Toto je ta cesta k očištění bytostí, překonání smutku a nářku, zaniknutí bolesti a žalu, k dosažení vědění a uskutečnění nibbány - totiž cesta "čtyř základů pozornosti". A co jsou tyto čtyři základy? Zde žák nazírá tělo v těle, vytrvalý, jasně chápající a bdělý, když odložil světskou žádost a žal; nazírá pocity v pocitech, vytrvalý, jasně chápající a bdělý, když odložil světskou žádost a žal; nazírá mysl v mysli, vytrvalý, jasně chápající a bdělý, když odložil světskou žádost a žal; nazírá předměty mysli v předmětech mysli, vytrvalý, jasně chápající a bdělý, když odložil světskou žádost a žal. [1] 1. Nazírání těla [2] Ale jak nazírá žák tělo v těle? Odejde do lesa, k patě stromu nebo do prázdného příbytku, usedne se zkříženýma nohama a vzpřímeným tělem a s ustavenou pozorností vědomě vdechuje a vědomě vydechuje. Když vdechuje dlouze, ví: "Vdechuji dlouze", když vydechuje dlouze, ví: "Vydechuji dlouze". Když vdechuje krátce, ví: "Vdechuji krátce", když vydechuje krátce, ví: "Vydechuji krátce". "Budu vdechovat s jasným vnímáním celého těla": tak se cvičí; "Budu vydechovat s jasným vnímáním celého těla": tak se cvičí. "Budu vdechovat při ztišování této tělesné funkce": tak se cvičí. "Budu vydechovat při ztišování této tělesné funkce": tak se cvičí. [3] Tak jako dovedný soustružník nebo jeho učeň, když dělá dlouhou obrátku, ví: "Dělám dlouhou obrátku" a když dělá krátkou obrátku, ví: "Dělám krátkou obrátku", právě tak žák, když vdechuje dlouze, ví: "Vdechuji dlouze", když vydechuje dlouze, ví "Vydechuji dlouze". Když vdechuje krátce, ví "Vdechuji krátce", když vydechuje krátce, ví "Vydechuji krátce". "Budu vdechovat s jasným vnímáním celého těla ": tak se cvičí; "Budu vydechovat s jasným vnímáním celého těla": tak se cvičí. "Budu vdechovat při ztišování této tělesné funkce ": tak se cvičí. "Budu vydechovat při ztišování této tělesné funkce": tak se cvičí. Takto nazírá tělo v těle uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v těle, nazírá zanikání v těle, nazírá vznikání a zanikání v těle. Je zde tělo - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Takto žák nazírá tělo v těle. Čtyři pozice A dále když jde, žák ví: "Jdu"; když stojí, ví: "stojím"; když sedí, ví: "sedím"; když leží, ví: "ležím"; uvědomuje si stále svou tělesnou pozici. Takto nazírá tělo v těle uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v těle, nazírá zanikání v těle, nazírá vznikání a zanikání v těle. Je zde tělo - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Také takto žák nazírá tělo v těle. Pozornost a jasné pochopení A dále, žák jedná s jasným pochopením, když jde tam či zpět; jedná s jasným pochopením, když se dívá kupředu či zpět; jedná s jasným pochopením, když se ohýbá či natahuje; jedná s jasným pochopením, když nese misku na almužnu a oděvy; jedná s jasným pochopením, když jí, pije, žvýká a chutná; jedná s jasným pochopením, když vylučuje výkaly a moč; jedná s jasným pochopením, když jde, stojí, sedí, usíná, probouzí se; jedná s jasným pochopením, když mluví a mlčí. Takto nazírá tělo v těle uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v těle, nazírá zanikání v těle, nazírá vznikání a zanikání v těle. Je zde tělo - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Také takto žák nazírá tělo v těle. [4] Kontemplace odpudivosti A dále, žák kontempluje nad tímto tělem, potaženým kůží a naplněným mnohými nečistotami, od chodidel nohou po temeno hlavy: "Toto tělo má vlasy na hlavě a chlupy na těle, nehty, zuby, kůži, maso, šlachy, nervy, kosti, morek, ledviny, srdce, játra, bránici, slezinu, plíce, žaludek, střeva, okruží a výkaly, žluč, hlen, hnis, krev, pot, mízu, slzy, kožní tuk, sliny, nosní sliz, kloubní maz a moč". Právě tak, jako kdyby byl pytel s otvory na obou koncích naplněn rozličnými druhy zrna - neloupanou rýží, fazolemi, sezamem a vyloupanou rýží - a člověk, který není slepý, by ho otevřel a zkoumal jeho obsah takto: "Toto je rýže neloupaná, toto jsou fazole, toto je sezam, toto je vyloupaná rýže", právě tak žák zkoumá toto tělo, potažené kůží a naplněné mnohými nečistotami, od chodidel nohou po temeno hlavy: "Toto tělo má vlasy na hlavě a chlupy na těle, nehty, zuby, kůži, maso, šlachy, nervy, kosti, morek, ledviny, srdce, játra, bránici, slezinu, plíce, žaludek, střeva, okruží a výkaly, žluč, hlen, hnis, krev, pot, mízu, slzy, kožní tuk, sliny, nosní sliz, kloubní maz a moč". Takto nazírá tělo v těle uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v těle, nazírá zanikání v těle, nazírá vznikání a zanikání v těle. Je zde tělo - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Také takto žák nazírá tělo v těle. Rozklad na čtyři prvky A dále, žák kontempluje nad tímto tělem, ať jakkoliv stojí nebo se pohybuje, s ohledem na prvky: "Toto tělo se skládá z pevného prvku, tekutého prvku, tepelného prvku a vibrujícího prvku". Právě tak, jako by obratný řezník nebo jeho učeň, který porazil krávu a rozdělil ji do oddělených částí, usedl na křižovatku čtyř cest, právě tak žák kontempluje nad tímto tělem se zřetelem k prvkům: "Toto tělo se skládá z pevného prvku, tekutého prvku, tepelného prvku a vibrujícího prvku". Takto nazírá tělo v těle uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v těle, nazírá zanikání v těle, nazírá vznikání a zanikání v těle. Je zde tělo - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Také takto žák nazírá tělo v těle. Meditace na pohřebišti A dále, právě tak jako kdyby žák pozoroval mrtvolu pohozenou na pohřebišti, jeden, dva nebo tři dny po smrti, napuchlou, modročernou, plnou hnisu - tak uvažuje i o svém těle: "Toto mé tělo má stejnou povahu, má stejný osud a nemůže tomu uniknout". A dále, právě tak jako kdyby žák pozoroval mrtvolu pohozenou na pohřebišti, požíranou vranami, jestřáby, volavkami nebo supy, psy nebo šakaly nebo rozhlodávanou všemi druhy červů - tak uvažuje i o svém těle: "Toto mé tělo má stejnou povahu, má stejný osud a nemůže tomu uniknout." A dále, právě tak jako kdyby žák pozoroval mrtvolu pohozenou na pohřebišti, kostru ověšenou masem, postříkanou krví, držící ještě pohromadě šlachami - tak uvažuje i o svém těle: "Toto mé tělo má stejnou povahu, má stejný osud a nemůže tomu uniknout". A dále, právě tak jako kdyby žák pozoroval kostru bez masa, postříkanou krví, držící pohromadě šlachami - tak uvažuje i o svém těle: "Toto mé tělo má stejnou povahu, má stejný osud a nemůže tomu uniknout". A dále, právě tak jako kdyby žák pozoroval kostru bez masa a krve, ale ještě drženou pohromadě šlachami - tak uvažuje i o svém těle: "Toto mé tělo má stejnou povahu, má stejný osud a nemůže tomu uniknout". A dále, právě tak jako kdyby žák pozoroval kosti oddělené od sebe a roztroušené ve všech směrech, tady kost ruky, tam kost nohy, tam kost holeně, tam kost stehenní, tam pánev, tam páteř, tam lebka - tak uvažuje o svém těle: "Toto moje tělo má stejnou povahu, má stejný osud a nemůže tomu uniknout". A dále, právě tak jako kdyby žák pozoroval kosti ležící na pohřebišti, vybílené a podobající se lasturám - tak uvažuje i o svém těle: "Toto mé tělo má stejnou povahu, má stejný osud a nemůže tomu uniknout". A dále, právě tak jako kdyby žák pozoroval kosti, nakupené na hromadu, po mnoha letech - tak uvažuje i o svém těle: "Toto mé tělo má stejnou povahu, má stejný osud a nemůže tomu uniknout". A dále, právě tak jako kdyby žák pozoroval kosti zvětralé počasím a rozpadlé v prach - tak uvažuje o své těle: "Toto mé tělo má stejnou povahu, má stejný osud a nemůže tomu uniknout". Takto nazírá tělo v těle uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v těle, nazírá zanikání v těle, nazírá vznikání a zanikání v těle. Je zde tělo - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Také takto žák nazírá tělo v těle. 2. Nazírání pocitů Ale jak nazírá žák pocity v pocitech? Když zakouší příjemný pocit, žák ví: "Zakouším příjemný pocit"; když zakouší nepříjemný pocit, ví: "Zakouším nepříjemný pocit"; když zakouší neutrální pocit, ví: "Zakouším neutrální pocit". Když zakouší příjemný pocit s ulpíváním, ví: "Zakouším příjemný pocit s ulpíváním"; když zakouší příjemný pocit bez ulpívání, ví: "Zakouším příjemný pocit bez ulpívání"; když zakouší nepříjemný pocit s ulpíváním, ví: "Zakouším nepříjemný pocit s ulpíváním"; když zakouší nepříjemný pocit bez ulpívání, ví: "Zakouším nepříjemný pocit bez ulpívání"; když zakouší neutrální pocit s ulpíváním, ví: "Zakouším neutrální pocit s ulpíváním; když zakouší neutrální pocit bez ulpívání, ví: "Zakouším neutrální pocit bez ulpívání". [5] Takto nazírá pocity v pocitech uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v pocitech, nazírá zanikání v pocitech, nazírá vznikání a zanikání v pocitech. Je zde pocit - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočív á nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Takto žák nazírá pocity v pocitech. 3. Nazírání mysli (čittánupassaná) Ale jak nazírá žák mysl v mysli? Zde žák rozpoznává mysl s žádostí jako mysl s žádostí a mysl bez žádosti jako mysl bez žádosti; rozpoznává mysl s nenávistí jako mysl s nenávistí a mysl bez nenávisti jako mysl bez nenávisti; rozpoznává mysl se zaslepeností jako mysl se zaslepeneností a mysl bez zaslepenosti jako mysl bez zaslepenosti. Poznává ztrnulou mysl jako ztrnulou a roztěkanou mysl jako roztěkanou; rozpoznává rozšířenou mysl jako rozšířenou a nerozšířenou mysl jako nerozšířenou; rozpoznává překonatelnou mysl jako překonatelnou a nepřekonatelnou mysl jako nepřekonatelnou; rozpoznává soustředěnou mysl jako soustředěnou a nesoustředěno u mysl jako nesoustředěnou; rozpoznává osvobozenou mysl jako osvobozenou a neosvobozenou mysl jako neosvobozenou. Takto nazírá mysl v mysli uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v mysli, nazírá zanikání v mysli, nazírá vznikání a zanikání v mysli. Je zde mysl - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Takto žák nazírá mysl v mysli. 4. Nazírání předmětů mysli Ale jak nazírá žák předměty mysli v předmětech mysli? Pět překážek Zde žák nazírá předměty mysli v předmětech mysli, jmenovitě "pět překážek". Když je v něm smyslová žádost (kámačchanda), ví: "Je ve mně smyslová žádost"; když v něm není smyslová žádost, ví: "Není ve mně smyslová žádost". Rozpoznává, jak v něm vyvstává smyslová žádost dosud nevyvstalá; rozpoznává, jak v něm vyvstalá smyslová žádost zaniká; rozpoznává, jak v něm zaniklá smyslová žádost už více nevyvstává. Když je v něm zlá vůle (vjápáda) , ví: "Je ve mně zlá vůle"; když v něm není zlá vůle, ví: "Není ve mně zlá vůle". Rozpoznává, jak v něm vyvstává zlá vůle dosud nevyvstalá; rozpoznává, jak v něm vyvstalá zlá vůle zaniká; rozpoznává, jak v něm zaniklá zlá vůle už více nevyvstává. Když je v něm otupělost a malátnost (thína-middha), ví: "Je ve mně otupělost a malátnost"; když v něm není otupělost a malátnost, ví: "Není ve mně otupělost a malátnost". Rozpoznává, jak v něm vyvstává otupělost a malátnost dosud nevyvstalá; rozpoznává, jak v něm vyvstalá otupělost a malátnost zaniká; rozpoznává, jak v něm zaniklá otupělost a malátnost už více nevyvstává. Když jsou v něm nepokoj a výčitky (uddhačča-kukkučča), ví: "Jsou ve mně nepokoj a výčitky"; když v něm nejsou nepokoj a výčitky, ví: "Nejsou ve mně nepokoj a výčitky". Rozpoznává, jak v něm vyvstávají nepokoj a výčitky dosud nevyvstalé; rozpoznává, jak v něm vyvstalý nepokoj a výčitky zanikají; rozpoznává, jak v něm zaniklý nepokoj a výčitky už více nevyvstávají. Když je v něm pochybnost (vičikičchá), ví: "Je ve mně pochybnost". Rozpoznává, jak v něm vyvstává pochybnost dosud nevyvstalá; rozpoznává, jak v něm vyvstalá pochybnost zaniká; rozpoznává, jak v něm zaniklá pochybnost už více nevyvstává. [6] Takto nazírá předměty mysli v předmětech mysli, uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v předmětech mysli, nazírá zanikání v předmětech mysli, nazírá vznikání a zanikání v předmětech mysli. Je zde mysl - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Takto žák nazírá předměty mysli v předmětech mysli, jmenovitě pět překážek. Pět skupin (khandha) A dále žák nazírá předměty mysli v předmětech mysli, jmenovitě pět "skupin ulpívání". Ví: "Taková je tělesnost (rúpa) , takový je vznik tělesnosti, takový je zánik tělesnosti"; "Takové jsou pocity (védaná) , takový je vznik pocitů, takový je zánik pocitů"; "Takové je vnímání (saňňá), takový je vznik vnímání, takový je zánik vnímání"; Takové jsou mentální formace (sankhárá) , takový je vznik mentálních formací, takový je zánik mentálních formací"; "Takové je vědomí (viňňána), takový je vznik vědomí, takový je zánik vědomí". Takto nazírá předměty mysli v předmětech mysli, uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v předmětech mysli, nazírá zanikání v předmětech mysli, nazírá vznikání a zanikání v předmětech mysli. Je zde mysl - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Takto žák nazírá předměty mysli v předmětech mysli, jmenovitě pět skupin ulpívání. Smyslové základny (ájatana) A dále žák nazírá předměty mysli v předmětech mysli, jmenovitě šest vnitřních a vnějších smyslových základen. Rozpoznává oko a viditelné předměty a rozpoznává i pouto, které vyvstává v závislosti na nich. Rozpoznává, jak v něm vyvstává toto pouto dosud nevyvstalé; rozpoznává, jak v něm vyvstalé pouto zaniká; rozpoznává, jak v něm zaniklé pouto už více nevyvstává. Rozpoznává ucho a zvuky a rozpoznává i pouto, které vyvstává v závislosti na nich. Rozpoznává, jak v něm vyvstává toto pouto dosud nevyvstalé; rozpoznává, jak v něm vyvstalé pouto zaniká; rozpoznává, jak v něm zaniklé pouto už více nevyvstává. Rozpoznává nos a vůně a rozpoznává i pouto, které vyvstává v závislosti na nich. Rozpoznává, jak v něm vyvstává toto pouto dosud nevyvstalé; rozpoznává, jak v něm vyvstalé pouto zaniká; rozpoznává, jak v něm zaniklé pouto už více nevyvstává. Rozpoznává jazyk a chutě a rozpoznává i pouto, které vyvstává v závislosti na nich. Rozpoznává, jak v něm vyvstává toto pouto dosud nevyvstalé; rozpoznává, jak v něm vyvstalé pouto zaniká; rozpoznává, jak v něm zaniklé pouto už více nevyvstává. Rozpoznává tělo a tělesné vjemy a rozpoznává i pouto, které vyvstává v závislosti na nich. Rozpoznává, jak v něm vyvstává toto pouto dosud nevyvstalé; rozpoznává, jak v něm vyvstalé pouto zaniká; rozpoznává, jak v něm zaniklé pouto už více nevyvstává. Rozpoznává mysl a objekty mysli a rozpoznává i pouto, které vyvstává v závislosti na nich. Rozpoznává, jak v něm vyvstává toto pouto dosud nevyvstalé; rozpoznává, jak v něm vyvstalé pouto zaniká; rozpoznává, jak v něm zaniklé pouto už více nevyvstává. Takto nazírá předměty mysli v předmětech mysli, uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v předmětech mysli, nazírá zanikání v předmětech mysli, nazírá vznikání a zanikání v předmětech mysli. Je zde mysl - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Také takto žák nazírá předměty mysli v předmětech mysli, jmenovitě šest vnitřních a vnějších smyslových základen. Sedm složek probuzení (bodždžhanga) A dále žák nazírá předměty mysli, jmenovitě sedm složek probuzení. Když je v něm pozornost (sati) , ví: "Je ve mně pozornost"; když v něm není pozornost, ví: "Není ve mně pozornost". Rozpoznává, jak v něm vzniká pozornost dosud nevyvstalá; rozpoznává, jak vzniklá pozornost je v něm rozvíjením zdokonalena. Když je v něm rozvažování o jevech (dhammá-vičaja), ví: "Je ve mně rozvažování o jevech"; když v něm není rozvažování o jevech, ví: "Není ve mně rozvažování o jevech". Rozpoznává, jak v něm vzniká rozvažování o jevech dosud nevyvstalé; rozpoznává, jak vzniklé rozvažování o jevech je v něm rozvíjením zdokonaleno. Když je v něm energie (virija) , ví: "Je ve mně energie"; když v něm není energie, ví: "Není ve mně energie". Rozpoznává, jak v něm vzniká energie dosud nevyvstalá; rozpoznává, jak vzniklá energie je v něm rozvíjením zdokonalena; Když je v něm radost (píti) , ví: "Je ve mně radost"; když v něm není radost, ví: "Není ve mně radost". Rozpoznává, jak v něm vzniká radost dosud nevyvstalá; rozpoznává, jak vzniklá radost je v něm rozvíjením zdokonalena; Když je v něm klid (passadhi) , ví: "Je ve mně klid; když v něm není klid, ví: "Není ve mně klid". Rozpoznává, jak v něm vzniká klid dosud nevyvstalý; rozpoznává, jak vzniklý klid je v něm rozvíjením zdokonalen. Když je v něm soustředění (samádhi) , ví: "Je ve mně soustředění"; když v něm není soustředění, ví: "Není ve mně soustředění". Rozpoznává, jak v něm vzniká soustředění dosud nevyvstalé; rozpoznává, jak vzniklé soustředění je v něm rozvíjením zdokonaleno. Když je v něm vyrovnanost (upekkhá) , ví: "Je ve mně vyrovnanost"; když v něm není vyrovnanost, ví: "Není ve mně vyrovnanost". Rozpoznává, jak v něm vzniká vyrovnanost dosud nevyvstalá; rozpoznává, jak vzniklá vyrovnanost je v něm rozvíjením zdokonalena; Takto nazírá předměty mysli v předmětech mysli, uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v předmětech mysli, nazírá zanikání v předmětech mysli, nazírá vznikání a zanikání v předmětech mysli. Je zde mysl - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Také takto žák nazírá předměty mysli v předmětech mysli, jmenovitě sedm složek probuzení. Čtyři ušlechtilé pravdy (arija-sačča) A dále žák nazírá předměty mysli, jmenovitě čtyři ušlechtilé pravdy. Rozpoznává tak, jak to je: "Toto je strast"; rozpoznává tak, jak to je: "Toto je vznik strasti"; rozpoznává tak, jak to je: "Toto je ustání strasti"; rozpoznává tak, jak to je: "Toto je cesta k vyhasnutí strasti". Takto nazírá předměty mysli v předmětech mysli, uvnitř nebo vně nebo uvnitř a vně. Nazírá vznikání v předmětech mysli, nazírá zanikání v předmětech mysli, nazírá vznikání a zanikání v předmětech mysli. Je zde mysl - toto jasné vědomí je v něm přítomno v rozsahu nezbytném pro vědění a pozornost, a tak spočívá nezávislý, nepřipoutaný k ničemu na světě. Také takto žák nazírá předměty mysli v předmětech mysli, jmenovitě čtyři ušlechtilé pravdy. Kdokoliv by rozvíjel tyto čtyři základy pozornosti po sedm let, může očekávat jeden z těchto dvou výsledků: nejvyšší vědění zde a nyní nebo - zůstane-li ještě nějaká forma žádosti - stav toho, kdo se už více nevrátí. Ale nechme stranou sedm let. Jestliže by někdo rozvíjel tyto čtyři základy pozornosti po šest let ..., pět let ..., čtyři roky ..., tři roky ..., dva roky ..., jeden rok, může očekávat jeden z těchto dvou výsledků: nejvyšší vědění zde a nyní nebo - zůstane-li ještě nějaká forma žádosti - stav toho, kdo se už více nevrátí. Ale nechme stranou rok. Jestliže by někdo rozvíjel tyto čtyři základy pozornosti sedm měsíců ..., šest měsíců .., pět měsíců ..., čtyři měsíce ..., tři měsíce ..., dva měsíce .., jeden měsíc ..., půl měsíce ..., může očekávat jeden z těchto dvou výsledků: nejvyšší vědění zde a nyní nebo - zůstane-li ještě nějaká forma žádosti - stav toho, kdo se už více nevrátí. Ale nechme stranou půl měsíce. Jestliže by někdo rozvíjel tyto čtyři základy pozornosti jeden týden, může očekávat jeden z těchto dvou výsledků: nejvyšší vědění zde a nyní nebo - zůstane-li ještě nějaká forma žádosti - stav toho, kdo se už více nevrátí. A proto bylo řečeno: Toto je ta cesta k očištění bytostí, překonání smutku a nářku, zaniknutí bolesti a žalu, k dosažení vědění a uskutečnění nibbány - totiž cesta "čtyř základů pozornosti". | ||
| --Madždžhima nikája 10 | ||
[1] Celá zkušenost člověka je zde rozdělena na čtyři oblasti. Toto rozdělení má metodický smysl, není to nějaká teoreticky či prakticky závazná klasifikace. Sutta také nepodává nějaký do detailu vyčerpávající systém, který by obsahoval naprosto všechna stadia rozvoje praxe každého jednotlivce. Obsahuje spíše určité významné body.
Při čtení sutty je třeba mít na mysli, že pochopení jejího smyslu vcelku i v jednotlivých částech lze očekávat jen u toho, kdo má příslušnou zkušenost. To není nic mystického, je to elementární fakt platný ve všech oblastech života. Dokud se pohybujeme v oblastech běžné denní zkušenosti (resp. nezkušenosti), není to ovšem příliš nápadné.
Ačkoliv zmíněné rozdělení zkušenosti i její posloupnost nejsou závazné, mají jistou vnitřní logiku, kterou je rozumné brát vážně. Pokud např. nejsem schopen uvědomovat si přítomnost tělesných vjemů, stěžří budu schopen rozpoznávat jemnější stavy mysli. Při nedodržení této logiky se mi snadno múže stát, že místo např. nazírání obsahů mysli budu provádět bloumání o ničem a nebudu schopen si to vůbec uvědomit (to je ostatně smysl opakujích se formulací typu "nazírání těla v těle" ap. Znamená to - v tomto případě - nazírání samotných tělesných vjemů, nikoliv nazírání tělesných vjemů např. v pocitech příjemných či nepříjemných.). Vždy je to ovšem cvičící, kdo musí rozhodnout, jak bude praktikovat a je to takéon, kdo ponese následky, když se rozhodne špatně (ty následky ponese, i když rozhodování "předá" někomu jinému).
Přes množství udaných témat či objektů spojuje celou suttu jeden jediný pojem - ví, rozpoznává, uvědomuje si. Celý text má vlastně stále opakující se strukturu: Jestliže žák zakouší to a to, žák ví, že zakouší to a to. Zní to jednoduše a opravdu je to velmi prosté.
[2] Mezititulky jsou vloženy překladatelem
[3] Toto znamená pouhé uvědomování si příslušného jevu - nikdy snahu o volní ovlivnění jeho průběhu. "Vnímání celého dechu" znamená zde "dechu v celé délce", nikoliv prostorové sledování proudění dechu.
[4] Smyslem následujících třech kontemplací odpudivosti není vzbudit odpor, ale působit proti ulpívání. Dalším významem (obzvláště u kontemplace pohřebiště) je, aby si cvičící uvědomil, že všechno, co vzniklo, také zanikne. Každý ví, že jednou zemře, ale jen velmi málokdo to ví doopravdy. Spíše by se mělo říci, že to každý člověk uznává jako obecnou pravdu, naprostá většina ale necítí, že se se to týká i jich samotných. Souvisí to s falešnou identifikací sebe sama. Tato falešná identifikace je neslučitelná s živým vědomím: "To, co vzniklo, také zanikne".
To, že nejsou běžně dostupná např. pohřebiště, ovšem neznamená, že daný typ kontemplace se nás netýká. Můžeme najít mnoho jiných vhodných situací, které přísluší naší současné civilizaci. Stačí se jen dívat. Podstatné je uvědomovat si souvislost s předchozím nebo pozitivním stavem (mládí, zdraví, krása, úspěch, štěstí) a vztah k sobě samému ("Toto mé tělo má stejnou povahu, má stejný osud a nemůže tomu uniknout").
[5] Je samozřejmě velké množství různých složitých a bohatých pocitů, ale zde jde o jejich jediný aspekt - zda je příjemný nebo nepříjemný nebo ani příjemný, ani nepříjemný.
Zakoušení nějakého pocitu s ulpíváním nebo bez ulpívání je opět víc sebeidentifikace.
[6] Ve formulaci "zaniklá už více nevyvstává" je doslova "je (v něm) budoucí nepovstání". Překážky jsou tedy buť (dočasně) potlačeny nebo zcela vymizely.