Stará Verneřická štola..Kolik pověstí o ní
vzniklo.. Tisícero tajemství bylo jí přisouzeno a žádné z
nich dosud nikdo neodhalil...Mnozí soukromí docenti ji kladou do
souvislosti s nedalekým Valkeřickým uhelným dolem, publikovaným na
stránkách CMA, ti střízlivější nemají na účel chodby žádný názor
a konečně starý Herman Goetz, verneřický rodák, tvrdí, že je v jejích
nezbádaných hlubinách ukryta generacemi finderů neúspěšně hledaná
Jantarová komnata...
A protože zdatný člen Superklubu Mario má přímo ve Verneřicích 96-ti letou tetu, mířila sobotní výprava onoho slavného a udatného spolku přímo sem... |
Nalézt v okolí Verneřic kýženou štolu není nejsnadnější úkol a troufám si říci, že nikdo jiný, než právě PMS by patrně neuspěl..Místní lidé o ní nevědí a není divu..Dílo pochází z poloviny 19-tého století a ti, kdož něco pamatovali, většinou odešli v rámci poválečného nuceného odsunu ku svým německým příbuzným..Přistěhovalci, kteří pak ono sudetské městečko zaplavili, měli zcela jiné starosti, než bádat v okolí po zasypaných dolech..A tak v celé vsi zůstala z původních obyvatel pouze rodina antifašisty Goetze, jehož vnuk nyní prosazuje myšlenku zmíněné ukryté Jantarové komnaty právě v oné staré štole, v níž, jak pravil, s kahancem a motyčkou kutali jeho pradávní předci.. |
Potíž je v tom, že starý Goetz je naprosto
senilní slintající stařík a jeho blábolivé výroky postrádají
jakoukoliv souvislost..Navíc dle opatrovatelky neudrží moč, což činí
hovor s ním krajně obtížným.. O štole stařec hovořit odmítá z obavy, že by
jej o jeho vysněnou Jantarovou komnatu mohl někdo lstivě připravit.. Naštěstí Leichtmantelovo nesmrtelné dílo zmiňuje kutací práce na kraji lesa 800 sáhů severo-severo-východně od obce...Zamířili jsme tímto směrem přímo od domu starého Goetze, stařec za námi nenávistně hleděl, zasmušile mumlal rouhavé kletby a občas holí napodoboval naším směrem střelbu z pušky.. |
Na kraji lesa byla po půl hodině nalezena břízami
zarostlá nevelká halda, ze svahu nad ní vytékal potůček, nad ním se
rýsoval mělký propad..I zabořili jsme lopatky a kopali..Po dvou hodinách,
kdy Mario odpadl a Pralina zoufale lapala po dechu, až jsme se báli, že
z rozrušení snad počne rodit, Titán odkryl otvor, jímž se kamsi dolu
počala sypat hlína..Úsilí bylo zdvojnásobeno a za další půlhodinu
byla odhalena zahliněná plazivka, kterou udatný Titán pronikl dovnitř...Plazivka
vedla přibližně osm metrů, kde končila hlinito-jílovým závalem..I
nastoupily opět lopatky a Surikatův montanistický bag, který z nízkých
prostor vyvážel spousty kamení a zeminy...A byl to znovu Titán, kdo za hliněným závalem objevil zeď z kamenů.. |
Titán se vystřídal s Kozou a s ostatními
zatím venku střízlivě hodnotil situaci..Chodba je vyražena v velice zvětralých
mandlovcích, rozpadlých místy v zelenou sypkou hlínu..Strop vyhlížel
chatrně a bylo nutno jej alespoň provizorně pažit..Oproti tomu materiál
kamenné zdi jest jemnozrnný pískovec až křemenec, který se v okolí
nevyskytuje, s příměsí čediče s malými olivínovými zrny..Koza zatím
vyjmul několik kamenů, aby zjistil, že tvoří souvislou vrstvu, sahající
kamsi nad přerušený strop..
I byla změřena délka plazivkovité části a tutéž vzdálenost jsme odměřili i na povrchu ve směru štoly..Ocitli jsme se v prudkém svahu na 17 metrů vzdálené kamenité lesní cestě..Její materiál, jak jinak, červený křemenec.. Zajistili jsme vchod vytěženými kameny a vydali se do místní myslivny..Fořt, dobrácký vousáč pak vyprávěl to, co jsme již tušili..V lese na cestě se před dvaceti lety znenadání objevil pětimetrový trychtýř, zaplněný vodou..Lesní správa do něj navezla několik tatrovek nepotřebného kameniva z blízkého zrušeného lomu a tím pro ní celá záležitost skončila.. Nu a z nedostatku času skončila vlastně i pro Popovický montanistický superklub..V pokleslé náladě počalo balení a chystání odjezdu..Jantarová komnata zůstala nedotčena a senilní Goetz se spokojeně zašklebil.. |
Ne každá akce Superklubu znamená úspěch a vítězství..Ale nic není ztraceno..Superklub se vrátí..A pak se střezte, štolo, Jantarová komnato i Goetzi... |