Po pozdravech, morálních pravidlech a připomenutí Třech klenotů se dostáváme k jádru tradiční praxe, tj. k meditaci.

V páli (jazyce jižního buddhismu) neexistuje slovo, které by odpovídalo naší "meditaci". Pokud se nějaký takový termín používá, hovoří se zpravidla o "bhávaná", tj. rozvíjení, pěstování. Nejedná se tedy o vznik něčeho z ničeho. Jde spíše o to, věnovat svou péči a pozornost semínkům, zárodkům dobrých kvalit a umožnit jim, aby se rozvinuly. Velice nápomocný může být obraz pěstování rostliny. My můžeme jen zasadit semínko a zalévat je, dávat rostlině, co potřebuje a chránit ji před škůdci - ostatní je na ní.

Tradiční terminologie nám ale poskytuje přirovnání, které je možná ještě přesnější. Mluví totiž o "překážkách". Z pohledu tohoto pojmu nejde o rozvíjení ani o pěstování dobrých kvalit. Jde jen o to, abychom přestali bránit tomu, co už zde je.

V podstatě všechny metody, o kterých zde bude řeč, spočívají v práci s faktorem pozornosti. Ač hovoříme o "rozvíjení kvalit" nebo o "odstraňování překážek", vždy se jedná o nějaké zaměření pozornosti. Leccos se může dít, ale zde je naším úkolem vidět a uvědomovat si. Není naším úkolem znásilňovat přirozenost věcí.

Existuje samozřejmě mnoho metod a pomůcek (které bychom ovšem mohli označit jako "znásilňující přirozenost věcí" v jemnějším slova smyslu) - speciální prostředí, poloha těla, různé konkrétní činnosti, postupy a představy, atd. To vše ale není jádro věci, jsou to jen léky pro akutní nemoci.

Uvažme zmíněné překážky a boj s nimi. (Mezi tyto překážky se řadí: smyslové žádosti, zlá vůle, otupělost a lenost, nepokoj a výčitky, pochybnost.) V textech théravádové tradice se mluví o různých postupech proti těmto věcem. Hovoří se o nich ale ve smyslu protijedu - jestliže je škodlivá látka příliš silná, je vhodné použít protijed, aby nedošlo k nenapravitelnému poškození. Není řeč o tom, že by to byla podstata věci. Hlavní "metodou", jak pracovat s překážkami, je dívat se na ně.

Skutečným jádrem praxe je vipassaná, což znamená pravé vidění. Často se to také vyjadřuje slovy "vidět věci tak, jak jsou". Je-li řeč o překážkách, jde hlavně o to, dívat se na ně, a to tak dlouho, až je prohlédneme. Když to nastane, ztratí svou podstatu, a když ztratily svou podstatu, začnou slábnout.

Vipassaná ale není jen speciálním postupem proti překážkám. Je to naprosto základní "metoda", jejíž podstatou je ovšem vlastně nepřítomnost jakýchkoliv metod. Jde o spočívání v čistém vědomí jevů, bez jakékoliv práce, boje s nimi nebo libování si v nich. Je to jen situace, kdy "věci jsou tak, jak jsou". To se samozřejmě týká všeho, nejen "špatných", ale i "dobrých" věcí.

Další metody, které můžeme zařadit pod označení "meditace" jsou spíše pomocné, ale to neznamená, že by byly méně pěstovány. Jde o cvičení soustředění, meditaci mettá a rozjímání (kontemplaci).