Dívat se na přítomný okamžik je v praxi bdělosti či pozornosti naprosto základní, ale být toho schopen není tak snadné. Na věci se můžete podívat očima, ale je těžké vidět pocity a myšlenky, protože intelekt vám říká, že mysl nelze uvidět, že je neviditelná. Možná vám připadá zbytečné dívat se na mysl nebo si myslíte, že je nutné rozvinout "třetí oko", abyste viděli mysl - ale pochybuji, že se něco takového dá udělat.

Jak se můžete podívat na mysl? Mysl je proces myšlení a vzpomínání. Jakmile začnete meditovat a pozorovat různé fyzické pohyby, mysl se začne toulat. Možná si řeknete: "Musím mysl přivést zpátky", ale když je přivedena zpět, musíte být také schopni ji zkoumat. Takové pozorování nelze provádět prostým okem, ale jen s plnou pozorností a bdělostí. V tom okamžiku, kdy začnete mysl zkoumat, se zpomalí. Pokud není stále pozorována, okamžitě začne poletovat a hledat, aby uspokojila své touhy. Máme-li ale rozvinout bdělost mysli, je její zpomalení nezbytné. Jste-li zachyceni v běžném ruchu, jste spoutáni sítí nevědomosti, bezúspěšného chtění toho či onoho. Je daleko prospěšnější pracovat klidně, pozorně a uvědoměle. Když vyvstane nějaká myšlenka, zkoumejte ji. Snad řeknete, že v okamžiku, kdy se na myšlenku podíváte, zmizí. Proč tedy mizí? Neschovává se jen za obzorem vašeho vědomí? Souvislým studováním mysli začnete chápat pochody fungující v mentálních činnostech. Uvidíte, že mysl není věc sama o sobě, ale jen složenina mentálních stavů.

Mysl obyčejně není klidná či tichá, protože je ovlivněna a podmíněna všemi těmi stavy, které jsou s ní spojeny. Nejdůležitější z těchto stavů jsou touha a otupělost (či klam), které ve spojení s myslí působí trvale. Mysl je neustále hnána touhou ke svému uspokojení. Tato touha je ale neukojitelná a nechává nás ve stavu strasti (dukkha), stavu, kdy se chytá jednoho objektu za druhým v uzavřeném kruhu sebe-určujících činností. Tento proces jde stále dál a dál - a tak neuspokojení a strast jsou stále napájeny plameny touhy.

Co můžeme udělat, abychom zastavili tento proces? Odpověď je velmi prostá, a přitom tak obtížná k uskutečnění. Dívejte se na mysl a její procesy! Zkoumejte fungování svého myšlení, vyvstávání a postupné mizení vašich myšlenek! Nechte všechny myšlenky přicházet do vaší mysli. Váš úkol je prostě se na ně věcně dívat, vidět je takové, jaké jsou. Toto vstupní období vás nakonec přivede k mnohem hlubším úrovním pochopení. Jestliže si ale zpočátku děláte starosti s tím, že se vaše mysl toulá nebo se snažíte vysvětlovat to, co vidíte, budete si vytvářet problémy, které mysl nebude schopna řešit. Takovým postupem se vlastně snažíte mysl ovládat, což ale může vést jenom k problémům a zklamání. Opravdu není obtížné pochopit mysl a její procesy; svými nevědomými postupy z toho ale děláme úkol téměř nesplnitelný.

Abychom dosáhli vhledu, musíme jen zkoumat mysl vytrvale, pečlivě a pasivně, bez toho, abychom ji vykládali jako 'vědomou mysl' nebo mysl v tom či onom stavu. Náš úkol je dívat se na mysl, ne ji vysvětlovat! Jestliže ji stále vysvětlujeme a vykládáme, díváme se na ni stále jen z jednoho úhlu, ne celkově. Když dosáhnete úplné bdělosti mysli, uvidíte, jak funguje, jak vyhledává objekty, a co je hlavním příčinou jejího hledání uspokojení a potěšení. Musíme pochopit proces mentální činnosti a podmíněnosti tak, jak je, ne jako teoretické vědění nebo pro nějaký účel.

Proto Buddha řekl: "Vědění je proces shromažďování představ, sebraných tu či onde, od toho či onoho učeného člověka, a je to vskutku jen vytváření zmatku." V meditaci neužíváme vědění. Nechte ho stranou a meditace bude snazší. Prostě jen zkoumejte, co se děje zde a nyní ve vás, co se vám ukazuje a jak na to reagujete. Toto zkoumání všeho, co přichází, znamená žití v přítomnosti. Přemýšlet o svých pozorováních znamená uplatňovat buď paměť nebo představivost, a to nás zanese buď do minulosti nebo do budoucnosti. Vzpomínky patří minulosti, představování či spekulace budoucnosti. Přítomnost je mezi nimi, tam, kde není žádné přemýšlení. Znamená jen dívat se pasivně, s plnou pozorností a bdělostí. Pak nenazíráme věci podle svých představ a výkladů a budeme mít čisté pochopení čili moudrost (paňňá).

Většinou mluvíme o moudrosti jako o něčem, co má co dělat s intelektem, diskurzívním myšlením, zatímco ve skutečnosti nemají nic společného. Moudrost znamená čisté pochopení v přítomnosti, pochopení skutečnosti zde a nyní. Je nemožné ji hromadit. Moudrý člověk je schopen vidět pravdu jako pravdu a lež jako lež. A nejen to; je schopen milovat všechny bytosti bez rozlišování, tak jak jsou, a proto má také schopnost odstraňovat utrpení. Moudrost vzniká z plné bdělosti mysli.

Druhý stupeň vidění věcí v přítomnosti tak, jak opravdu jsou, je v buddhistické meditaci chápán jako proces zkoumání a hledání bez zábran a pochybností. Toto hledání je součástí hledání samotné skutečnosti, nikoliv zkoumání v logickém či racionálním smyslu. Zkoumáním věcí tak, jak se nám představují, se naše vnímání postupně zjemňuje až k bodu, kdy můžeme vstoupit do skutečnosti, jaká je. Nejde zde o to, že bychom se snažili dosáhnout toho, abychom pronikli do věcí hlouběji. Musíme prostě jenom pokračovat ve zkoumání, a pak se toto zkoumání prohloubí. Součástí tohoto zkoumání je analýza, ale ne ve vědeckém či psychologickém smyslu. Cílem buddhistické analýzy není popis nebo přizpůsobení věcí, ale přerod bytosti uvědoměním si věcí, jaké jsou.

V tomto vstupním stádiu meditace se prostě snažíme naučit dívat se v přítomnosti na věci, které se v nás dějí - city, myšlenky, mentální i fyzické procesy, vyvstávání a zanikání. Když budeme schopni pozorovat všechno okamžitě, nebudou zde žádné poruchy či vylučování něčeho. Vše bude zaznamenáno bez připoutání či obtěžování. Dosáhneme klidu a míru.

Proč trpíme, jsme zklamaní, v depresi? Nejdůležitějším faktorem tohoto problému je to, jak se díváme na věci, které potkáme v životě. Utrpení nezávisí na věcech samotných. Nemůžete obviňovat okolnosti nebo situace. Jestliže víte, jak se na ně dívat, budete svobodní - bez neustálých připomínek a kritizování. Být otrokem kritické mysli znamená mít problém. Ale jestli se naučíte, jak vpravdě pozorovat věci, ať příjemné nebo nepříjemné, budete svobodní a budete vědět nejlépe, jak zacházet s problémy, konflikty a vším, co můžete potkat. Dívejte se pasivně a pochopíte. S pochopením jsou pak všechny problémy vyřešeny a vy můžete žít šťastně a pokojně.