Vzdávání úcty Třem klenotům

Tím, komu buddhisté vzdávají úctu, je zjevně především Buddha, úplněji řečeno jsou to tzv. Tři klenoty - Buddha, Dhamma (to je výraz jazyka páli; v sanskrtu je to ovšem Dharma), Sangha.

Jméno Buddha (Probuzený, Vědoucí) označuje v théravádové tradici historickou osobu Siddhatthu Gótamu (je používáno také označení Sákjamuni - mudrc z rodu Sákjů). Je to prostě ten člověk, který našel a vyhlásil cestu k osvobození lidem této epochy.

Slovo Dhamma (Dharma) má mnoho významů - pravda, nauka, zákon, norma, věc, jev atd. Zde bychom mohli překládat nejspíše jako "nauka osvobození", "pravda, vedoucí k osvobození" ap.

Slovo Sangha znamená "společenství, obec". Obecně ho ovšem můžeme používat různým způsobem - k označení společenství všech, kdo se přihlásili k Buddhovi nebo jako označení nějaké konkrétní skupiny nebo naopak jako "společenství" arahatů, probuzených. V této souvislosti jde spíše o tento poslední význam.

Tři klenoty jsou samozřejmě téma, o kterém bychom mohli uvažovat libovolně dlouho z různých hledisek - filosofie, teologie, psychologie atd. Mohly by o nich být (a také byly) napsány celé knihy. Z hlediska praxe - a o tu při vzdávání úcty jde - to ale není vůbec podstatné. Naopak velice důležité a podstatné je uvědomit si svůj vlastní vztah k těmto věcem.

Vnějším projevem vzdání úcty jsou (mimo jiné) tělesná gesta. Zde budeme mluvit o dvou: aňdžali a paňčanga-vandaná. První je vlastně pozdrav běžný ve více asijských zemích a provede se prostě sepjetím rukou před sebou. Výška, do které se ruce pozvednou, závisí na stupni úcty ke zdravené osobě. Protože v případě Třech klenotů se jedná o to nejvyšší, ruce se zvedají až před čelo.

Obrázek 2.2. Pozdravy

Před zobrazením Buddhy se ovšem zdraví vkleče (jak ukazuje obrázek). Paňčanga-vandaná provedeme tak, že ruce sepjaté před čelem snižujeme až k podlaze a položíme na zem dlaněmi dolů tak, že na zemi leží i celé lokty. V konečné fázi je tedy na zemi pět údů - hlava, dvě ruce a dvě kolena, podle čehož se pozdrav nazývá "vzdání úcty pěti údy".

Náš buddhista tedy konečně může vstoupit do místnosti či koutku s Buddhou. Poklekne, pokloní se (aňdžali) a daruje květiny, svíčku a tyčinky. Pak třemi pozdravy paňčangavandaná vzdá úctu Buddhovi, Dhammě a Obci. Potom následuje krátká recitace (opět 3x), kterou si uvedeme nejprve v páli:

Namó tassa bhagavató araható sammá sambuddhassa

Je ovšem nemožné přeložit tuto formuli do jazyka, který vůbec neobsahuje významy původních termínů (to je také dobrý důvod pro recitaci v originále). Co nejstručnější překlad by mohl být takto:

Vzdávám úctu Štědrému, Čistému, Plně probuzenému.

Překlad, obsahující už vysvětlení, by mohl být:

Vzdávám úctu Tomu, kdo nese štěstí,
Vzdávám úctu Tomu, kdo překonal znečištění,
Vzdávám úctu Tomu, kdo dosáhl dokonalého Probuzení.

Tři termíny použité v této formulaci symbolizují tři vlastnosti Probuzení (Osvícení):

"Bhagavató" - soucítění, lásku;
"araható" - čistotu;
"sammá-sambuddhassa" - moudrost, vědění.