Pane, mluví se o pravém názoru. Ale co je to pravý názor?

Kaččájano, lidé všeobecně mají sklon upadat do dvou krajností - že svět existuje a že svět neexistuje. Ale pro toho, kdo s pravou moudrostí vidí vznikání světa tak, jak je, není možné říkat "svět neexistuje". A pro toho, kdo s pravou moudrostí vidí zanikání světa tak, jak je, není možné říkat "svět existuje".

Kaččájano, lidé všeobecně lpí na naukách a jsou uvězněni ve svých dogmatech. Ale člověk s pravou moudrostí nelpí na naukách, nemá uzavřenou a ztrnulou mysl, nechytá se názorů, netvrdí: "Toto je moje já". Protože takový člověk ví bez pochybnosti a váhání, že cokoli vzniká, je neuspokojivé, a toto vědění je jeho vlastní, nezávislé na nikom jiném. V tom spočívá, Kaččájano, pravý názor.

"Všechno existuje" - to je jedna krajnost; "nic neexistuje" - to je druhá krajnost. Tathágata se vyhnul těmto krajnostem a učí střední cestu:

Podmíněny nevědomostí, jsou zde mentální formace; podmíněno mentálními formacemi, je zde vědomí; podmíněny vědomím, jsou zde jméno a tvar; podmíněno jménem a tvarem, je zde šest smyslů; podmíněn šesti smysly, je zde kontakt; podmíněn kontaktem, je zde pocit; podmíněna pocitem, je zde touha; podmíněno touhou, je zde uchopování; podmíněna uchopováním, je zde existence; podmíněno existencí, je zde zrození; podmíněny zrozením, jsou zde stárnutí a smrt; podmíněny stárnutím a smrtí, jsou zde žal a nářek, bolest, smutek a zoufalství. A toto je vznik veškeré strasti.

Ale úplným vyhasnutím a ustáním nevědomosti vyhasínají mentální formace; ustáním mentálních formací vyhasíná vědomí; ustáním vědomí vyhasíná jméno a tvar; ustáním jména a tvaru vyhasíná šest smyslů; ustáním šesti smyslů vyhasíná kontakt; ustáním kontaktu vyhasíná pocit; ustáním pocitu vyhasíná touha; ustáním touhy vyhasíná uchopování; ustáním uchopování vyhasíná existence; ustáním existence vyhasíná zrození; ustáním zrození vyhasíná stárnutí a smrt; ustáním stárnutí a smrti vyhasíná žal a nářek, bolest, smutek a zoufalství. A toto je zánik veškeré strasti.