Laboratorní práce
Cíl práce: Alkalimetrické stanovení silných kyselin
Úkol: 1) Podle pokynů vyučujícího stanovit koncentraci kyseliny
1. sírové
2. chlorovodíkové
3. chloristé
4. dusičné
5. fosforečné
2) U vícesytných kyselin
stanovit disociační konstanty
Princip: Při plnění tohoto úkolu se realizuje klasická
neutralizační reakce, př.
H2SO4 + 2
NaOH -----> 2 H2O + Na2SO4
K známému množství roztoku kyseliny ( H2SO4)
neznámé koncentrace se přidává roztok hydroxidu o známé koncentraci. Zjišťuje
se množství NaOH potřebné k neutralizaci kyseliny. Okamžik, kdy již v roztoku
není žádná kyselina (roztok je neutrální), se projeví změnou barvy indikátoru.
V tuto chvíli přidávání NaOH, nazývané titrace, končí. Jako indikátor konce
titrace lze použít takový, který má barevný přechod mezi pH 4-10 (viz Příloha
č. 1 ). Z množství spotřebovaného hydroxidu lze vypočítat koncentraci původní
komerční kyseliny.
Protože matematicky lze odvodit, že pH roztoku kyseliny ve chvíli, kdy je jí již polovina
neutralizována, je rovno hodnotě disociační konstanty přísl. kyseliny, budeš
měřením u H3PO4
nebo H2SO4 (příp. u obou), zjišťovat první dvě disociační
konstanty H3PO4, event. druhou konstantu H2SO4.
H3PO4 se chová při titraci na thymolftalein jako
dvojsytná kyselina. Za daných experimentálních podmínek je první disociační
konstanta H2SO4 neměřitelná.
Pomůcky: laboratorní stojan s byretou , pipety, titrační baňky,
střička s destil.vodou, lžička z plexiskla
Chemikálie a roztoky: odměrný roztok
NaOH, c[NaOH] = 0,1 mol.l-1, zředěné zásobní roztoky H2SO4,
HCl, HClO4, HNO3, H3PO4 (přesnou navážku
se dozvíš v laboratoři), 0,1%, pevný NaCl, roztoky methylčerveně , metyloranže, bromfenolové modři, a fenolftaleinu a thymolftaleinu
Postup: Postup si několikrát C E L Ý !!
přečti a osvoj si jej tak, abys měl (a) vždy přehled o tom, v které fázi pokusu
se nalézáš a jaký krok bude následovat
Ad 1) stanovení H2SO4: Do 3 titračních baněk odpipetuj ze zásobního
roztoku vždy 10 ml zředěné H2SO4 a stěny opláchni
střičkou aspoň 25 ml destilované vody. Přidej 5-6 kapek některého indikátoru,
který máš na pracovním stole a první baňku titruj pomocí NaOH do změny zbarvení
indikátoru. Změna zbarvení roztoku musí být jedinou ! kapkou odměrného
roztoku. Tuto titraci považuj za orientační, k výpočtu použij průměrnou
spotřebu NaOH z dalších dvou opakování. Výpočet:
spotřeba[NaOH] .
f[NaOH] . 4,904 . 10
% H2SO4 =
------------------------------------------------------- . 100 (1)
navážka kyseliny [mg]
Po skončení
titrací všech kyselin, které Ti určil vyučující, odpipetuj do 25 ml kádinky 10 ml zásobního roztoku H2SO4. Do kádinky přidej z byrety tolik ml NaOH,
rovnající se 3/4 průměrné spotřeby z
druhé a třetí titrace na neutralizaci. Obsah kádinky opatrným kroužením
promíchej (pozor na vystříknutí a ztráty !) a za pomoci vyučujícího, event. sám
(a) na pH metru zjisti pH v kádince. pH
je rovno přímo hodnotě druhé disociační
konstanty kyseliny pK2 [H2SO4]
Ad 2) stanovení
HCl: Ze zásobního roztoku odpipetuj do 3 titračních baněk vždy 10 ml
zředěné HCl. Dále postupuj jako v bodě ad 1) s tím, že jako indikátor použiješ
některý z dalších indikátorů na prac. stole. Výpočet provedeš podle vzorce (1)
s tím, že 1 ml NaOH odpovídá 3,646 mg HCl.
Ad 3) stanovení
HClO4: Po trojím odpipetování 10 ml HClO4 je
postup týž jako v bodě ad 1) s tím, že jako indikátor použiješ kterýkoliv z
dalších uvedených v odstavci Chemikálie a roztoky. Výpočet provedeš opět podle
vzorce (1), ale 1 ml NaOH odpovídá 10,046 mg HClO4.
Ad 4) stanovení
HNO3: Po odpipetování 3x 10 ml zředěné HNO3
a opláchnutí stěn baněk aspoň 25 ml vody, přidej jako indikátor methylčerveň
a dále postupuj jako v bodě ad 1). Výpočet proveď podle vzorce (1) s tím, že 1
ml NaOH odpovídá 6,301 mg HNO3.
Ad 5) stanovení H3PO4:
Postup je naprosto týž jako v bodě ad 1) s tím, jako indikátor použiješ jedině thymolftalein a ve vzorci
(1) jako hodnotu ekvivalentu číslo 4,900. Po skončení všech tří titrací
odpipetuj do dvou 25 ml kádinek vždy 10
ml zásobního roztoku H3PO4. Do první kádinky přidej z
byrety tolik ml NaOH, rovnající se 1/4, do druhé 3/4 průměrné spotřeby z druhé
a třetí titrace na neutralizaci. Obsah obou opatrným kroužením promíchej (pozor
na vystříknutí a ztráty !) a za pomoci vyučujícího, event. sám (a) na pH metru
zjisti pH v kádinkách. pH je rovno
přímo hodnotě první a druhé disociační konstanty kyseliny pK1 [H3PO4]
a pK2 [H3PO4].
Výsledky a závěry:
Do protokolu uveď
1) Všechny spotřeby, navážky a odpověď: koncentrace
H2SO4 byla
............%-tní
HCl byla........…......%-tní
HClO4
byla.............%-tní
HNO3
byla..............%-tní
H3PO4
byla………..%-tní
2) pK1 [H3PO4] tabelovaná = ………………..
3) pK1 [H3PO4] zjištěná = ……………………
4) pK2 [H3PO4] tabelovaná =…………………
5) pK2 [H3PO4] zjištěná = …………………….
6) pK2 [H2SO4] tabelovaná……………………
7) pK2 [H2SO4] zjištěná ………………………
6) Větší rozdíl, jako 0,2 v hodnotách disociačních konstant uvedených v
tabulkách a Tebou zjištěných, vysvětli.
Míra shody či neshody tabelovaných a Tebou zjištěných konstant svědčí o
přesnosti Tvé práce
Poznámka:
1)
Nebude-li na zásobní lahvi s roztokem NaOH uvedeno jinak,
za proměnnou f ve vzorci (1) dosaď hodnotu f = 1
2)
Uvědom si, že i banální chyba na konci cvičení může
mít na následek, že budeš muset úlohu opakovat v náhradním termínu !!
Související
stránka 1
Bezpečnost
práce v laboratoři
Laboratorní
řád
Příprava
studentů do cvičení
Související
stránka 2
Související
stránka 3
Související
stránka 4
Poslední úprava : 29.12.2005