Mirikina noční Aotus trivirgatusJižní f. Brazílie, Bolívie, Peru, Paraguay. Severní f. SZ Brazílie, Venezuela, Kolumbie, Peru a Stř. Amerika
  Základní popis: Systematické rozdělení tohoto druhu je doposud nejasné. Deset podruhů bylo v roce 1983 podle některých autorů vyzdviženo na samostatné druhy na základě genetických výzkumů (N. Rowe 1996). Tuto skutečnost je třeba mít na paměti i při sestavování chovných párů, které pochází od různých chovatelů. Pouze dvě základní formy jsou samostatně rozpoznatelné podle vnějích znaků. A to jižní forma, která má oranžové břicho a hrdlo, do této skupiny patří 5 taxonů. Severnější A. trivirgatus včetně dalších 4 taxonů mají šedě zbarvené hrdlo a žluté břicho.
Mirikiny mají hřbet zbarvený šedohnědě, hlava je bíle vroubená s tmavou obličejovou maskou a třemi podélnými pruhy na hlavě. Obývají pralesní deštné i sušší oblasti. Poměrně často je můžeme nalézt v okolí lidských sídlišť. Žijí v monogamii. Mláďata se s rodiči potulují až do dospělosti. Živí se ovocem, listy, květy a semeny. Asi čtvrtinu potravy tvoří hmyz a mnoha dalších bezobratlých živočichů i drobných obratlovců a ptačí vejce. Aktivní jsou výhradně v noci, přímé sluneční světlo jim způsobuje potíže. Dorozumívají se celou škálou různých zvuků. Pachové značky zanechávají pomocí moči i výměšků žláz, které slouží předevím k meziskupinové komunikaci. Délka těla i ocasu je okolo 30-40 cm. Hmotnost dospělých zvířata přesahuje 900 gramů. Dožívají se až 20 let. 

Výskyt: Jižní formy Brazílie, Bolívie, Peru, Paraguay. Severní formy severozápadní Brazílie, Venezuela, Kolumbie, Peru a stř. Amerika.
Chov a krmení: Mirikiny chováme v páru nebo ve skupince s mláďaty. Velkou pozornost musíme věnovat výběru geneticky vhodných zvířat se stejnou chromozomální výbavou! Ubikace postačuje o velikosti 2 x 1.5 x 1.8 m. Uvnitř umístíme větve na šplhání a několik budek, které vysteleme dřevitou vatou. Budka má mít rozměry 60 x 50 x 50 cm s vlezovým otvorem asi 20 cm. Na podlahu nasypeme vrstvu drcené kůry, použít se dají i hobliny. Vhodná teplota je okolo 20-23° C. Relativní vlhkost vzduchu postačuje okolo 60-70%. Výhodný je obrácený světelný režim. Pokud máme vybudovaný venkovní výběh můžeme zde střídat denní druhy a na noc vypustíme mirikiny. Samice rodí mláďata po 120-133 dnech. Porody probíhají vždy v budce. Nejprve mláďata nosí samice, teprve později je předává samci, který je nosí až do 4-5 měsíců. Kojena jsou větinou do půl roku.
Krmení musí být pestré. Krmíme je navečer do misek umístěných na vyvýšených plošinách nebo zavěšených ve větvích. Podáváme pestrou směs ovoce a zeleniny. Poskytneme jim také větve stromů. Přidávat můžeme dětské piškoty, rýži, dětské přesnídávky. Z živočiné potravy podáváme všechen dostupný hmyz, holata hlodavců, nakrájená jednodenní kuřata, libové syrové maso. Přidávat můžeme tvaroh, jogurty, syrová i vařená vejce. Vše doplníme o vitamíny a minerálie. Na pití můžeme dávat různé druhy čajů. Potravu, která nepodléhá zkáze můžeme ponechat celý den ostatní předkládáme až před setměním.
Vhodným doplňkem jsou speciální peletovaná krmiva pro opice dodávaná řadou domácích i zahraničních firem. Vyrábí se z různých zrnin, obilniných odpadů potravinářského průmyslu, sóji, luštěnin, úsušků pícnin, sušených kvasnic a mléka. Doplněny bývají o vitamíny, mikro i makroprvky a aminokyseliny. Většinou nejsou určeny pro jednotlivé druhy, ale rozdělují se na krmiva pro herbivorní (rostlinožravé) a omnivorní (všeravé) druhy primátů. Tato krmiva lze použít jako přídavek i pro všechny dále popisované druhy primátů a některé poloopice. 

(Text je převzat z "Velká kniha pro chovatele savců", vydalo nakladatelství RUBICO Olomouc v roce 2000)