Úvaha o tom, co je buddhismus

Není snadné říct, co je to buddhismus. Existuje už asi 2500 let na územích rozsáhlých nejen zeměpisně, ale i kulturně. V době svého největšího rozmachu pokrýval téměř celou Asii. Při svém šíření přitom prodělal několik proměn při přechodu do jiné kulturní oblasti - největší, skoro bych řekl drastickou, přeměnu při cestě z Indie do Číny. V tomto případě bychom možná měli mluvit spíše o znovuzrození. Buddhismus se nikdy nešířil násilně (i když někdy s podporu vládců) a nikdy nebyl svázán jednotnou autoritou ani jednotnou doktrínou. Rozvíjel se proto volně a často spíše ve smyslu ducha věci než litery, v souladu s kulturním zázemím dané země a místními tradicemi. Někde se buddhismus stal převládajícím náboženstvím, které se do jisté míry propojilo se společenským zřízením (nejsilněji v Tibetu, také na Šrí Lance a zemích jihovýchodní Asie), jinde jen spoluexistoval s jinými velkými systémy, z rodné Indie byl při muslimských vpádech zcela vytlačen.

Za těch 25 století vývoje a proměn tak buddhismus vytvořil bezpočtu různých forem, které se sobě někdy zevně ani nepodobají. Kromě několika desítek (počítáno na knihy spíše stovek) textů, které mají úlohu základních či zakladatelských písem, vyrostly desítky filosofických soustav, rozkvetlo buddhistické umění a literatura, buddhisticky se pije čaj, aranžují květiny, dokonce se pěstují buddhistická bojová umění. Především ale buddhismus představuje tradici těch, kdo po dlouhém hledání nalezli Probuzení a celým svým životem pak pomáhali ostatním, aby uskutečnili totéž.