STROJOVE ORIENTOVANE JAZYKY There are 10 types of people in the world. Those who understand binary and those who don't. Cviceni_1 Cviceni_2 Cviceni_3 Cviceni_4 Cviceni_5 Cviceni_6 Cviceni_7 Cviceni_8 Cviceni_9 Cviceni_10 Cviceni_11 Cviceni_12 Cviceni_13 Cviceni_14 Uloha_1 Uloha_2 Uloha_3 Uloha_4 Uloha_5 Semestralni_prace Hodnoceni Odevzdat semestralku a doresit zapocty muzete naposled v utery 17. unora v mistnosti K310 v 10:00. Ukazky

Cviceni:

Pavel Cimbal (mail: xcimbal@quick.cz icq: 51599423)

Nektere z uloh na techto strankach jsou zavazne i pro dalsi cviceni SOJ
(informace poda konkretni vyucujici)

Napln semestru:

Do konce rijna si take kazdy student vybere zadani semestralni prace (bud nektere z nabidky, nebo sve vlastni, pokud mu bude odsouhlaseno). Semestralni prace se odevzdava v poslednich dvou tydnech semestru, a je tvorena fungujicim spustitelnym programem se zdrojovym textem spolu s referatem (obsahuje zadani, navrzene reseni a pripadne popis nekterych implementacnich zajimavosti). Zazipovanou semestralni praci (spustitelny program, zdrojovy text, pripadne referat, pokud je v elektronicke forme) poslete po odevzdani mailem svemu cvicicimu.

Odevzdavani odladenych uloh bude mozne (po domluve) i pomoci mailu (zadani pristi ulohy se pak dozvite misto na cviceni z tohoto www). Semestralni praci musite odevzdat a predvest osobne. Pokud jste pokrocili coderi, a seminarni cviceni i ulohy by pro vas byly ponizujici, muzete se s nami domluvit i na nejake vlastni individualni praci, namisto uloh, testu a semestralky.

Hodnoceni:

Vyslednou znamku muze dale zlepsit napr. plus za odevzdani kratsiho reseni ulohy, nez bylo ukazkove, napsani semestralni prace pod neDOSove prostredi, vymysleni nejake vychytrale rutiny a podobne.

Cviceni 1 (laboratorni):

Rodina assembleru, odvozena od MASMu, je starsi, a z historickych duvodu obsahuje mnoho matoucich konstrukci, ze kterych neni zcela zrejmy vztah zdrojoveho textu ke generovanemu kodu. Proto je pro zacatecnika snazsi, kdyz zacne psat v NASMu. Pokud si potrebujete osvezit MASMovsky styl syntaxe, muzete pouzit elektronickou verzi knihy The Art of Assembly Language Programming . Dalsi hezky webovy tutorial je Carteruv PC Assembly Tutorial . Pro rychlou pomoc pri psani programu existuje take nekolik elektronickych manualu, jako techhelp.zip (vse je k dispozici i na CSLABu, doufam), SYSMAN nebo ATHELP. Pro prehled o obsazeni V/V prostoru PC je k dispozici jeho temer vycerpavajici popis ports.zip. Pokud vas zajima, jake rutiny se mohou nachazet na prerusovacich vektorech, spolu s jejich detailnim popisem, stahnete si seznam preruseni od Ralfa Browna rbint.tgz. Popis instrukcni sady procesoru i386 naleznete v druhem dile dokumentu The IA-32 Intel Architecture Software Developer's Manual, ale zbyle dva dily jsou take velmi zajimave.

Programy muzete vytvaret bud pro model "small" jako *.exe soubory, nebo pro model "tiny" jako soubory *.com. Prekladace si muzete otestovat na nasledujicich prikladech:

TASM - vytvoreni EXE souboru:
Stahnete si soubor tasmexe.asm, a ten prelozte pomoci:

tasm tasmexe.asm
tlink tasmexe.obj

TASM - vytvoreni COM souboru:
Stahnete si soubor tasmcom.asm, a ten prelozte pomoci:

tasm tasmcom.asm
tlink /t tasmcom.obj

NASM - vytvoreni COM souboru:
Stahnete si soubor nasmcom.asm, a ten prelozte pomoci:

nasm nasmcom.asm -o nasmcom.com

Ke zjistovani chyb v prelozenych spustitelnych programech muzete pouzit borlandsky TD, pripadne k diassemblovani a upravam utilitu HIEW. V pripade nouze muzete vkladat pomocne ladici vypisy. Pro snazsi zacatek psani programu jsou zde sablony pro vytvoreni souboru com a pro vytvoreni souboru exe (oba pro TASM). Take muzete vyuzit davky pro preklad a linkovani mkcom.bat a mkexe.bat (opet TASM).

Na cviceni si nejdriv vyzkousejte, jestli jste schopni prelozit zdrojovy text, a odstranit pripadne problemy. Pak reste nasledujici ulohu:

Uloha 1:

Vstup:
Registr AX - jeho obsah je povazovan za unsigned sestnactibitove cislo.
Po zavolani:
Na obrazovce bude na aktualni pozici kurzoru dekadicky vypsane toto cislo (pokud mozno bez zbytecnych pocatecnich nul, pro AX=17 vypisujte 17 a ne 00017, ale pro AX=0 se vypise 0).

B) [nase reseni - 510 bytu, pokud nahravate pole ze souboru, pripoctete si jeho delku 423 bytu] [P. Jirik - 499 bytu] [nase minimum - 490 bytu]
POKUD ZKRATITE MINIMUM O N-BYTU, ZISKATE O N-STUPNU LEPSI ZNAMKU, NEZ VAM VYCHAZELA PODLE HODNOCENI.
(Pouze korektni reseni, spolehajici maximalne na prednastaveni CS, DS, ES, SS a IP, spustitelne na cemkoli s i8086+.
U totoznych reseni ziskava lepsi znamku jen ten, kdo ho predvede/zasle jako prvni.)
Kratsi alternativa: [T. Skala - 488 bytu] - bohuzel, funguje jen na mene nez 32770 prvku, ale 2B plus ziskava. Pri pouziti mene nez 32769 prvku lze take nahradit XOR DX,DX za CWD a jit na delku 487B.
Jina kratsi alternativa: [P. Jirik - 489 bytu] - bohuzel, vypisuje vysledek v mirne odlisnem formatu (zbytecna posledni mezera), ale 1B plus ziskava. Lze ji narozdil od te predchazejici pouzit pro libovolne dlouha pole (ktera se vejdou do pametove oblasti mezi kod a stack u *.com).

Za pouziti podprogramu A) napiste program, ktery v poli bytu nalezne nejmensi prvek, nejvetsi prvek, index nejmensiho prvku (prvni prvek ma index 0, druhy 1 atd.) a index nejvetsiho prvku. Pokud bude vice takovych prvku, vypise se z jejich indexu vzdy ten nejvyssi.

Vstup:
Pole 423 bytu (alokujte si ho nekam do pameti bud pomoci DB - pouzijte soubor sojarray.txt, nebo v NASMu pomoci direktivy INCBIN pro vkladani externich binarnich souboru - soubor sojarray.bin). Pouzijte primo toto pripravene pole, kvuli snadnejsi kontrole vasi rutiny.
Vystup:
Na obrazovce budou vypsana 4 cisla - hodnota nejmensiho prvku, hodnota nejvetsiho prvku, index nejmensiho prvku a index nejvetsiho prvku.

Hotovou ulohu muzete predvest bud hned, nebo na pristim laboratornim cviceni (za 14 dnu). That's all. ;) Vzdy po uplynuti teto lhuty se dozvite, jak mela uloha vypadat. Komu se povede napsat kratsi kod, nez bude nas vzorovy (na byty), ziska vsestranne vyuzitelne plus. Pak mu mohou byt prominuty treba nepovedene testy, nebo ma sanci na lepsi znamku na konci semestru.

FAQ 1:

Cviceni 2 (teoreticke):

Priklad: Napiste program, ktery cte z klavesnice zadavane znaky. Vstupujici posloupnost nul a jednicek bude chapana jako binarni cislo, ktere se prepisuje na obrazovku. Po stisku kterekoliv jine klavesy (jine nez 0 nebo 1) se pak vypise dekadicky. Pokud zadna nula ani jednicka nevstoupi, a bude rovnou stisknuta jina klavesa, vypise se 0. Vkladany binarni retezec muze obsahovat az 332 bitu, tedy odpovidajici dekadicke cislo bude maximalne 100 ciferne.

Program lze napsat na 53 bytu, resp. 49, pokud spolehame na vynulovani registru pri zavedeni *.com do pameti. Napocitavani dekadickeho vyjadreni se provadi po vstupu kazdeho bitu, a sice jako dvojnasobek predchoziho vyjadreni plus hodnota nacteneho bitu. Pole s dekadickymi ciframi je alokovano atypicky na zasobniku, a jeho prevod na ASCII kody se provadi az pri vypisu. Zde je zdrojovy text programu bconvert.asm.

Cviceni 3 (laboratorni):

Test 1:

- zakladni rysy i8086 (kolikabitovy a proc, adresove prostory, sada registru, komunikace s periferiemi)
- segmenty a offsety (jak urcuji vyslednou adresu, k cemu slouzi, v jakych muze byt adresa rozsazich)
- soubory *.exe a *.com (cim se lisi, jak se pisi, zpusoby jejich ukoncovani)
- podprogramy a prace s poli (druhy instrukci CALL a RET, pouziti instrukci pro praci s retezci)
- jednoducha nekolikaradkova rutina (poznat, co dela, a jestli je napsana spravne)

Uloha 2:

Vstup:
Z klavesnice nacitany retezec libovolnych znaku.
Cinnost:
Program zadavane znaky opisuje na obrazovku, a pokud se v retezci vyskytlo dekadicke cislo, do zavorek za nej napise jeho hexadecimalni podobu (ctyri hexadecimalni cifry). Stiskem klavesy Esc program ukoncime.
Testovaci priklad:
Pokud po spusteni programu napiseme na klavesnici retezec
Tohle0je1testovaci65535retezec65536!65537Esc,
musi byt na obrazovce napsano:
Tohle0 (0000h) je1 (0001h) testovaci65535 (FFFFh) retezec65536 (0000h) !65537

Hotova uloha se odevzdava na pristim laboratornim cviceni (za 14 dni).

Cviceni 4 (teoreticke):

Priklad: Ukazeme si, jak napsat jednoduchy emulator terminalu, za pouziti znalosti o funkci hardwaroveho preruseni od serioveho portu. Terminal pri stisku klavesy posila znak na seriovou linku (do modemu, linuxoveho serveru ci jednoduse do druheho PC, kde bude bezet take tento program - jejich propojeni pak bude prekrizenym tzv. nullmodem kabelem). Take chceme, aby byly prichozi znaky bufferovany (pokud se nestihaji z nejakeho duvodu vypisovat, neztrati se, pokud ovsem vystaci buffer). Program se ukonci stiskem klavesy Esc. Zde je zdrojovy text programu pro TASM smallcom.asm. Netvrdim, ze je nejoptimalnejsi (126 bytu), uz ma svych hezkych par let, ale zatim jsem nevidel nic podobne kratkeho.

FAQ 2:

Cviceni 5 (laboratorni):

Test 2:

- segmenty a offsety (jak urcuji vyslednou fyzickou adresu, jake instrukce pouzivaji ktere segmenty)
- rotace a aritmetika (jak souvisi typy shiftu a rotaci s aritmetickymi ukony a doplnkovym kodem)
- nasobeni a deleni (jak a k cemu se daji vyuzit instrukce pro nasobeni a deleni)
- doplnkovy kod (pouziti doplnkoveho kodu, jak je potom nastaveno carry)
- jednoducha nekolikaradkova obsluha preruseni (poznat, co dela, a jestli je napsana spravne)

Uloha 3:

Vstup:
Na klavesnici zadavane vicestisky klaves.
Cinnost:
Program po spusteni vykresli v horni casti obrazovky osmiradkovou tabulku s hexadecimalnimi cisly od 00h do 7Fh, na bledemodrem podklade, cernym inkoustem, podivejte se na screenshot. Kazde cislo v tabulce reprezentuje jeden scancode (tento scancode je v podstate poradove cislo klavesy, ktere nacteme z portu 60h, kdyz klavesnice vyvola preruseni IRQ1). Pokud je klavesa stlacena, je cislo jejiho scancode zvyrazneno jasne bilym inkoustem a tmavomodrym podkladem. Pokud byla klavesa uvolnena, dostane jeji scancode bledemodry podklad a tmavomodry inkoust, cimz budou v minulosti stisknute klavesy odliseny od zatim nestisknutych. Program se ukonci na stisk klavesy Esc.
Testovaci screenshot:

Pokud po spusteni programu stlacime klavesy Enter a pravy Shift, obe uvolnime, a pak pridrzime stisknute klavesy Tab a 1, musi tabulka vypadat podle vyse uvedeneho screenshotu.

Poznamka: K predvedeni budete patrne potrebovat bootovaci disketu do systemu MS-DOS, zejmena v pripade, ze se (zcela opravnene) spolehate na spravne nastaveni textoveho modu VGA adapteru. Pokud ale chcete, aby vas program fungoval i pod DSOPROMPTem ve Windows NT/2000, musite na zacatku textovy mod explicitne inicializovat (napriklad sekvenci MOV AH,0fh; INT 10h; XOR AH,AH; INT 10h). Tedy opet vam kdosi z nejmenovane redmondske firmy pomohl. Akceptuji pouze ulohy, resene pomoci preruseni od klavesnice, tedy IRQ1. Informaci o stisku klavesy lze ziskat pouze v dobe preruseni, a to z portu 60h. Nezapomente, ze nikdy nemate jistotu, zda vas program jiz neco jineho neprerusilo, a proto musi vase obsluha preruseni vzdy preventivne schovavat vsechny registry, co zmodifikuje, i kdyz je hlavni program treba vubec nepouzival (nebo nedejboze pouzival pro komunikaci s obsluhou preruseni). Pokud musi obsluha predat informaci hlavnimu programu, muze tak ucinit jen pres nejake misto v pameti. Take se zamyslete, jestli je zaruceno, aby hlavni program vzdy stihal zpracovavat informace, dodavane primo obsluhou (preruseni mohou jit naprosto tesne za sebou). Vysledkem uvahy je bud konstrukce fronty pro komunikaci s obsluhou (zbytecne sofistikovane), nebo provedeni obarveni primo v obsluze (obsluha by mela byt sice co nejkratsi, ale to vas barvici kod jiste vic nez splnuje ;).

Hotova uloha se odevzdava na pristim laboratornim cviceni (za 14 dni).

FAQ 3:

Cviceni 6 (teoreticke):

Priklad: Ukazeme si, jak nagenerovat a zobrazit baletu pro rezim 320x200. Rutina generuje paletu 16 zakladnich sytych odstinu, ktere pak linearne v sestnacti krocich zesvetluje az k jasne bile. Takova paleta se hodi napr. pro texturovani sestnactibarevnou texturou, ktera pokryva nasvecovane 3D teleso. Pak textura urci spodni 4 bity indexu barvy, a jas horni ctyri bity. Zde je zdrojovy text programu pro NASM lastpall.asm. Rutina pomoci generatoru pseudonahodnych cisel urci krok v rozsahu 1 az 4, a ten pak odcita od plneho vybuzeni 63 slozky R, G nebo B dane barvy. Postupne tak napocita hodnotu vsech 16 jasu slozky barvy, a po trech opakovanich vnitrniho cyklu jsou tak urceny jasy jedne z 16 sytych barev. Protoze systych barev je 16, povede se cyklus 48 krat. Polozky se ukladaji do pomocneho pole, v poradi, v jakem se pak posilaji do VGA adapteru. Protoze index nastavovane barvy se po vyslani 3 bytu (R, G a B) automaticky inkrementuje, muzeme po nastaveni indexu 0 vyslat na port 03c9h vsech 768 bajtu instrukci REP OUTSB (dostupna od i80286).

Cviceni 7 (laboratorni):

Test 3:

- mapovani videopameti (umisteni v adresovem prostoru a jeji velikost, pro textovy rezim 03h a graficky 13h)
- vyznam bytu videopameti (jak urcuji zobrazeny znak, barvu, nebo pixel v grafickem modu 320x200)
- techniky prace s videoram (synchronizace s paprskem, stinova videoram)
- paleta (nastavovani palety, mozne rozsahy RGB slozek jednotlivych barev)
- jednoducha rutina zapisujici do videoram (poznat, co dela, a jestli je napsana spravne)

Uloha 4:

Vstup:
Stisk libovolne klavesy program ukonci (s navratem do puvodniho rezimu graficke karty).
Cinnost:

1) Program zinicializuje graficky rezim 320x200 256 barev (13h) a nastavi linearni paletu cerna-modra-cervena-svetlemodra-bila. To znamena, ze polozky palety budou rozdeleny do 4 skupin po 64 polozkach, kde vzdy bude jedna nebo vice slozek po jedne stoupat k maximu nebo klesat k minimu. Pokud si polozku vyjadrime jako [R,G,B], muzeme paletu popsat takto:

Polozky 0-63: [0,0,0] [0,0,1] [0,0,2] [0,0,3] ... [0,0,62] [0,0,63]
Polozky 64-127: [0,0,63] [1,0,62] [2,0,61] [3,0,60] ... [62,0,1] [63,0,0]
Polozky 128-191: [63,0,0] [62,1,1] [61,2,2] [60,3,3] ... [1,62,62] [0,63,63]
Polozky 192-255: [0,63,63] [1,63,63] [2,63,63] [3,63,63] ... [62,63,63] [63,63,63]

2) Vytvorte si podprogram na kresleni cary vybranou barvou z palety, podle optimalizovaneho Bressenhamova algoritmu, vysvetleneho ve FAQ 4. Vstupem do algoritmu bude bod [X0,Y0], odkud bude cara vychazet, a bod [X1,Y1], kde bude koncit. Bod muze byt zadan vzdy bud pomoci dvojice sestnactibitovych registru, nebo jedinym sestnactibitovym registrem (vsech pixelu je 64000, takze pak udavame poradove cislo resp. adresu pixelu). Bod [0,0] je na obrazovce v levem hornim rohu, bod [319,0] v pravem hornim, bod [0,199] v levem dolnim a bod [319,199] v pravem dolnim.

3) Pomoci podprogramu na kresleni cary vytvorte barevny obrazec, slozeny z 256 barevnych car. Kazda cara je kreslena svou vlastni barvou, urcenou indexem N v palete. Krajni body cary zavisi na hodnote N podle nasledujiciho vyrazu:

Pokud je N sude, vede cara z bodu [0,199] do bodu [255-N,0]
Pokud je N liche, vede cara z bodu [256,0] do bodu [64+N,199]

Testovaci screenshot:

Po spusteni programu byste meli videt presne tento obrazec.

FAQ 4:

Cviceni 8 (teoreticke):

Syntakticke (ne)moznosti assembleru, pouzivani procedur a maker. Duvody pro (ne)pouziti maker, vliv na kvalitu a efektivitu vysledneho kodu.

Priklad: Pomoci maker zkusime zjednodusit nektere ulohy z minula. Zbytek cviceni bude venovan problemum ohledne reseni vasich semestralnich praci a nekterym castym chybam pri reseni uloh.

Cviceni 9 (laboratorni):

Test 4:

Uloha 5:

Vstup:
Stisk libovolne klavesy program ukonci, jinak je ovladan prostrednictvim mysi a argumentu z prikazove radky pri spusteni. Program realizuje softwarovou lupu nad obrazkem v rezimu 320x200 256 barev.
Cinnost:

1) Program si pomoci sluzby DOSu 04ah zaalokuje navazujicich 64kB na stinovou videoram. Pokud se alokace nezdari, program se rovnou ukonci.

2) Dalsim vypocetnim krokem bude nagenerovani specialniho mapovaciho pole Am[], realizujiciho efekt lupy. Pokud pozadujeme lupu o polomeru R pixelu, vytvorime si jej jako matici (2R-1)x(2R-1) wordu, kde kazdy word znamena offset, o ktery je nutne se po puvodnim obrazku posunout, abychom dostali dalsi pixel k vykresleni. Predpoklada se tedy, ze ctvercovy vyrez obrazku, kam bude lupa umistena, se zazalohuje jako souvisly blok (2R-1)x(2R-1) bajtu do datasegmentu, a vlastni vykresleni lupy se provede sekvencnim prekreslenim mista vyrezu (z leveho horniho rohu po radcich dolu). Na pixel P[X,Y] ve ctvercovem vyrezu puvodniho obrazku tedy vzdy umistime ten pixel ze zazalohovaneho bloku, ktery nam relativne oproti minule pouzitemu pixelu urci hodnota z mapovaciho pole Am[]. Algoritmus vykresleni lupy vypada tedy takto:

- okopiruj ctvercovou oblast obrazku, kam bude umistena lupa, do souvisleho pomocneho bloku Bl[].
- nastav ukazatel Um na zacatek mapovaciho pole Am[], a zdrojovy ukazatel Us na zacatek pomocneho bloku Bl[].
- v cyklu sekvencne prekresluj pixely P[X,Y] ve vyrezu obrazku stylem Us=Us+Am[Um]; P[X,Y]=Bl[Us]; Um=Um+1; dalsi P[X,Y] (ve smeru zleva doprava a pak dolu)

Mapovaci pole si napocitejte bud predem jako datovy blok, ktery si pak vlozite do programu, nebo pouzijte moji rutinu, uvedenou ve FAQ 5. Pokud prijdete na jeste efektivnejsi zpusob, jak pole Am[] vypocitat, budu rad.

3) V prefixu programoveho segmentu PSP (to jsou ona servisni data spusteneho souboru, kvuli kterym napr. *.com zacina az od adresy 100h) si prectete prvni argument zadany z prikazove radky a zkusite otevrit soubor takoveho jmena. Pokud se otevreni nezdari, program rovnou ukoncete.

4) Predpokladame, ze zadanym souborem je nekomprimovany 256-barevny obrazek ve formatu *.tga o rozmerech 320x200 pixelu. Pro jeho zobrazeni je treba nacist paletu (blok 768 bytu, zacina na offsetu 18) a vlastni data (64000 bytu, nasleduji hned za paletou). Paleta je ponekud atypicky ulozena s prohozenym poradim slozek (B,G a R) jednotlivych barev (kazda je navic v rozsahu 0..255, takze ji musite pred outovanim vydelit 4mi), zato pixely jsou ukladany klasicky zleva doprava a dolu (nemusi byt vzdy pravidlem, obcas lze toto poradi navolit pri ukladani souboru, a nektere programy si format *.tga vykladaji vubec po svem). Popsany soubor vyrabi korektne napr. L-View nebo ACDSee.

5) Detekujte mys pomoci sluzby 00h na Int 33h. Pokud nebude nalezena, ukoncete program. Jinak prepnete do grafickeho rezimu 320x200 256 barev, a nastavte paletu.

6) Pomoci sluzeb 07h a 08h na Int 33h nastavte rozsahy X a Y souradnic mysi tak, aby lupa pri posunovani po obrazku nikdy nepresahovala pres jeho okraj.

7) V cyklu pomoci sluzby 03h na Int 33h zjistite pozici mysi a na takto urceny vyrez vykreslite popsanym algoritmem lupu. Cela uloha je stavena na pouziti stinove vram, takze zmenu provedete v ni, a az vysledek po pockani na paprsek prokopirujete do videoram. Pak z pole Bl[] stinovou videoram obnovite a pokud nebyla stisknuta zadna klavesa, skocite na zacatek cyklu.

8) Pri odchodu z programu obnovte puvodni graficky mod.

Testovaci screenshot:

Po spusteni programu nad obrazkem syndrome.tga z dema Syndrome a po nastaveni lupy s polomerem 31 pixelu (obvodove zvetseni 2, stredove zvetseni 3) nad levy dolni roh polstare byste meli videt uvedeny screenshot. Zde je k dispozici nekolik dalsich rucne kreslenych obrazku z demosceny pictures.zip.

Toto je posledni, nejtezsi z uloh a meli byste ji odevzdat do vanoc.

FAQ 5:

Cviceni 10 (teoreticke):

Priklad: U tabule budou reseny priklady na praci s realnym casem pomoci obsluhy preruseni od 8253-5. Zbytek cviceni bude venovan problemum ohledne reseni vasich semestralnich praci a nekterym castym chybam pri reseni uloh.

Cviceni 11 (laboratorni):

Test 5:

- zpusoby pristupu do I/O prostoru (po bytu, wordu, dusledky)
- zohledneni realneho casu v programech na PC (casovac 8253, nevyhody ostatnich metod)
- priznaky a aritmetika (jak aritmeticke instrukce nastavuji priznaky)
- assembler versus vyssi programovaci jazyky (otazka zadarmo)
- kratka rutina zpracovavajici pole (poznat, co dela)

Cviceni 12 (teoreticke):

Dalsi cast cviceni bude venovana diskum v PC a jejich ovladani pomoci BIOSu a primeho pristupu. Dale limity kapacit disku, moznosti rozhrani IDE. Vyvraceni nekterych naprosto nesmyslnych ale o to vic zazitych fam o velkych discich a reseni problemu s pristupem k temto mediim. Pro ukazku primeho pristupu k disku si muzete stahnout program ideinf.asm, ktery analyzuje diskove a CD-ROM jednotky na primarnim kanalu, bezchybne a to az do kapacity 128GB, narozdil od BIOSu. Je treba jej spoustet v DOSu, Windows odstinuji porty IDE radice. Je psany v TASMu (jeden z mych hrichu mladi). Zbytek cviceni bude venovan problemum ohledne semestralnich praci a odevzdavani semestralek ci uloh.

Cviceni 13 (odevzdavaci):

Cviceni 14 (odevzdavaci, zapoctove):