Nandu pampový Rhea americanaJV Brazílie, východní Bolívie a celá Argentina
Je mnohem menší než pštros dvouprstý. Dospělý jedinec váží jen 20-25 kg. Ve zbarvení mezi samcem a samicí není téměř žádný rozdíl. Samice je světleji zbarvená a nemá tak černý krk jako samec. Obývají stepi a savany severovýchodní Brazílie, východní Bolívie a celou Argentinu. Křídla jsou poměrně dobře vyvinutá a pomáhají mu udržovat rovnováhu při rychlém běhu a kličkování. V přírodě žije v malých hejnech. Živí se hlavně listy, semeny a plody. Často také sezobne hmyz nebo drobné obratlovce. V době toku samci tvrdě obhajují své hnízdní okrsky a vábí ke svým hnízdům samičky. Hnízdo tvoří jen mělký důlek vyhloubený na zemi. Do něj snáší několik samic přes deset kusů až 600 gramů těžkých vajec. Na vejcích sedí samec okolo 40 dnů. Mláďata jsou odlišně zbarvená než jednobarevní rodiče. Jsou totiž pruhovaná. V prvních dnech života se živí hlavně hmyzem. Zpočátku je vodí jen samec. Samice se k nim přidávají až později. Mláďata rychle rostou do jednoho roku dosahují velikosti dospělých a po druhém roce pohlavně dospívají.
Nandu pampoví jsou častými chovanci zoologických zahrad. Jejich výhodou je otužilost. Proto mohou být po celý rok chováni ve venkovních výbězích. Postačuje jim jen závětří a nevytápěná stáj, kam se mohou schovat. Od jara až do pozdního léta snáší samice vejce, která mají hmotnost až 600 g. Většinou se umisťují do umělých líhní. Tak je možné dosáhnout daleko vyšší snůšky, než když se vajíčka ponechají pod samcem. Ti také nemají většinou dostatek klidu a jsou-li často vyrušováni mohou snůšku opustit. Na krmení se jim podává nakrájené pečivo, ovesné vločky, vařená rýže, ovoce a zelenina. Přidávají se vejce uvařená na tvrdo, tvaroh, vařené maso, hmyz, drobní hlodavci a kuřata. Mláďata zpočátku dostávají cvrčky, moučné červy a šváby. Později se krmí míchanicí z vařené rýže, šrotů, tvarohu, namleté zeleniny a zelených částí rostlin (kopřivy, listy smetánky, salát, naklíčené osení...). Kuřata musí mít dostatek pohybu v travnatém výběhu a potrava nesmí být příliš bohatá na živiny. Jinak dochází k nerovnoměrnému růstu a mláďata trpí různými poruchami pohybového ústrojí. V zoologických zahradách se často rozmnožují. Kromě nich se vzácněji chová nandu Darwinův.
 
 (Text je převzat z knihy "Zoologická zahrada", vydalo nakladatelství RUBICO Olomouc v roce 1999)