Tma - nepřítel lesogolfisty
oslední listopadová sobota znamenala pro vyznavače lesního golfu ukončení letošní sezóny turnajem Zimní lesogolfování. Herní část slavnostního odpoledne proběhla, stejně jako loni, na hřišti v Kunratickém lese.
Luděk Hrnčíř, který byl společně s Danou Trunečkovou pořadatelem Lesogolfování, seznámil hned v úvodu hráče s herním systémem - tentokrát se hrálo pouze na devět vítězných jamek, bez finále. Upozornil, že většina jamek je rozmístěna za cestou, která Kunratický hvozd půlí. To se nakonec ukázalo jako obrovská výhoda, protože poslední jamka, lstivě čekající v "neuklizené" části v tlusté vrstvě listí, dokázala některé lesogolfisty pěkně potrápit. Přestože se Lesogolfování hraje jako turnaj singlový, rozešli se golfisté k jamkám v obvyklých čtyřčlenných formacích, pak však již soutěžili každý sám za sebe.
Poklidný průběh hry zpočátku čeřily jen drobné nepříjemnosti: Triumfální vítěz minulého kola Jakub Líha zlomil mocnou ranou svoji dobře stavěnou hůl hned u druhé jamky: "Byla sice trochu navlhlá, ale doufal jsem, že vydrží víc, holka."
Jak doba pokročila a les ztemněl, dostavily se první organizační zmatky. U některých jamek se hromadily hrychtivé týmy a dovolávaly se pořadatele, aby zácpu rozehnal. U sedmé jamky, mazaně ukryté v díře u kořene stromu, se sešly hned tři družstva a tak v dolíku pod ní čekalo na zapatování snad šest míčků. Jejich majitelé jim však jakoby nechtěli dát šanci spočinout na kýženém místě - Tomáš Hájek se po každém neúspěšném pokusu jen typicky točil na místě a kroutil očima, Tomáš Buřinka obšťastňoval les a spoluhráče peprnými výrazy.
Ruce sportovců mrzly, nebezpečně se stmívalo a nervozitu ještě stupňoval pořadatel Hrnčíř obcházející zkřehlé postavy se vzhledem k situaci téměř sprostým prohlášením, že "on má už hodinu odehráno".
Do restaurace, jež měla být dějištěm vyhlášení výsledků turnaje a slavnostního ukončení lesogolfové sezóny 2001, dorazili po odehrání všech jamek poslední hráči až hluboko po setmění. Kalkulačky, rozžhavené na "organizačním" čele stolu, přinesly výsledky jasně vysvětlující předchozí potutelný úsměv pořadatele Hrnčíře. Ve své kategorii (vymezené deklarovanou i zjevnou příslušností k tomu či onomu pohlaví) zvítězil. Druhé místo připadlo Jaromíru Součkovi, třetí Petru Pavlovi. V ženách se nejlépe dařilo Michaele Součkové. Druhá příčka byla zaslouženou odměnou (i vzhledem k nesporné náročnosti přípravy slavnostního ukončení sezóny) pro spolupořadatelku Trunečkovou, třetí místo obsadila Jana Tomášková.
Nyní stručně k závěrečným výsledkům lesogolfové sezóny. Ceny za rok 2001 si za jednotlivé kategorie odnesli: Nejlepší hráč roku - Jaromír Souček (že by mu k těsnému vítězství před jeho týmovou a životní partnerkou Michaelou pomohla pokrývka hlavy ve tvaru pivní zátky?), Nejlepší amatér roku - Pavel Rund (nejen nejlepší amatér, ale i skvělý kombinátor - jediná účast navíc by Rundovi mohla tuto poctu zmařit), Nejkrásnější turnaj roku - Angel's Futurum Cup (prase). Zvláštní ocenění za počin v oblasti rozvoje lesního golfu získala Vlaďka Kubíčková. S prázdnou však neodešel nikdo, všichni přítomní dostali oficiální poděkování za celoroční činnost a domů si k němu navíc odnesli překrásný dřevěný podšálek s emblémem klubu.
VlKu
Angel's Cup se nesl ve znamení podzimu
h n i š ť a n y 28. října - Čarovná atmosféra spadaného listí a syrového podzimního lesa provázela tuto sobotu 27. října Angel's Cup, turnaj v lesním golfu, jehož patronem a pořadatelem byl pod záštitou Klubu lesního golfu (KLG) již druhým rokem Tomáš Anděl Hájek. Na golfovém hřišti v Ohnišťanech, v něž se v sobotu na několik hodin proměnil místní les, se ke sportovnímu klání sešlo 7 dvoučlenných a jeden tříčlenný tým.
Pořadatel se rozhodl pro osvědčený herní systém - základní část hry na deset jamek a tři jamky finálové.
Hluboké závěje uschlého listí, které pohlcovaly míčky a znesnadňovaly přesnost úderů, prověřily kvality jak ostřílených borců, tak lesogolfových začátečníků. Absolutním nováčkem v soutěži byl tým "Postrach lesa" ve složení Alena Gengelová, Pavlína Tichá a Pavel Štulc, přičemž Štulc na golf přijel až z Moravy s odhodláním zvítězit.
Do finále se zcela nečekaně probojoval tým "J + J" složený ze dvou soutěžících stojících v dosavadním žebříčku spíše na spodních příčkách. Jejich stálé spoluhráčky, které na turnaj tentokrát přijet nemohly, jakoby jim svojí neúčastí pomohly k postupu. Vzhledem k vyrovnanému skóre všech týmů mělo finále dramatický průběh. Napětí se ještě vystupňovalo u druhé finálové jamky, kdy tým "Anděl s ďáblem v těle" hned úvodním odpalem ztratil míček a nesmlouvavý sudí mu tak podle pravidel připsal 5 trestných bodů. Přestože smolné hvězdy jinak ve finále neztratily jediný bod, rána, kterou ďábelská část týmu George Řehoř poslal míček do neznáma, se jim stala osudnou.
Prvenství tak připadlo "J + J". Člen vítězného týmu, slaměný vdovec Jakub Líha, který se na předchozím turnaji nechal slyšet, že "nezná nikoho, kdo by se této hře věnoval už tři roky a přesto nikdy neskončil lépe, než na osmém místě", tak překročil svůj stín. Druhé místo jistě neuspokojilo lesogolfové profesionály "Los Amateros", bronzové fidorky si domů odnesli členové družstva "Skunek & Skunek".
Ambicióznímu moravskému Štulcovi začátečnické štěstí nepřálo a na jeho "Postrach lesa" zbylo místo poslední. Svůj neúspěch komentoval slovy: "Když mi dali do družstva dvě ženské, bylo mi hned jasné, že s nima mám v lese dělat něco jiného, než hrát golf."
Poraženým brzy na jejich žal pomohlo zapomenout pečené selátko a točený Gambrinus, neboť na sportovní část dne volně navazovala oslava narozenin patrona turnaje Hájka.
KLG byl založen v létě roku 1999 na dětském táboře Spolku Pohody. Lesní golf je sport hraný lesogolfovým (tenisovým) míčkem a holí určených rozměrů vyrobenou z větve stromu. Účelem hry je dostat míček ze stanoveného místa do cíle, kterým je několik desítek metrů vzdálená jamka.
Vlaďka Kubíčková
Konec vítězného tažení Los Amateros?
raha - Největší událost lesogolfové sezóny, Úvalská dirka, přinesla nečekanou změnu v dosavadním pořadí. Již třetí ročník turnaje s původním název Líbina Úvalská dirka se tuto sobotu, 6. října, opět konal pod záštitou Klubu lesního golfu (KLG) v Úvalech u Prahy.
Celkem 12 dvoučlenných týmů se utkalo na hřišti v úvalském lese, které je pověstné svým vodním příkopem. Tato obávaná překážka, jíž museli hráči během hry zdolávat celkem třikrát, zvýšila obzvláště u sedmé jamky atraktivitu soutěže pro diváky. "Toho příkopu jsem se bál stejně jako ostatní. Byla to zatracená klika," přiznal spoluzakladatel KLG Ing. Skunek, později vyhodnocený jako autor nejkrásnějšího úderu dne.
Opět se osvědčil zkrácený systém hry na 8 jamek v základním kole a 3 jamky finálové.
Oproti loňskému ročníku chyběli místní dřevorubci, jejichž práce před rokem znesnadňovala hru hlukem a vytvářením nových překážek na herní ploše. Šlo v pořadí o druhý turnaj, kdy platilo omezení na zahnutí hole ve spodní části, takže výsledky odpovídaly spíše schopnostem hráčů než kvalitě jejich holí.
Obrovským překvapením bylo umístění týmu Los Amateros, který do té doby již čtyři kola vedl žebříček, na 4. místě. Vítězství tentokrát patřilo týmu La mariposa, druhé místo obhájili Skunek & Skunek, těsně následováni družstvem Anděl s ďáblem v těle.
KLG byl založen v létě roku 1999 na dětském táboře Spolku Pohody. Lesní golf je sport hraný lesogolfovým (tenisovým) míčkem a holí určených rozměrů na předem vytvořené trase. Účelem hry je dostat míček z předem stanoveného místa do cíle, kterým je několik desítek metrů vzdálená jamka.
-Vlku-
Nový sport pro Olympijské hry?
raha - Příjemné překvapení čekalo návštěvníky včerejšího exhibičního vystoupení Klubu lesního golfu (KLG) na Pražském ostrově Štvanice. Na parkovišti nestály luxusní vozy a vozíky na elektromotor byste hledali také marně. Kdo si však přišel vychutnat atmosféru staré Anglie a ušlechtilou hru, přišel si na své.
"Nesnažíme se kopírovat 'velký' golf," vysvětluje Luděk Hrnčíř, zakladatel KLG. "Tohle je hra pro normální lidi." Rozdíl oproti klasickému golfu je skutečně patrný již na první pohled. Hráči jsou oblečeni vesměs civilně, většina z nich je navíc "ozdobena" kravatou volně převázanou přes bundu. Jsou k sobě galantní a povede-li se někomu odpal, je slyšet uznalé hodnocení, někdy i potlesk.
Lesní golf se hraje v lese s holí - samorostem a tenisovým míčkem, přičemž cílem snažení hráčů je střídavým odpalováním dostat míček na co nejmenší počet úderů do jamky. Ty jsou na hřišti předem vyhloubeny a označeny. "Před třemi roky jsme začínali s osmi jamkami a většinou to tak nějak vyjde." vzpomíná Hrnčíř. "Chceme, aby si každý mohl jak pořádně praštit do míčku, tak vyzkoušet přesné údery při zakončování."
Tím však výčet odlišností od klasického golfu nekončí. Lesní golf je skupinová hra, při které se v pevném pořadí střídají jak týmy, tak hráči v týmech. Aby hra neztrácela spád, hrají na stejnou jamku současně maximálně tři týmy, další dvojice či trojice hrají jinde. "Je běžné, že se nás na turnaji sejde třeba pětadvacet, a to je pak najednou les plný lidí," podotýká Hrnčíř.