Kostel Nejsvětější Trojice v Kameničkách

První zprávy o dřevěném kostelíku s kamenným presbytářem se datují kolem roku 1250. Obec je zmiňována prvně k roku 1350, kdy zdejší kostel, jako farní, je uváděn ve výčtu biskupství litomyšlského.

Roku 1763 byl starý kostelík zbořen a v létech 1764 až 1766 nákladem Filipa hraběte Kinského vystavěn nový zděný jednolodní barokní kostel. V roce 1830 původní věž, krytá šindelem s dvěma báněmi, lucernou a kohoutem na vrcholu, byla přestavěna do nynější podoby, v témže roce byla též přistavěna kruchta.

Během první a druhé světové války přišel kostel o své zvony, tři současné zvony ve věži kostela byly posvěceny a zavěšeny 7. ledna 1973. Uvnitř kostela jsou umístěny tři oltáře, hlavní je z roku 1884, oltář sv. Josefa pochází z roku 1874 a Mariánský oltář pak z roku 1896.

Kolem kostela býval starý hřbitov. Přestalo se na něm pohřbívat začátkem dvacátého století. Z původních hrobů je zachován pouze hrob P. Josefa Parduse, faráře působící v Kameničkách od roku 1851 až do své smrti v roce 1892. Spisovateli Karlu Václavu Raisovi posloužil tento vlastenecký a vzdělaný kněz jako hlavní postava pro jeho román Západ. V Raisově románu je označován jako „jemnostpán farář Kalous".

Před schodištěm ke kostelu je umístěn pískovcový krucifix. Po stranách vstupu do kostela uvnitř areálu bývalého hřbitova se pak nacházejí sochy sv. Floriána z roku 1779 a sv. Jana Nepomuckého z roku 1723.

V budově fary je umístěna Galerie Antonína Slavíčka, který v Kameničkách pobýval v létech 1903 až 1907. Vytvořil zde přes sedmdesát obrazů, mezi nimi i známý obraz U nás v Kameničkách.

V blízkosti kostela vznikla v roce 2017 originální křížová cesta. Její jednotlivá zastavení vytvořil umělecký kovář Pavel Tasovský podle návrhu architektky Terezy Šmídové.