Záložky:    Dokumentace - Program a čipy - Provizorní redukce - Historie vzniku - Poznámky

NOVÉ - alternativní ovládací software

• Přibližně v roce 1999 jsem zjistil, že musím (=potřebuji) zvládnout programování
  nějakého jednočipového mikropočítače. Udělal jsem si "průzkum", ze kterého vyšel jako
  jednoznačný vítěz typ AT89C2051. Bylo to jednak díky dostupným překladačům
  a softwarovým simulátorům, ale hlavně díky možnosti opakovaného mazání a programování
  a relativně jednoduchému programátoru.
  Praxe potvrdila předpoklady a podařilo se mi s tímto procesorem realizovat několik
  konstrukcí. Největším problémem byla stavba a oživení programátoru.
  Na desce od firmy Semach bylo totiž několik zkratů ...
  Po jejich nalezení a odstranění již programátor fungoval (a stále funguje) zcela spolehlivě.
  

• Potřeboval jsem programátor na paměti typu 93Cxx. Zkoušel jsem několik zapojení podle časopisů
  i Internetu, ale žádné nefungovalo spolehlivě (vždy jsem přečetl něco jiného, než zapsal).
  

• Díky několika článkům v časopisech a informacím z Internetu jsem zjistil,
  že také jednočipy typu PIC16Fxx(x) mají dnes mnou preferované vlastnosti a v několika
  ohledech AT89C2051 i předčí. Je to zejména jednoduchost sériových programátorů
  a dostupnost kvalitního SW k nim, rozsáhlá podpora od výrobce Microchip (vývojové prostředí MPLAB)
  a množství různých funkcí procesorů (WatchDog, AD převodník, interní oscilátor, paměť EEPROM,
  možnost zatížit výstupní pin i ve stavu logické jedničky atd.).
  

• Potřeboval jsem realizovat jednu konstrukci, publikovanou s PIC16C54. Ta právě využívala
  možnost zatížit proudově výstupní piny jak v log. nule, tak v log. jedničce. Proto jsem ji
  nemohl udělat s Atmelem. Zjistil jsem, že pro PIC16C54 bych musel mít poměrně
  složitý programátor a že tento procesor lze naprogramovat pouze jednou. Proto jsem musel
  změnit typ procesoru. Volba padla na PIC16F627. Ten jde na rozdíl od PIC16C54 programovat
  sériově (tj. jednoduchým programátorem, případně i v aplikaci) a jako Atmel také opakovaně.
  Udělat potřebnou úpravu programu nebylo složité, ale zatím jsem neměl žádný programátor.
  Na zkušební destičce jsem tedy realizoval potřebnou část programátoru SI Prog,
  který byl publikován jak v časopisech, tak na Internetu a k němuž existuje pěkný SW PonyProg.
  Bohužel jsem byl zklamán, programátor mi nefungoval spolehlivě (asi to souvisí s vlastnostmi
  sériového portu mého PC, jinak věřím že to obvykle funguje bez problémů). Stejně tak
  mi tento programátor nefungoval dobře ani s pamětmi typu 93Cxx a 24Cxx. Proto jsem zkusil
  "konkurenční" program IC-prog a zapojení "Tait style". To fungovalo naprosto
  spolehlivě. V programu IC-prog jsem zjistil, že s redukcí (adaptérem) by se stejným
  zapojením měly jít programovat i paměti 93Cxx, 24Cxx a procesory AVR od Atmelu
  (Bohužel ne také AT89C2051 - to je dáno naprosto odlišným způsobem programování).
  Začal jsem pátrat po zapojení patřičných adaptérů, ale nenašel jsem vůbec nic !!!
  Použil jsem tedy metodu pokusů a omylů a výsledkem je můj (zde poprvé publikovaný)
  programátor TSP-IC.
  

1) Nastavení IC-prog -u pro práci s TSP-IC:

Nedejte se zmást názvem " TAIT Serial Programmer " !
Přesto, že je sériový, připojuje se na paralelní port PC !!!
Pojem sériový vyjadřuje postupné (bit po bitu) předávání informací mezi
programátorem a programovanou součástkou.

2) Tranzistor T4 a související dva rezistory jsou v zapojení jen proto, aby pro
procesory AVR platilo shodné nastavení IC-prog -u, jako pro ostatní součástky.
Je samozřejmě možné R14 vynechat a R9 a T4(B-C) nahradit zkratem.
Potom ovšem bude nutné pro AVR procesory zaškrtnout také inverzi signálu MCLR.

3) Rezistor R17 není třeba osazovat (viz fotografie prototypu)

ukazuje, že spolu s Vámi navštívilo
od 25. 5. 2002 tuto stránku už uživatelů internetu ...