Zebra Chapmanova Equus burchelli chapmanni
Řád: LICHOKOPYTNÍCI Perissodactyla
Čeleď: Koňovití Equidae
Zebra
stepní Equus burchelli hojně obývá velké území na východě Afriky
od jižního Sudánu a Keni až po Namibii, Botsvanu a Mosambik na jihu. Je
nejhojnější ze všech zeber. Pruhování směřuje od zadních nohou do středu
těla. Nejseverněji žije zebra Böhmova E.b. böhmi. Je nejrozšířenější
subspecií. Černé a bílé pruhy se pravidelně střídají a zasahují i na nohy.
Tlama je černá a nad ní je hnědá skvrna. Je často chována v zajetí pro
svoji klidnou povahu. Jako zvláštní poddruh se někdy udává i bezhřívá forma
této zebry. Zebra Chapmanova E. b. chapmanni (na snímku)
žije na jih od řeky Zambezi. Mezi tmavými pruhy má hnědavé mezipásy. Pruhování
sahá i na nohy, ale je zde úzké a nevýrazné. Podkladová barva je nažloutlá.
Chová se poměrně často. Zebra damarská E.b. antiquorum je
vzácnější než předchozí poddruhy. Má nejjižnější rozšíření. Pruhování na
kýtách téměř splývá s podkladem a na nohách je ještě více potlačené než
u zebry Chapmanovy. Hnědé mezipruhy jsou i na hrudníku. Chová se řidčeji.
Zebra Burchelova E.b. burchelli byla vyhubena počátkem 20.
století.
Zebra Grévyho Equus grevyi obývá Keňu, Etiopii, Somálsko
a jižní Sudán. Najdeme ji v křovinatých i travnatých stepích. Ze všech
zeber je největší. V kohoutku měří okolo 150 cm a váží až 400 kg. Hřebci
jsou větší než klisny. Pruhování je velmi jemné a husté, zasahuje až nad
kopyta. Ozývá se hlasem, který připomíná oslí hýkání. Žije v malých skupinkách
nebo jednotlivě. Hřebci obhajují zejména v době říje svá teritoria a jsou
útoční i v zajetí. V zoologických zhradách je často chována.
Zebra horská Equus zebra se vyskytuje ve dvou poddruzích.
Zebra Hartmanové E.z. hartmannae se vyskytuje v horských
oblastech Angoly. Má také husté, jemné pruhování, které sahá na nohy. Na
horní části zadku má úzký pás příčných pruhů a na kýtách je pruhování široké.
Na krku má výrazný kožní lalok. Výborně šplhá. Žije v malých skupinkách
okolo deseti členů. Zebra kapská E.z. zebra je velmi vzácná
a byla téměř vyhubená. Žije v horských rezervacích nedaleko Kapského Města.
V zoologických zahradách setento poddruh téměř nechová.
Zebry se chovají ve větších travnatých výbězích. Na zimu musí mít k
dispozici vytápěnou stáj. Vyhovuje jim teplota okolo 18° C. Ve venkovních
výbězích se stepní zebry chovají ve skupinkách s jedním hřebcem a několika
klisnami. Horské a Grévyho zebry se musí chovat zvlášť a samec se raději
jen připouští na páření nebo alespoň odděluje na noc. Dobře aklimatizovaná
zvířata lze pouštět na kratší dobu do venkovních výběhů i v zimě. Před
pářením dochází k bojovým hrám. V menších skupinách mohou agresivní samci
pokousat samice na krku a na hřbetě. Zebra Grévyho je březí 350-390 dnů,
zebra horská 345-375 dnů a zebra stepní 360-375 dní. Před porodem se březí
samice oddělují a zařazují do stáda až po několika dnech. Matka musí být
první dva dny s mládětem. Pokud je musíme odebrat v této době samice je
později již nepozná a nelze ho k ní vrátit. Mláďata jsou citlivá na chladné
a vlhké počasí. Mláďata jsou kojena nejméně šest měsíců, někdy pijí více
než rok. Samice pohlavně dospívají ve 3-4 letech, samci ojeden až dva roky
později. Krmí se trávou, senem, přidává se jim krmná řepa, mrkev a oves
nebo granulované směsi. V zajetí se všechny druhy množí.
(Text je převzat z knihy "Zoologická
zahrada", vydalo nakladatelství RUBICO
Olomouc v roce 1999)