Volavka popelavá Ardea cinereaEvropa, Afrika, Madagaskar, Asie
  Tato volavka obývá velké území Evropy, Afriky a Asie. Najdeme ji nejčastěji v okolí vodních ploch, kde nachází dostatek potravy. Živí se hlavně malými rybami. Nepohrdne však ani žábou, drobnými savci a hmyzem. K lovu ryb mají všechny volavky upravené krční obratle. Krk mohou esovitě prohnout. Nehybně pak čekají v mělké vodě až se k nim přiblíží kořist. Tu pak prudkým výpadem krku harpunují ostrým zobákem. Volavka popelavá je statný pták s rozpětím křídel přes 1,5 m a hmotnosti až 2 kg. Poměrně běžně se vyskytuje i na našem území, kde také hnízdí. Většinou se vyskytuje v koloniích, které mohou mít až několik set ptáků. Dříve byla pronásledována jako významný škůdce. Dnes je ve většině evropských států chráněna a její stavy se opět k velké nelibosti rybářů zvyšují. Bylo však prokázáno, že nepůsobí takové škody jako třeba kormoráni.
V zoologických zahradách se chovají ve voliérách společně s jinými druhy ptáků. Nejvhodnější je chov více jedinců pohromadě. Do voliéry je nutné umístit vysoké kmeny stromů, na kterých sedávají a budují si hnízda. Ty si staví na různých podložkách nebo v košíčcích z klacíků a stébel trávy. Samice snáší 4-5 vajec. Zasedají hned na první vejce, mláďata se proto líhnou postupně. Nejslabší mláďata však většinou nepřežijí. Rodiče je krmí do zobáku. Starší mláďata si vyvrhnutou potravu sbírají přímo z hnízda. Ve dvou měsících věku opouští hnízdo a pomalu se osamostatňují. Volavky na krmení dostávají menší rybky, myši, jednodenní kuřata a nakrájené maso. Všechny volavky jsou vybavené velmi ostrým zobákem, kterým dokáží způsobit nebezpečná poranění. Velmi často totiž útok směřuje na oči. Proto se musí při odchytu pevně fixovat. Volavky popelavé se nemusí na zimu schovávat a mohou se chovat celoročně venku. Pouze při silných mrazech se mohou umístit do mrazuprosté místnosti.
 
 (Text je převzat z knihy "Zoologická zahrada", vydalo nakladatelství RUBICO Olomouc v roce 1999)