Když se lidem, kteří jsou schopni vidět takové věci, stane, že se tato schopnost naruší, protože se nechali unést vnějšími impulsy a neměli srdce jako svůj zdroj a oporu, nebudou se schopni přidržet už vůbec ničeho. Když přemýšlí o věcech, které poznali, jejich mysl je ještě rozrušenější. Lidé, kteří se rádi vychloubají, se budou znovu zabývat starými věcmi, které viděli, a mluvit o nich s velkým zápalem. Dychtiví posluchači milují tyhle věci, ale ti, kdo dychtivě cvičí meditaci, zůstanou nedotčeni - protože skutečný praktikující rád naslouchá pouze věcem, které jsou přítomné a pravé.
Buddha učil, že to, zda jeho Učení pokvete nebo bude upadat, závisí na těch, kdo ho praktikují. Učení upadá, když meditující dosáhnou nějakých pár zážitku a už chodí a vychloubají se, tj. mluví o vnějších věcech, které jsou úplně nepodstatné, místo aby vysvětlovali základní principy meditace.
Rozkvět Učení působí ti, kdo mluví o věcech, které jsou užitečné a pravé. Nemluví jen proto, že je to baví. Mluví ve smyslu příčiny a následku: "Jestliže budete meditovat takto a takto, opakovat tímto způsobem meditační slovo, vaše mysl se usebere a soustředí v jednotě a odhodí svá znečištění a nepokoj ..."
Když meditujete s buddhó, buďte trpěliví. Nespěchejte. S pozorností držte svou mysl u buddhó a důvěřujte meditačnímu slovu. Sebedůvěra je to, co vaší mysl zpevní a ustálí a pomůže ji opustit všechny pochybnosti a nejistoty. Mysl se usebere u svého meditačního slova a pozornost ji bude neustále držet s buddhó. Ať budete dělat cokoliv, ať budete stát, sedět, chodit nebo ležet, pozornost bude bdělá a nebude si všímat ničeho, než buddhó. Bude-li vaše pozornost ještě slabá a zkušenosti nedostatečné, budete se muset držet buddhó jako své základny. Jinak vaše meditace nebude pokračovat, anebo bude-li pokračovat, nebude mít spolehlivý základ.
Má-li být soustředění silné, musí být mysl odhodlaná. Až bude vaše pozornost silná a mysl pevně odhodlaná, rozhodnete se, že chcete právě toto: "Nevstanu z meditace, dokud se nebudu držet buddhó: dokud neuvidím buddhó ve svém srdci nebo moje mysl nezůstane výhradně s buddhó. Nebudu se starat o nic jiného, i kdybych měl zemřít." Budete-li schopni toto udělat, mysl se soustředí rychleji, než si to vůbec uvědomíte. Meditační slovo - nebo cokoliv jiného, co vás možná trápilo nebo mátlo - zmizí mžiknutím oka. Dokonce i vaše tělo, na kterém jste lpěli tak dlouho, nebudete ani vnímat. Zůstane jen srdce - čistá bdělost - tiché, chladivé a lehké.
Lidé, kteří praktikují meditaci, jsou velice rádi, když se to stane. Pak chtějí, aby se to hned příště stalo znovu - a zrovna to nepřijde. Brání tomu právě tato touha. Soustředění je věc velice jemná a citlivá. Nemůžete je nutit, aby bylo takové či onaké -a zrovna tak nemůžete mysl donutit, aby do soustředění nevstoupila.
Jste-li netrpěliví, věci se pokazí ještě víc. Musíte být velmi trpěliví. Ať už mysl dosahuje soustředění nebo ne, meditujete na buddhó, a tak se toho držte. Dělejte, jako byste ještě nikdy na buddhó nemeditovali. S klidnou a vyrovnanou myslí nechte svůj dech klidně proudit a soustřeďujte svou mysl na buddhó a nic jiného. Až přijde čas, aby mysl vstoupila do soustředění, stane se to po svém. Nemůžete nijak ovlivnit způsob, jak se to stane. Kdyby to bylo něco, co si můžete sami připravit, všichni lidé na světě by už se dávno stali arahanty.
Vědět, jak meditovat, ale nedělat to, udělat to správně jednou a marně chtít, aby se to stejně opakovalo: to jsou překážky v meditační praxi.
Při meditaci na buddhó musíte být pohotoví a pružní. Když na vás přijde dobrá či špatná nálada, musíte být schopni okamžitě vstoupit do soustředění. Nedopusťte, aby se mysl nechala náladou ovlivnit. Když dosáhnete toho, že se vaše mysl soustředí, jakmile pomyslíte na buddhó, bude neochvějná a schopná spolehnout se sama na sebe. Nějaký čas potom začnete zjišťovat, že vaše znečištění a připoutání k věcem samy postupně slábnou. Nebudete muset chodit a čistit tohle a tamto znečištění a říkat si přitom: tohle a tamto znečištění musím odstranit pomocí těchto učení a téhle metody. Buďte spokojeni, ať už vám bude fungovat jakákoliv metoda. To úplně stačí.
Nechat znečištění postupně slábnout a mizet tak, jak vám to vysvětluji, je lepší, než se snažit věci uspořádat a zorganizovat: vstupovat do čtyř úrovní pohroužení, zanechávat mentální uchopení a diskursivní myšlení, radost a blaženost, opouštět fáze jednobodovosti a vyrovnanosti; nebo se snažit připravit si první stadium cesty k nibbáně opuštěním názorů o vlastním já, opuštěním pochyb a připoutání k předpisům a praktikám; nebo se snažit pohlížet na svá znečištění a říkat si: "Budu tak a tak kontemplovat nad tímto znečištěním a tak ho překonám." Přitom si ale neuvědomujete, že tento stav mysli, který chce vidět a vědět a dosahovat toho všeho, je sám o sobě znečištění, pevně usazené v mysli. Jakmile pak svou kontemplaci ukončíte, mysl je zpět ve svém původním stavu a nedosáhla vůbec ničeho. Navíc když pak někdo řekne něco proti tomu, jak věci nazíráte, vzplane ve vás nesouhlas tak prudce, jako když byste do ohně přilili petrolej.
Držte se pevně svého meditačního slova buddhó. Dokonce i kdybyste nedosáhli ničeho jiného, alespoň máte meditační slovo jako svůj základ. Různá rozptýlení mysli se budou zmenšovat nebo dokonce zmizí, což je lepší než nemít vůbec žádný základ.
Ve skutečnosti se ale všichni meditující musí držet pevně svého meditačního slova. Teprve pak se o nich dá říci, že meditují na nějakém základě. Když se jejich meditace pokazí, mohou ho použít jako něco, čeho se přidrží.
Buddha říkal, že lidé, kteří vyvíjejí úsilí k opuštění znečištění, by se měli chovat jako válečníci ze starých dob. Ti si budovali pevnosti se silnými stěnami, příkopy, branami a věžemi, aby se ochránili před nepřátelským útokem. Když inteligentní válečník vyšel do bitvy a viděl, že se nepříteli nemůže vyrovnat, utekl se do své pevnosti a tam se bránil, takže nepřítel ho nemohl zničit. Zároveň ale shromažďoval další posily, zbraně a potraviny (tj.zesiloval a upevňoval své soustředění), a pak vyšel znovu ven, aby obnovil svůj boj s nepřítelem (tj. se všemi formami znečištění).
Soustředění je velmi významná síla. Nemáte-li soustředění, kde vaše rozlišovací schopnosti vezmou sílu? Poznání a pochopení meditace vhledu není něco, co lze připravit. Je to něco, co vyvstává ze soustředění, které dosáhlo jistoty a spolehlivosti.
Dokonce i ti, o kterých se říká, že dosáhli Probuzení tzv. cestou "suchého vhledu": jestliže by neměli žádnou mentální stálost, kde by vzali nějaký vhled? Je to prostě tak, že jejich stabilita není úplná. Jen když to pochopíme takhle, dává to nějaký smysl.