Volavka popelavá Ardea cinerea
-
Řád: BRODIVÍ Ciconiiformes
-
Čeleď: Volavkovití Ardeidae
Tato volavka obývá velké území Evropy, Afriky a Asie. Najdeme ji nejčastěji
v okolí vodních ploch, kde nachází dostatek potravy. Živí se hlavně malými
rybami. Nepohrdne však ani žábou, drobnými savci a hmyzem. K lovu ryb mají
všechny volavky upravené krční obratle. Krk mohou esovitě prohnout. Nehybně
pak čekají v mělké vodě až se k nim přiblíží kořist. Tu pak prudkým výpadem
krku harpunují ostrým zobákem. Volavka popelavá je statný pták s rozpětím
křídel přes 1,5 m a hmotnosti až 2 kg. Poměrně běžně se vyskytuje i na
našem území, kde také hnízdí. Většinou se vyskytuje v koloniích, které
mohou mít až několik set ptáků. Dříve byla pronásledována jako významný
škůdce. Dnes je ve většině evropských států chráněna a její stavy se opět
k velké nelibosti rybářů zvyšují. Bylo však prokázáno, že nepůsobí takové
škody jako třeba kormoráni.
V zoologických zahradách se chovají ve voliérách společně s jinými
druhy ptáků. Nejvhodnější je chov více jedinců pohromadě. Do voliéry je
nutné umístit vysoké kmeny stromů, na kterých sedávají a budují si hnízda.
Ty si staví na různých podložkách nebo v košíčcích z klacíků a stébel trávy.
Samice snáší 4-5 vajec. Zasedají hned na první vejce, mláďata se proto
líhnou postupně. Nejslabší mláďata však většinou nepřežijí. Rodiče je krmí
do zobáku. Starší mláďata si vyvrhnutou potravu sbírají přímo z hnízda.
Ve dvou měsících věku opouští hnízdo a pomalu se osamostatňují. Volavky
na krmení dostávají menší rybky, myši, jednodenní kuřata a nakrájené maso.
Všechny volavky jsou vybavené velmi ostrým zobákem, kterým dokáží způsobit
nebezpečná poranění. Velmi často totiž útok směřuje na oči. Proto se musí
při odchytu pevně fixovat. Volavky popelavé se nemusí na zimu schovávat
a mohou se chovat celoročně venku. Pouze při silných mrazech se mohou umístit
do mrazuprosté místnosti.
(Text je převzat z knihy "Zoologická
zahrada", vydalo nakladatelství RUBICO
Olomouc v roce 1999)