Nandu pampový Rhea americana
-
Nadřád: BĚŽCI Ratitae
-
Řád: PŠTROSI Struthioniformes
-
Čeleď: Nanduovití Rheidae
Je mnohem menší než pštros dvouprstý. Dospělý jedinec váží jen 20-25 kg.
Ve zbarvení mezi samcem a samicí není téměř žádný rozdíl. Samice je světleji
zbarvená a nemá tak černý krk jako samec. Obývají stepi a savany severovýchodní
Brazílie, východní Bolívie a celou Argentinu. Křídla jsou poměrně dobře
vyvinutá a pomáhají mu udržovat rovnováhu při rychlém běhu a kličkování.
V přírodě žije v malých hejnech. Živí se hlavně listy, semeny a plody.
Často také sezobne hmyz nebo drobné obratlovce. V době toku samci tvrdě
obhajují své hnízdní okrsky a vábí ke svým hnízdům samičky. Hnízdo tvoří
jen mělký důlek vyhloubený na zemi. Do něj snáší několik samic přes deset
kusů až 600 gramů těžkých vajec. Na vejcích sedí samec okolo 40 dnů. Mláďata
jsou odlišně zbarvená než jednobarevní rodiče. Jsou totiž pruhovaná. V
prvních dnech života se živí hlavně hmyzem. Zpočátku je vodí jen samec.
Samice se k nim přidávají až později. Mláďata rychle rostou do jednoho
roku dosahují velikosti dospělých a po druhém roce pohlavně dospívají.
Nandu pampoví jsou častými chovanci zoologických zahrad. Jejich výhodou
je otužilost. Proto mohou být po celý rok chováni ve venkovních výbězích.
Postačuje jim jen závětří a nevytápěná stáj, kam se mohou schovat. Od jara
až do pozdního léta snáší samice vejce, která mají hmotnost až 600 g. Většinou
se umisťují do umělých líhní. Tak je možné dosáhnout daleko vyšší snůšky,
než když se vajíčka ponechají pod samcem. Ti také nemají většinou dostatek
klidu a jsou-li často vyrušováni mohou snůšku opustit. Na krmení se jim
podává nakrájené pečivo, ovesné vločky, vařená rýže, ovoce a zelenina.
Přidávají se vejce uvařená na tvrdo, tvaroh, vařené maso, hmyz, drobní
hlodavci a kuřata. Mláďata zpočátku dostávají cvrčky, moučné červy a šváby.
Později se krmí míchanicí z vařené rýže, šrotů, tvarohu, namleté zeleniny
a zelených částí rostlin (kopřivy, listy smetánky, salát, naklíčené osení...).
Kuřata musí mít dostatek pohybu v travnatém výběhu a potrava nesmí být
příliš bohatá na živiny. Jinak dochází k nerovnoměrnému růstu a mláďata
trpí různými poruchami pohybového ústrojí. V zoologických zahradách se
často rozmnožují. Kromě nich se vzácněji chová nandu Darwinův.
(Text je převzat z knihy "Zoologická
zahrada", vydalo nakladatelství RUBICO
Olomouc v roce 1999)