HUSTOTA ZNAČENÝCH TURISTICKÝCH CEST
NOVĚ ZPRACOVANÉ DATABÁZE
PŘEDCHÁZEJÍCÍ MAPA MENU
KAPITOLY NÁSLEDUJÍCÍ MAPA
dlejší trasy mohou představovat základ budoucí koncepce cyklotras, která se však bude stabilizovat ještě dlouhou dobu.Na počátku zpracování této databáze byla úvaha o využitelnosti stabilizované sítě turistických cest v ČR KČT ( Klubu českých turistů)pro hodnocení potenciálu území pro rekreační využívání. Turistická síť vznikala před více než 100 lety a poslední úpravy tras vznikaly v 70. letech v souvislosti se scelováním lánů. Jednalo se pouze o úpravy tras, nikoli o vznik nových. Po roce 1989 v rámci vzniku obcí a probíhajícími komplexními pozemkovými úprav
ami dochází lokálně k obnově některých cest a možná následně k přeložení turistických tras.V průběhu zhruba 50ti let už nevznikají tedy žádné významné změny v hustotě cest a lze síť považovat za stabilizovanou. Její hustota odpovídá potřebám turistiky v krajině a je ukazatelem atraktivnosti území pro turistiku.Hustota tras v území byla využita pro stejně odstupňovanou atraktivitu území pro pobytovou letní rekreaci turisticko poznávací
Konkrétní průzkum v území Jindřichohradecka ukazuje, že v současnosti je síť turistických cest stále žádanou a kvalitní informací pro CR jako standardní informace na kvalitní mapě o atraktivitách území. Pro zkoumané území existuje již 7 map od různých společností, žádná však nepřináší nové informace a je škoda, že se tradice turistických map KČT koncepčně nepodporuje a informace i dotace finančních nákladů se rozmělňují do téměř informačního chaosu.
Cyklotrasy nejsou zpracované pro celou republiku ve stejné kvalitě. Existuje celorepublikový podklad
Základní systém cyklistických tras zpracovaný CDV Brno pro MDS ČR Podklad byl veden snahou vymezit propojení evropských velkoměst a snahou vytvořit podklad dvou organizací KČT a PHARE – tedy velice rozdílných organizací (regionální seskupení, klub udržuje turistické značky, vydává turistické mapy). Byly pominuty potenciálně nejzajímavější rovinaté oblasti, kde je cykloturistika tradicí.Využitelnost hlavních tras pro posuzování potenciálu území je malá, existují na všech místech lokální změny a úpravy nekoordinované do podkladu MDS. Ve
Základní systém cyklistických tras MDS ČR:
Hlavní trasy - I. třída
propojení velkých měst v ČR s vazbou na evropská velkoměsta
závazné trasy (možné lokální úpravy)vedené zásadně po
silnicích III. třídy a zpevněných cestáchz 90 % využívají projednaných tras
KČT, Moravské osmičky a PHARE
Hlavní trasy - II. třída
propojení významných nadregionálních rekreačních cílů
doporučené trasy (možné lokální úpravy)vedené zásadně po silnicích III.
třídy a zpevněných cestách z 80 % využívají projednaných tras KČT, Moravské
osmičky a PHARE
Vedlejší trasy - III. třída
propojení regionálních rekreačních cílů
doporučená propojení (respektování přípojných bodů) vedené převážně po
silnicích III. třídy a zpevněných cestách ze 40 % využívají projednaných tras
Vedlejší trasy - IV. třída
propojení lokálních cílů a místní propojení
podle místních podmínek vedené i po nezpevněných cestách je vhodné, aby
využívaly projednaných tras.
Pro databázi chtěl zpracovatel využít stabilizovanou síť silnic III. tř, ukázalo se, že hustota v území je velmi rovnoměrná a není tedy ukazatelem pro využívání území pro CR.
Podklady: