Co je to přezkumné jednání?

Na této stránce je jednoduché vysvětlení základů přezkumného jednání v konkursním řízení pro ty, kteří se s konkursem setkávají poprvé.
Cílem přezkumného jednání je přezkoumat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek
(Pojmy jsou vyznačeny tučně.)

Úvodem - Přihláška

Jednotliví konkursní věřitelé podávají u konkursního soudu ve dvou stejnopisech přihlášku své pohledávky. Tuto přihlášku je nutno podat vždy, ať jsou důkazy o existenci pohledávky sebelepší, ať je i pohledávka z dřívějška potvrzena soudem. Protože k nepřihlášené pohledávce se v konkursním řízení nepřihlíží.
Přihlásit lze i promlčenou pohledávku.
Přihlášku je možno podat i později, než ve lhůtě, kterou určí soud v usnesení o prohlášení konkursu (zpravidla 30 dnů). Nejdéle lze podat přihlášku do dvou měsíců od prvního přezkumného jednání; pokud si věřitel není lhůtou jist, je lépe přihlášku podat.
Podáním přihlášky u soudu se zastaví běh promlčecí doby této pohledávky (tzn. zejména není možné, že by se během konkursu pohledávka promlčela)
Podrobněji na stránce Jak napíši přihlášku?
Je-li přihláška vadná, vyzve správce věřitele k odstranění vad spolu s poučením, jak vadu odstranit a s poučením o zákonných povinnostech.
Za podanou přihlášku pohledávky se neplatí soudní poplatek.

Přezkumné jednání

Soud svolá přezkumné jednání.
Na přezkumném jednání se projednají všechny přihlášené pohledávky (tím, že je správce přečte). Správce konkursní podstaty, kdokoli z konkursních věřitelů nebo úpadce může při jednání kteroukoli pohledávku popřít. To znamená, že při jednání sdělí, že nesouhlasí s tím, co je v přihlášce uvedeno. Popření pohledávky není nutno dokazovat.

Popřít lze

Výši pohledávky - např. věřitel přihlásil úroky z prodlení s vyšší úrokovou mírou, než jakou byl oprávněn použít
Pravost pohledávky - např. pohledávka je za fiktivní plnění, např. mateřská společnost úpadce vyfakturovala úpadci nemalou částku za poradenské a konzultační služby
Pořadí pohledávky - např. věřitel přihlásil pohledávku v první třídě, pohledávka však patří do druhé třídy, nebo věřitel přihlásil svoji pohledávku v odděleném uspokojení avšak, nejsou pro to důvody (není žádná věc zástavě)

POZOR: Popřít lze i pohledávku vykonatelnou (již dříve odsouzenou). Důvodem toho je, že se změnila situace, změnily se zájmy. Zájmy úpadce nemusí být totožné se zájmy konkursních věřitelů. Podobně mohl úpadce spor prohrát z důvodu neznalosti svých práv.
Věřitel, jehož vykonatelná pohledávka byla popřena, je zvýhodněn tím, že on musí být žalován popírajícím věřitelem nebo správcem.

1. Nepopřené pohledávky

Nepopřené se považují za zjištěné, tzn. jsou definitivně zařazeny seznamu pohledávek, věřitel v konkursním řízení může být volen do věřitelského výboru, může hlasovat na schůzích věřitelů a má nárok na uspokojení ze své přihlášky. Po zrušení konkursu je neuspokojená část přihlášené pohledávky exekučním titulem vůči dlužníkovi (úpadci), není tedy nutné pohledávku po konkursu zažalovat.

2. Pohledávky popřené úpadcem (dlužníkem)

Z hlediska konkursního řízení je popření pohledávky úpadcem bezpředmětné a neomezuje nijak práva konkursního věřitele (vizte 1.). Pokud by však chtěl konkursní věřitel vést exekuci na majetek úpadce po konkursu, musel by napřed pohledávku zažalovat u soudu. (pozn: Ode dne podání přihlášky neběží promlčecí doba)

3. Popření nevykonatelné pohledávky správcem nebo věřitelem

Věřitel, jehož přihlášená pohledávka je zcela nebo zčásti popřená, buď nechá věc tak, jak je, a k pohledávce se v konkursu nehledí, nebo se bude soudně domáhat uznání své pohledávky.
Pokud věřitel (jehož je popřená pohledávka) proti správci a proti popírajícím konkursním věřitelům nezažaluje do 30 dnů, má se popření za oprávněné. Pokud věřitel zažaluje, rozhodne o pohledávce soud (soudem 1. stupně je krajský soud, u kterého je veden konkurs, odvolacím soudem je vrchní soud); za podanou žalobu o určení se platí soudní poplatek (1000 Kč).

4. Popření vykonatelné pohledávky správcem nebo věřitelem

Ten, kdo zcela nebo zčásti popře vykonatelnou pohledávku konkursního věřitele, ten jej musí zažalovat do 30 dnů, jinak se bere pohledávka za nepopřenou. Pokud správce nebo popírající věřitel zažaluje, rozhodne o pohledávce soud (soudem 1. stupně je krajský soud, u kterého je veden konkurs, odvolacím soudem je vrchní soud); za podanou žalobu o určení se platí soudní poplatek (1000 Kč).

Podkladem pro uznání nebo popření přihlášené pohledávky správcem jsou jednak přihláška sama a její přílohy, jednak účetnictví úpadce (to však nemusí existovat), informace od úpadce, podklady, které si správce vyžádá u třetích stran, a nakonec i úvahy správce. Správce zpravidla popře pohledávku, kterou si není zcela jist.

Zjištěnou pohledávku už nelze ze seznamu pohledávek vyřadit.

* Úvodní stránka *
* Co je to konkurs? * Jak napíši přihlášku? * Vzor přihlášky * Co je přezkumné jednání? *

Poslední aktualizace: 26. 6. 2005