Český rozhlas 31. prosince 2021 ukončuje vysílání na středních a dlouhých vlnách. Všechna starší rádia s vestavěnou feritovou anténu od této doby nebudou už přijímat Český rozhlas.

Tranzistorové přijímače z let 60tých, na sluchátka.

V létech 60tých nastoupily éru první zesilovací prvky, germaniové tranzistory. Oproti lampám měly malou spotřebu a malé napětí.

Podívejme se na schéma tranzistorového audionu na sluchátka.

Ke stavbě tranzistorového "Audionu" jsem byl inspirován knížkou Zdenka Škody "S tranzistorem a baterii" z roku 1963.

Spisovatel seznamuje čtenáře s modely od jednoduchých krystalek až po složité zapojení s tranzistory, jak zacházet s germaniovými tranzistory, měření jejich hodnot, stavby zajímavých přístrojů.

***

Opět používám ke stavbě těchto modelů, dobový materiál.

Plochá 4,5 V baterie, dva germaniové tranzistory, oscilační okruh středních vln s feritovou anténou.

Vpravo DIN konektor pro připojení magnetofonu.

Další ukázka dvou tranzistorového přijímače s vestavěnou feritovou anténou.

Skříňka je vyrobena s nastříhaného pertinaxu, slepena a polepena koženkou.

***

Krystalka.

Následuje "Krystalka" bez zesilovače na "Detektor".

***

Krystalka s diodou a neladěnou cívkou:

***

Krystalka s diodou a laděnou cívkou Jiskra Pardubice. Model dle plánku "Krystalka Pionýr".

***

Jiný typ krystalky s diodou a laděnou cívkou:

***

Základní schéma krystalky:

Krystalka na sluchátka nepotřebuje žádný zdroj napětí. Hraje pouze na energií z antény. Proto anténa musí být natažena venku v délce cca 20 metrů. Na přijímač musí být připojeno také uzemnění. Taková krystalka zachytí jednu místní silnější stanici.

Krystalky byly velmi oblíbené pro svou jednoduchost.

***

Galenit PbS (Leštěnec olovnatý)

Galenit, nebo-li Leštěnec olovnatý byl prvním polovodičem v krystalkách. Nacházel se v zemině v surovém stavu, v sopečných horninách.

V dnešních dobách se Galenit neprodává. Pro svou krystalku jej můžeme však snadno zhotoviti po domácku.

Výroba Galenitu:

K vlastní výrobě Galenitu do krystalky si připravíme 1 lékárenskou zkumavku, obyčejné nastrouhané piliny olova, trochu Síry (Na požádání zakoupíme v lékárně), lihový kahan (nebo plynový vařič).

Do lékárenské zkumavky nasypeme trochu Síry a olověných pilin.

Poměr síry a olověných pilin je v objemovém množství v poměru cca 1:1.

Zkumavku prstem ucpeme a poměr Síry a olověných pilin řádně promícháme.

Zkumavku uchopíme do připraveného držáku, abychom se nepopálili. Ohříváme pomalu a stejnoměrně dno zkumavky nad lihovým kahanem, nebo nad plynovým vařičem.

V prvním stupni ohřívání se směs Síry a olověných pilin mírně zakalí a mění se v sklovitou hmotu.

Ve druhém stupni ohřevu směs žárem zčervená, ze zkumavky vychází páchnoucí dým Síry.

V posledním stupni ohřevu vzplane Síra. Ze zkumavky se vyvalí silný páchnoucí kouř. Tímto je proces zahřívání ukončen.

Po ukončení zahřívání odložíme zkumavku na izolační podklad, aby směs mírně a pomalu vychladla.

Po vychladnutí zabalíme zkumavku do hadříku a kleštěmi opatrně rozlomíme. Hadříku použijeme proto, abychom nebyli zasaženi střepinami skla do oka a také proto, abychom zbytečně nepoškodili vlastní krystal vyrobeného Galenitu.

Opatrně vytřídíme rozlomené sklo zkumavky od vlastních krystalů Galenitu.

Ze směsi krystalů vybereme optimální tvar, který mírně olámeme do tvaru držáku, do kterého krystal zasadíme.

Výroba Galenitu není nebezpečná a nehrozí žádný výbuch. Pouze dbáme bezpečnostních pravidel s manipulací otevřeného ohně lihového kahanu, popřípadě plynového vařiče. Směs zahříváme na dobře větraném prostředí, protože vzplanutí Síry má za následek krátkodobého nechutného páchnoucího kouře.

Vlastní krystal, takto vyrobený nemá velkou pevnost, je křehký a lehce se láme a štípe. Proto s ním zacházíme opatrně, nenásilně. Zvlášť při nasazení do držáčku vlastního detektoru, kde tento krystal bude použit, postupujeme velmi opatrně a s citem.

Přejí úspěch a mnoho radosti s polovodičem, vyrobeným vlastní rukou, podomácku.

Germaniová dioda např. 7NN41 nahradí galenitový detektor

Galenitový detektor lze nahradit jakoukoliv vf diodou. Diodu jsem umístil do skleněné trubičky a celek umístil na pertinaxovou destičku opatřenou vodícími kolíky.

***

Krystalka se zesilovačem, bez bateriového zdroje.

Schéma zapojení krystalky se zesilovačem, ale bez bateriového zdroje. Jako elektrického zdroje pro zesilovací tranzistor je zde využitá vf energie z antény.

***

Vnitřní uspořádání součástek krystalky se zesilovačem, bez bateriového zdroje. Jako zesilovacího činitele a zároveň detektoru je použito germaniového tranzistoru 156 NU 70. Trimrem M 47 se nastaví minimální skreslení příjmu a nejsilnější hlasitost.

***

Hotová krystalka se zesilovačem bez baterie. Při dobré anténě a uzemnění je přijatá hlasitost cca dvojnásobná, než je tomu u normální krystalky.

***

Jiné zapojení krystalky se zesilovačem, bez baterie. Jako detektoru je zde použito germaniové diody 6 NN 41.

***

Celkové uspořádání součástek krystalky bez bateriového zdroje se zesilovačem. Vlevo anténní kondenzátor 100 pF, následuje otočný ladící kondenzátor, dále vinutá středovlnná cívka a nad ní pasivní součástky zesilovače.

***

Úvodní stránka