Žirafa Giraffa camelopardalisVelká část Afriky mimo pouští a pralesů jižně od Sahary
Obývá nesouvisle velkou část Afriky jižně od Sahary. Dříve byla hojná všude kromě pouští a pralesních oblastí. Obý vá suché savany s porosty stromů a keřů. Jejich listím a výhony se nejčastěji živí. Dospělá žirafa je vysoká do 6 metrů, v kohoutku 3-3,5 metru. Hmotnost 500-800 kg. Dospělí žirafí býci jsou větší než samice. Na hlavě má jeden nebo dva páry růžků. Uprostřed čela je ještě další kostěný hrbol. Růžky jsou pokryté kůží, na konci mívají střapec tmavých chlupů. Žirafí krk má stejně jako u člověka pouze 7 krčních obratlů, které jsou však dlouhé přes 30 centimetrů. Žirafy žijí ve větších stádech. Samci spolu bojují o samice i o stádo. Přitom se přetlačují krkem nebo si zasazují šťouchance růžky. Své strašné zbraně-kopyta používají jen vzácně. V případě napadení se brání silnými kopanci. Na dospělou žirafu si netroufne ani lev. Mláďata jsou však častou kořistí šelem. Na velkém území vytváří celou řadu poddruhů, které se navzájem liší kresbou, počtem růžků a místem výskytu. V zajetí se nejčastěji chovají žirafy Rotschildovy G.c. rotschildi (na snímku) a žirafy síťkované G.c. reticulata. Ostatní subspecie se chovají řidčeji.
Pro žirafy se staví speciální pavilony, které jim vyhovují svou výškou. Té musí být přizpůsobené i ostatní zařízení ubikací. Potravu dostávají do krmítek umístěných vysoko na stěnách. Podlaha musí být neklouzavá a v ubikacích nesmí trčet žádné předměty, o které by se mohly poranit. Žirafy jsou totiž velmi lekavé a neznámý zvuk nebo náhlý pohyb je mohou vylekat natolik, že se snaží bezhlavě uprchnout. Pavilony se vytápí na 18-20° C. V zimě se mohou aklimatizovaná zvířata vypoutět ven, ale nesmí zde být náledí nebo kluzko. Žirafy se chovají ve skupinách s jedním dospělým samcem, samicemi a mláďaty. Samice jsou březí 14-15 měsíců. Mívají jediné mládě, které po narození měří 140-190 cm. Samice rodí vstoje a mládě po vypuzení z porodních cest spadne na zem z výšky dvou metrů. Do půl hodiny se postaví a jsou schopná samostatného pohybu. Mláďata často spí a odpočívají vleže, kdežto dospělé žirafy spí ve stoje a lehají si jen výjimečně. Matka je kojí 6-9 měsíců. Pohlavně dospívají ve 3-4 letech. Krmí se větvemi listnatých stromů, senem a trávou. Větve se podávají čerstvé a v zimě i sušené. Pro žirafy jsou nejpřirozenější potravou. Dále dostávají granulovaná krmiva, ovoce a zeleninu. V zoologických zahradách se chovají poměrně často. U nás má největší úspěchy s jejich chovem ZOO Dvůr Králové a Olomouc, kde se podařilo několik mláďat odchovat i uměle.
 
(Text je převzat z knihy "Zoologická zahrada", vydalo nakladatelství RUBICO Olomouc v roce 1999)