Sup bělohlavý Gyps fulvusJižní Evropa, Střední Asie, Arábie, severní Afrika
Podčeleď supi  zahrnuje 14 druhů středních až velkých druhů ptáků. Žijí teplejších oblastech Afriky, Asie a někteří hnízdí i v jižní Evropě. K nám se výjimečně zatoulá sup bělohlavý, sup hnědý a orlosup bradatý. Nohy mají uzpůsobené k chůzi a tupé drápy nemohou chytat živou kořist. Zobák je mohutný a zahnutý dolů. Pomocí něj dokáží rvát velké kusy masa. Hlava i krk jsou většinou opeřené jen řídce nebo holé. Živí se převážně zdechlinami. Potravu vyhledávají při plachtění ve velkých výškách za pomoci vynikajícího zraku. Dokáží dlouhé hodiny plachtit a vyhlížet vhodnou potravu. Při jejím spatření se k ní slétají z velkých dálek. Za krátkou dobu dokáží zlikvidovat i kadávery velkých afrických savců. Žijí v párech, oba rodiče se starají o mláďata. Hnízdí na skalách nebo velkých stromech. Snáší jen jedno, vyjímečně dvě vejce. Mláďata krmí natráveným masem, které jim vyvrhují z volete. V zoologických zahradách se některé druhy chovají poměrně často, ale rozmnožování není pravidelné.
Sup bělohlavý Gyps fulvus patří mezi nejčastěji chované i rozmnožované druhy. V Evropě se vyskytuje na Balkáně a na Pyrenejském poloostrově, občas hnízdí i v Alpách, dále jej najdeme v severní a východní Africe a v Asii. Požírá hlavně vnitřnosti. Počátkem jara začíná hnízdit na skalních útesech, méně již na stromech. Snáší jen jedno vajíčko. Samice na něm sedí přes 50 dnů. Rodiče mládě krmí přes tři měsíce.
 
 (Text je převzat z knihy "Zoologická zahrada", vydalo nakladatelství RUBICO Olomouc v roce 1999)