Orel stepní Aquila rapaxVýchodní Evropa, Střední Asie, Přední Indie, Afrika
Tento druh orlů je  rozšířený ve východní Evropě, severní, východní a jižní Africe, Střední Asii, Číně, Přední Indii a Arábii. K nám zavítá velmi vzácně. Nejblíže hnízdí v Rumunsku. Najdeme je v mnoha typech prostředí. Žijíotevřených rovinách, na stepích i polopouštích. V přírodě loví různé druhy ptáků a savců. Jeho kořistí se stávají hlodavci, králíci, zajíci, dokáže ulovit i mláďata srnčí a jelení zvěře. Kořist uchvátí rychlým, střemhlavým letem. Do hřbetu jí zatne ostré drápy a silným zobákem ji zabije. Samice snáší 1-3 vejce, na kterých sedí oba rodiče. Zasedají hned po snesení prvního vajíčka. Mezi mláďaty jsou pak velké rozdíly. Ve většině případů přežívá jen to nejstarší. Inkubace trvá okolo čtyřicet dnů. Mláďata zpočátku krmí natrávenou potravou. Teprve později dostávají natrhané maso. Mláďata krmí hlavně samice, zatímco samec loví a nosí potravu na hnízdo. Teprve ve třech měsících se učí létat a opouští poprvé hnízdo. Pohlavně dospívají a vybarvují se do šatu dospělých v pěti až šesti letech. Dožívají se 50-60 let.
Orli jsou oblíbenými sokolnickými dravci. Zejména ve Střední Asii jsou větší druhy využívání k lovu menších antilop ale i lišek a vlků.Vzhledem k tomu, že se většina dravců stává v poslední době stále vzácnějšími, tak se stáčí pozornost zoologických zahrad k jejich chovu. Jako i v jiných případech nejde jen o to zvířata vystavovat, ale také je rozmnožovat. Orli se chovají v obřích společných voliérách s jinými velkými druhy dravců. Zde se musí vhodně rozčlenit prostor skálami nebo velkými kmeny tak, aby si zvířata mohla zajistit svá teritoria. V takových společných ubikacích dochází k rozmnožování jen zřídka, protože ptáci jsou rušeni jak ze strany ostatních spoluobyvatel tak ze strany návštěvníků. Vhodnější je chov v samostatných velkých klecích. Ty by měly být částečně zakrytované z bočních a zadních stran, aby ptáci měli co nejvíce soukromí. Nejvhodnější je však chov ve voliérách, které jsou umístěné mimo návštěvnické trasy. Nejčastěji se daří odchovy u sokolnicky vedených ptáků, kteří jsou přivyklí na přítomnost člověka. Ne zřídka se také přistupuje k inseminaci (umělému oplodnění). Přes všechny úspěchy jsou i dnes odchovy orlů i dalších dravců stále vzácnou záležitostí.
 
 (Text je převzat z knihy "Zoologická zahrada", vydalo nakladatelství RUBICO Olomouc v roce 1999)