Ještě se zmíním o vztahu buddhismu a některých čínských a japonských disciplín: bojových umění, aranžování květin, pití čaje, kaligrafie. Nestává se sice, že by lidé buddhismus s některou z těchto oblastí ztotožňovali, nicméně historicky se některé tyto disciplíny vyvinuly ve vztahu k buddhismu, a tak se objevuje otázka, jaká je povaha tohoto vztahu. Nemyslím, že je tady nějaký zásadní vztah, hlubší, než v jiných oborech. Každá činnost, pokud je konána s "buddhistickým" postojem či v rámci buddhistické praxe, je buddhistická. Co to je "buddhistický" postoj raději necháme na osobním názoru.

Na závěr ocituji z pálijského kánonu jedno z nejkratších vyjádření o smyslu buddhismu: "Účel čistého života tedy nespočívá v získávání darů, poct nebo slávy, ani v dosažení mravní čistoty, soustředění nebo nadpřirozených sil. Neotřesitelné osvobození mysli a srdce - to je vskutku smysl Čistého života, to je to, o co jde, to je smysl toho všeho."