New Page 1

Francie | Itálie | Švýcarsko | Německo | Ostatní

Rakousko - Flachau, březen 2004

Na březen 2004 jsme připravili výlet do Rakouska, protože jsme tomuto našemu jižnímu sousedovi už hodně let dlužili návštěvu. Slovo dalo slovo, dohodli jsme termín, domluvili ubytování, objednali po Internetu, no a čekali jsme, až jsme se dočkali. A tak jsme 17.března naložili auto vším, co bylo třeba i netřeba, včetně 5 lyžařů a v noci jsme vyrazili směrem na hraniční přechod Mikulov, dále na Vídeň, Gratz, Salzburg a Villach. Cesta proběhla v úplné pohodě, ale po 5 hodinách non-stop jízdy jsme udělali před Salzburgem malou přestávku, abychom pak už pokračovali přes Salzburg směrem do Flachau po Tauernautobahn A10. Kolem půl deváté jsme dojeli do městečka Eben, ve kterém jsme měli zajištěno ubytování v soukromém penzionu, ve kterém už část naší posádky bydlela v minulých letech. Ubytování bylo skvělé, prostorné a pohodlné. No a po vyložení auta, snídani a převlečení se do sportovního, jsme jeli lyžovat.

Flachau je součástí lyžařské oblasti Ski Welt Amadé, rozprostírající se kolem Salzburgu a zahrnující, mimo jiné, i ledovec Dachstein a okolí. Navštívili jsme pouze malou část, a to Flachau a Flachau Winkel, odkud jsme se ale dostali do dalších středisek. Měli jsme štěstí na krásné a slunečné počasí, což do jisté míry poznamenalo i kvalitu sněhu a sjezdovek v odpoledních hodinách, protože ráno bylo vše krásně umrzlé a dokonale upravené.

Začali jsme tedy v Zeimetsstrecke mezi Flachau a Reitdorfem, nedaleko sochy Hermana Maiera, odkud jsme kabinovou lanovkou a dále sedačkovou vystoupali k vrcholu Saukarkopf a Griessenkareck. Tady už je z čeho vybírat a je možné se spouštět spoustou červených sjezdovek buď do Flachau nebo Reitdorfu, kam vede několik hodně pohodových, nenáročných tratí. Anebo je možné to vzít na druhou stranu do Wagrainu. Vede zde několik tratí, které stále mění označení z červené na modrou, různě se dělí, ale společně končí ve Wagrainu u kabinové lanovky Flying Mozart. Je tu příjemně a vládne tady docela poklidná atmosféra. Je čas nasednout na kabinu, vrátit se na vrchol, pak zamířit trochu doleva a spustit se po krásně dlouhé a široké červené sjezdovce do Moadorfl-Wagrainu, odkud jede nahoru osmimístná kabinovka. Z horní stanice se pak dá jet k jediné černě označené sjezdovce, od níž je nutné k návratu použít kyvadlovou velkou kabinu.

Další den jsme vyjeli, stejně jako poslední den, do Flachauwinkl a to na tu část, která nás zavedla do Zauchensee. Tady jsme vyjeli čtyřmístnou kabinou do horní stanice a protože sjezdovka vypadala velmi dobře a slušně červeně, tak jsme ji hned po ránu prosvištěli až dolů. Při dalším výjezdu jsme použili sedačkovou lanovku a přehoupli se přes kopec směrem do Zauchensee. Tady se nám velmi líbilo, protože sjezdovky byly převážně červené, objevili jsme i pár černých. K tomu pár terénů, vhodných pro vyznavače volných terénů a boulí. Vzhledem k poloze svahů, jejich orientaci a přeci jen trochu větší výšce tu byl moc pěkný sníh. Hodně slunce a prostoru k tomu, široké tratě, to všechno vytvářelo parádní podmínky k lyžování. A k tomu všemu spousta příjemných horských hospůdek, které v tom počasí přímo zvaly k posezení. Jeden den jsme pak jeli směrem ke Kleinarl. Sjezdovky tady byly pěkné, ale možnost výběru malá a jejich náročnost nízká. Poměr byl dvě červené a dvě modré, nebereme li v úvahu, že někde uprostřed byly všechny předěleny. Vleků a lanovek bylo dohromady asi osm. Nic náročného, ale pro prima pohodové lyžování jako stvořené. A opět velice příjemné hospůdky, včetně typické tyrolské muziky a typického oblečení personálu. Jen to počasí nebylo dopoledne takové, jaké bychom si přáli. Ale byli jsme na horách, že?

O Flachau se mluví také jako o centru oddychu a odpočinku po lyžování, se všemi jeho bary, restauracemi a dalšími možnostmi. Byli jsme velmi příjemně překvapeni. Sjezdovky jsou sice občas trošku náročnější, než by odpovídalo jejich oficiálnímu označení(to může někoho překvapit), také rozloha ve srovnání s evropskými (třeba francouzskými) středisky je menší, ale je tady moc dobré lyžování, i když se nedá říct, že vhodné pro úplné začátečníky a ani lovci volných a extrémních terénů zde asi nenajdou to pravé. Ale ti ostatní si určitě užijí dost a dost.

Myslím si, že jsme tady sice byli poprvé, ale asi ne naposledy.