New Page 1

Alpes Vaudoises a Gstaad

Nadmořská výška: 1150 - 3000 m.n.m

V únoru 2003 jsme po několika letech zavítali do Švýcarska, a jak už titulek napovídá, bylo to do oblasti Alpes Vaudoises a Gstaad. Protože jsme byli samozřejmě omezeni pěti dny lyžování, které jsme měli k dispozici, nebylo možné projet celou oblast dokonale. Ale i tak jsme si užili nádhernou lyžovačku a poznali, co se poznat dalo. Počasí nám přálo a po celých pět dní nádherně svítilo slunce a mráčky se na obloze objevovaly opravdu jen sporadicky. Po nedělním příjezdu do průsmyku Les Mosses, vydatné a výtečné švýcarské večeři v hotelu Le Relais Alpin jsme v pondělí ráno plni očekávání vyrazili do městečka Les Diablerets, kde se na jedné straně údolí nachází menší středisko Isenau a na protější straně rozsáhlejší Meilleret s návazností na střediska Villars a Gryon, do kterých je nutné se přepravit dvojsedačkovou lanovkou přes nádhernou "placku", kde je možnost vidět pobíhající kamzíky. Menší komplikací je možná to, že z parkoviště pod sedačkou na Meilleret je nutno ke kabince na Isenau dojít městečkem "po svých". Koneckonců i k sedačce na Meilleret je to asi 300 metrů. Všechna zmíněná střediska jsou velmi vhodná zejména pro rodiny s dětmi a začínající lyžaře, protože drtivá většina sjezdovek jsou poměrně slušné červené tratě, mezi nimiž se sem tam objeví nějaká modrá. Co však každého uchvátí, to je úžasná upravenost tratí, trvající prakticky celý den a pak také šířka sjezdovek. Nemusíte se tady bát srážek, protože místa je opravdu dost. Nezažili jsme tady frontu u vleků, naopak velmi často jsme se u nich i na sjezdovkách ocitali úplně sami. Úžasné možnosti pro vyznavače carvingu. Myslím si, že téměř každý si tu pro sebe něco najde i přesto, že možnosti sjíždění volných terénů zde nejsou příliš velké. Vládne tady pohoda, a to ať v restauracích nebo u vleků. Možná je to i tím, že se oblast Alpes Vaudoises nachází ve frankofonní části Švýcarska. Lidé jsou tady přátelští a ochotní.

Další den jsme vyjeli do malého střediska Leysin, kde převážná většina tratí je modrých, i když můj pocit byl často takový, že se jedná spíše o tratě červené. Tyto tratě se nacházejí zejména na straně, svažující se k údolní stanici kabinové lanovky. Tratě červené a černé se pak nacházejí v horní části pod vrcholky Chaux de Mont a Tour d'Ai s velmi kvalitním snow parkem. Velmi zajímavou dominantou tohoto střediska je otáčivá restaurace Kuklos, která se během jedné hodiny otočí o 360°. Takovou místní kuriozitou je jakýsi "Free Ski Bar", což je občerstvení nebo malá hospůdka ve stáji, ve které je v létě ustájený dobytek. I když zvenčí to tak nevypadá, návštěva interiéru a charakteristický zápach hnoje každého přesvědčí, že tomu tak opravdu je. Vzhledem k malé celkové délce tratí nebude toto středisko asi to pravé pro ty, kteří preferují "lyžařskou turistiku". Opět ale skvěle upravené tratě a lyžování bez front. Při této příležitosti se nabízí srovnání s lyžováním v ČR, kde třeba jeden den ve Špindlerově Mlýně přijde na 550,- Kč plus parkovné. Pro srovnání uvádím, že jeden den ve Švýcarsku přišel na 780,- Kč a parkoviště bylo zadarmo. Abych nezapomněl, od restaurace Kuklos je velmi pěkně vidět na Ženevské jezero.

Následující den jsme absolvovali cestu do průsmyku Col de Pillon nedaleko Les Diablerets a odtud jsme kabinovou lanovkou s kapacitou 135 osob vyjeli na ledovec Glacier 3000. Ledovec samotný je docela placka s několika modrými sjezdovkami, které by ale klidně v některém profilu mohly být i červené. Nádherný rozhled přes sněhové pláně, opět úžasně upravené tratě a udávaná výška sněhu 490 cm. Dovedete si představit větší nádheru? A navíc docela slušné možnosti sjíždění volného terénu. Lze tady také sjíždět z ledovce ve výšce 2970 metrů až na údolní parkoviště ve výšce 1546 metrů. K tomu se nabízí možnost absolvovat 10 až 14 km dlouhý sjezd údolím Combe d'Audon do stanice lanovky Oldenalp s možností velmi pěkných volných sjezdů nebo až do údolí ke stanici Reusch anebo vyjet k mezistanici kabinové lanovky z Col du Pillon a sjet si velice pěknou červenou. A pak buď do Reusch nebo zpět k mezistanici a šup na ledovec. Tratí sice není mnoho, ale krásně se tu dá vydržet celý den. Navíc je tu krásný výhled na Mont Blanc.

Poslední den jsme v rámci zpáteční cesty zvolili pro celodenní lyžování středisko Gstaad, konkrétně s výchozí zastávkou v městečku Schönried. Jak už je i z názvu patrné, toto středisko se nachází v německy mluvící části Švýcarska. Středisko je označováno za luxusní, ale to můžu jen těžko posoudit, protože z parkoviště v městečku jsme ihned vyrazili za sněhem a tak jsme si z toho luxusu dopřáli zase jen excelentně upravené sjezdové tratě. Ačkoliv jsme to původně neměli v úmyslu, podařilo se nám projet tuto oblast prakticky napříč celou přes Saanenmöser až ke Zweisimmen a St. Stephan. Opět musím podotknout, že i když na mapce jsou sjezdovky označovány jako modré, tak jejich sklon a profil by je klidně opravňoval ke změně barvy na červenou. Opět tu narazíte na nádherné uválcované dálnice, boulové svahy, bezvadné snowparky i pláně, přímo vyzývající ke sjezdu volným terénem. vybere si určitě každý a opět je to přímo ráj pro vyznavače carvingu ve všech jeho formách. Tato oblast na nás udělala největší dojem ze všech navštívených zejména svojí rozlohou a množstvím vleků všech druhů. Sjezdovky si udržely vysokou kvalitu po celý den, což bylo dáno nejen jejich dokonalou údržbou, ale i poměrně značnou celkovou délkou a vysokým rozptylem lyžařů. Jediné místo, kde se tvořila malá fronta byla údolní stanice sedačkové lanovky v Saanenmöseru, ale ta se dala obejít použitím kabinové, která byla vzdálená asi tak pět metrů.

Všechna navštívená střediska dávají vynikající recept na lyžařskou pohodu a aktivní dovolenou mezi vrcholky velehor. Určitě by se našlo mnoho těch, kteří by měli co pokritizovat, zejména vyznavači volného lyžování (freeridingu) a věční hledači černých sjezdovek. Ale znovu opakuji, jde tady především o pohodu a aktivní prožití dovolené pro široké spektrum lyžařů.

Mapa sjezdovek v Alpes Vaudoises