Milí přátelé,
mnoho krve proteklo ledwinami od chvil, kdy naposledy spojila cíle svých
pohledů oka naše a bulwy chlapců z Lebkhoru. Nemnoho věcí se též změnilo
- kupříkladu sních bílý napadl. Co jsem chtěl tímto těžko srozumitelným
textem říci? Byly tu, už tu nejsou, ale zase budou - VÁNOCE - swátky
klidu, pokoje, úklidů, nákupní horečky, předsevzetí, přání, ožralců,
půlnočních výbuchů ale hlavně:
BYZNYSU!. Co si budeme
namlouvat, nejvíce se o vánocích provětrají naše portmonky v obchůdcích.

Peněz není nikdy nazbyt. I rozhodlť se kultovní projekt Lebkhor k uspořádání adwentně-vánočního koncertu. Uskutečnilo se tak v Kostelle nanebevzetí panny (no teď mi vypadlo jméno, ale já si vzpomenu..) za účasti mnoha hostů.
Krom tradiční sestavy (Dagghor, Deathor, Doubrathör, Elephanthor) se po delší pauze vrací Obithor, sbory obstará Bambini di Kostell pod taktovkou zvláštního hosta, náhodně vybrané chodkyně a členky klubu zahrádkářů v Omicích, paní Hermelíny Dlabolové a nebudou chybět pyrotechnické efekty.
V první části se Lebkhor rozehříval sprškou hitů, kterážto pasáž byla zakončena novinkou "Červotočí Ráhno Šlajsna", věnovanou všem.
Druhou část, která se již zaznamenávala na předem pokřtěný osmipalcový fonograf, odstartovala série coververzí známých autorů - "Černé vánoce", "Hlasitá noc", "Rolnice-Brutal Slonn version", "Chtíc, aby se vzbudil" a "Smutné vánoce". Pak již fanynky a zvláště fanoušci ocenili Elephanthorův brutální vokál v kusech "Krew na stěně" (která do předvánočně naladěného sálu možná moc nesedla...) a "Z Bethléma až na Galapágy s otevřenou zlomeninou bubínku". Následně nastoupil před rozvášněný dav publika před-důchodového věku Doubrathör se svou flétnou a doprovodil Dagghora a Deathora v cynické baladě z prostředí pohotovosti "Slzy dítěte s vyhřezlými střevy". Diváci šíleli. To byla atmosféra, kterou v tuto dobu málokdo čekal. Avšak pyrotechnik Jarmil Popek počítal i s tímto a v uzavřeném sále odpálil dvě krabice s žertovnou pyrotechnikou, která zasaženým způsobila jen a pouze žertovná zranění.
A to se nám již koncert přehoupl hodně přes polovinu. Baladická patnáctiminutová instrumentálka "Wánoční bubny", což je vlastně pratžená verze Chaosu II, přinutí všechny uronit slzu.
A na úplný závěr jsme slyšeli dvě potencionální hitovky:
Zničený les/Dřevěný Bethlem a RYBOWRAH!.
Tímto skončil koncert a tím také končí má reportáž. Lebkhor opět dokázal,
že nějaká zavedená klišé vskutku nejsou jejich parketa. Kdo chtěl strávit
Vánoce v klidu, ten si musí zase rok počkat, nebo slavit jindy.
Zdraví vás zvilý fanda všeho paranormálního,
MUDr. JUDr. Swatopluk Krowjej Záklopka, MSc.
Spousta lidí by sem dnes asi nepřišla, kdyby věděli, o co tady půjde. Někteří utekli v průběhu, někteří však nelitovali. Na utajeném místě, s utajenými hosty se konala jedna ze zastávek "Lebkhor Tour 2001 - Eat Cabbage Or Die". Jako vždy zde byla spousta otázek, ale jak bylo řečeno v jednom filmu: "Míč je kulatý. Hra trvá devadesát minut. To je přece jasné! Vše ostatní je teorie! Tak hop..."
Je něco po dvacáté hodině. Tak jsme se dočkali. Konečně uvidíme skupinu, o níž se toho tak málo napsalo a ještě méně řeklo - dnes konečně uvidíme, zda právem. Měl jsem sice nemalé potíže s nalezením místa konání, ale to je již za mnou. Ačkoli se ještě všichni návštěvníci vesele baví, sál pomalu potemněl a hoši si chystají nástroje. Ladit není třeba, aspoň tak vyznívá gesto hlavního zpěváka pro dnešní večer - zarostlého Elephanthora.
A už to začalo! Nejprve trocha hlasového cvičení při sborovém Áááá a kánonu Karell Barell. Krom Dagghora všichni odstupují od mikrofonů a show se rozjíždí na plné obrátky. Na úvod svižná Kalafuna s trochu méně výrazným textem, ale o to více kontroverzním, proč ne? Dagghor zpívá a sám se doprovází na basu a v jeho podání je to ušitrhající show. Deathor jen tak nenápadně šimrá kytaru a na bicí, které zbyly, doprovází host Dwousch. Následuje tematická dvojka písní - Brutální sázení pórku a Ještě brutálnější pomsta pažitky, kde už za aplausu publika nastupuje k mikrofonu Elephanthor. Někteří se možná radují, neboť doufají, že je to poslední píseň, což je samozřejmě omyl.
Po chvíli Lebkhor přitvrzuje - u mikrofonu je stále Elephanthor a pod jeho vedením se z reprobeden ozývá dunící Lethal Recyclation a hned po ní vydařený cover od nikdy nezaložené skupiny Metacit Hrajeme dál. Někteří šílí nadšením, jiní v amoku prchají. Jeden divák se v extázi rozhodl změnit svůj dosavadní život a odjel do Vatikánu. Dvě dívky ve věku okolo dvaceti (partnerů) demonstrativně odhazují uprostřed hitovky Pecivál trička s fotkou Honzy Nedvěda u nefunkčního vodovodního rozvodu a odhalují svá.... jakožto dobře vychovaný jinoch se snažím odvrátit své zraky (narozdíl od Elephanthora), ale nedá mi to. Smůlu má Obithor, jemuž se opět (kolikrát ještě??) zamlžily brýle a tak je opět odkázán na barvité vyprávění ostatních. Elephanthor se nehodlá vzdát mikrofonu a s gustem odzpívá svůj oblíbený kousek z dema Krupaj - píseň Čolek. Hned poté krátce promluví k publiku a uvede jednu z dnešních novinek - dosud nevydanou německy zpívanou OtherShits, jejíž text se několikrát nelichotivě dotkne konkurenčních projektů, jako je například příbramský SíS, popovický Podzol, nebo známá formace z Lesní Hluboké Bujará Fuyara.
Tak, ještě dva kousky a ohlášená přestávka. Pár postřehů z jejího průběhu: Během ní si někteří nechali zdarma od Dr.Wíta zdarma otestovat graviditu (čekám dvojčata); Obithor si vyčistil a odmlžil brýle; dívky ve dvojicích stály frontu na záchod, kde se tradičně probírá kdo má jaký zadek; no a našli se i takoví, kteří ještě stále nechápavě civěli do prostoru pódia a nevěřili. Inu...co se dá dělat. Pro dechovkáře jsou otevřeny jinačí putiky.
Už se chystá začátek druhé části vystoupení, když se zpožděním dorazila posila Karell Doubrathör, jenž si do té doby jen tak vesele (nebo smutně?) vyhrával na pohřbu neznámého vojína. Rychle se se všemi pozdraví, schová pod stůl láhev domácí samohonky z krmné mrkve a ujímá se pomyslné taktovky. Druhá půle začíná.
Doubrathör si hnedle v úvodu vystřihne své dva oblíbené kousky - A Tribute To Josef Zíma: demo version a totéž v provedení classic version. Nálada v sále je skvělá. Teď již opravdu zůstal jen ten, komu se produkce líbí, nebo to aspoň předstírá, plus ti, co usnuli a dočasně ochrnuli. Na pódiu dochází ke změně. K mikrofonu usedá Dagghor a začíná hitová část, kdy jsme měli uslyšet Záchodového dědka, Smrd po smrti (zpěv spolu s Obithorem), Indiáni a supervál Stardust, jehož refrén si anglicky vystřihli všichni. Hoši se opravdu nezdají. Už jsem si myslel, že jsem slyšel vše, že mne nic nepřekvapí, ale chyba mostku! Teď se ozývá jakýsi rachot a to hned několikrát, přičemž část z nich je doprovázena Obithorovým deathmetalovým chrochtáním. Hlava mi duní, někdo prchá, dva hoši s visačkou elder Broněk a elder Vendelín vytahují v panice KPZ a bibli. Až později se dozvídám, že šlo o "energetické kusy" z ranného období: Chaos part 1, Prales, Příhodhor Is Dead 2, Chaosong, Chaos part 2, Příhodhor Is Dead 1 remix 2001 a na závěr této sekce The Lodyha Interludium v podání Elephanthora.
Při nucené pauze, kdy si Dagghor měnil prasklé zrno na kukuřici, sál potemněl. Po chvíli se ozývají lehké zádumčivé tóny Deathorovy kytary a do zcela ztichlého publika se line melancholický Chmell, z něhož inhed přechází na legendární baladu Prawý chléb. Dwousch poté oblaží milovníky zvuku varhan instrumentálkou Assterroid, při níž byl nucen zamyslet se každý sám nad sebou. I já.
Deathor si srovnal mikrofon a to jsem tušil, že se pomalu blíží závěr. Zasvěcený fanda alternativní scény vedle mne, jenž, krom toho že měl dlouhé, jistě záměrně nepěstěné, vlasy a malé kulaté brýle, nustále kouřil "trávu", jen tak prohodil, že více songů stejně už nemají. Což je mimochodem asi pravda. Potvrzuje to Deathor, jenž oznámil posledních pět kousků.
První z nich už nás všechny rozhýbává. Ano, je to hitovka Všechny kravičky světa. Pomalu se chystám k odchodu. Do znovu potemnělého sálu zní závěrečná baladická Seal Oil. někdo ještě křičí a dožaduje se přídavku, konkrétně provokativní Papež jede na kole, ale je již pozdě. Do temné noci něžně broukaly cikády (nebo co to bylo) a při pohledu na hvězdou oblohu se mi chtělo i vznést. Možná to byla ta marihuana, již jsem byl nucen celou dobu nasávat spolu s intelektuály, ale stejně jsem přesvědčen, že to spíše zavinili oni.
Lebkhor skončil a já vám povím, že něco takového asi zase dlouho neuslyším.
Z klubu Cottage Yarrunna na neznámém místě
-čaj-