Obec Katovice se nalézá západně od Strakonic, rozložena po obou březích řeky Otavy. Na jejím východním okraji se do Otavy vlévá Novosedelský potok a pří Kněží hoře pak potok Březový. Osada Katovice, která byla chráněna hradištěm při brodu přes řeku Otavu, existovala již v 11. století. Tak jako mnohá lidská sídliště při Otavě, žily i Katovice z rýžování zlata. Hrůbata po těžbě zlata jsou dosud patrna za vtokem Novosedelského potoka směrem k Pracejovicím a na protějším břehu směrem ku Střele. Ve středověku bývaly Katovice poddanskou obcí hradu Střela. Před rokem 1505 byla povýšena dekretem krále Vladislava II. na městečko. V průběhu třicetileté války byly Katovice několikrát vypáleny. V roce  1638  dostaly od císaře Ferdinada majestát na výroční trhy, který jim byl však pro neplacení tax roku 1788 odňat. V 17. století patřily Katovice jezuitům. Předtím měly Katovice různé majitele (rod Rýzmerských, Kraselovských, Boubínských, Liebštejnských). Po zrušení poddanství se v roce 1848 staly Katovice svéprávným městem, které mělo i purkmistra. Hlavní stavební památkou je raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba ze 14. století. V letech 1580 až 1582 byl renesančně přestavěn stavitelem Tomášem Červeným z Mendrisia. Průčelí jeho věže člení renesanční slepé arkády s vloženými reliéfními postavami proroků. Hlavní loď, rozšířená o severní valeně klenutou boční loď, je zaklenuta renesanční valenou klenbou s masivními štukovými žebry. Za držení Katovic Petrem Boubínským došlo k přestavbě kostelní věže a přibyly na ní postavičky proroků. Barokně byl kostel upravován roku 1716 a později pak v roce 1761 a jeho věž byla zvýšena v roce 1847. Zařízení kostela pochází z 18. století, hlavní oltář pak z roku 1759. V chóru se dochovala renesanční tumba Ladislava Boubínského z Újezda z roku 1614. Mezi obecním úřadem a kostelem potom můžeme nalézt záhadný katovický kámen a středověký pranýř. Erb mají Katovice tvořen modrým štítem a v něm věž s otevřenou branou, oknem, cimbuřím, cihlovou střechou a zlatou makovicí.

Informační deska umístěná pod katovickým kamenem obsahuje tento text:

    O samotném kameni je možno se domnívat, že je děkovným epitafem za zřízení cesty. Snad právě souvisí se vznikem tzv. Žižkova mostku u Kněží hory. Je nutno si uvědomit, že cestování ve středověku nebylo asi příjemné a odehrávalo se po nezpevněných cestách. Pak taková údržba či vystavění cesty mohlo být darem vskutku požehnaným.
    Na samotné zdi kostela si můžeme ještě všimnout pietní desky věnované páteru Josefu Jílkovi, který společně s primářem strakonické nemocnice Karlem Hradeckým a nadporučíkem četnictva Felixem Peřkou tvořil za 2. sv. války jádro ilegální skupiny Karel. Působení všech těchto mužů v odboji skončilo tragicky. Jílka a Hradeckého zatklo gestapo a Peřka spáchal sebevraždu ze strachu, že by při případném uvěznění prozradil své spolupracovníky. Jílek a Hradecký byli Němci popraveni. O faráři Josefu Jílkovi byl natočen plzeňským režisérem Milanem Kazdou filmový dokument "Statečný kněz".

    O Katovicích byla napsána také kniha, kde se můžete o městečku dovědět více.  Kniha se jmenuje "U nás doma/ Městečko Katovice, jak je znáte i neznáte" a je od Eduarda Koláře a  ing. Karla Kuncipála. Vydal ji MNV Katovice roku 1972.