PLEŠÁK
STORY
aneb
Jak jsem lovil PLEŠKY a ulovil PLEŠÁKY
Má hypotéza o jednoznačnosti původu rodu "Plešek"
Stejně tak, jako mnoho jiných, jsem se i já po odchodu do důchodu začal zabývat
rodopisem svého rodu nesoucího nejméně již od r. 1650 jméno "Plešek".
Přitom vycházím z hypotézy, že původním místem vzniku rodu Plešek je obec
Hostašovice, okres Nový Jičín na Moravě, a toto tvrzení opírám o frekvenci
výskytu tohoto jména v Čechách a na Moravě. Mám ověřeno, že všichni nositelé
jména "Plešek" z Prahy mají svůj původ v Hostašovicích a připočteme-li
tedy i Prahu k okolí Hostašovic do 60 km, pak v těchto dvou lokalitách dnes sídlí
90% Plešků. Toto tvrzení lze dokumentovat i zdokumentováním frekvence výskytu jména
"Plešek" dle veřejných telefonních seznamů České republiky.
Všichni Pleškové pocházejí z Hostašovic ! (?)
Další místo původu jména Plešek (Pleshek) v "KRISAND" u Tábora ???
Jak tuhle skládačku dát dohromady ?
V úvahu např. přicházela tato místa :
Obec : | Pošta : | Okres : | Vzdálenost : | Vzdálenost : |
Skupina 1 | ||||
Mezná (1) | Pelhřimov | Pelhřimov | Tábor : 45 km | |
Krešín | Pacov | Pelhřimov | Tábor : 45 km | Mezná (1) : 30 km |
Skupina 2 | ||||
Mezný | Chýšky | Písek | Tábor : 22 km | |
Křenovy Dvory | Chýšky | Tábor | Tábor : 18 km | Mezný : 4 km |
Skupina 3 | ||||
Mezno | Miličín | Benešov | Tábor : 18 km | |
Křekovice | Mladá Vožice | Tábor | Tábor : 28 km | Mezno : 12 km |
Křekovická Lhota | Mladá Vožice | Tábor | Tábor : 28 km | Mezno : 12 km |
Křtěnovice | Mladá Vožice | Tábor | Tábor : 15 km | Mezno : 7 km |
Kríženec | Mladá Vožice | Tábor | Tábor : 28 km | Mezno : 12 km |
Křivošín | Jistebnice | Tábor | Tábor : 15 km | Mezno : 7 km |
Skupina 4 | ||||
Mezná (2) | Soběslav | Tábor | Tábor : 27 km | |
Křída | Bechyně | Tábor | Tábor : 14 km | Mezná (2) : 20 km |
Křivošín | Jistebnice | Tábor | Tábor : 15 km | Mezná (2) : 35 km |
Křekovice | Mladá Vožice | Tábor | Tábor : 28 km | Mezná (2) : 48 km |
Křekovická Lhota | Mladá Vožice | Tábor | Tábor : 28 km | Mezná (2) : 48 km |
Křtěnovice | Mladá Vožice | Tábor | Tábor : 15 km | Mezná (2) : 40 km |
Kríženec | Mladá Vožice | Tábor | Tábor : 28 km | Mezná (2) : 48 km |
Takže znova od začátku :
Koho vlastně hledat ???
Výtah z rodopisu paní Karin K. H. :
1.1/ Jacob Pleshek (1a), nar. 23.6.1830, Bohemia, zemřel 19.5.1917 v Waukechon,
Shawano, Wisconsin, USA
Oženil se v r. 1865 s Catherine Tomashek, nar. 5.5.1838 (udává se rovněž r. 1839 ) v
Bohemia.
Emigroval do USA v nebo okolo srpna 1869 přes přístav New York, v žádosti o
naturalizaci uvádí narození v r. 1831 v Bohemia. V dokumentu datovaném 7.11.1892 se
podepisuje jako "Jacob Plisek".
Jacob je v několika dokumentech zmiňován různě : Jacob, Jake / Plesek, Plisek,
Plesak, Plicek
Zemřel 19.5.1917 ve věku 87 let.
1.2/ Catherine Tomashek, nar. duben 1839 v Bohemia, zemřela 10.10.1922 v Waukechon,
Shawano, Wisconsin, USA
Catherine je v několika dokumentech zmiňována rovněž jako : Tomasu, Tomasek
Zemřela 10.10.1922 ve věku 86 let.
Podle sčítání lidu z r. 1900 měli Jacob a Catherine 10 dětí, z toho 7 dětí v r.
1900 ještě žijících.
Z těchto dětí se narodily do r. 1868 :
a) Frank Pleshek, nar. 25.11.1858 v Bohemia, zemřel 4.11.1924 v Waukechon, Shawano,
Wisconsin, USA
b) Wenceslaus Pleshek, nar. 1862 v Krisand near Thabor in Bohemia, zemřel před 1900
c) John J. Pleshek, nar. červen 1866 v Waukechon, Shawano, Wisconsin, USA (???), zemřel
v r. 1946
d) Joseph Frank Pleshek, nar. červen 1868 v Bohemia, zemřel 31.5.1944 ve Waukechon,
Shawano, Wisconsin, USA
Všechny další děti se již narodily v USA
2/ Wencel Tomashek, nar. 28.9.1840 v Bohemia blízko města jménem Mezna. Zemřel 20.1.
1914 ve Waukechon , Shawano Cty, Wisconsin.
V r. 1865 se oženil s Maria Pribl, nar.6.4.1839 v Bohemia a zemřela 28.2.1926 ve
Waukechon , Shawano Cty, Wisconsin.
V žádosti o naturalizaci se podepisuje jako Vaclav Tomasak a uvádí, že se narodil v
Bohemia r.1840 a připlul do přístavu New York v 5/1869.
3/ John J. Pleshek , nar. 11.5.1857, Bohemia, zemřel 3.10.1903 v Waukechon, Shawano,
Wisconsin, USA
V žádosti o naturalizaci uvádí narození v r. 1858 v Bohemia a dále, že emigroval do
USA v květnu 1890 přes přístav New York (tento údaj se jeví zajímavým, neboť
ostatní rodinní příslušníci uvádí přistání v 5/1869, popř. 5/1870).
V naturalizačním dokumentu datovaném 31.10.1896 se podepisuje jako "John
Plisek". Oženil se s Petrona Kansor, nar. 10.1.1858 v Bohemia, dcerou Albert a
Theresa Kansor (v některých dokumentech rovněž "Kantorova" , zemřela
3.10.1903 v Waukechon, Shawano, Wisconsin, USA. Oba manželé zahynuli společně při
tornádu a zanechali 6 dětí, z nichž se alespoň 2 (Anna 1882 a Katerina)
pravděpodobně narodily v Bohemia. V uvedených souvislostech není ale vůbec jisté,
zda je tento John vůbec bratrem Jacoba, snad se vzhledem k roku jeho narození jedná
spíše o synovce Jacoba(2). M.j. má John J Pleshek v úmrtním listě uveden jako otce
Martin Pleshek a jako matku Martin Tomasu
Kontaktovat Tomášky v
okolí "Mezná" nebo "Mezno" (žádný Plešek tam dnes nežije)....
Zkusil jsem to a upřímně varuji všechny
amatérské genealogy, kteří to ještě nevědí nebo tomu nevěří :
Nikdo si nepamatuje více, než data svých prarodičů, tedy v nejlepším případě do
sta let zpět !
Pokusy o pátrání v lodních
knihách na Internetu ...
Časově velmi náročné, zčásti nedostupné a především neúspěšné.
Paní Karin mezitím
zapracovala - našla Tomášky ! (Vlastně ale "Tomášů")...
Od svých příbuzných v Americe mezitím paní Karin získala informace vedoucí k rodu
"Tomášů" a situující původ tohoto rodu do obce Mezná, farnost Božejov na
Pelhřimovsku. Možnost záměna příjmení "Tomášů" za
"Tomášek" se sice na jedné straně jevila za málo pravděpodobnou, na
straně druhé však shodnost názvu obce "Mezná" dávala jistou naději a
rozhodně i pobídku k dalšímu ověřování. Navíc mnoho životopisných dat z rodu
"Tomášů" z Mezné více či méně korespondovalo s daty udávaných
emigranty "Tomashek" v Americe.
Opřít se o nejvěrohodnější údaje = světýlko na konci tunelu !
Nově byl ověřován časově nejčerstvější a věcně nejobsažnější údaj o
emigrantovi z r. 1891 :
John J. Pleshek (1b), nar. 11.5.1857, Bohemia, zemřel 3.10.1903 v Waukechon, Shawano,
Wisconsin, USA
V žádosti o naturalizaci uvádí narození v r. 1858 v Bohemia a dále, že emigroval do
USA v květnu 1890 přes přístav New York.
K tomuto datu byl s pomocí Mudr. Šimíčka z Lichnova byl nalezen velice zajímavý a
nadějný záznam v publikaci
Leo Baca : Czech Emmigration Passenger Lists - Volume VII - New York
1887-1896 :
PLESOK, Jan, 33
Petronella 33
Anna 8, Jan 2, Trume 1/4, Marie 23, Marie 1/2,
Mezna, Bohemia, California, 16.5.1890
Takže onen "PLESOK" (později se jmenující Pleshek) se
přistěhoval s dalšími na lodi California z obce Mezná v Čechách !
Tedy patrně ze stejného místa, odkud se předtím odstěhovali v r. 1869 jiní
"Pleshek" a "Tomashek". S největší pravděpodobností půjde tedy o
obec Mezná u Božejova na Pelhřimovsku !
Dál už je to "brnkačka" - jede se do Třeboně !
V tuto chvíli jde již o rutinní práci - ověřit si, že matriky farnosti Božejov
(Pelhřimov) jsou uloženy v Oblastním archívu v Třeboni. Ohlásit se a navštívit
archív a hledat v těchto matrikách narození asi od r.1830 do r.1870 a matrikách
sňatků asi od r.1850 do r.1890 nějaké osoby nesoucí jména
Tomášek, Tomášů, Tomáš a pod.
Plešek, Plešok, Plíšek, Plešák, Pelíšek, Pleška, Plicek a pod.
A zdařilo se !
Byly prostudovány matriky
BOZEJOV - Svazek 7 - Matrika narození (1834 - 1851)
BOZEJOV - Svazek 8 - Matrika narození (1852 - 1875)
BOZEJOV - Svazek 13 - Matrika sňatků (1845 - 1868)
Hledané osoby byly nalezeny a identifikovány podle dat narození a sňatků a konfrontovány i s částečně zkreslenými údaji získanými z USA. Výsledek byl sice poněkud překvapující, ale na druhé straně jednoznačný :
"Tomashek" nebyl původně Tomášek, ale "Tomášů"
!
"Pleshek" nebyl původně Plešek, ale "Plešák" !
Okamžikem vstupu na americkou půdu se z původního emigranta "Tomášů" stal
"Tomashek" a z jiného emigranta "Plešák" se stal
"Pleshek". Jednou z příčin těchto změn původních příjmení byla
nepochybně jazyková bariéra a obtížná transkripce českých příjmení. Zcela
určitě se však na této skutečnosti podepsala i pologramotnost tehdejších emigrantů
a stejně tak i ne o moc lepší gramotnost amerických imigračních úředníků a
později i komisařů při sčítáních lidu. Náš dnešní pohled na jejich vzdělanost
však nemůže nic změnit na úctě, kterou jsme povinováni projevit oněm statečným
průkopníkům, kterým nesmírná odvaha a touha po svobodě pomohla překonat
strastiplnou cestu a nepředstavitelně obtížné začátky života v jejich nové
vlasti.
Závěr
"Plešáci" z Mezné na Pelhřimovsku patrně nemají stejné kořeny s
"Plešky" z Hostašovic, okr. Nový Jičín na Moravě.
(... nebo pokračování ?)
V rodokmenu "Plešek" z Hostašovic se však koncem 18. a začátkem 19.
století náhle ztrácí bez jakékoli další informace více než desítka osob
mužského pohlaví "Plešek". Ve stejném období se na Vysočině usazují na
některých panstvích různí veteráni a vojenští zběhové ... Co když se z
některého z nich jménem "Plešek" stal "Plešák" ?
Nyní se můžete vrátit na domovskou
stránku Plešek/Plesek/Pleshek nebo navštívit stránku
Jakub Plešák z Mezné a jeho rodina - historie, emigrace a stručný rodokmen (v
angličtině)