Gekončík noční Eublepharis macularius
-
Třída: PLAZI Reptilia
-
Řád: ŠUPINATÍ Squamata
-
Podřád: Ještěři Sauria
-
Čeleď: Gekonovití Gekkonidae
Gekonovití
Gekkonidae je velká skupina (čítá asi 700 druhů) menších a středních
druhů ještěrů. V současné době někteří autoři řadí gekončíky do samostatné
čeledi Gekončíkovití Eublepharidae s 25 druhy. Většina druhů
(kromě některých gekončíků) má srostlá oční víčka, ta jsou průhledná a
kryjí oko. Jejich ocas se dá snadno odlomit (podobně jako u našich ještěrek).
Místo něj doroste postupně nový. Mnozí gekoni mohou lozit po svislých předmětech,
stěnách, stropech nebo i po skle. K tomu mají přizpůsobené prsty končetin,
které jsou rozšířené a na spodní straně mají lamely, které vytváří malé
komůrky. Ty jim umožňují přisát se k podkladu. Gekoni mohou vydávat někdy
i velmi silné zvuky. Živí se členovci a drobnými obratlovci. Snáší jen
dvě vejce obvykle s vápenitou skořápkou. Mnoho druhů gekonů je chováno
v zajetí, kde se dobře rozmnožují.
Gekončík noční má volně pohyblivá víčka. Obývají Indii, Irák,
Írán, Afganistán a středoasijské státy bývalého Sovětského svazu. Dorůstají
do 30 cm. Pro svůj atraktivní vzhled a milou povahu jsou nejčastěji chovanými
ještěry vůbec. Na prstech nemají přísavky. Chovat se může jeden samec a
několik samic. Samice snáší několikrát do roka vždy po dvou kožovitých
vejcích. Mláďata se líhnou za 50-60 dnů a jsou odlišně zbarvená než dospělí
jedinci. Při vyrušení se ozývají písklavými hlásky. Krmí se hmyzem, myšaty
a někdy přijímají i sladké ovoce. Z gekončíků se ještě poměrně často chovají
druhy rodu Coleronyx pocházející ze Severní Ameriky a gekončík
africký Hemitheconyx caudicinctus. Tento gekončík se vyskytuje
v západní části rovníkové Afriky. Jeho chov je podbný gekončíku nočnímu.
(Text je převzat z knihy "Zoologická
zahrada", vydalo nakladatelství RUBICO
Olomouc v roce 1999)