Před časem jsem se vrhnul do pátrání po
původu příjmení Janalík (údajně prapůvodem z
Maďarska) a začal rozplétat
rodinné vztahy, kontaktovat dosud neznámé příbuzné, či
nositele stejného příjmení.
Mí předkové byli protestanti v
rekatolizovaném Holešovsku a byli to většinou mlynáři
>>více o větrných mlýnech
. Spoustu informací jsem načerpal od 80-ti letého prastrýce
Vladimíra z Pacetluk, v jehož větvi se mlynářské řemeslo udrželo
nejdéle. Pamatuje si na spoustu příbuzných, spoustu podrobností, je
celkově zajímavý člověk.
Na tomto místě bych vás chtěl informovat
o >>výsledcích
mého pátrání. V případě, že uvedené informace můžete jakkoli doplnit,
ozvěte se mi.
neúpl. vývod 16 předků>>
Pomocí mi byly stránky
kde je možno najít spousty užitečných informací.
Dále jsem zjistil:
V České
republice dnes žije 202 nositelů tohoto příjmení.
Drtivá většina
na Moravě (tel. seznam)
Koncovka ..lík
je specialitou Holešovska (Rymice, Roštění, Kostelec, Prusínovice)
František Janalík - je spisovatel a humorista.
V USA žije
Frank Janalík, bohužel nic bližšího o něm jsem zatím nezjistil
Jedna z pratet
-Hermína-dostala pozvání k návštěvě strýce v USA, ten jí zakoupil
lodní lístek na Titanik, pro nemoc však neodcestovala...
Pan Zmeškal z
Dřevohostic vzpomínal před prastrýcem Vladimírem na policejního radu -Janalíka
ve Vídni - byl prý velmi spravedlivý...
Nejslavnější nositel tohoto příjmení
Vincenc Janalík
Významnou osobností milotické
farnosti byl P. Vincenc Janalík, který patřil mezi ty, kteří se v
minulém století podíleli na národním obrození.
Narodil se 21.1. 1804 v Rymicích u
Holešova. Po studiích bohosloví a filizofie byl vysvěcen na kněze a
jako kaplan nastoupil do Milotic, kde působil až do 11.8. 1846.
P. Janalík znal, jak dalce škodí
prostému lidu nevzdělanost a zaostalost a snažil se na něj dle svých
možností literárně působit. K tomu ho nabádal i P. Fr.
Sušil(sběratel lidových písní, zvyků,..), který byl jeho bývalým
spolužákem. Janalík měl pouze německé vyšší školy, snažil se o
zdokonalení v rodném jazyce. Ve větší literární práci mu bránilo
jeho kněžské zaměsnání, neboť v té době byla milotická farnost
rozsáhlá, patřily k ní i Vacenovice, Skoronice, Vlkoš, Mistřín a
Svatobořice. Janalík vybízel farníky k úctě k zemřelým a k udržování
hrobů. Z vděčnosti za ochraná v dobách cholery (18312,1836,1849)
byla jeho zásluhou postavena na milotickém hřbitově kaple ke cti sv.
Rocha, ochránce proti moru.
Janalíkovo národní uvědomění bylo
spol´jeno s cyrilometodějským uvědoměním, jehož spoluzakladatelem se
stal v r. 1850. Byl prvním sušilovcem na Slovácku a stal se vzorem
svým nástupcům, hlavně P. Františku Weberovi(poslanec v moravském i
říšském sněmu). Kromě mnoho článků napsal i několik knih- Přátelé,
Věrná Róza, Láska, Rodina Důvěrova.
Zavedl spolky na podporu zámořských
misií, založil "spolek střídmosti" pro který získal l000 Lidí v
milotické farnosti. Ze vzpomínek stařečku , kteří P.Janalíka znali
je vzomínka- díky Janalíkovi byly Milotice s okolím ušetřeny pohromy
opilství a milotická děvčata byla proto oblíbená a vychledávaná jako
dobré hospodyně.V okolí se říkávalo:"Ať má něco, nebo nic enom dyš
je z Milotic."
P. Janalík plně chápal význam
psaného slova pro obrození našeho lidu i kněžstva, zvláště na
venkově. Např. v článku "Hody" brojí proti rozpustilým zvykům na
hodech , jako bylo stínání káčera nebo shazování kozla z kostelní
věže a poukazuje na záslužnější zvyky zakládání a svěcení křížů, ve
formě rozhovoru otiskuje vlastní kázání. Mezi milotickými farníky
rozšířil první české katolické noviny, kam také psal. Byl to kněz
nedlouhého života, ale naplněného neobyčejnou mírou duchovní práce
pro dobro církve a národa, které mu ztělesňovala farnost, živí
věřící lidé, zua něž nesl toli kstarostí , aby je probudil k životu
náboženskomravnímu a zároveň k vřelé lásce k mateřskému jazyku a
Národu. Zemřel v Miloticích 23.8. 1855 ve věku 51 let a byl pochován
u kaple milotického hřbitova.
Další zajímavé stránky s touto tématikou
www.rodclan.cz
http://ilcik.cz/info/vyhledavace |