|
ZS 2001/2001
Obsah
1 ÚVOD DO PSYCHOPATOLOGIE 1
1.1 DOKUMENTACE 2
1.2 VYETŘENÍ 3
1.3 PSYCHOLOGICKÉ VYETŘENÍ 5
1.4 PSYCHOLOGICKÉ TESTY 5
1.5 ROZDĚLENÍ KLIENTŮ 6
2 OSOBNOST A JEJÍ PORUCHY 7
2.1 TYPOLOGIE 7
2.2 PORUCHY OSOBNOSTI 8
2.3 PSYCHOPATICKÉ PORUCHY 9
3 EMOCE A INSTIKNTY 9
3.1 AFEKTY A JEJICH PORUCHY 10
3.2 NÁLADY A JEJICH PORUCHY 11
3.3 CITY A VYÍ CITY 12
3.4 PUDY A INSTINKTY 12
4 PORUCHY VĚDOMÍ 13
4.1 KVANTITATIVNÍ PORUCHY VĚDOMÍ 13
4.2 KVALITATIVNÍ PORUCHY VĚDOMÍ 13
4.2.1 OBLUZENÉ VĚDOMÍ 13
4.2.2 OBNUBILACE = MRÁKOTNÉ STAVY 14
5 SPÁNEK A JEHO PORUCHY, HYPNOZA 15
5.1 DYSSOMNIE 15
5.1.1 INSOMNIE 15
5.1.2 HYPERSOMNIE 15
5.1.3 PORUCHA RYTMU SPÁNEK - BDĚNÍ 16
5.2 PARASOMNIE 16
5.2.1 SOMNAMBULISMUS (NÁMĚSÍČNOST) 16
5.2.2 PAVOR NOCTURNUS (NOČNÍ DĚSY) 16
5.2.3 NOČNÍ MŮRY 16
5.3 NARKOLEPSIE 17
5.4 SYNDROM SPÁNKOVÉ APNOE 17
5.5 HYPNÓZA 17
6 PORUCHY VNÍMÁNÍ 18
6.1 PRAVÉ HALUCINACE 19
6.2 NEPRAVÉ HALUCINACE 20
6.3 PRAVÉ ILUZE 20
6.4 NEPRAVÉ ILUZE = PSEUDOILUZE 20
6.5 DALÍ PORUCHY SOUVISEJÍCÍ S VNÍMÁNÍM 20
7 PORUCHY MYLENÍ 21
7.1 KVANTITATIVNÍ PORUCHY 21
7.1.1 PORUCHY V RÁMCI TEMPA 21
7.1.2 PORUCHY ZAMĚŘENÍ MYLENÍ 21
7.2 KVALITATIVNÍ PORUCHY 22
7.2.1 MYLENKOVÝ ZÁRAZ 22
7.2.2 INKOHERENTNÍ MYLENÍ (ROZTŘÍTĚNÉ) 22
7.2.3 BLUD 22
8 PAMĚ A INTELIGENCE 24
8.1 PAMĚ 24
8.1.1 KVANTITATIVNÍ PORUCHY PAMĚTI 25
8.1.2 KVALITATIVNÍ PORUCHY PAMĚTI 25
8.1.3 PROSEXIE - KONCENTRACE 26
8.2 INTELIGENCE 26
8.2.1 MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE IQ 27
8.3 VŮLE A JEJÍ PORUCHY 28
9 TERAPIE 29
1 ÚVOD DO PSYCHOPATOLOGIE
* Zákl. práce Ž získání anamnézy: nutnost porozumět stavu (co ho hlavně
trápí), určit diagnózu (co je problém) a stanovit léčebný plán
Důleité je klientovo pohodlí - odstranit ruivé vlivy
- představit se, netykat
- snaha o maximální empatii a vnímavost Ž co nejméně psát - kdy u, zeptat
se, zda mu to nevadí
- nevynáet hodnotící soudy
- sledovat nonverbální chování
- rozhovor by měl být aktivně řízený terapeutem
- uívat přiměřený jazyk (přizpůsobit se inteligenci, sociálnímu prostředí
apod.)
- doba rozhovoru 15 - 90 minut (průměr je tak 45 -60 min.) Ž překročení 60
min. je patologie z terapeutovy strany!
- V rámci hovoru je dobré klást volné otázky: " Zkuste mi popsat, jak se
při tom cítíte..." Ž zejména u neurotiků
- U některých diagnóz je to kontraproduktivní Ž psychóza, demence, pacienti s
organickým syndromem Ž tady je třeba strukturovaný rozhovor
- Neklást sugestivní otázky
- Na závěr hovoru je důleité, aby se pacient vyjádřil k vývoji Ž jaký to
bude mít vliv na budoucnost, poučit pacienty o rizicích jejich stavů
- Nenechat se zatáhnout do hovoru ve smyslu hodnotících soudů
* Otázka mlčenlivosti Ž terapeut nesmí říct nikomu nic. Je lepí mít od
pacienta přímo podepsané, komu vemu můe terapeut něco říct.
* Terapeut má oznamovací povinnost Ž pokud má přesvědčivé důkazy
* !! do telefonu nikdy nic neříkat!!
- U paranoidních a psychotických pacientů pozor na to, jak se jim sdělují
informace
- U psychotických pacientů pozor na mobilní telefony (spojují s vesmírem Ž
sledujeme vás!)
- U paranoiků neklást odpor, neodporovat jim, nepodporovat jejich blud
- U neurotických pacientů pozor - budou s terapeutem manipulovat, kamarádské
tendence s terapeutem, často tendence somatizovat. Neurotici tvoří 1/3
vekerých ambulantních pacientů.
- Depresivní pacienti Ž nesnait se je rozveselit, nebagatelizovat jejich
problémy. V rámci terapie nutně zaznamenat rizika Ž zhorení stavu. U těkých
depresí otázky na sebevraedné tendence (" Myslíte, e by se vám
ulevilo, kdybyste tady nebyl?")
- Dementní pacienti (pacienti s organickým syndromem) - budou mí t nepříjemný
pocit, kdy se jim nebudeme dostatečně věnovat (dívání se na hodinky, zívání)
Ž aby pacient necítil nějaký tlak. Hovor by měl být strukturovaný - co chci
zjistit, kratí doba rozhovoru. Měl by být plynulý, nepřeskakovat
- Maničtí pacienti - vymezit hovor, strukturalizovat hovor - tak 30 minut.
-
Pacienti agresivní - alkoholici, narkomani:
- Nikdy nesedět v uzamčené místnosti
- Vdycky sedět blíe ke dveřím
- Jistit se někým jiným - aby někdo věděl...
- Kdy se začnou projevovat známky agresivity, ukončit hovor a zmizet
- Pacienti psychotici zaútočí na enu
- Mají děsnou sílu...
1.1 Dokumentace
chorobopis - souhrn veho a do teď
dekurz - aktuální hospitalizace
součástí dekurzu je anamnéza Ž
- vyetření přítomného stavu
- psychopatologický rozhovor
- diferenciální diagnóza
- diagnóza
- terapeutický plán
rodinná anamnéza Ž byl někdo s psychiatrickou diagnózou, bral léky, výskyt
sebevrad, alkoholismus, toxikomanie
Ž rodiče, prarodičem, sourozenci
- vztahy v rodině: mezi rodiči, mezi sebou, k dotyčnému
- psychiatrická heredita (hereditární komponenta ) = bez zátěe
osobní anamnéza Ž infekce (borelioza), horečnaté stavy, epilepsie,..,
psychomotorický vývoj dotyčného (kdy začal chodit, psát, číst), sexuální
vývoj, partnerské vztahy, preference, vojenská sluba, socializace - zařazení
do kolektivu, kamarádi, vztah k autoritám. Co si o sobě dotyčný myslí (třeba
jednou větou), spotřeba alkoholu - ptát se cíleně (kolik tvrdého, kolik vína,
kolik piva Ž mnozí mui neberou pivo za alkohol), eny mají tendenci
bagatelizovat. Drogy, léky hypnotika. Sociální vztahy, pracovní zázemí,
rodina, trestní minulost.
:( Furt mít profesionální výraz :)
1.2
Vyetření
* Celkové vzezření (popis, jak vypadá- oblečení, úpravnost, zápach atp.)
* Přístup k rozhovoru Ž jak klient reaguje na otázky (klidně, podráděně ,
flirtuje, podezřívavost - paranoia; svůdnost, koketérie - hysterie; apatie -
organické poruchy)
* Motorika
Ztuhlost postoje / posezu
Zpomalenost, třes Ž depresivní p.
Klepání nohou Ž proč to dělá, zeptat se
Těkání
(měl by být 50% oční kontakt v rámci vyetření)
pořád se ptát na vecko ( "Sedí se vám dobře? Proč klepete tou
nohou?")
* Vědomí
Kvantita Ž spavost
Kvalita Ž mrákoty, deliria
"Kde zrovna jste?" " Na co myslíte?" "Víte,
kolikátého je dneska?" " Jak se jmenujete?" Ž orientační
otázky časem, místem, prostředím
Ž kdy máme pocit, e je člověk mimo
"Proč usínáte?" "Jste unavený?"
* Vnímání
Nejtypičtějí poruchy: halucinace, iluze
Ptát se " Máte pocit, e se kolem vás děje něco, čemu nerozumíte?
Slyíte nějaké hlasy?"
- u neurotika nemá cenu se ptát na poruchy vnímání
- ptát se, kdy máme pocit, e se něco děje
- zrakové halucinace typické pro organické poruchy - vidiny
- u schizofreniků nejčastěji sluchové halucinace
- u deliria, feáků, nejčastěji taktilní halucinace
- pocit, e máme schopnosti, které jiní nemají, nedokáou Ž porucha
* Afektivita
Nálada, emoce
Neverbální projevy - barva hlasu, rychlost mluvy
Psychózy - nepřiměřená emotivita (smutný obsah vypráví vesele)
Deprese - bezradnost, úzkost, plačtivost
Ptát se na sebevraedné mylenky. " Proíváte radost?" " Kdy
naposledy jste měl radost?" O:"Nikdy, u si to nepamatuji." =
deprese
Vývoj u depresivních pacientů:
1. sebevraedné mylenky Ž jen touha nebýt, neprobudit se
2. sebevraedné tendence Ž shromaďuje si práky,...
3. plató "zlepení" Ž úleva, u to má naplánované, spadlo to z
něho, cítí se lépe
4. V
pořád mluvit, pořád se ptát Ž abychom rozliili fázi plato a skutečné zlepení
Ž kdy se objeví mylenky na plány do budoucna, znamená to skutečné zlepení
deprese matek, které ztratí dítě jsou nejhorí, téměř nevyléčitelné Ž
nejtěí terapeutický úkol. Čím je dítě starí, tím jsou deprese horí...
* Řeč
Pomalá, rychlá, přestávka, koktání, vata (e, prostě, vole)
Slovní salát, ztráta linie, přeskakování tématu Ž manický pacient
* Mylení
- porucha asociací mylení - schizofrenie
- Porucha abstrakce - psychotici, organici Ž vysvětlit přísloví, na tom se to
pozná
- Ztráta mylenky, mylenkový trysk - maničtí pacienti
* Obsahová stránka mylení
Bludy - " Chce vám někdo ublíit?" " Máte schopnosti co jiní
nemají?" apod.
* Pamě
Zase orientace
Kdo jsem, co jsem, kde jsem se narodil...
* Nosognosie
Ž náhled na stav, jaké má povědomí o svém stavu
"Myslíte si, e máte psychické problémy?" "Potřebujete
psychologa?"
! Na závěr kadého psychiatrického vyetření !
Status praesens psychikus (SPP)
Ž popisuje aktuální stav klienta - má určité zákonitosti
Normální SPP (zdravý jedinec)
Vědomí vigilní, orientován časem, místem, osobou a situací, vnímání bez
psychotických fenoménů, mylení adekvátní, souvislé, bez latencí, bez bludů
či obsesí, odpovídá adekvátně v přiměřeném rozsahu, řeč bez známek obřadnosti
či poruchy abstrakce, emotivita ivá, přiléhavá, normoforce bez známek
úzkosti a strachu, osobnost nejeví známky deteriorace, je bez psychopatických
rysů, pamě bez klinicky zjitěných poruch, psychomotorické tempo je normální
(nosognosie - kdy jde o patologii).
SPS Status praesens somatikus Ž zdravotní stav
Kardiopulmonálně kompenzován, nihil acutum.
1.3 Psychologické vyetření
* Základ Ž popis vzezření klienta, zvlátnosti
Facies alcoholica
Facies depresiva
Foetor alcoholicus - alkoholový zápach
Foetor ex ore - zápach z úst
Sklon k brachiálnímu násilí - hrozí facka
:-( naučit se zdravotnickou hantýrku
* postoj Ž schopnost komunikace, spolupráce, oční kontakt
* mimika, gestikulace Ž ztuhlost, ivost, plačtivost, emoční vyhaslost
* řeč
* soustředěnost Ž tok, odvádění pozornosti
= 1. odstavec
pak u se píe obsah vyetření, pohovor
1.4 Psychologické testy
Ž musí být objektivní, validní, spolehlivé
objektivní = nezávislost testu na vyetřujícím
validita = schopnost diagnostikovat to, co má diagnostikovat
spolehlivost = stálost výsledků
testové metody:
* Testy IQ
Ravenův test
Anthauerův tes
Wechslerův test
Ž obsahují různé problémové situace (verbální i nonverbální).
Nejčastěji se pouívá R a W
* Paměový test
Číselný čtverec
* Test organicity
Bentonův test
Rayova figura
*
Osobnostní testy
Ž dotazníkové metody
Minesotský test MMPI
Eyseneckův dotazník
Cattelův 16-ti faktorový test
* Projekční metody
Rorsachův test ROR
Tematickoapercepční test TAT
Lüscherův test
- zadání není jednotné
existuje jetě řada kál Ž jsou zaměřené např. na psychoticismus, změny
nálad,..
1.5 Rozdělení klientů
A. Případy pro psychologa
Reaktivní stav, neurotici, osobnostní problematika, stres, zátěové problémy,
manelské problémy, poradenská činnost, simulace
B. Spolupráce s odborníkem (somatický lékař, neurolog, psychiatr)
Těí neurózy, psychózy, opakované chronické psychózy, sexuální dysfunkce,
závanějí rodinné či manelské problémy, psychosomatické poruchy, u klientů
s psychofarmaky nutnost psychiatra
C. Nenechávat si Ž předat dál
Situace, kdy je klient nebezpečný sobě či svému okolí, kvalitativní poruchy
vědomí, agresivní stavy (psychotici), nepochopitelný negativismus, s rizikem
ohroení vitálních funkcí (např. odmítání potravy), známky intoxikace,
trestný čin v důsledku poruchy (parafilie, deviantní chování - spíe
sexuolog)
2
OSOBNOST A JEJÍ PORUCHY
Osobnost = soubor somatických a psychických vlastností - kombinace dědičnosti
a prostředí
Jedinečnost a originalita člověka
vývoj ovlivnitelný, jádro osobnosti Ž zůstává stále stejné, neměnné
Osobnost dítěte - proměnlivá
Osobnost dospělého Ž měla by zůstat zachována pomocí JÁ:
1. vědomí vlastní jedinečnosti
2. vědomí vlastní činnost
3. vědomí vlastní identity přes vekeré změny
- můe dojít ke změně onemocněním, nepříznivými psychologickými momenty
2.1 Typologie
1. Hippokratova - podle tekutin
2. Pavlov - podle úrovně aktivity procesů v mozku, excitace a útlum
A. slabý
B. vyrovnaný
C. pohyblivý
D. nepohyblivý
dříve: prvosignální (umělecký)
druhosignální (rozumový)
3. Kretschmer - vztah mezi tělem a psychikou
A. piknický habitus - mohutný, ivý, přizpůsobivý
B. leptosomní habitus - tíhlý, přecitlivělý
C. atletický habitus - spontánní, vyrovnaný, střízlivý
D. displastický habitus - zbytek
4. Scheldon
A. endomorfní - tuk
B. mezomorfní - svaly
C. ektoformní - nervy
5. Jung - podle postojů k lidem, komunikaci, navazování vztahů
A. extrovert
B. introvert
Rozdělení podle reakce na problém Agresivní reakce
Úniková reakce
Racionalizace
Kompenzace
Struktura osobnosti se dá zjistit z anamnézy; prima vista (= první pohled);
grafologický rozbor
Testy rozpoznávání osobnosti
1. Minesotský test
2. Projektivní Rohrsach
3. ...
2.2 Poruchy osobnosti
7 základních, jsou u vech
I. akcentovaná Ž nápadnějí vlastnost, ale není vzdálená normě (např.
výbunost) - není patologická, nemusí se léčit
II. deprivovaná - od dětství citově strádala; do patologie disociované,
disociální osobnosti
- podklad psychopatů
III. depravovaná - od počátku vývoje neschopný přizpůsobit se obecným normám
(sklony ke krádei, násilí,...)
Ž delikventi, asociální chování, psychopati,...
IV. Primitivní - podle základních vzorců chování, vlivem nedostatečných
schopností, výchovy, sociální izolace
- např. retardovaní
V. dezintegrace = rozpad - těká porucha: hotová osobnost se rozloí;
pokozeny jsou vechny sloky psychiky, mění se reakce, ztráta kontaktu s
minulostí
- u těkých schizofreniků, těké demence (Alzheimrovy), nádory
- je doivotní ( x deteriorace - vratná zmatenost)
VI. transformace - nevývratné přesvědčení člověka, e je někým jiným = blud;
nevyvratitelné
- mohou vymizet nebo být celoivotní
VII. alternace (mnohočetná disociovaná osobnost) - jedinec ije určitou dobu
v jedné osobnosti (celou kontinuitou, pocity, vztahy) a jinou dobu v 2.
osobnosti - větinou v různých prostředích; jedinec o tom neví
- i u hysterických můe být (velmi krátké úseky)
- rozdvojená osobnost
- typy osobností jsou zcela odliné
2.3 Psychopatické poruchy
- těce naruené fungování, nevyváené funkce
- specifické poruchy:
* Paranoidní porucha - podezřívavost
- ovlivňuje celkový projev i chování
* Schizoidní porucha - emoční zplotěnost, neschopnost navazovat vztahy,
uzavírání se do sebe
* Disociální porucha - základ depravovaná osobnost - neschopná ít podle
platných norem; dopoutí se trestných činů
* Emočně nestabilní porucha - sklon k impulsivitě, těké proívání
jednotlivých momentů
* Hysteriozní porucha (dříve hysterická) - teatrálnost, sklon k manipulaci,
nepřiměřené emoční proitky
* Anankastická porucha - precizní, puntičkářská, sklon k ujiování se o správnosti
- základ pro obsedantně - kompulzivní poruchu (u patologie)
* Anxiozní = vyhýbaná, úzkostná - ponechá rozhodnutí na ostatních
( + ? Narcistická porucha - vyzdvieno jáství do maxima svých schopností,
moností)
- existují i kombinace
3 EMOCE A INSTIKNTY
* Emoce Ž doprovází somaticko-vegetativní projevy
Tvoří okruh: hypotalamus, epifýza, RTF, talamus, mozk. Kůra, somatoviscerální
systém
* Serotonin, noradrenalin, Gaba - uplatňují se u tří základních projevů
- deprese (+ dopamin, acetylcholin)
- strach
- agrese (+ dopamin)
* emoce se dělí
Chladné - libé (radost, láska) astenické Ž demobilizující (smutek)
Nelibé (al, nenávist) stenické Ž mobilizující (zlost)
* Intenzita:
Počitky, vjemy (krátkodobé, sekundy)
Afekty (krátkodobé, prudké)
Nálady (dlouhodobějí)
City
Vyí city
*
* Hierarchie
Nií emoce Ž elementární potřeby
Vyí emoce Ž společenské potřeby (např. intelektuální, estetické, etické,
morální)
* Temperament Ž charakteristická reakce, převaující nálady, základní emoční
dispozice
3.1 Afekty a jejich poruchy
Ž krátkodobé, prudce vznikající a odeznívající projevy
- doprovázeny vegetativními projevy (tep, dech, mimika)
- vyvoláno pocity i uměle (léky - experimenty - noradrenalin) i vlivem poruch
hypotalamu a LS
- člověk nepřemýlí, neuváené jednání
* přesunutí afektu Ž vybití nastane na jiném objektu, ne který afekt
způsobil
* městnání afektu Ž projev po sérii potlačených afektů - poslední kapka =
neadekvátní reakce
* patický afekt - vztek, hněv, krátkodobé "zakalení" vědomí, mrákotný
stav, můe dojít k různému jednání, chybí vzpomínka na to, co se dělo. De
iure není dotyčný odpovědný za to, co v tomto afektu udělá. Lidé mají určitou
mlhu Ž nepřesně ohraničený začátek a konec.)
- můe nastat u expolsivní psychopatie, u silného epileptického záchvatu,
alkoholového opojení, u demence
- nebo jako reakce na silný emoční proitek (u jinak normálního člověka)
* patická afektivní drádivost - sklon k nadměrně silným afektům; po
intoxikaci, alkoholismus, oligofrenie, demence
V patickém afektu neudělá nikdo nic dobrého Ž je to patologie
* paroxysmální afekt - jde o organické onemocnění (např. leze temp. Laloku,
epilepsie). Projevuje se úzkostí nebo zlostí.
* emoční inkontinence - reakce spastickým pláčem ne neemoční podnět. (např.
ateroskleróza - u demence, u organických pacientů)
* hypersenzitivita - lehký vznik emocí, které jsou trvalejí, ale ne tak
rozmanité jako u emoční lability. Součást osobnosti. Dojímavost, lítostivita.
* afektivní ambivalence - obsahuje současně protikladné emoce (láska a
nenávist). Typické pro schizofreniky
* fobie - vtíravé strachy s emočním podtextem
* idiosynkrazie - afektivní přecitlivělost, odpor vůči určitým situacím,
vjemům.
1.1
3.2 Nálady a jejich poruchy
Nálada = dlouhodobé emoční nastavení
- nejsou vázány na určité záitky
- ovlivňuje řadu psychických funkcí a naopak
Poruchy nálad souvisí s:
- fyzikálními vlivy (teplo, slunce, světlo)
- s chemickými vlivy (drogy, léky)
- metabolickými změnami (hypoglykémie, hypertireoza Ž deprese; astmatici,
kardiaci Ž úzkosti, deprese; laktační změny Ž deprese; hladovění, rychlé
zhubnutí Ž deprese; premnstruační tenze, faktory toxiinfekční - chřipka,
mononukleosa)
- poruchy CNS - funkční i organické
- psychické momenty - spíe modifikují kvalitu normální nálady, mohou ale
vést i ke vzniku patické nálady
Patologická nálada se lií kvalitou i kvantitou. Jde o vývojový a dlouhodobý
určitý stav.
(x Reaktivní rozlady Ž trvají krátkodobě ("mám depku") - dny a 14
dní )
Patologická nálada je neodklonitelná, nezávislá na vlivu prostředí, člověk se
můe chovat neadekvátně Ž ovlivňuje postoje i chování.
* Euforická nálada Ž blaené, spokojené ladění bez zvýené aktivity
- leze u frontálního laloku, paralytická demence
* Expanzivní nálada Ž blaená, spokojená, ale aktivita; mánie
* Manická nálada Ž rozjařenosti, aktivita; pocit, e zvládne vecko (máloco
ale dokončí), hyperaktivita, zvýené utrácení peněz (bez kontroly)
* Exaltovaná nálada Ž nadení, blaho, zaměřeno jednostranně; epilepsie,
psychotické stavy hysterické
* Apatická nálada Ž nerozhodnost, sníené tempo
- typické pro deprese v úvodním stádiu
- u toxikomanů v konečném stádiu
* Explozivní nálada Ž náhle, prudce se uvolňující projev emocí
- větinou u organických postiení, chronický alkoholismus, epilepsie
* Bezradná nálada Ž neschopnost se rozhodnout, nemusí tam být apatie x
neklid, tenze; vadí mu těkání
- u schizofreniků, deprese
* Úzkostná nálada Ž úzkostnost, neklid, nejistota, očekávání patného,
napětí; proitek je trýznivý, nepříjemný, v rámci toho hrozí anxiozní raptus
Ž lidé se zablázní, rozskočí se jim hlava
- hrozí tu riziko sebevrad (ve formě impulzivní)
- deprese, demence, schizofrenie, epilepsie
* Depresivní nálada Ž smutek, strach, zpomalení vitálních a psychomotorických
funkcí (naruena vůle, chu k jídlu, příjem potravin, tekutin, spánek)
- riziko sebevrad
- u deprese, demence, schizofrenie, epilepsie
3.3 City a vyí city
V rámci patologie Ž spíe jejich nerozvinutí
* U vrozených poruch Ž osoby bezohledné, otrlé, necitelné, apod.
* Anomální osobnosti Ž anetičtí psychopati (Ž úplná ztráta soucitu, alosti,
pochopení; bezohlednost jde do krajnosti)
* Organické postiení Ž po úrazech hlavy, pro zánětlivých onemocnění mozku,
alkoholismus Ž rozvine se krutost, netaktnost, ...
* Váně Ž sběratelské, árlivost, kariérismus, hráčství....
- přehnané rozvinutí citových vazeb
- otázkou je, zda jde o patologii
3.4 Pudy a instinkty
Pudy mají individuální variabilitu, instinkty ne ( stereotypní bez
individuální variability)
- vrozené, druhově typické, stereotypní
- Pudy - zachování rodu
- zachování jednice
- sdruovací
- zpříjemnění existence
I. Pud zachování rodu
A- sexuální - ovlivňován pohlavní identitou, rolí, sexuální aktivitou -
ovlivněno gonádami, hormony (pohlavní identita) Ž pohlavní role (orientace,
plný rozvoj v pubescenci)
poruchy kvalitativní - sexuální deviace
kvantitativní - nymfomanie, frigidita, satyriasis (opak nymfomanie)
B- pud péče o potomstvo - částečně vrozený, částečně naučený (ovlivněn
prostředím)
Poruchy: týrání dětí, zanedbávání, opičí láska
II. Pud zachování jedince
A. Obivný (= potravový) - málo zranitelný, velmi silný; nutnost vyhledávat
potravu; regulován centrem sytosti
Poruchy: bulimie, anorexie, sitiofobie (odmítání jídla v rámci těké deprese,
schizofrenie), pika (pojídání nestravitelných předmětů - i kanibalismus,
koprolalie - písek) - u pokročilých demencí a schizofreniků
B. Sebezáchovy útěkový pud - únik
Pud ničivosti - útok, agrese
- Vrozená obranná reakce k zachování identity vlastního já
Poruchy: automutilace (sebezmrzačení, sebepokození: pokrábání) Ž můe být
příčinou sebevrad patická (z psychopatologie)
bilanční ( v obtíné situaci: nevyléčitelný, tragédie v rodině)
Ničení předmětů dětmi a mentálně postienými - spíe pud zvídavosti
C. Pud orientační, zvědavosti, zvídavosti - získat informace, poznatky; různě
rozvinutý
III. Sdruovací pud
- nejen u lidí (= sociální) Ž vznik kultur, výchovy
Porucha: familiérnost (nadbytek), samotářství (nedostatek)
IV. Pud zpříjemnění existence
Sebeuplatnění, zdobivost, sláva a rozko, vlastnictví, uctívání vlastní osoby
a majetku, vyznamenání a pocty
+ pracovitost houevnatost
- apatie
4 PORUCHY VĚDOMÍ
- nezbytná podmínka - vigilita
- schopnost uvědomit si sebe sama vůči okolí, schopnost integrace (začlenění)
a interpretovat vlastní proitky
- účast CNS adekvátně reagovat na podněty z retikulární formace
Poruchy kvantitativní - alterace bdělosti
Kvalitativní - alterace vlastní identifikace, schopnost určit postavení vůči
vnějímu světu, časově lokalizovat proitky
4.1 Kvantitativní poruchy vědomí
Ž porucha vigility
3 stupně
I. somnolence - zvýená ospalost, schopnost reagovat
II. sopor - spánek - reakce jen na bolest
III. koma - nereaguje na ádné podněty, vyhasínání základních reflexů
Příčiny: intoxikace, oběhové selhání, poruchy metabolismu, embolie, infekční
onemocnění mozku, úraz
IV. synkopa - časově omezená ztráta vědomí, hyporeflexie
podkladem hypo-, hyperglykemie, selhání oběhu, silné emoce
4.2 Kvalitativní poruchy vědomí
- dochází k poruchám vnímání, mylení, emocí, paměti Ž vigilita zachována
4.2.1 Obluzené vědomí
1. zmatenost (=amence) Ž dezintegrace obsahu psychiky, iluze, halucinace,
neuspořádané mylení a inkoherence, dezorientace auto i alopsychická (sebe
sama i vnějího prostředí)
- po skončení amnézie na tento úsek
krátké
střednědobé
přechodné
dlouhodobě
Příčiny: somatické nemoci, ateroskleróza, infekce, úraz, dekompenzace
2. delirium Ž organická duevní porucha
Kritéria: sníená pozornost na vnějí podněty, inkoherence, sníená bdělost,
halucinace, iluze, kolísá psychomotorické tempo, zhorená pamě, patné učení
se novému, změna cyklu spánku a bdění, rychlé střídání projevů, rychlý vývoj
(během několika hodin)
Příčiny: intoxikace veho druhu, urémie (poruchy fce ledvin), metabolické
poruchy, cirhóza jater, akutní pankreatida, hormonální změny, infekce
- i po narkóze můe nastat delirium (hlavně po úraze, u starých lidí, po
dlouhé narkóze)
- i po některých lécích
- trvá dny a půl roku
Typické příznaky: noční děsy, těká úzkost, strach, taktilní halucinace,
paranoidita (neohroenost vůči vemu)
Kolísání tepu, tlaku, nechutenství, změny teploty, zvýené pocení,
inkontinence
Terapie: omezování, ochrana před sebepokozováním a pokozením okolí, léky
podporující kognitivní funkce, stabilizující psychické sloky, neuroleptika,
léky na somatické stavy
- pacient je nezvladatelný
- následky nejsou
! nutné odliit od schizofrenie, těké demence, faktitivní (předstírané)
poruchy!
4.2.2 Obnubilace = mrákotné stavy
- náhle vznikají a náhle končí, následuje amnézie na toto období
- 4 formy
1. stuprozní - nepohybuje se, kouká nepřítomně, bez mimiky, nereaguje,
nepřijímá potravu, inkontinentní
melancholický stupor - deprese
katatomní stupor
psychogenně způsobený asociativní stupor
2. deliriozní - opak stuporu Ž pohyb, hlučnost, útočnost, rychlé střídání
afektů, zvýená mimika, mylení vychází z bludných představ
- např. amok
3. automatická = vigilambulantí forma Ž nenápadné chování, ale v rozporu se
svou osobností
- např. disociativní fuga = porucha vztaená k cestování do emočně důleitého
místa (ocitne se někde, neví jak a proč) - epilepsie, dissociativní porucha
- chová se jako normálně ale v rozporu se svou identitou
4. Gancerův syndrom - vzácný Ž hysterický mrákotný stav - u poruch osobnosti
- tzv. vazbová reakce - reakce na uvěznění - reakce budí dojem naschválu
(jako by si dělal srandu)
- důleité je odliit simulaci
5
SPÁNEK A JEHO PORUCHY, HYPNOZA
- fyziologická změna vědomí, opakující se reverzibilní stav organizmu; opak
vigility (bdělosti)
- 4 synchronní stadia = non-REM fáze =S spánek = ortodoxní
- 1 fáze snového spánku = REM fáze = D spánek = paradoxní
Dohromady S + D trvají 60 - 90 minut, v průběhu spánku se 4x - 5x opakuje
cyklus 4x non-REM a 1 REM (na REM asi 20% - u dětí delí)
Pokud je člověk vzbuzen v REM, pamatuje si sen; větinou se vak vzbudí v
non-REM
Neurofyziologie - spánek serotonin, bdělost katecholaminy a dopamin
Neorganické
Organické
Dyssomnie - naruení mnoství, času spánku
Parasomnie - abnormní událost během spánku
5.1 Dyssomnie
5.1.1 Insomnie
Porucha vnímání nebo trvání spánku
- asi 40% populace (hlavně u dospělých, více u en; 3 - 13 let vzácná; nad 60
let - 90% lidí)
- asi 80% je primární (organická podmíněnost)
- součást akutního stresu; deprese (dlouho usínají, nebo se probouzí brzy a
nemohou u usnout) - léčba antidepresivy
- distimie a neurotické osoby - naučit je pravidelnosti, uvolňovací cvičení
- závislosti (na drogách, alkoholu) - nepředepisovat hypnotika spí
neuroleptika
- somatická onemocnění, organické poruchy
- věk (ve stáří klesá potřeba spánku + spí i přes den)
- idiopatická insomnie (začíná v dětství, trvá po celý ivot, větinou
neurologické abnormity)
- patná spánková hygiena (pracují do noci, přes den spí, přetopené
místnosti, hluk)
5.1.2 Hypersomnie
Zvýená spavost přes den, usínání, prodlouené probouzení do úplné bdělosti
- vyskytuje se alespoň 1 měsíc, aby byla diagnostikována + nesmí být příznaky
neurolepsie, spánkové apnoe a somatických ani jiných obtíí
- asi u 5 - 10%
- etiologie neznámá, vznik mezi 15 - 30 lety
- pacienti se větinou nepřijdou stěovat, ale přizpůsobí se Ž nulová terapie
- často u chronického únavového syndromu, u psychopatických osobností, u
Klein-Lewinova syndromu (začíná v adolescenci, trvá a 10 let, sám mizí, 3x
více u muů, nejasná etiologie, vzácný, součásti: zvýená záchvatovitá
megafagie= přejídání a hypersexualita a hypersomnie)
5.1.3
Porucha rytmu spánek - bdění
Způsobená neorganicky, nedostatečná synchronizace rytmu daného jedince vůči
skupině - např. nedostatečná adaptace u lidí pracujících v noci, kteří často
překračují časová pásma - Jet lag syndrom (cirkadiální poruchy)
- organicky: delirium, encefalitida, stáří (arteroskleróza) - v noci nespí,
ve dne ano
- důleitá je terapeutická podpora, nácvik reimu, ne medikamenty (!)
5.2 Parasomnie
- etiologie nejasná, spíe u dětí
5.2.1 Somnambulismus (náměsíčnost)
- poruené vědomí, kombinace spánku a bdění
- větinou u 2- 5 let
- na začátku spánku - v 1. cyklu, 4 fázi non-REM
- opakující se epizody vstávání, procházení se strnulým obličejem, nereaguje,
těké ho probudit, po probuzení okamitě orientovaný, má amnézii na tuto
epizodu
- pro diagnostiku je nutné vyloučit organické příčiny - hlavně epilepsii
- porucha postupně mizí s přibývajícím věkem
- měly by mít pravidelný reim, mělo by se zajisti okolí (aby bylo bezpečné)
5.2.2 Pavor nocturnus (noční děsy)
- epizody extrémního nočního děsu + úzkostný panický křik, motorické projevy,
vegetativní příznaky
- trvá 1 - 10 minut - jedinec se posadí nebo postaví; větinu při 4. non-REM
fázi, v 1. třetině spánku
- do 12. let; v dospělosti jen minimálně (do 30 let)
- nereaguje na okolí, po probuzení dezorientace se stereotypními pohyby,
amnézie
- diagnosticky třeba vyloučit epilepsii (pomocí EEG) a mozkové nádory
5.2.3 Noční můry
- charakteristické úzkostným snem, který si jedinec dobře pamatuje, je ivý,
obsahem je ohroení jedince (fyzické postavení,...). Jeho obsah se vrací. Je
doprovázen vegetativně pocení, tachykardie, buení srdce)
- jedinec se probouzí sám, je orientovaný
- jsou u dětí i dospělých. Nejtypičtějí výskyt - akutní reakce na trauma
(posttraumatická stresová reakce) - lidé se bojí chodit spát
- pracuje se s traumatickou událostí, která je příčinou.
Dyssomnie i parasomnie jsou kategorie diagnostické.
5.3
Narkolepsie
Paroxizimální, org.; hereditární základ
Příznaky: hypersomnie (spánková obrna), kataplezie (ztráta svalového napětí),
hypnagogické a hypnapompní halucinace (snové stavy před a po spánku)
- Cyklus trvá několik minut; ihned po usnutí REM fáze
- Stejně u muů jako u en. Je to vzácná porucha, začíná kolem 20. roku.
Podkladem je genetická porucha.
- Porucha retikulární formace
Terapie: ádná, nedá se vyléčit. Pracovní zajitění člověka (nesmí pracovat
na stresově zátěových místech)
- Není schopen ovlivnit vůlí tyto krátké spánkové stavy
5.4 Syndrom spánkové apnoe
- spánek naruen poruchou dýchání v jeho průběhu
- syndrom centrální alveolární
- asi u 10% populace; více u muů, asi mezi 40 - 60 lety, u en po menopauze
- genetická predispozice; po usnutí zvýený odpor dýchacích svalů horních
cest dýchacích Ž zúení a uzavření Ž obstrukce horních cest dýchacích
- apnoická pauza v 1. - 2. cyklu, v non-REM fázi. Trvá asi 60 s. Začíná
plíivě, a je nakonec chronická (kadou noc). Doprovázená arytmií, změnami
tlaku. Můe vést ke smrti ze selhání kardiovaskulárního systému.
- Člověk hluboce dýchá, poté nedýchá, pak chraplavý nádech
- Nutné odliit od chrápání
- Lidé často obézní Ž terapie: sníit váhu, odstranit patné ivotní návyky
(alkohol, tlumivé přípravky), spát v polosedě. Důraz na terapii
kardiovaskulárního systému.
5.5 Hypnóza
= dočasně změněný stav vědomí, uměle vyvolaný, není to spánek
- kontakt s vnějím světem zprostředkovává hypnotizér. EEG odpovídá bdělosti
- rourovitě zúené vědomí, sugestibilita
- relaxace, psychomotorický útlum, různá hloubka v závislosti na hybnabilitě
Prostředky: fixace nehybného nebo pohyblivého předmětu, fixace pohledu na
hypnotizéra, stereotypní zvukové podněty
- v rámci hypnózy hypnotizér udává sugesce - monotónním klidnějím hlasem.
- Probouzení z hypnózy - na základě sugesce udané v hypnóze
- Po určité době samovolně přejde ve spánek, poté se člověk samovolně probudí
- Po probuzení amnézie, pokud nedostane sugesci o zapamatování.
-
Uvedení do 1. hypnotického stavu je sloitějí ne pozdějí:
1. stupeň - somnolence - ospalost, únava, zavřená víčka, příjemný stav,
schopnost uvědomění a obrany
2. stupeň - hypotaxie - ospalost, ztrácí volní pohyby, schopen vyhovět
sugescím, částečná amnézie
3. stupeň - somnambulismus - úplná amnézie, plné vyhovění sugescím, nejhlubí
- hypnotický stav trvá asi půl a tři čtvrtě hodiny
- vyuívá se ho u konverzních poruch, ztrát motoriky, senzorických poruch,
traumatických událostí, hysterických poruch osobnosti
- člověk by v hypnóze neměl udělat nic proti svému osobnostnímu vybavení
(např. vystřelit)
6 PORUCHY VNÍMÁNÍ
Vnímání = percepce
= proces integrace řady funkcí (senzorická data, uloené zkuenosti)
aktivní děj: činnost seřazovací
pozorovací
vyhodnocovací
Porucha - patologické pravé
nepravé
- smyslové klamy = děje, které člověk vnímá jako něco normálního, nebo
logického; jde o nedokonalost smyslových čidel (např. hůl ponořená do vody)
= subjektivní zpracování smyslové zkuenosti
- pareidolie =tvůrčí schopnost fantazie u zdravých (díky fantazii člověk vidí
v různých tvarech různé objekty)
- nepatologický děj
- eidetismus = nadměrná senzitivita; eidetické vlohy jsou vyvinuté hlavně u
dětí
= ivá představivost; charakteristická pro kadého jedince; důleité pro
vývoj (pro učení); získáváním zkueností se vytrácí
- u dospělých nahrazena ivou představivostí (méně věrná reprodukce) - např.
u hysterických značně senzitivních osob Ž můe přejít do stavu, kdy člověk
ztrácí náhled, co je skutečnost a co fantazie.
- synestézie - automatické asociace vjemů z různých čidel
6.1
Pravé halucinace
- nejzávanějí; typické pro vechny psychotické procesy; nezávislé na
vnějích podnětech; pacient ztrácí přehled, co je reálné
- kdy má člověk náhled Ž pseudohalucinace (např. u chronických psychotiků,
kdy se pacient léčí)
halucinace smyslových orgánů (sluchové, zrakové, taktilní, čichové)
jiné
A. Sluchové - nejčastějí, od tzv. záslechů (zvuky, skřípoty, pískoty) a po
krátké monology či dialogy
- typický je naslouchací postoj ( jako kdyby mu někdo něco eptal) a
inkoherentní projev
antagonistické - baví se o daném člověku, nepřátelské, obtěující (výhruky,
pomlouvání
imperativní - přikazují, co má (nemá) udělat; jejich obsah je proti zásadám a
přáním dotyčného, silný emoční náboj, musí je poslechnout, hlasy nejsou
kontinuální (zesílí, zeslabí se), ale úplně nevymizí; člověk je nemůe
ovládnout
teologické - pozitivně laděné; radí pacientovi, co má dělat
+ ozvučené mylenky - člověk má pocit, jako by jeho mylenky byly říkány
nahlas, jako by někdo odpovídal na otázky, o nich přemýlí
- strach z ohroení
B. Zrakové - méně časté; od skvrn a po celé scenérie; nadpřirozené situace
- mikroopsie = halucinace malých zvířátek
- erytropsie = halucinace ohně
C. Čichové a chuové - velmi často společný výskyt; větinou velmi nepříjemný
zápach známý i neznámý - např. kouř, spálená guma, mrtvolně rozkládající se
tělo
D. Taktilní = hmatové - nutno oddělit od tělových halucinaci (= pocity o
povrchu těla) - těké
- často např. svědění, krábání (pacienti obtěují dermatology)
E. jiné
útrobní = cenestetické = viscerální = tělové pocity - pacient transformuje
vnitřní pocity na povrch; bludné přesvědčení
- např. bolesti břicha
pohybové = kinestetické = motorické - klamný pocit pohybu vlastním tělem -
někdo ovládá jeho tělo jako bez vůle (bud jen halucinace nebo se i sám hýbe)
- nesmíme jít s pacientem do rozporu)
intrapsychické - vlastní pochod mylení vnímá jako cizí (mylenky jsou mu
ovládány, odebírány - manipulace s jeho mylením, např. nějakou civilizací)
- velmi nepříjemné
inadekvátní - vnímání smyslového proitku jinými částmi těla
extrakapinní - vjemy, které člověk vnímá mimo dosah patřičného smyslu
-časté u starích lidí
kombinované - účast veho předchozího najednou
6.2 Nepravé halucinace
- úkazy, jevy vzniklé zkreslením
- např. hypnopompní a hypnagogení - snový stav; přechod do snu nebo ze snu
- nejčastěji zrakové
6.3 Pravé iluze
- dalí chorobný proces; patologie
- chybná interpretace daného jevu; jedinec připisuje neskutečné vlastnosti
tomu, co vnímá a věří jim
smyslové zrakové - pacient např. v klidném obličeji vidí hrozbu, výsměch;
záměna osob (hl. u starích lidí)
sluchové - pacient v neutrálních zvucích vnímá signály (např. iluze řeči - v
těkotu slyí rozhovor)
tělové (viscerální) - např. pohyby střeva Ž člověk si myslí, e tam má hada;
u en pseudogravidita (hýbou se střeva, ona si myslí, e je těhotná)
6.4 Nepravé iluze = pseudoiluze
- nepatologické
afektivní - větinou davové (zázračné zjevení vykupitele) - pod obrazem
strachu,
radosti, očekávání
negativní - urč. podnět není vnímán, přestoe je v dosahu čidla
u disociativních konverzních poruch
6.5 Dalí poruchy související s vnímáním
I. Pedonkulární halucinace
- vzácné, stojí mimo
- na základě organických afekcí (nádor v III. Mozkové komoře)
II. Poruchy tělového schématu
= deformace určitého stereotypu představ o vlastním těle - např. u anorexie
- organický podklad (horečka, epilepsie)
- tzv. fantomové bolesti - falený vjem amputované končetiny (urč. korová
oblast slouí k určování bolesti určité části těla - časem zakrní a bolesti
normálně zaniknou)
III. Pocity derealizace a depersonalizace
= neskutečnost vlastní identity; předměty se zdají být cizí, nevnímané tak
pocitově silně; automatické vnímání bez citové sloky
- velmi nepříjemné, např. po marihuaně
- pocity déja vu = pocit viděného déja entendu = pocit slyeného
déja vécu = pocit proitého (ivot se ve smyčce opakuje)
déja jamais vu vécu = pocit zaité situace
7
PORUCHY MYLENÍ
= poznávací proces mezi subjektem a objektem
kvantitativní poruchy tempo - zrychlené, zpomalené, ochablé
zaměření - způsob předávání informací : přímé, zahýbavé
kvalitativní poruchy - ve vlastním mylení - např. destrukce, rozklad
logických vazeb, kontinuita mezi realitou, inkoherence, bludy
7.1 Kvantitativní poruchy
7.1.1 Poruchy v rámci tempa
* Bradypsychismus - útlum mylení
- tempo pomalé, reaguje po latencích, mylení mu dělá problémy, rychle se
unaví. Linie mylení je přímá, ale pomalá
* Mutismus - zástavba mylení, člověk nepromluví
- u vyčerpání, těkých somatických nemocí
- patologie: demence, oligofrenie, u těkých depresí
* Tachypsychismus - překotné mylení
- zrychlená forma a mylenkový trysk, mluví rychle, mnoho, přeskakuje z
tématu, dojem ztráty linie, výbavnost a představivost silná, emoční, vlivy
- jedna mylenka střídá druhou Ž objevují se náhodné vazby v rámci projevu
- ztrácí se koherence, logika v rámci mylení Ž není ale narueno mylení =
inkoherence
- hypomanické stavy, lehké intoxikace
7.1.2 Poruchy zaměření mylení
Ztráta kontinuity, 4 základní poruchy
Roztrité mylení - naruení procesem, či problémem
- patné soustředění na úkoly, jde o představy vycházející z reality (vědci -
vědecká práce)
- patologie: netrpělivost, sníená kvalita vědomí, naruená vigilita pod
vlivem emocí
Zabíhavé mylení Ž nerozliuje podstatné od nepodstatného. Je zachována
determinující linie, ale zabíhá mimo. Často u lidí se sníeným IQ, u
dementních. Důleité odliit eidetické mylení u dětí Ž u dětí jde o
eidetickou vlohu, větí představivost,
f Ulpívavé mylení Ž jedinec ulpívá na slově či větě, kterou stále opakuje
- perseverace - kdy tu větu stále vrací
- u únavy, ospalosti, opilosti, patické stavy, encefalopatie, sklerózy,
nádory
Nevýpravné mylení - jedinec se obírá jednou a tou samou mylenkou. Hodně
připomíná ulpívavé mylení Ž tohle jde ale pořád dokola, f do přeci jenom
trochu rozvádí...
7.2
Kvalitativní poruchy
7.2.1 Mylenkový záraz
- jedinec si myslí a hovoří bez abnormity a najednou se bez příčiny zarazí.
Záraz můe trvat i vteřiny. Po zárazu pokračuje, ale s jinou mylenkou
- schizofrenici, psychotici
- mylenkový záraz je způsoben bludem či halucinací
7.2.2 Inkoherentní mylení (roztřítěné)
- jde o vymizení determinující linie
- mylení je rozvolněné, chybí vazby, asociace, ztrácí se obsahová
souvislost. Projev se někdy označuje jako "slovní salát".
Dělení:
Zmatené mylení Ž doprovází obluzené vědomí. Není determinující linie,
objevují se iluze, střídající se emoce, otupělost, sníená soudnost, chybí
řídící element v rámci projevů.
Oneiridní vědomí - snové
Dotyčný nemá náhled - nemá to pod kontrolou
Roztřítěné mylení - typické pro psychotiky, schizofreniky. Vědomí
zachované, rozvolněné asociace, mylenky bez logiky, člověk si vytváří
vlastní vazby Ž bizardní, často vliv bludů
Autistické mylení (dereistické) - unáen vlastními fantaziemi bez ohledu na
zkuenost a realitu. Vystupňování denního snění, ponoření se do vlastního
světa, není moné jej vrátit k realitě Ž nutno odliit od introverze (je
kontakt s realitou)
Psych /sch nemá kontakt s realitou
Magické/symbolické mylení - jevům přisuzuje tajemné významy, pověry
U psych/sch i pod vlivem kulturních vlivů
7.2.3 Blud
- nejvánějí
- mylné přesvědčení o něčem, které vzniká na chorobném podkladu. Dotyčný mu
věří, má patický vliv na jeho jednání a chování.
- Nevzniká jen tak - vzniká provázen emočním podkladem
1. fáze = bludná nálada - člověk se necítí dobře, svět je divný, lidé jsou
divní, světla podivně svíti, cedule mají zvlátní význam
2. krystalizace bludu - vyvrcholí v "objevení" příčiny, proč se to
tak děje Ž formulace bludného přesvědčení ("u ví..."). Na základě
logických úvah a mylenek doel k "pravdivému" vysvětlení x proto
je blud nevyvratitelný (nevyvracet mu ho, jinak nebude důvěřovat)
- jeden blud přechází a dává podnět k bludu dalímu
členění bludu
primární Ž to, co je první, porucha mylení BLUDŽNEMOC
sekundární Ž stav, kdy je porucha a pak blud NEMOCŽ BLUD
melancholie Ž deprese Ž blud
Blud solitární - nezapadá do logiky
Blud systemizovaný - vazba několika bludů, systemizovaný bludný kruh
Kontinuální blud - stálé přesvědčení, trvalý, celoivotní blud
Indukovaný blud - dva citově vázaní jedinci, jeden bludný, nemocný, jeden
zdravý - dominance nemocného vnukne svůj blud emočně závislému, submisivnímu
jedinci (větinou sourozenci), po oddělení u zdravého jedince dochází k
vymizení bludu
Transitorní (přechodný) blud - doprovází různá psychotická onemocnění
3 základní skupiny bludů
A. Bludy megalomanické (makromanické, expanzivní)
B. Bludy depresivní, metromanické
C. Bludy paranoidní, úkorné
Ad A) Bludy megalomanické (makromanické, expanzivní) - velikáské
- veselá nálada, mánie, emoce podporují vznik bludu, člověk se přeceňuje
1. Blud megalomanický - člověk přeceňuje svůj vlastní význam
2. blud extrapotenční - přesvědčen o svých výjimečných schopnostech
3. blud erotomanický - přesvědčen o své vlastní erotické přitalivosti, on je
předmětem nelogické erotické vazby
4. blud vzneeného původu
5. blud inventorní - vynálezecký: přesvědčení o výjimečných schopnostech ve
smyslu vynálezectví
6. blud informátorský - má tendenci mluvit v TV, dělat pořádek, reformovat
společnost, organizovat společnost
7. blud religiozní - posel Boí, Spasitel světa v pozitivním slova smyslu
8. blud reinkarnační - schopen hovořit s duemi
9. blud nesmrtelnosti - ahasverismus: člověk je natolik výjimečný, e nikdy
neumře
ad B) Bludy depresivní, mikromanické
- podloeny smutnou náladou, úzkost, pesimistické hodnocení svých schopností,
depresivní nálada
1. blud mikromanický - povauje se za zbytečného
2. blud autoakuzační - extrémní - sebeobviňování
3. blud insufisiační - obsahově ničemu nerozumím, jsem hloupý, ve dělám
patně
4. blud ruinační - vechny přivede na mizinu
5. blud hypochondrický - přesvědčen o své nemoci, nehorázné přesvědčení
6. blud nihilistický - popírá existenci sebe sama nebo někoho jiného
7. blud nesmrtelnosti - blud eternity Ž bude nesmrtelná, protoe je to trest
za hříchy
ad C) Bludy paranoidní, úkorné
- podmíněné vztahovačností a podezřívavostí
1. blud perzekuční - pronásledování
2. blud paranoidní - pozorování
3. blud ovlivňování - ovlivněn na dálku, RTG paprsky, světelné záření
4. blud enulační, árlivecký - přesvědčen o nevěře partnera (patologie)
5. blud vztahovačnosti - vichni jsou proti němu
6. blud inventroní - ve smyslu paranoii Ž upírají mu přiznat patent
7. blud kverulační - chroničtí stěovači
8. blud erotomanický - negativní emoce
často se vyskytují dohromady
mikromanický blud + paranoidní blud
makromanický blud + paranoidní blud
8 PAMĚ A INTELIGENCE
8.1 Pamě
- zaručuje kontinuitu ivota
2 základní typy pamě fylogenetická (nepodmíněné reflexy, instinkty)
pamě ontogenetická pamě deklarativní, uvědomělá
pamě nedeklarativní
* Pamě deklarativní
- uvědomění verbálních výrazů a nonverbálních představ
- dělíme na dvě sloky:
sloka sémantická - informace získané během specifických zkueností
sloka epizodická - kontextová Ž vzpomínky na specifické časoprostorové
události
* Pamě nedeklarativní
pamě procedurální
- není zřetelně uvědomovaná
- implicitní forma paměti
- je vývojově starí ne pamě deklarativní. Je sloená z paměového obsahu Ž
klasické podminování, schopnost adaptace, efekt nápovědy
z pohledu délky dělíme ontogenetickou pamě na 4 stadia:
- ultrakrátká - senzorický registr (zlomky vteřiny), efekt pozornosti
- krátkodobá - trvá vteřiny; vytváří se reverberační okruhy
porucha krátkodobé paměti spojena s poruchou percepce a schopnosti učení se
- střednědobá - trvá minuty
silně ovlivněna emocemi, systém odměny a trestu, díky délce
elektromagnetických změn na reverbelačních okruzích vznikají dlouhé paměové
stopy Ž můe to být narueno různými látkami (např. elektrooky, změna
teploty - horečka,...)
- dlouhodobá - silná strukturovaná, tvoří základ naí dlouhodobé zkuenosti
Pamě není statický děj x obnovující se a roziřující proces Ž je často
zranitelný
8.1.1 Kvantitativní poruchy paměti
* AMNÉZIE - úplná ztráta paměti
- Větinou časově ohraničená, můe být i trvalá
Kontinuální - vypadne celý úsek (alkoholická intoxikace)
Ostrůvkovitá - jsou tam okénka (alkoholová okénka - palimpsest)
- V rámci úrazu
Amnézie retrográdní - nepamatuje si to, co bylo pře úrazem
Amnézie anterográdní - porueno vědomí po úraze
- selektivní amnézie - nejčastěji u emočně labilních osob
vytěsnění nepříjemných paměových stop
- specifickou poruchou je amnestický iktus - tranzitorní globální amnézie Ž
náhlá porucha u pacientů s organickou poruchou vlivem silného impulsu.
Má náhlý vznik, náhlý konec
Hlavně u starích lidí s vaskulárními změnami na mozku
* HYPOMNÉZIE - porucha vtípivosti, sníená paměová výkonnost úplná/částečná
- vzniká na podkladě poruchy vtípivosti (pacienti s organickou demencí),
někdy vede a k totální dezorientaci (amnestická dezorientace)
- často nahrazovány konfabulací - na základě předchozích zkueností vytváří
jedinec obsahově správné, ale nesprávné odpovědi. Dotyčný je přesvědčen o
správnosti. Při organických změnách na mozku s poruchou vtípivosti +
konfabulace + amnestická dezorientace = Korzakovův syndrom
- u Alzheimra, u alkoholické demence
- porucha retence - uchování paměti
- nejčastěji u vaskulárních demencí
* HYPERMNÉZIE - nepřiměřené zapamatování určitého selektivního obsahu
- u neuróz Ž proti vůli dotyčného si zapamatovává moc
- vlivem psychostimulujících látekŽ větí výbavnost na úkor kvality
8.1.2 Kvalitativní poruchy paměti
* PARAMNÉZIE - porucha přesnosti a spolehlivosti uloených vzpomínek.
Paměová stopa je zkreslená a nepřesná Ž dotyčný má pocit, e je to v pořádku
* VZPOMÍNKOVÝ KLAM / PATICKÁ PARAMNÉZIE - dotyčný přesvědčen o realitě
vzpomínky. Paměový podklad chybí.
* EKMNÉZIE - nesprávná časová lokalizace vybavené vzpomínky
* KRYPTOMNÉZIE - neúmyslný plagiát. Dotyčný přesvědčen o autorství něčeho, co
četl, co někdo vyprávěl
*
PSEUDOLOGICA FANTASTICA / SYNDROM BARONA PRÁILA / BÁJNÁ LHAVOST
Ž není to porucha v pravém slova smyslu
- díky fantazii se paměová stopa rozrůstá a dotyčný ztrácí kontrolu nad tím,
co byla realita a co si vymyslel
8.1.3 Prosexie - koncentrace
- pozornost je nedílná součást paměti
- na pozornosti se podílí: *intenzita vjemu, *kapacita vnímání, *stálost,
vytrvalost pozornosti, *vigilita.
- Při poruchách těchto sloek dojde k porue pozornosti
* APROSEXIE - u melancholických stavů (demence, deprese)
* HYPOPROSEXIE - sníená pozornost; neurózy, těké deprese, pod vlivem
útlumových látek (barbituráty)
- klienti mají pocit, e hloupnou. V rámci terapie u depresivních pacientů je
dobré vysvětlit, proč si nemůou zapamatovat Ž e jde o poruchu pozornosti.
Zakázat jim příliný trénink pozornosti - větinou je to jetě více stresuje.
A to o zkouí na jednoduchých věcech (Katka, Tina) Ž hodně obrázků, krátké
texty. ádné noviny, ádné romány.
* HYPERPROSEXIE - zvýená pozornost
Jako u hypermnézie
U psychostimulujících látek, vlivem mánie
* PARAPROSEXIE - nesprávné zaměření pozornosti
V rámci schizofrenie Ž zaměření na bludy, na něco patologického
8.2 Inteligence
- Opírá se o genetiku
- Je geneticky zakódovaná, ale je ovlivnitelná i z vnějku
- Soubor schopností umoňujících lidem orientovat se ve vech situacích,
schopnost řeit různé úkoly
- Měří se IQ testy Ž konstrukce testů: velké soubory osob různého věku, pak
se vyhodnocuje zvládnutí úkolu
- IQ = mentální věk / kalendářní věk * 100
- Je důleité, aby člověk při testu byl v pohodě, aby mohl podat plný výkon
- Rozumových schopností přibývá do 16 - 17 let, pak stagnace. Od 24 roku
ubývá IQ o 0,4 stupně ročně x je to ale kompenzováno zkuenostmi
- Testování:
Raven Ž nonverbální. Jde o nahrazování obrázků
Wechslerův test - pro děti i dospělé, má nonverbální i verbální úlohy Ž jde
odečíst i míru organického pokození či poruchy pozornosti
8.2.1
Mezinárodní klasifikace IQ
IQ 20 -69
Mentální retardace, oligofrenie
3 %
IQ 69 - 90
Slaboduchost - lidé s podprůměrnou inteligencí
25 %
IQ 90 - 110
Nií / vyí průměr
50 %
IQ > 110
Osoby s nadprůměrnou inteligencí
IQ > 130
IQ > 140
Pásmo geniality
IQ 20 - 69 dále členěno na
IQ 50 - 69
Lehká mentální retardace, lehká oligofrenie (slabomyslnost)
IQ 35 -49
Středně těká mentální retardace, středně těká oligofrenie (imbecilita)
IQ 20 - 34
Těká mentální retardace, těká oligofrenie (debilita)
IQ < 20
Hluboká mentální retardace, hluboká oligofrenie (idiocie)
- Mentální retardace je postiení CNS Ž je vrozená
- Jetě kdy vznikne do 2 let věku, dojde-li k tomu později, označuje se to
jako demence
Mentální retardace - stav úplného zastavení duevního vývoje, naruuje
dovednosti, můe se vyskytovat s jinou duevní či tělesnou vadou
- klinické vyetření, měření IQ, objektivní anamnéza
* Lehká oligofrenie - osvojení řeči opoděně, dokáe pouívat slova,
konverzace, dokáe se o sebe postarat, zvládne základní domácí práce,
problémy se čtením / psaním, emoční a sociální nezralost, jsou zaměstnatelní;
problémy s manelstvím, péčí o děti, přizpůsobení se kulturním tradicím. Lidé
vzdělatelní
* Středně těká oligofrenie - pomalý vývoj chápání, řeči, opoděně o sebe
pečují, zhorená zručnost, někteří potřebují doivotní dohled. Jsou schopni
se naučit základy čtení, psaní, počítání. Jsou plně mobilní Ž základní
sociální aktivity (vyí pásmo IQ)
Dolní pásmo IQ - tělesné problémy, motorika, neurologické obtíe (epilepsie)
* Těká oligofrenie - porucha motoriky s přidruenými defekty, větí
pokození mozkové tkáně a s tím souvisejíc poruchy vývoje. Jsou nevzdělatelní
- ani základy čtení, psaní, počítání. Jsou vychovatelní - pouití líce,
dokáí si říct, e potřebují na WC, dokáí se obléknout (s pomocí). Často
omezená hybnost Ž upoutání na vozík.
* Hluboká oligofrenie - lidé nevychovatelní, těké omezení ve schopnosti
porozumět poadavkům, chybí komunikace, větinou jsou naprosto imobilní,
inkontinentní, neschopní o sebe pečovat, nutnost stálého dohledu. Fungují
rudimentálně, primitivně.
8.3
Vůle a její poruchy
- schopnost člověka jednak k jednomu určitému cíli pod vlivem motivace, za
účelem konkrétního cíle
- poruchy vůle bývají málokdy samostatné - navazují na poruchy paměti,
pozornosti, nálady
* ABVULIE - ztráta vůle
ztráta schopnosti zahájit určitou činnost, často se kombinuje s apatií
* HYPOBULIE - částečná ztráta vůle, nerozhodnost
u depresí, můe provázet určité typy neuróz, v rámci duevního vyčerpání
* HYPERBULIE - rozhodnost neadekvátní dané situaci
u mánie, u psychostimulace (opět na úkor kvality)
paranoidní osobnost, kverulanti mají trvalou hyperbulii, úporně obtěují
větinou je to ale jen přechodné
9 TERAPIE
* Humanistická psychoterapie
- zdůrazňuje lidskou jedinečnost a schopnost člověka k osobnostnímu růstu a
rozvoji
- cílem terapie obnova a podpora plného osobnostního rozvoje klienta
- akcent na přítomnost
- terapeut není expert, ale rozhovor má podobu přirozeného lidského setkání
* Kognitivně behaviorální psychoterapie
- vyuívá poznatky teorie učení
- terapie spočívá v nácviku ádoucího a odnaučování neádoucího chování
- terapeut postupuje direktivně, klient aktivně spolupracuje
* Sugestivní a hypnoterapeutický přístup
- klient v hypnóze ovlivněn manipulativně terapeutem tak, e přijme pokyn -
sugesci
- patří mezi nejstarí terapeutické metody
- hypnóza je účinná při psychosomatických onemocněních k ovlivnění vegetativního
systému
* Relaxační a psychofyziologické postupy
- přes tělesná cvičení ovlivňujeme psychické děje a naopak Ž působením na
psychiku regulujeme fyziologické procesy
- Schulzův autogenní trénink, Paul - Jacobsonova progresivní svalová relaxace
- Postupy se s pacientem nacvičí během několika týdnů, pacient je pak pouívá
sám
* Systémová a komunikační psychoterapie
- často pouívány v rodinné terapii
- patologie člena rodiny (prvku) je chápána jako patologie celé rodiny
(systému)
- změnou jednoho prvku měníme i ostatní prvky a tím i celý systém
- terapií se dosahuje změn v rodinných pravidlech, v postavení jednotl. členů
rodiny i v komunikaci
* Transpersonální psychoterapie
- vychází z Východní filosofie a poznatků o vlivu psychedelických látek na
psychiku a chování člověka
- Pomocí kontrolované hyperventilaci (i jiných technik) nastane u klienta
změna vědomí Ž mimořádné psychické záitky (cesta do indiv. nevědomí, cesta
překračující časoprostor a dosahující kosmického vědomí)
- Terapeut v roli průvodce, který nenápadně proces vede a řídí
V současné psychoterapeutické praxi převládá eklekticismusŽ psychoterapeuti
na základě vlastních zkueností, toho, co ovládají a co je jim blízké
přizpůsobují terapeutický postup problematice pacienta
*
Psychoterapie individuální
- podstatou je interakce mezi terapeutem a pacientem
* Psychoterapie skupinová
- větinou uměle sestavená skupina Ž vyuívá se vzájemných interakcí členů
skupiny mezi sebou i mezi členy skupiny a terapeutem
- dynamika
- hlavním prostředkem je rozhovor ve skupině, hraní rolí, psychodrama,
pohybové techniky Ž interakce
- mohou být uzavřené ( furt stejní lidé) či otevřené (lidé přichází a
odchází...)
- svépomocné skupiny (klienti si je vytváří a řídí sami Ž např. AA)
* Léčebná komunita - společenství
- v rámci specifické organizace zdravotnického zařízení
- komunitu tvoří jak pacienti, tak personál - stejná pravidla pro obě strany
Ž demokratizace řízení a atmosféry
* Psychoterapeutické prostředky
- psychoterapeutický rozhovor
- psychodrama
- psychogymnastika
- arteterapie
- muzikoterapie
|
