PLEMENITBA VČEL

... je hlavním - určujícím zaměřením pokusného včelína v Zubří. Praktické plemenitbě je zde téměř vše podřízeno.

Jak se u nás provádí

Ve včelstvech jsou z 80 - 90 % inseminované matky kvůli intenzivní selekci. Ta je umocněna každoroční výměnou asi 60 % matek ve včelstvech převážně z důvodů brakování málo vyhovujících vlastností včelstev.

Používají se úly stejného typu, umožňující včelstvům neomezený rozvoj a poskytující vždy dostatek prostoru. Metodika ošetřování se používá taková, aby umožňovala co nejspolehlivější projev genetických předpokladů pro hodnocené vlastnosti. Jde hlavně o užitkové vlastnosti a je podmiňující vlastnosti reprodukční (plodování, síla, dlouhověkkost včel, rojivost). Úly jsou rozmístěny tak, aby bylo co nejmenší zalétávání včel. Včelstva se neposilují, odběr včel, příp. plodu se provádí v době a míře minimálně ovlivňující produkční schopnosti včelstev.

Včelstva neléčíme, vyjma ošetření proti varroáze, proto, aby se dala hodnotit odolnost resp. náchylnost k nemocem a podle toho provádíme selekci. V populaci kraňské včely jsou genetické rozdíly v citlivosti k nosemové nákaze, které sledujeme a využíváme při šlechtění našeho chovu. Důraz klademe na selekci včel s dobrým čistícím pudem a vlastnost upevňujeme pomocí inseminace.

Obr. 5  Na kočovném stanovišti u řepky r. 2001

Materiál z Vučkova, známý jako "Vučko", se liší od jiných v ČR chovaných kmenů opatrným plodováním na jaře, menší početní silou včelstev a dlouhověkými včelami, jež zároveň dovedou dobře využít zdroje snůšky medovice ale i nektaru. Nezvykle úsporně využívá zásoby potravy, dobře zvládá i tvrdé zimy a chladná jara. Je málo rojivý. Vzhledem k pomalému rozvoji však dává menší výnosy medu z prvních jarních snůšek, u nás jde hlavně o řepku. Zároveň je nutno uvést, že materiál dovezený z Ukrajiny byl v porovnání s rakouskými kmeny méně prošlechtěný, měl více exteriérových odchylek od kraňského standardu, byl horší v mírnosti a sezení na plástech. Za léta selekce však byly uvedené nedostatky již zmírněny.

Selekce na čistící instinkt

Včelstva selektujeme na dobrý čistící instinkt, který je předpokladem přirozené schopnosti včel odolávat infekčním nemocem plodu. Ta je významná pro obranu včelstev vůči rozšířenému zvápenatění plodu, na jehož výskytu se přitom dá kontrolovat míra čistotnosti a tudíž stupeň odolnosti včelstva.

Hodnocení čistotnosti se provádí tak, že se simuluje úhyn kukel v plodovém plástu jejich propíchnutím jehlou a potom se sleduje průběh vyklízení mrtvých kukel. Metodě říkáme hygienický test - obr. 6. Podrobně je popsána v článku Testování čistícího pudu včel a selekce včel na odolnost proti chorobám plodu (Včelařství č.5, 2001 na str. 105-107). Výsledek testu je v hodinách a vyjadřuje průměrný čas potřebný na úplné vyklizení každé usmrcené kukly. Čím nižší hodnota, tím čistotnější včelstvo.

Průběh selekce vlastnosti v předchozích letech a její současný stav je popsán v článku Chováme včelstva s dobrým čistícím pudem (Včelařství č.11, 2002, str.254-255).

Obr. 6  Hygienický test: Včely odstranily všechny usmrcené kukly do 24 hodin

Odolnost vůči nosematóze

Již mnoho let provádíme výběr plemenných včelstev na schopnost odolávat nosemové nákaze. Aby se tato schopnost dala vůbec hodnotit, včelstva nedostávají žádná léčiva proti nosematóze. Jak se to projevuje v laboratorním nálezu v zimních mrtvolkách z našich včelstev ukazuje tabulka:

Nosema - % pozitivních vzorků zimních mrtvolek

ROK	Nosematóza %
1998	41
1999	35
2000	23
2001	18
2002	34
2003	10
2004	4
2005	8
2006	16
2007	15
2008	7

Výsledky v jednotlivých letech kolísají, příznivé je nízké procento pozitivních nálezů. Prakticky důležité je to, že v kritickém jarním období nepozorujeme u včelstev žádné klinické projevy nosematózy!

---