo v té samé soutěži sedmou příčku. Celkem startovalo 10. družstev.
Přeborníkem jednoty se stal Olin Růžička průměrem 749 ze dvou startů. Hrálo se na 200 hodů sdružených. Do okresní přeborů jednotlivců postupovalo 5 závodníků. Titul přeborníka okresu získal Vlasta Prokeš výkonem 817.

25.11.1956 bylo na dvoudráze v Dělnickém domě sehráno meziměstské utkání proti Plzni.

1957 - 1958
V této sezóně hrají družstva v krajském přeboru. Jako vedoucí družstva "A" je zvolen Vlasta Prokeš a družstva "B" Franta Bartůněk, který na tomto postě vystřídal B. Culky, který posílil "A" družstvo. V půli sezóny se vrací Bartůněk do "A" družstva a vedoucím "B" je zvolen J.Maštera. Do oddílu přibyli noví členové Zd. Fejta a St. Neradil. (Oba v budoucnu budou patřit k pilířům kuželkářského sportu v Třebíči)

Výsledky přeborů jednotlivců na 100 a 200 hodů sdružených

V této sezóně reprezentují Jihlavský kraj Olin Růžička, Vlasta Prokeš, Jaroslav Kršňák a František Hašek. Vlasta Prokeš je zvolen předsedou okresní sekce. V dlouhodobé soutěži, krajském přeboru vítězí "A" družstvo a opět získalo možnost účastnit se kvalifikace o postup do oblasti. V tomto roce byla ještě zvýšena možnost úspěchu tím, že měla postupovat čtyři mužstva. Spartakovci si tuto příležitost nenechali ujít a vybojovali postup.
O zvyšující se úrovní kuželkářského sportu v Třebíči svědčí i výsledek mistrovského utkání krajského přeboru mezi domácím Spartakem a Tatranem Jihlava při kterém byly překonány hned dva krajské rekordy a zároveň rekord třebíčské kuželny. Družstvo dosáhlo výkonu 2633 poražených kuželek v tété sestavě
Prokeš 478, Kršňák 430, Smílek 414, Novotný 422, Bartůněk Fr. 436, Růžička 453.
Také výkon Vlasty Prokeše je novým krajským rekordem a rekordem třebíčské dvoudráhy