PLEŠÁK STORY
aneb

Jak jsem lovil PLEŠKY a ulovil PLEŠÁKY

Má hypotéza o jednoznačnosti původu rodu "Plešek"
Stejně tak, jako mnoho jiných, jsem se i já po odchodu do důchodu začal zabývat rodopisem svého rodu nesoucího nejméně již od r. 1650 jméno "Plešek". Přitom vycházím z hypotézy, že původním místem vzniku rodu Plešek je obec Hostašovice, okres Nový Jičín na Moravě, a toto tvrzení opírám o frekvenci výskytu tohoto jména v Čechách a na Moravě. Mám ověřeno, že všichni nositelé jména "Plešek" z Prahy mají svůj původ v Hostašovicích a připočteme-li tedy i Prahu k okolí Hostašovic do 60 km, pak v těchto dvou lokalitách dnes sídlí 90% Plešků. Toto tvrzení lze dokumentovat i zdokumentováním frekvence výskytu jména "Plešek" dle veřejných telefonních seznamů České republiky.

Všichni Pleškové pocházejí z Hostašovic ! (?)
Až donedávna všechny zjištěné dostupné informace uvedenou hypotézu podporovaly, dokonce se podařilo přesně identifikovat potomky tohoto rodu "Plešek" z Hostašovic včetně jejich rodových linií i v USA ("Plesek" nebo "Pleshek") a v Austrálii ("Plesek"). Své poznatky jsem se odvážit prezentovat i na na internetu. Webové stránky "Plešek" se staly místem setkání nejrůznějších nositelů tohoto starobylého jména. Ozvali se m.j. i přímí potomci emigrantů z r. 1881 Josefa Pleška a jeho synů Josefa a Františka Pleška. Další pátrání po nositelích jména Plešek-Plesek-Pleshek na území Spojených států přinesla tak značné počty výskytu tohoto jména, že prakticky vylučovala možnost původu pouze z jednoho zdroje a nastolila vysokou pravděpodobnost výskytu dalšího přistěhovalce (dalších přistěhovalců) se jménem "Plešek".

Další místo původu jména Plešek (Pleshek) v "KRISAND" u Tábora ???
S nepředstíraným zájmem reagovala na webové stránky "Plešek-Plesek-Pleshek paní Karin K. Hanson z USA, státu Wisconsin, jejíž prapředkové byli sezdáni v "BOHEMIA" a poté emigrovali i s dětmi do USA v r. 1869. Jejich prapředek jménem PLESHEK ("Plešek") pocházel údajně z "KRISAND near THABOR" a jeho žena jménem TOMASHEK ("Tomášek") pocházela z "MEZNA", což obojí je asi od Hostašovic relativně daleko v Čechách a navíc i v oblasti, kde dnes žádní Pleškové nežijí !!!

Jak tuhle skládačku dát dohromady ?
Klíčovým problémem se jevilo rozluštění (patrně německého) názvu obce "Krisand". Dalo se totiž předpokládat :
a) "THABOR" je anglický přepis českého "Tábor". Patrně půjde o vetší město, ke kterému se vztahuje udaná lokalita "Krisand". Patrně se tedy nejedná o malé obce "Tábor" na Opavsku, popř. "Tábor" na Trenčínsku.
b) Z jazykových rozdílů bývají často jména (obcí) změněna. "KRISAND" v českém názvosloví neexistuje, může se jednat o dřívější německý/rakouský název obce nebo zkomolený název český při převodu do angličtiny. Zjištění správného českého názvu této obce je patrně klíčovým problémem.
c) Obec "MEZNA" (a obce podobných jmen) se vyskytují v českých zemích vícenásobně, avšak prakticky pouze v oblasti Táborska - Benešovska - Pelhřimovska. Vzhledem k malé migraci venkovského obyvatelstva v 19. století dávají smysl pouze ty obce "Mezna" (a pod. znění), které nebudou příliš daleko od obce "Krisand".

V úvahu např. přicházela tato místa :

Obec : Pošta : Okres : Vzdálenost : Vzdálenost :
     Skupina 1
Mezná (1)   Pelhřimov Pelhřimov Tábor : 45 km
Krešín    Pacov Pelhřimov Tábor : 45 km Mezná (1) : 30 km
     Skupina 2
Mezný  Chýšky Písek Tábor : 22 km
Křenovy Dvory   Chýšky Tábor Tábor : 18 km Mezný : 4 km
    Skupina 3
Mezno   Miličín Benešov Tábor : 18 km
Křekovice    Mladá Vožice Tábor Tábor : 28 km Mezno : 12 km
Křekovická Lhota    Mladá Vožice Tábor Tábor : 28 km Mezno : 12 km
Křtěnovice    Mladá Vožice Tábor Tábor : 15 km Mezno : 7 km
Kríženec   Mladá Vožice Tábor Tábor : 28 km Mezno : 12 km
Křivošín    Jistebnice Tábor Tábor : 15 km Mezno : 7 km
    Skupina 4
Mezná (2)   Soběslav Tábor Tábor : 27 km
Křída   Bechyně Tábor Tábor : 14 km Mezná (2) : 20 km
Křivošín    Jistebnice Tábor Tábor : 15 km Mezná (2) : 35 km
Křekovice    Mladá Vožice Tábor Tábor : 28 km Mezná (2) : 48 km
Křekovická Lhota    Mladá Vožice Tábor Tábor : 28 km Mezná (2) : 48 km
Křtěnovice   Mladá Vožice Tábor Tábor : 15 km Mezná (2) : 40 km
Kríženec    Mladá Vožice Tábor Tábor : 28 km Mezná (2) : 48 km

Kde vlastně hledat ???
Genealogové dobře vědí, že úspěšnost práce především závisí na přesném uvedení místa, odkud předek pochází ... Půl roku trvalo tápání... , neúspěšné studie map...., pokusy o kontakty ..., chození v kruhu ...

Takže znova od začátku :
Koho vlastně hledat ???

Paní Karin K. Hanson dala k dispozici velice obsáhlý rodopis, zjevně poměrně velice spolehlivý, pokud jde o data o jejích předcích po jejich přestěhování do Ameriky. Celá americká historie jejích předků však začala okamžikem jejich vstupu na americkou půdu. Takže jaké informace byly zaznamenány v tomto okamžiku nebo alespoň o tomto okamžiku alespoň částečně věrohodně známy ?

Výtah z rodopisu paní Karin K. H. :
1.1/ Jacob Pleshek (1a), nar. 23.6.1830, Bohemia, zemřel 19.5.1917 v Waukechon, Shawano, Wisconsin, USA
Oženil se v r. 1865 s Catherine Tomashek, nar. 5.5.1838 (udává se rovněž r. 1839 ) v Bohemia.
Emigroval do USA v nebo okolo srpna 1869 přes přístav New York, v žádosti o naturalizaci uvádí narození v r. 1831 v Bohemia. V dokumentu datovaném 7.11.1892 se podepisuje jako "Jacob Plisek".
Jacob je v několika dokumentech zmiňován různě : Jacob, Jake / Plesek, Plisek, Plesak, Plicek
Zemřel 19.5.1917 ve věku 87 let.

1.2/ Catherine Tomashek, nar. duben 1839 v Bohemia, zemřela 10.10.1922 v Waukechon, Shawano, Wisconsin, USA
Catherine je v několika dokumentech zmiňována rovněž jako : Tomasu, Tomasek
Zemřela 10.10.1922 ve věku 86 let.
Podle sčítání lidu z r. 1900 měli Jacob a Catherine 10 dětí, z toho 7 dětí v r. 1900 ještě žijících.
Z těchto dětí se narodily do r. 1868 :
a) Frank Pleshek, nar. 25.11.1858 v Bohemia, zemřel 4.11.1924 v Waukechon, Shawano, Wisconsin, USA
b) Wenceslaus Pleshek, nar. 1862 v Krisand near Thabor in Bohemia, zemřel před 1900
c) John J. Pleshek, nar. červen 1866 v Waukechon, Shawano, Wisconsin, USA (???), zemřel v r. 1946
d) Joseph Frank Pleshek, nar. červen 1868 v Bohemia, zemřel 31.5.1944 ve Waukechon, Shawano, Wisconsin, USA
Všechny další děti se již narodily v USA

2/ Wencel Tomashek, nar. 28.9.1840 v Bohemia blízko města jménem Mezna. Zemřel 20.1. 1914 ve Waukechon , Shawano Cty, Wisconsin.
V r. 1865 se oženil s Maria Pribl, nar.6.4.1839 v Bohemia a zemřela 28.2.1926 ve Waukechon , Shawano Cty, Wisconsin.
V žádosti o naturalizaci se podepisuje jako Vaclav Tomasak a uvádí, že se narodil v Bohemia r.1840 a připlul do přístavu New York v 5/1869.

3/ John J. Pleshek , nar. 11.5.1857, Bohemia, zemřel 3.10.1903 v Waukechon, Shawano, Wisconsin, USA
V žádosti o naturalizaci uvádí narození v r. 1858 v Bohemia a dále, že emigroval do USA v květnu 1890 přes přístav New York (tento údaj se jeví zajímavým, neboť ostatní rodinní příslušníci uvádí přistání v 5/1869, popř. 5/1870).
V naturalizačním dokumentu datovaném 31.10.1896 se podepisuje jako "John Plisek". Oženil se s Petrona Kansor, nar. 10.1.1858 v Bohemia, dcerou Albert a Theresa Kansor (v některých dokumentech rovněž "Kantorova" , zemřela 3.10.1903 v Waukechon, Shawano, Wisconsin, USA. Oba manželé zahynuli společně při tornádu a zanechali 6 dětí, z nichž se alespoň 2 (Anna 1882 a Katerina) pravděpodobně narodily v Bohemia. V uvedených souvislostech není ale vůbec jisté, zda je tento John vůbec bratrem Jacoba, snad se vzhledem k roku jeho narození jedná spíše o synovce Jacoba(2). M.j. má John J Pleshek v úmrtním listě uveden jako otce Martin Pleshek a jako matku Martin Tomasu

Kontaktovat Tomášky v okolí "Mezná" nebo "Mezno" (žádný Plešek tam dnes nežije)....
Zkusil jsem to a upřímně varuji všechny amatérské genealogy, kteří to ještě nevědí nebo tomu nevěří :
Nikdo si nepamatuje více, než data svých prarodičů, tedy v nejlepším případě do sta let zpět !

Pokusy o pátrání v lodních knihách na Internetu ...
Časově velmi náročné, zčásti nedostupné a především neúspěšné.

Paní Karin mezitím zapracovala - našla Tomášky ! (Vlastně ale "Tomášů")...
Od svých příbuzných v Americe mezitím paní Karin získala informace vedoucí k rodu "Tomášů" a situující původ tohoto rodu do obce Mezná, farnost Božejov na Pelhřimovsku. Možnost záměna příjmení "Tomášů" za "Tomášek" se sice na jedné straně jevila za málo pravděpodobnou, na straně druhé však shodnost názvu obce "Mezná" dávala jistou naději a rozhodně i pobídku k dalšímu ověřování. Navíc mnoho životopisných dat z rodu "Tomášů" z Mezné více či méně korespondovalo s daty udávaných emigranty "Tomashek" v Americe.

Opřít se o nejvěrohodnější údaje = světýlko na konci tunelu !
Nově byl ověřován časově nejčerstvější a věcně nejobsažnější údaj o emigrantovi z r. 1891 :
John J. Pleshek (1b), nar. 11.5.1857, Bohemia, zemřel 3.10.1903 v Waukechon, Shawano, Wisconsin, USA
V žádosti o naturalizaci uvádí narození v r. 1858 v Bohemia a dále, že emigroval do USA v květnu 1890 přes přístav New York.

K tomuto datu byl s pomocí Mudr. Šimíčka z Lichnova byl nalezen velice zajímavý a nadějný záznam v publikaci

Leo Baca : Czech Emmigration Passenger Lists - Volume VII - New York 1887-1896 :
      PLESOK, Jan, 33
      Petronella 33
      Anna 8, Jan 2, Trume 1/4, Marie 23, Marie 1/2,
      Mezna, Bohemia, California, 16.5.1890

Takže onen "PLESOK" (později se jmenující Pleshek) se přistěhoval s dalšími na lodi California z obce Mezná v Čechách !
Tedy patrně ze stejného místa, odkud se předtím odstěhovali v r. 1869 jiní "Pleshek" a "Tomashek". S největší pravděpodobností půjde tedy o obec Mezná u Božejova na Pelhřimovsku !

Dál už je to "brnkačka" - jede se do Třeboně !
V tuto chvíli jde již o rutinní práci - ověřit si, že matriky farnosti Božejov (Pelhřimov) jsou uloženy v Oblastním archívu v Třeboni. Ohlásit se a navštívit archív a hledat v těchto matrikách narození asi od r.1830 do r.1870 a matrikách sňatků asi od r.1850 do r.1890 nějaké osoby nesoucí jména
Tomášek, Tomášů, Tomáš a pod.
Plešek, Plešok, Plíšek, Plešák, Pelíšek, Pleška, Plicek a pod.

A zdařilo se !
Byly prostudovány matriky
      BOZEJOV - Svazek 7 - Matrika narození (1834 - 1851)
      BOZEJOV - Svazek 8 - Matrika narození (1852 - 1875)
      BOZEJOV - Svazek 13 - Matrika sňatků (1845 - 1868)

Hledané osoby byly nalezeny a identifikovány podle dat narození a sňatků a konfrontovány i s částečně zkreslenými údaji získanými z USA. Výsledek byl sice poněkud překvapující, ale na druhé straně jednoznačný :

"Tomashek" nebyl původně Tomášek, ale "Tomášů" !
"Pleshek" nebyl původně Plešek, ale "Plešák" !

Okamžikem vstupu na americkou půdu se z původního emigranta "Tomášů" stal "Tomashek" a z jiného emigranta "Plešák" se stal "Pleshek". Jednou z příčin těchto změn původních příjmení byla nepochybně jazyková bariéra a obtížná transkripce českých příjmení. Zcela určitě se však na této skutečnosti podepsala i pologramotnost tehdejších emigrantů a stejně tak i ne o moc lepší gramotnost amerických imigračních úředníků a později i komisařů při sčítáních lidu. Náš dnešní pohled na jejich vzdělanost však nemůže nic změnit na úctě, kterou jsme povinováni projevit oněm statečným průkopníkům, kterým nesmírná odvaha a touha po svobodě pomohla překonat strastiplnou cestu a nepředstavitelně obtížné začátky života v jejich nové vlasti.

Závěr
"Plešáci" z Mezné na Pelhřimovsku patrně nemají stejné kořeny s "Plešky" z Hostašovic, okr. Nový Jičín na Moravě.
(... nebo pokračování ?)
V rodokmenu "Plešek" z Hostašovic se však koncem 18. a začátkem 19. století náhle ztrácí bez jakékoli další informace více než desítka osob mužského pohlaví "Plešek". Ve stejném období se na Vysočině usazují na některých panstvích různí veteráni a vojenští zběhové ... Co když se z některého z nich jménem "Plešek" stal "Plešák" ?

Nyní se můžete vrátit na domovskou stránku Plešek/Plesek/Pleshek nebo navštívit stránku
Jakub Plešák z Mezné a jeho rodina - historie, emigrace a stručný rodokmen (v angličtině)