Počátky vědeckého zájmu o litomyšlské divadlo sahají do 50. let 20. století, kdy provedl J. Hilmera jeho průzkum spojený s průzkumem archivních materiálů. Podle článku ve Zprávách památkové péče 3-4/1957, který výsledky průzkumu a oprav shrnoval, byly především dokumentovány a popsány litomyšlské dekorace, definitivně potvrzeno jejich autorství (Josef Platzer) a provedena oprava a elektrifikace divadla.

Elektrifikovány byly nástěnné svícny na sloupech mezi lóžemi a rampa, do bočních lóží nejblíže jevišti byly umístěny reflektory k osvětlení jeviště. Opravena byla poškozená výmalba hlediště; restaurování výmalby i dekorace gotického sálu, která byla poté stabilně umístěna na jevišti, se ujala ak. mal. Helena Zezulová.

Formou černobílých fotografií byla provedena dokumentace dekorací. Fotografická dokumentace divadla samotného se bohužel omezila na centrální pohled na jeviště (s dekorací gotického sálu a se spuštěnými oponami) a pohled do hlediště. Chybějí jakékoli záběry jevištní mašinerie i zmínka o tom, jak byly na jevišti upevněny dekorace a opony (řada prospektů a nejspíš dvě sady sufit do této doby visely stabilně nad jevištěm - dokazují to mj. některé fotografie z doby před I. světovou válkou).

V následujících desetiletích byly postupně restaurovány další prospekty. Tak v roce 1967 byly restaurovány prospekty Moderního (Modrého) sálu, žlutého a měšťanského pokoje, o rok později prospekty žaláře a chrámu, v sedmdesátých letech opona, zbrojířova dílna a "salon". Většina restaurovaných dekorací byla rentoilována. Ve shodě s dobovou praxí jsou restaurátorské zprávy velmi strohé - chybí mj. informace o odstraněných kroužcích, jejichž pomocí byly dekorace vytahovány, o zpevňovacích lištách, které byly u některých složitějších dekorací připevňovány z rubu k místům ohybu (dochováno např. u dosud neopravené dekorace skalního oblouku nebo mořského pobřeží) i o ručně psaných štítcích z doby inventarizace vybavení divadla mezi lety 1825-1828. Zatím poslední restaurovanou dekorací byl prospekt lesa (alias zahrady) opravený v roce 1993. K rovněž plánované a potřebné konzervaci bočních kulis a sufit zatím nedošlo.

V roce 1971 byl zpracován projekt na závěsné zařízení pro zavěšení a prezentaci dekorací. Zařízení mělo být umístěno v tzv. šatně (kde byly tehdy z velké části dekorace deponovány; dnešní Kongresový sál) a mělo sloužit k předvádění všech prospektů v rámci rovněž plánovaného samostatného prohlídkového okruhu. Ten měl kromě divadla a sálu s dekoracemi obsahovat ještě vstupní místnost s expozicí o historii divadelní kultury v Litomyšli. Z realizace projektu ovšem vzápětí sešlo.

V letech 1971-1972 bylo SÚPPOP Praha provedeno zaměření interiéru divadla (plány dnes ve sbírce plánové dokumentace SÚPP).

V letech 1973-1974 proběhla oprava výmalby hlediště divadla, kterou provedlo ÚUŘ Brno. Odstraněny byly přemalby na některých částech konstrukcí (některé zřejmě ještě z průběhu 19. století), pozdější nátěry např. zábradlí schodišť a především parapet, který do té doby odděloval zadní část hlediště - kusé zmínky v zápisech z kontrolních dnů konstatují, že byl prvkem umístěným sem až dodatečně. Výmalba přízemí hlediště byla v celé ploše rekonstruována. Opraveny byly i lavice v hledišti, které dostaly dnešní potah z červené koženky. Možná při této opravě byly mezi boční kulisy umístěny kovové stojany se žárovkami, které dnes osvětlují jeviště.

Z úprav, navrhovaných v roce 1984 v JP rekonstrukce celého zámku, byla v divadle provedena pravděpodobně jen výměna parapetů v okenních nikách za jevištěm; v téže době byly vyměněny okenní rámy (současně se všemi okny v této části zámku). Ve stejném roce byly zazděny otvory osvětlující prostor pod jevištěm, proražené v době stavby divadla, které ovšem narušovaly renesanční podobu v té době opravované fasády zámku. Naštěstí nebyla provedena další zamýšlená úprava - klimatizace, plánovaná bez jakéhokoli zdůvodnění jako průraz podlahy pod jevištěm, kudy mělo být přebytečné teplo odváděno do sklepů.

V roce 1996 byla opravena výmalba v horní části jevištního portálu, opadávající zřejmě i vlivem klimatických podmínek v divadle. Po několika letech je ovšem možné říci, že tato oprava se minula účinkem.

V současné době začíná sdružení Milislav upozorňovat na potřebu oprav výmalby a vybavení divadla. Podle našeho názoru je potřebné monitorovat klimatické podmínky v divadle v souvislosti s návštěvnickým provozem, stav výmalby i dřevěných konstrukcí.