> Horní Lomná - po roce 1900 <

.

     Podle zákona ze 27. února 1899 byla vesnice Lomná s platností od 1. ledna 1900 rozdělena na dvě části, dvě samostatné obce. Od 1.července 1975 došlo k připojení obou obcí k městu Jablunkov. Byl zrušen MNV (Místní národní výbor) a místo něj byl zvolen mimořádně z neposlanců občanský výbor, který však nevykazoval žádnou činnost. K 1. lednu 1980 došlo ještě k „vylepšení“ této integrace. Horní Lomná byla zrušena a „povýšila“ na městskou část Jablunkova. Tento stav trval až do konce června 1990, kdy se v občanském referendu  98 % z 320 voličů vyslovilo pro obnovení samostatnosti obce.

     II. světová válka -Okupace přinesla i do Horní Lomné těžké časy. V několika vlnách teroru přišlo v obci nejen o majetek, ale i o život mnoho nevinných lidí. Obyvatelé nebyli, až na výjimky, posíláni do koncentračních táborů, ale zato v hojné míře posíláni na nucené práce do Německa a bojeschopní muži museli narukovat do Wehrmachtu a většinou se již domů nevrátili.
     Padesátá léta - Komunistický režim obec nijak zvlášť krutě nezasáhl. Podle kronikářských zápisů se dá soudit, že život si tu pomaličku razil cestičku „ke světlým zítřkům“. Jak vnímal dobovou situaci tehdejší učitel a kronikář Vladimír Marek, to je možno vyčíst se zápisu v kronice obce z roku 1954:„ V obci je asi 120 domů a 530 obyvatel ... Lidé pracují vesměs v lese, na svých políčkách a část obyvatel dojíždí do Třineckých železáren. Obec je vyhledávaných rekreačním střediskem. V obci funguje ČSM, ČSPO, PZKO, KSČ, PO atd. ... Staví se nové obytné domy i rekreační chaty. Nežije lid, jako žil dřív. Údolím radostná práce teď zní!“
     ČSM: Československý svaz mládeže; ČSPO: Československý svaz požární ochrany; PZKO: Polský kulturně osvětový svaz; KSČ: Komunistická strana Československa; PO: Pionýrská organizace

     Po roce 1900 fungovala v Horní Lomné jednotřídní škola a to polská. Z 593 obyvatel jen 201 umělo číst a psát. Počet žáků byl v průměru celkem vysoký - 130. V říjnu roku 1922 byla pro velký počet dětí založena také škola česká. Bylo do ní zapsáno přes 60 dětí, ale vlastní místnost, natož učebnu česká škola nezískala a byla odkázána na dobrovůli provozovatelů školy polské. V roce 1923 chalupník Jan Gruška z čp. 48 nechal pro českou školu ve svém domku upravit nejprostornější místnost o rozměrech 5 x 5 metrů. A v říjnu 1926 byla konečně dokončena stavba české školy. Měla tři učebny, dílnu, kuchyň, jídelnu, kabinet a kancelář. Samozřejmě zde byly místnosti pro dva učitele a nezbytného školníka. I na Kamenitém byla zřízena v roce 1933 česká škola a o rok později i polská - v ní je dnes horský hostinec. Po roce 1938 byly obě školy v Horní Lomné zavřeny a byl konec polsko-českému hašteření.
     Poválečná škola padesátých let byla poplatná svým ideologickým zaměřením i mimoškolní činnosti době. Byla založena pionýrská organizace a o prázdninách začala česká škola fungovat jako rekreační základna pro velký stanový tábor pro zotavení dětí Dolu Julius Fučík z Petřvaldu. V roce 1961 byla v budově polské školy zřízena mateřská škola a je zde dodnes. Stále fungovala škola jak česká tak i polská ! Od roku 1975 byly, přes silné protesty rodičů, páté a vyšší ročníky obou škol převedeny do školy v Jablunkově. Ovšem integrovat obě školy v Horní Lomné do jedné se nepodařilo. Vše se vyřešilo v roce 1977, kdy byly obě školy absolutně zrušeny a děti jezdily do Dolní Lomné či do Jablunkova. Budova české školy byla přestavěna i přistavěna a od roku 1987 slouží jako trvalá škola v přírodě. V budově polské školy byla od roku 1979 zřízena ambulantní ordinace obvodního a dětského lékaře, pošta a agitační středisko. Dnes je zde mateřská škola a obecní byty.
     Ke znovuzřízení české školy, dvoutřídky pro celkem 13 žáků prvního až čtvrtého ročnku, došlo v roce 1991 a od roku 1995 přibyl ještě pátý ročník. Polských dětí je málo a dojíždí do Dolní Lomné.

     V roce rozdělení Lomné na dvě obce propojovalo chaloupky v údolí 21,2 kilometrů prašných cest, jejichž kvalita nedosahovala ani úrovně druhé třídy. První výraznější zpevnění a asftitleování cesty proběhlo v roce 1958 od Jablunkovca až k hotelu Salajka. V roce 1965 byla vybudována kvalitní pevná silnice až na Přelač. 5. prosince tudy za velké slávy projel první autobus nově zřízené pravidelné linky. Jinak provoz pravidelného autobusového spojení Horní Lomné s Jablunkovem začal už v roce 1930.
     V roce 1917 se Těšínská komora rozhodla postavit v údolí Lomné úzkokolejnou železnici, která měla vést až po osadu Kičmol. Důvody pro to byly jednak hospodářské, za války totiž enormně stoupla spotřeba dřeva v hutích, ale hlavně vojenské. Komora už tehdy začala vykupovat pozemky, ale k realizaci stavby nakonec nedošlo.
     První, i když zcela primitivní, regulace říčky Lomné proběhla v letech 1904 - 1913, za účelem splavování dříví, od Čerčoku až k viaduktu v Dolní Lomné. Důkladná regulace na říčce započala až v roce 1928.
     Elektrifikace obce začíná v roce 1954 a poslední horské chaloupky osady Grygerka u Salajky byly připojeny až v roce 1976.