Levhart Panthera pardusAfrika 
a jižní Asie až po řeku Amur
  • Řád:          ŠELMY Carnivora
  • Čeleď:      Kočkovití Felidae
  • Podčeleď: Velké kočky Pantherinae
  • Levharti bývají obrovský areál, který zahrnuje téměř celou Afriku a jižní Asii až po povodí sibiřské řeky Amur na Dálném východě. Na některých místech byl již vyhubený. Na tomto obrovském areálu vytváří celou řadu poddruhů, které se liší hlavně velikostí a sytostí podkladové barvy. Černé kroužky nemají na rozdíl od jaguára uvnitř tmavou skvrnu a jsou prázdné. Černě zbarvená zvířata jsou poměrně častá. Tento jev se nazývá melanismus. Ale i na černých levhartech jsou pod určitým úhlem osvětlení patrtné skvrny na srsti. Není pravda, že by melaničtí jedinci byli zuřivější nebo nbezpečnější. V určitém procentu se vyskytují ve všech populacích. Jsou menší než tygr nebo lev, obvykle váží od 40 do 70 kilogramů. V přírodě žijí samotářsky. Levharti obývají nejrůznější prostředí od stepí a savan, přes polopouště až po lesnatá území. Velmi obratně šplhají a často požírají kořist na stromech. Loví všechna zvířata, která mohou přemoci. Základní potravou jsou menší druhy přežvýkavců, prasat a jejich mláďata. Loví i opice, menší druhy savců a ptáky. V nouzi napadá i domácí zvířata. Celá řada poddruhů, zejména těch, které jsou ohrožené vyhubením se chová v zoologických zahradách. Někdy se chybně označuje jako leopard, pardál nebo panther.
    Některé subspecie ze severnějších oblastí je možné chovat celoročně ve venkovních výbězích. Jsou to zejména levhart mandžuský (na snímku), levhart čínský a levhart perský. K dispozici musí mít menší zateplenou, suchou ubikaci, kde je zabudované i vytápění pro případ odchovu mláďat. Teplomilné poddruhy se chovají většinou v expozicích s ostatními velkými kočkami nebo na pavilonech šelem. Chovají se v párech, na krmení a odchov mláďat se musí oddělovat. Samice je březí 90 až 105 dnů. Ve vrhu většinou bývají 2-3 koťata. V době odchovu mláďat musí mít samice dostatek klidu. Po 4-5 měsících se mláďata odstavují. Levharti se krmí hovězím masem. Dále dostávají holuby, králíky, slepice, kuřata a morčata. Pro dobrou funci trávení musí tuto potravu dostávat alespoň 1-2 krát týdně v celku i se srstí a peřím.
     
    (Text je převzat z knihy "Zoologická zahrada", vydalo nakladatelství RUBICO Olomouc v roce 1999)