Myslím už na tebe

a nic s tím nezmohu

Můj pohled je nepatetický

tak jako miluji moře

vítr vonící jarem

a hvězdnou oblohu

tak je to se mnou vždycky

Nikdy to nepřiznám

ale znám pravdu

na dřeň kosti

znám konce krásných začátků

a nepropadám marnivosti

Vzpomínáš na jednu báseň

třeba jsi ani nevnímal text...

Bohužel znovu (v ní)

všechno bylo jak teď

jen odevzdání se osudu

a nikdy nic na protest

© Ria Holíková, 1996

> další báseň! --- vzkaz pro autora --- zpět na obsah <

internetová kniha poezie 2001 sam