Druhá výprava do Chrustenic byla podniknuta na základě výzvy CMA a kladla si za cíl objevení ztraceného vchodu do šestého patra místního dolu..Nutno podotknouti, že ono patro není přístupné zevnitř "Chrustenické šachty", protože se jedná o starou část dolu, nafáranou jámou z lomu nad vlastním objektem expozice. |
CMA, ve složení Laco Lahoda a Miki Dobrý nás
očekávalo před pokladnou Chrustenické šachty. Za PMS se k nim přihlásili
Škorpion s odvážným Titánem, za RN Kaši v pletené čepici se štítkem, ViDří rodinka
s velocipedy a také udatný Surikata, což lze úspěšně presentovat jako typickou schizofrenii. Representanti CMA s uspokojením
pohlédli na svalnatého Kašiho, statnou ViDří společnost a zmužilého
Škorpiona. Miki jim ohmatal bicepsy a podle jejich objemu přidělil
abonentům rozličné krumpáče, vrtáky či lopaty . S opovržením se
zahleděl na
moji zchátralou tělesnou schránku a váhavě mi svěřil petrolejovou
lampu. "Ten Titán ať dolu radši vůbec
neleze nebo se tam zrakví jako sviňa", zaprotestoval důrazně
zodpovědný Lahoda a lampu mi opět nekompromisně odebral.
S povděkem musím konstatovat, že ač Škorpion na podobnou diskriminaci vůbec nereagoval, RN se mne zastali a vychválili moji sílu a odvahu natolik, že mi lampa (byť poněkud nedůvěřivě) byla vrácena. CMA nám pak v zájmu utajení lokality nasadilo na hlavy neprůhledné pytle a vedlo nás, klopýtající a klející, do příšerného kopce, až jsem si připadal jako Kristus padající pod tíhou kříže cestou na Golgotu . Stejně tak jsem se totiž |
potřikráte skácel pod příšernou vahou
prokleté petrolejky, navíc jsem otřesen pády často ztrácel orientaci a
navzdory navigaci obou předáků CMA bolestivě hrdým čelem narážel do mohutných kmenů, z čehož jsem
usoudil, že se nalézáme kdesi v hustém lese, či řídkém háji nebo
na planině s alespoň jedním stromem, kol něhož konspiračně chodíme
dokola.
Konečně jsme byli na místě..Vak byl sňat z mé ušlechtilé hlavy a já si všiml, že jsem byl jediný, kdo v něm pochodoval (Kaši jej zahodil, ViDry rozžvýkaly), což Miki s Lacem zdůvodnili obavou, že bych lokalizaci vchodu vyžvanil na Superklubáckých webových stránkách.. Členové CMA pak opět započali neplodnou debatu o smyslu mojí účasti, hledíce posupně na rozbitou petrolejovou lampu, která nepřežila mé časté pády.. Stáli jsme na kamenité plošině, za námi se tyčila poměrně velká halda a před ní zel poněkud neuměle zamaskovaný otvor..Strom, který jsem si sem ve své imaginaci na základě otlučené hlavy zcela logicky umístil, neexistoval, místo něho trčel před vchodem do výše rezavý železný sloup neurčitého poslání.. Kolegové z CMA nám popřáli mnoho štěstí a odešli opravovat portál své velkolepé expozice zednickým způsobem. |
Kaši s ViDrou a Škorpionem zalezli s nářadím do otvoru, paní Vidrová otevřela rozečtenou knížku a ViDří děti se počaly kamenovat. Já se teprve převlékal do pracovní kombinézy, což mi činí nemalé obtíže a tak, když jsem zalezl za ostatními pod zem, byly už prokopány dva metry závalu, kolegové odpočívali a radili se dalším postupu. Kašimu se nelíbil zvětralý strop nad prolongovanou částí štoly a důrazně upozorňoval na možnost jeho zřícení..ViDra rozvážně pokyvoval hlavou a zdálo se, že obavy svého druha o osud podezřelého místa plně sdílí. Přesto Kašiho přemluvil aby zalezl s lopatou do čerstvě prohrabané partie, a tam se na moji žádost nechal fotografovat pro stránky Superklubu..Pád stropu, který se konal vzápětí poté, jsem, bohužel, do fotoaparátu nezachytil. Nutno řici, že Kašiho pletená čepice se štítkem znovu plně prokázala své mimořádné kvality a nešťastníkova lebka nedoznala pod kamennou sprchou žádné úhony. I tak ale Kaši hleděl kol sebe značně nepřítomně a pod narušený strop se trucovitě odmítal vrátit, i když mu bylo řečeno, že je |
třeba fotografování opakovat. Další odstraňování závalu proto posléze probíhalo z bezpečného místa dálkovým způsobem: nejdelší lopatou, drženou v napřažené paži a dlouhým klackem. Těmito pomůckami byly vyvaleny další kameny a uloženy podél stěn štoly do zakládky. Klacek několikrát zajel do závalu natolik hluboko, až jsme se domnívali, že jsme konečně pronikli na druhou stranu. Vždy se však zjistilo, že jde o planý poplach. Protože strop vzdor našemu opatrnickému způsobu prolongace po částech opadával i nadále, rozhodli jsme nakonec s těžkým srdcem, shodit jej pro jistotu celý a to dupáním a skákáním na povrchu nad štolou. I vydali se dupači na určené místo, skákali a dupali, jsouce navigování slovy: |
"Dupat více nalevo! Dva kroky vpřed a snožmo skákat.." Byl to
veselý pohled..Strop, potvora, na dupot nereagoval, ač se dunění ve štole
rozléhalo mírou, jakou nikdo neočekával. Znavení dupači se zklamaně navrátili
ku vchodu, skákači je následovali. Po krátké poradě byla přijata Kašiho
teze, o tom, že je třeba prolongační práce přerušit do doby, dokud nebude
strop zapažen... Nastalo balení, zahánění dětí do houfu, nakládání nářadí na kolečko..Důl si protentokrát své tajemství sice podržel, otázkou však je, jak dlouho dokáže vzdorovat spojenému náporu RN a Popovického Montanistického Superklubu. |
|