Je černý nebo s mírně nahnědlým odstínem. Na prsou je sytě žlutá kresba
ve tvaru písmene V, která u některých jedinců může chybět. Srst je krátká,
lesklá a přiléhá k tělu. Obývá tropické a subtropické pralesy v jihovýchodní
Asii od Thajska a Barmy až po jižní Čínu, Sumatru a Kalimantan. velmi dobře
šplhají. Dosahují délky těla okolo 120 centimetrů a hmotnosti 30-60 kilogramů.
Samice jsou asi o čtvrtinu lehčí než samci. Živí se hlavně rostlinnou
potravou, kterou tvoří různé ovoce a zelené výhonky. Občas uloví i drobné
obratlovce. V zoologických zahradách není běžným chovancem. Ubikace pro jejich
chov musí mít prostorný výběh, zabezpečený proti úniku zvířat. Vnitřní
ubikace je vytápěna na 18-20° C. Větší část tvoří zimní výběh. Menší
se upraví jako porodna, která musí být dostatečně izolovaná od vnějšího
prostředí. Všichni medvědi jsou velmi citliví na vyrušování v období porodu
a kojení mláďat. Velmi se osvědčilo oddělení výběhu sklem, které tlumí
nežádoucí hluk a pro medvědy je v podstatě nepřekonatelné. Medvědi malajští mohou rodit mláďata po celý rok. Většina porodů
však spadá do jarního
a podzimního období. Březost trvá jen tři měsíce a je nejkratší ze všech
druhů. U ostatních se však prodlužuje vlivem skryté březosti, takže vlastní
vývoj zárodku probíhá jen asi 6-8 týdnů. Mláďata jsou velmi malá a
zcela odkázaná na péči matky. Po několika týdnech opouští za dozoru matky
ubikaci a vydávají se na prohlídku svého okolí. Se samicí žijí společně
i několik let. Pohlavně dospívají ve dvou až třech letech. V zajetí se
rozmnožují vzácně. Krmí se ovocem a zeleninou, vařeným kvalitním drůbežím
a hovězím masem. Přidává se jim vařená rýže, ovesné vločky, tvaroh,
jogurty, med, vařená vejce, ryby a zelené části rostlin. Na pití většinou
dostávají čaj nebo mléko. Potravy nesmí dostávat nadbytek, jinak mají
sklony k obezitě. Úspěchy s jejich odchovy mají zejména ZOO Olomouc a ZOO Ústí
nad Labem.
(Text je převzat z knihy "Zoologická
zahrada", vydalo nakladatelství RUBICO
Olomouc v roce 1999)