Studie
Obezita je v poslední době nazývána jako epidemie 3. tisíciletí. Není se čemu divit. V České republice má 68% žen a 72% mužů nadváhu a obezitu. Ale ne zcela všichni si uvědomují jak velké důsledky z toho plynou. Nelze totiž obezitu vnímat jako velké množství tuku v těle, ale jako chronické onemocnění, spojené s řadou jiných vážných poruch. Na vzniku této nemoci se podílí jak genetické, tak i zevní faktory. Avšak existují i různá období, která jsou pro růst obezity příhodná- u žen během těhotenství či v přechodu, u dívek v době dospívaní, při snížené pohybové aktivitě. Podle slov dietní sestry Kalouskové z Endokrinologického ústavu v Praze to nemají vůbec snadné právě sportovci, kteří po ukončení profesionální kariéry, popřípadě po vážném zranění přibývají na váze velmi rychle.
Boj s obezitou ale není zrovna jednoduchá záležitost. „Nejdůležitější je mít vůli a chtít se změnit. Jakmile člověk ztratí vůli, je každá sebe lepší dieta k ničemu,“ prozradila nám podle své zkušenosti sestra Kalousková. Stále také přibývá nových způsobů, jak se zbavit obezity jinak, než při dietě, každodenním odříkávání a pravidelném pohybu. Liposukce je jednou z nich. Jedná se o odsátí tukové tkáně z oblastí, kde dochází k jejímu nadměrnému ukládání. Je to ale zákrok životu nebezpečný a i když se tuk již na vyoperovaných místech neobjeví, může se při nesprávné stravě hromadit jinde. Stále také vznikají centra krásy či soukromé kliniky, kde vám za nekřesťanskou částku připraví dietu „přímo na tělo.“
Podle slov PhDr. Martina Wagenknechta, jenž je klinickým psychologem na Oddělení obezitologie Endokrinologického ústavu v Praze, se obézní lidé ocitají ve své situaci v zásadě nedobrovolně. „Většina z nich si nepřeje být obézní. Lidé trpí tím jak se na ně ostatní dívají. Dnešní doba a naše společnost je v tomto směru bezohledná. Obezita je něco, co přináší zátěž celému tělu, a pod tlakem způsobeným médii a společností je těžké s ní žít.“
Statistické údaje ukazují, že se celosvětově zvyšuje množství lidí s nadváhou a obezitou. Tyto onemocnění doprovázejí další nemoci jako je vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu, poruchy tukového metabolizmu, onemocnění jater a žlučníku. U lidí trpících nadváhou nebo obezitou je také zaznamenán větší počet nádorových onemocnění. Každý by si měl uvědomit, že životní styl hraje významnou úlohu ve zdraví, vývoji organismu a nemoci. Nedostatečný pohyb, trvalý stres a neadekvátní nevyvážená strava usnadňuje vznik a vývoj civilizačních nemocí, ke kterým se již také zařazuje nadváha a obezita.
Bohužel se obezita stále více objevuje i u dětí. Děti se méně a méně pohybují a více a více tráví svůj volný čas u televize či počítače. U dětské obezity se zpravidla zdůrazňuje budoucí nebezpečí, že z obézních dětí vyrostou i obézní dospělí, ve zvýšené míře ohrožení diabetem, kardiovaskulárními chorobami a dalšími chronickými nemocemi. Ukazuje se ale, že již samy obézní děti začínají trpět „dospělými" chorobami. Pediatři se u nejtlustších dětí a adolescentů začínají setkávat s hypertenzí, dyslipidémiemi, na inzulinu nezávislým diabetem (NIDDM) aj. Kdyby takový trend měl pokračovat, důsledky pro zdravotnictví, ale i pro celou společnost by byly katastrofální.
Zeptáte- li se však obézních lidí, zda jim něco v životě chybí, či zda jsou nějak nespokojení, jen polovina z nich si bude zoufat nad svou váhou. I známá světová kosmetická značka Dove postavila svou reklamní kampaň tak, aby oslovila co nejvíce žen především tím, že místo vychrtlých modelek v ní vystupovaly normální ženy. Tedy ty s opravdovými křivkami.
Nesmíme však všechny lidi s obezitou či mírnou nadváhou sypat do jednoho pytle. Existují totiž i ti „opravdoví tlouštíci“, kterým může být jejich obezita i životu nebezpečná. Nejtěžším mužem v historii lékařství byl Jon Brower Minnoch, který byl obézní již od dětství. Tento 185 cm vysoký bývalý taxikář vážil v roce 1976 442 kg. V roce 1977 byl převezen do nemocnice z důvodů přesycení tekutinami a se selháním srdeční a dýchací činnosti. K jeho převozu bylo třeba tuctu požárníků. Z boku na bok jej muselo obracet zároveň třináct lidí. Při přijetí do nemocnice vážil Minnoch 635kg. Po téměř dvou letech diety byl Minnoch propuštěn s hmotností 216 kg. 10. září 1983, kdy zemřel, vážil přes 362 kg.
Přiznejme si však, že obezita je celosvětový problém. Dokud každý z nás nepopřemýšlí o svém stylu života, o tom, co jí a pije, a jak žije zdravě, obezita bude stále horší a horší. Už se tu nejedná jen o kosmetickou vadu, ale o závažnou nemoc spojenou s jinými vážnými chorobami, jenž mohou ohrozit naše životy. A život je přeci krásný, nebo ne?
Zdroje:
Živé zdroje
KALOUSKOVÁ Pavla- dietní sestra
PhDr. Martin Wagenknecht- klinický psycholog
Elektronika (internetové adresy)
http://obezita.org/
Tereza Zíslerová
19b@email.cz