Laboratorní práce

 

 

Cíl práce: Alkalimetrické stanovení silných kyselin

 

Úkol: 1) Podle pokynů vyučujícího stanovit koncentraci kyseliny

1. sírové

               2. chlorovodíkové

    3. chloristé

  4. dusičné

       5. fosforečné

          2) U vícesytných kyselin stanovit disociační konstanty

 

Princip: Při plnění tohoto úkolu se realizuje klasická neutralizační reakce, př.

H2SO4 + 2 NaOH -----> 2 H2O + Na2SO4

K známému množství roztoku kyseliny ( H2SO4) neznámé koncentrace se přidává roztok hydroxidu o známé koncentraci. Zjišťuje se množství NaOH potřebné k neutralizaci kyseliny. Okamžik, kdy již v roztoku není žádná kyselina (roztok je neutrální), se projeví změnou barvy indikátoru. V tuto chvíli přidávání NaOH, nazývané titrace, končí. Jako indikátor konce titrace lze použít takový, který má barevný přechod mezi pH 4-10 (viz Příloha č. 1 ). Z množství spotřebovaného hydroxidu lze vypočítat koncentraci původní komerční kyseliny.

Protože matematicky lze odvodit, že pH roztoku  kyseliny ve chvíli, kdy je jí již polovina neutralizována, je rovno hodnotě disociační konstanty přísl. kyseliny,  budeš  měřením u  H3PO4 nebo H2SO4 (příp. u obou), zjišťovat první dvě disociační konstanty H3PO4, event. druhou konstantu H2SO4. H3PO4 se chová při titraci na thymolftalein jako dvojsytná kyselina. Za daných experimentálních podmínek je první disociační konstanta H2SO4 neměřitelná.

 

Pomůcky: laboratorní stojan s byretou , pipety, titrační baňky, střička s destil.vodou, lžička z plexiskla 

Chemikálie a roztoky: odměrný roztok NaOH, c[NaOH] = 0,1 mol.l-1, zředěné zásobní roztoky H2SO4, HCl, HClO4, HNO3, H3PO4 (přesnou navážku se dozvíš v laboratoři), 0,1%, pevný NaCl, roztoky methylčerveně ,  metyloranže, bromfenolové modři,  a fenolftaleinu a thymolftaleinu

 

Postup: Postup si několikrát C E L Ý !! přečti a osvoj si jej tak, abys měl (a) vždy přehled o tom, v které fázi pokusu se nalézáš a jaký krok bude následovat

 Ad 1) stanovení H2SO4: Do 3 titračních baněk odpipetuj ze zásobního roztoku vždy 10 ml zředěné H2SO4 a stěny opláchni střičkou aspoň 25 ml destilované vody. Přidej 5-6 kapek některého indikátoru, který máš na pracovním stole a první baňku titruj pomocí NaOH do změny zbarvení indikátoru. Změna zbarvení roztoku musí být jedinou ! kapkou odměrného roztoku. Tuto titraci považuj za orientační, k výpočtu použij průměrnou spotřebu NaOH z dalších dvou opakování. Výpočet:

spotřeba[NaOH] . f[NaOH] . 4,904 . 10

% H2SO4 = ------------------------------------------------------- . 100         (1)

navážka kyseliny [mg]

Po skončení  titrací všech kyselin, které Ti určil vyučující, odpipetuj do  25 ml kádinky  10 ml zásobního roztoku H2SO4. Do  kádinky přidej z byrety tolik ml NaOH, rovnající se  3/4 průměrné spotřeby z druhé a třetí titrace na neutralizaci. Obsah kádinky opatrným kroužením promíchej (pozor na vystříknutí a ztráty !) a za pomoci vyučujícího, event. sám (a) na pH metru zjisti pH v  kádince. pH je rovno přímo hodnotě  druhé disociační konstanty kyseliny pK2 [H2SO4]

 

 Ad 2) stanovení HCl: Ze zásobního roztoku odpipetuj do 3 titračních baněk vždy 10 ml zředěné HCl. Dále postupuj jako v bodě ad 1) s tím, že jako indikátor použiješ některý z dalších indikátorů na prac. stole. Výpočet provedeš podle vzorce (1) s tím, že 1 ml NaOH odpovídá 3,646 mg HCl.

 

Ad 3) stanovení HClO4: Po trojím odpipetování 10 ml HClO4 je postup týž jako v bodě ad 1) s tím, že jako indikátor použiješ kterýkoliv z dalších uvedených v odstavci Chemikálie a roztoky. Výpočet provedeš opět podle vzorce (1), ale 1 ml NaOH odpovídá 10,046 mg HClO4.

 

Ad 4) stanovení HNO3: Po odpipetování 3x 10 ml zředěné HNO3 a opláchnutí stěn baněk aspoň 25 ml vody, přidej jako indikátor methylčerveň a dále postupuj jako v bodě ad 1). Výpočet proveď podle vzorce (1) s tím, že 1 ml NaOH odpovídá 6,301 mg HNO3.

 

Ad 5) stanovení H3PO4: Postup je naprosto týž jako v bodě ad 1) s tím,  jako indikátor použiješ jedině thymolftalein a ve vzorci (1) jako hodnotu ekvivalentu číslo 4,900. Po skončení všech tří titrací odpipetuj do dvou 25 ml kádinek  vždy 10 ml zásobního roztoku H3PO4. Do první kádinky přidej z byrety tolik ml NaOH, rovnající se 1/4, do druhé 3/4 průměrné spotřeby z druhé a třetí titrace na neutralizaci. Obsah obou opatrným kroužením promíchej (pozor na vystříknutí a ztráty !) a za pomoci vyučujícího, event. sám (a) na pH metru zjisti pH v  kádinkách. pH je rovno přímo hodnotě první a druhé disociační konstanty kyseliny pK1 [H3PO4] a pK2 [H3PO4].

  

Výsledky a závěry:

 Do protokolu uveď

1) Všechny spotřeby, navážky a odpověď: koncentrace

H2SO4 byla ............%-tní

HCl byla........…......%-tní

HClO4 byla.............%-tní

HNO3 byla..............%-tní

H3PO4 byla………..%-tní

 

2) pK1 [H3PO4] tabelovaná = ………………..

3) pK1 [H3PO4] zjištěná = ……………………

4) pK2 [H3PO4] tabelovaná =…………………

5) pK2 [H3PO4] zjištěná = …………………….

6) pK2 [H2SO4] tabelovaná……………………

7) pK2 [H2SO4] zjištěná ………………………

6) Větší rozdíl, jako 0,2 v hodnotách disociačních konstant uvedených v tabulkách a Tebou zjištěných,  vysvětli. Míra shody či neshody tabelovaných a Tebou zjištěných konstant svědčí o přesnosti Tvé práce

 

 Poznámka:

1)      Nebude-li na zásobní lahvi s roztokem NaOH uvedeno jinak, za proměnnou f ve vzorci (1) dosaď hodnotu f = 1

2)      Uvědom si, že i banální chyba na konci cvičení může mít na následek, že budeš muset úlohu opakovat v náhradním termínu !!


Související stránka 1

Bezpečnost práce v laboratoři

Laboratorní řád

Příprava studentů do cvičení

Protokol


Související stránka 2

http://edu.uhk.cz/titrace


Související stránka 3

Doporučená literatura


Související stránka 4

Laboratorní průvodce


 

Poslední úprava : 29.12.2005