Vimperk

Velkolepý vchod, který, Bohužel, pokračuje nízkou plazivkou...

Hradní chodba - toť název, jímž pojmenovali jihočeští podzemní badatelé štolu, která směřuje velmi přibližně pod starodávný Vimperský hrad..Jak už to u podobných hradních objektů bývá, váže se k ní vyprávění o veliké lásce, kruté vášni a nelidkém utrpení, o bezcharakterní zradě i nenaplněné touze o pomstě..

Já sám se o chodbě dozvěděl od sestřenice, vlastnící poblíž vchodu chalupu. Na dalekou výpravu s nejistým výsledkem se se mnou za Superklub vydal slovutný Koza a za spřátelené undergroundové skupiny proslulý Kaši s vlastní manželkou..Ke vchodu jsme byli dovedeni a jeho dokonalé ukrytí v neprostupném šípkovém houští jsme kvitovali uznalým dvouminutovým mručením..

Vchod je nízká plazivka, která byla ve chvíli našeho příchodu navíc zahrazena velkými kameny..Obětavý Koza se pustil do jejich odklízení, aby učinil oběv tak hrůzný, že nám všem ztuhla krev v žilách..

"Leží tam chcíplé zvíře", sdělil nám temně zdola.."Asi pes", dodal...Udatný Kaši zalezl do chodby a pokušel se zdechlinu odklidit.."Je přirostlá k zemi, smrdí a teče", ohlásil sklesle..Nastal boj s časem..Zhovadilé zvíře trčelo v cestě a plazit se přes jeho rozteklý trup do hloubi chodby nepřipadalo z hygienických důvodů v úvahu..

Tak zvaná Kašiho svítilna..Kdyby nebyla na žárovky, použili bychom ji jako větérku pro indikaci výskytu důlních plynů.....

Nejhezčí úsek štoly, ražené v pevné vyvřelé hornině.....

Situace gradovala...Ve chvíli nejhlubší beznaděje, kdy jsme uvažovali o vyražení pomocné šachty za psím torzem, se Kašimu podařilo zvíře tak zvaným Surikatovým klackem z průlezného profilu odstrčit ..Z plazivky se vyvalil děsivý puch a Kaši vyletěl před otvor hbitě jako blesk.."Půlka psa je vrostlá do země", zněla důvěrná zpráva.. Nicméně i tento problém Kaši obětavě vyřešil a část psího nebožtíka prosáklou do ztuhlé hlíny odkopal, čímž se cesta do nitra hory se stala volnou..

Plazivka se po dvaceti metrech počala rozšiřovat a na padesátém druhém metru přešla v překrásnou, částečně dřevenou přímou štolu, bohužel o délce pouhých 70 metrů.Po mírné zatáčce doleva se jala mírně klesat se sklonem 7 stupňů, což se hned projevilo blátivou podlahou a v dalším pokračování i vodou po kolena..

Profil chodby se změnil, dosud zachovalou výdřevu nahradila uhnilá sloupovitá torza, objevilo se několik z boku vysypaných pegmatitových poruch..Titán, nemaje vhodné obuvi, zůstal s Kozou mapovat v suché části, udatný Kaši, vyzbrojen broďáky, kráčel dále..Ne daleko..Po dalších padesáti metrech, kdy nahlédl do dvou krátkých rozrážek a jednoho mělkého zatopeného hloubení, vrátil se průzkumník s poznáním, že zchátralá štola skončila čistou čelbou..Zároveň jej opustilo neoprávněné přesvědčení o vodotěsnosti jeho broďáků.

Nastal čas návratu..Resumé je jednoznačné..Tento nádherný podzemní objekt nemá s tajnou hradní chodbou vůbec nic společného..

	Hradní chodba

	*(Zpracoval opět sám velikýTitán)*