Mé stručně CV
Zdeněk Brož je absolventem (1961) Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, oboru chemického inženýrství. Na Ústavu chemických procesů AV ČR v Praze 6 - Suchdole absolvoval vědeckou výchovu a v letech 1965 –1996 zde pracoval jako výzkumný pracovník a vedoucí výzkumné skupiny. Zabýval se oblastí turbulentního přestupu hmoty a tepla doprovázeného chemickou reakcí s aplikacemi na dvoufázové separační procesy (absorpce a destilace) a později membránovými separačními procesy. V roce 1981 obdržel Cenu Československé Akademie věd. Kromě řady vědeckých publikací je i spoluautorem patentů s aplikacemi v oblasti životního prostředí. Je členem České chemické společnosti, členem membránové skupiny Společnosti chemických inženýrů, členem Společnosti pro podporu transferu technologií ČR a členem Komise pro životní prostředí AV ČR. V letech 1972-73 byl na výměnném pobytu na Department of Chemical Engineering, UBC, Vancouver, Kanada. V období 1993-1996 působil v Kanceláři AV ČR ve funkci tajemníka /poradce předsedy AV ČR. V letech 1996-2001 pracoval v Technologickém centru AV ČR jako zástupce ředitele, organizoval činnost high-tec inkubátoru, spolupracoval při administraci podpor projektům COST, jako Národní kontakt pro podprogramy “Životní prostředí a udržitelný rozvoj“ a program „Posílení mezinárodní úlohy evropského výzkumu INCO-2“. Byl také Národním kontaktem a zástupcem ČR v INTAS General Assembly (INTAS sídlí v Bruselu a organizuje RTD spolupráci evropských států se zeměmi bývalého Sovětského svazu). Nyní je v důchodu a na zkrácený pracovní úvazek napomáhá při administraci tříletého grantového projektu 5.RP EU, koordinovaného z ÚFCH JH AV ČR. Jako soukromý konzultant spolupracuje s navrhovateli při přípravě grantových projektů různých typů do 6.RP. (10.6.2004)

Seznam publikací
Seznam publikací obsahuje původní a přehledné práce v časopisech, výzkumné zprávy a patenty. Mé publikace nejsou "monotematické", tj. nevěnoval jsem se celý život pouze rozvíjení tématu své dizertační práce. Níže jsem připojil jednu oskenovanou publikaci "Elektrokinetic flow through porous media composed of fine cylindrical capilaries", která patří mezi mé oblíbené. Vznikla v době mého studijního pobytu ve Vancouveru a vlastně ukončila období zkoumání tak zvaných "odchylek od Darcyho toku kapaliny porézním prostředím", kterým bylo v šedesátých letech věnováno mnoho experimentálních prací. Na ně navazovaly i některé, často velmi kuriozní, teoretické interpretace. Chemičtí inženýři ještě nebyli zvyklí vysvětlovat své experimenty v souladu s nově vzniklou nevratnou termodynamikou. Nakonec jsem si zvolil ověření teoretických odvození vlivu elektroosmotického efektu v kapilárách o rozměrech řádu tloušťky elektrické dvojvrstvy na zdánlivou viskozitu kapaliny. Na zpáteční cestě do Prahy jsem navštívil laboratoř NRC v Ottawě, kde pracovali Sourirajan a Loeb. Ti se zasloužili o vývoj prakticky použitelných reverzně osmotických membrán pro odsolování vody (1965). V tomto procesu se rovněž uplatňují tlakové, elektrické a osmotické gradienty. Počínaje rokem 1987 jsem se začal na ÚCHP AV ČR zabývat membránovými procesy jak obecně z chemicko-inženýrského hlediska, tak i separacemi plynů přes membrány. Snažili jsme se například také o odstranění submikroskopických "nanodefektů" v polymerních asymetrických membránách (i v hotových modulech) pomocí opakovaného zbotnání a odbotnání polymerů. Byla to vlastně obdoba toho, co zavedli Sourirajan a Loeb tj. "utahování" acetát-celulózových membrán (nejdříve Schleicher-Schuell filtrů), jejich ponořením do horké vody. Tolik i jako pozdrav bývalým kolegům z oblasti membránových procesů. (23.11.2004) Papers.doc (154 kB) FlowInfo.doc (139 kB)